Zprávy | Z archivu rubriky


Sociální demokraté chtějí, aby okolnosti rusko-gruzínského konfliktu vyšetřila nezávislá mezinárodní komise. Novinářům to řekl předseda strany Jiří Paroubek. S Ruskem je podle něj třeba vést o situaci na Kavkaze dialog a vyšetřen by měl být i postup gruzínské armády v Jižní Osetii. Chybou by podle Paroubka bylo vylučovat Rusko kvůli jeho vojenským akcím v Gruzii z mezinárodních organizací. "Jsme znepokojeni tím, že se objevují jak v Rusku, tak ve Spojených státech politici, kteří by rádi vrátili věci do doby studené války," řekl. Česká vláda by se měla sebekriticky zamyslet nad tím, jak vývoj na Kavkaze ovlivnilo nedávné uznání nezávislého Kosova, dodal.

Stanovisko k situaci v Gruzii přijalo také vedení vládní KDU-ČSL. Podle lidovců by ruská vojska měla neprodleně opustit gruzínské území. Dokument formuluje i žádost, aby se zabránilo humanitárním katastrofám.

Komunisté už minulý týden uvedli, že konflikt by se měl stát cílem zájmu mezinárodního vyšetřování. Gruzíni se podle KSČM v Osetii dopustili jednání hraničícího s genocidou. Komunistická poslankyně Kateřina Konečná se domnívá, že odtržení Kosova od Srbska částečně inspirovalo události na Kavkaze. Přiklání se proto k tomu, že by separatistické provincie Jižní Osetie a Abcházie měly mít v rámci Gruzie autonomii.

Srovnávání situace v Osetii a Kosovu je nepřípustné podle místopředsedy vládních zelených Ondřeje Lišky. Každý z regionů má za sebou jinou historii, řekl ČTK. Bylo by podle něj také zjednodušující vinit ze situace na Kavkaze jednu či druhou stranu konfliktu. Zásah Rusů v Gruzii považuje Liška za neadekvátní, na eskalaci napětí měly podle něj ale zřejmě podíl obě strany.

Ruští vojáci se prý zatím přes sliby ruské vlády nezačali stahovat z gruzínského území. Rusko však tvrdí opak a viní Gruzii z porušování příměří.

Sněmovna by nejspíš v pátek mohla rozhodovat o tom, jestli se v Česku zavedou od ledna zelené karty pro zahraniční pracovníky. Hlasovat by měla i o tom, zda se zkrátí doba podpory v nezaměstnanosti a změní její výše. Poslanci do závěrečného projednávání po vleklé několikahodinové debatě v úterý poslali novelu zákona o zaměstnanosti, která s úpravami počítá.

Opoziční ČSSD a KSČM kritizovaly hlavně zelené karty. Podle nich představují bezpečnostní i jiná rizika. Ministr práce Petr Nečas (ODS) názory levicových zákonodárců označil za xenofobní a laciné. Řekl, že norma obsahuje řadu pojistek a má zaměstnávání cizinců zjednodušit a zprůhlednit. Karty představují pobytové a pracovní vízum v jednom dokumentu. Cizinci by se mohli ucházet jen o místa, která se nepodařilo 30 dní obsadit zájemcem z ČR či EU. O kartu by požádali ve své vlasti český zastupitelský úřad. Vláda tak chce přivést pracovní sílu. Zaměstnavatelé si již delší dobu stěžují na její nedostatek. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) karty označil za revoluční pokus. Podle něj a dalších sociálních demokratů se tak Topolánkova vláda chystá otevřít dveře přílivu lidí z Afriky a Asie a hrozí, že Evropa přijde o svou kulturní identitu.

Novela upravuje také podpory v nezaměstnanosti. Lidé bez práce do 50 let by ji měli pobírat místo půl roku pět měsíců, lidé od 50 do 55 let místo devíti osm měsíců a osoby nad 55 let místo roku 11 měsíců. V prvních dvou měsících by měli 65 procent předchozího průměrného čistého příjmu, v dalších dvou měsících jeho polovinu a ve zbytku 45 procent. Nyní dostávají tři měsíce polovinu výdělku, pak 45 procent. Maximálně mohou letos získat 12.249 korun měsíčně. Strop se zachová. Podporu by nemuseli dál mít ti, kteří v posledním půlroce nejméně dvakrát bez vážných důvodů odešli z místa, co jim našel úřad práce. Norma počítá i s omezením dávek dlouhodobě nezaměstnaným, kteří odmítnou rekvalifikaci či pracovat určitý počet hodin dobrovolnicky.