Zprávy | Z archivu rubriky


Nevládní sdružení Opona chce příští rok připomenout 20. výročí pádu železné opony multimediálním projektem Cirkus totality, který by měl od dubna do října putovat po deseti evropských městech. Součástí vzpomínkové kampaně by kromě dvou koncertů měl být také projekt Nezapomeň, ve kterém chce sdružení vyzvat lidi, aby na oslavu pádu komunistických režimů pořádali různé happeningy. Novináře o tom informovali představitelé organizace. Celkový rozpočet by měl činit několik desítek milionů korun. Prostředky pocházejí mimo jiné z grantových fondů EU a Česka. Organizátoři se při přípravě akcí soustředili zejména na mladou generaci. "Mladší lidé v podstatě o totalitě nevědí nic. Je to pro ně spíše látka z učebnice," řekl David Gaydečka ze sdružení Opona s tím, že jim chybí autentický zážitek.

Právě toto "manko" chce sdružení alespoň trochu dohnat pomocí projektu Cirkus totality. Bude ho tvořit několik lehkých mobilních staveb, které si bude návštěvník moci sám projít. V budovách by kromě výtvarných instalací a multimediálních prostorů s hudbou a filmy měl být také takzvaný trenažér totality. Návštěvník se při vstupu do něj pomyslně ocitne v realitě staré více než 20 let, kterou bude podle autorů tvořit několik "byrokratických totalitních kanceláří". "Na začátku každý návštěvník dostane fiktivní identitu nebo občanku, ve které bude uvedeno, do jaké rodiny se narodil," uvedl Marek Vocel ze sdružení Opona. Návštěvník se tak bude moci stát například "kulakem" nebo naopak dítětem člena stranického politbyra. Na základě svého třídního původu potom bude ve fiktivním životě činit některá rozhodnutí, která ovlivní jeho další kariéru i rodinu.

Sociální demokraté chtějí, aby okolnosti rusko-gruzínského konfliktu vyšetřila nezávislá mezinárodní komise. Novinářům to řekl předseda strany Jiří Paroubek. S Ruskem je podle něj třeba vést o situaci na Kavkaze dialog a vyšetřen by měl být i postup gruzínské armády v Jižní Osetii. Chybou by podle Paroubka bylo vylučovat Rusko kvůli jeho vojenským akcím v Gruzii z mezinárodních organizací. "Jsme znepokojeni tím, že se objevují jak v Rusku, tak ve Spojených státech politici, kteří by rádi vrátili věci do doby studené války," řekl. Česká vláda by se měla sebekriticky zamyslet nad tím, jak vývoj na Kavkaze ovlivnilo nedávné uznání nezávislého Kosova, dodal.

Stanovisko k situaci v Gruzii přijalo také vedení vládní KDU-ČSL. Podle lidovců by ruská vojska měla neprodleně opustit gruzínské území. Dokument formuluje i žádost, aby se zabránilo humanitárním katastrofám.

Komunisté už minulý týden uvedli, že konflikt by se měl stát cílem zájmu mezinárodního vyšetřování. Gruzíni se podle KSČM v Osetii dopustili jednání hraničícího s genocidou. Komunistická poslankyně Kateřina Konečná se domnívá, že odtržení Kosova od Srbska částečně inspirovalo události na Kavkaze. Přiklání se proto k tomu, že by separatistické provincie Jižní Osetie a Abcházie měly mít v rámci Gruzie autonomii.

Srovnávání situace v Osetii a Kosovu je nepřípustné podle místopředsedy vládních zelených Ondřeje Lišky. Každý z regionů má za sebou jinou historii, řekl ČTK. Bylo by podle něj také zjednodušující vinit ze situace na Kavkaze jednu či druhou stranu konfliktu. Zásah Rusů v Gruzii považuje Liška za neadekvátní, na eskalaci napětí měly podle něj ale zřejmě podíl obě strany.

Ruští vojáci se prý zatím přes sliby ruské vlády nezačali stahovat z gruzínského území. Rusko však tvrdí opak a viní Gruzii z porušování příměří.