Zprávy | Z archivu rubriky


Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku zpomalila růst. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tempo růstu HDP mírně zaostalo za očekáváním analytiků. Většina z nich v průměru odhadla růst ekonomiky za druhé čtvrtletí letošního roku na zhruba 4,8 procenta. "Ekonomika brzdí rychleji, než se čekalo. V následující třech až čtyřech měsících nás čeká další a ještě výraznější zpomalení. V posledním čtvrtletí letošního roku nevylučujeme zpomalení ke třem procentům, možná i něco pod tři procenta," uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. I podle analytika ČSOB Petra Dufka jde o velmi nepříznivý výsledek.

Příčin zpomalení růstu ekonomiky bylo podle ČSÚ více. Vedle nevýrazného hospodářského růstu v zemích hlavních obchodních partnerů k nim podle úřadu patřily zejména vysoká loňská srovnávací základna a výrazné posilování kurzu koruny vůči dolaru a euru ovlivňující hospodaření podniků. Vliv mělo také zpomalení růstu výdajů domácností na konečnou spotřebu způsobené vysokou inflací.

Pokles růstu domácí ekonomiky na 4,5 procenta ve druhém čtvrtletí zapadá do celoevropského obrazu stavu ekonomiky, kde pokles růstu zaznamenala řada zemí EU i celá eurozóna. Podle analytiků byl hlavním tahounem české ekonomiky zahraniční obchod, ale ve zbytku roku by měl ztrácet na síle právě kvůli celoevropskému ochlazení. Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí prudce zvolnila tempo a hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 0,2 procenta. V útlumu už jsou největší ekonomiky, tedy Německo, Francie a Itálie. Eurozóna má tak nyní nakročeno k recesi. "Data ukazují, že životní úroveň Čechů sice roste pomaleji než v předešlých letech, ale stále roste nadprůměrnou rychlostí. Za posledních 54 kvartálů rostla ekonomika meziročně v průměru jen o 3,5 procenta. Jsme tedy s posledními údaji výrazně nad dlouhodobým trendem," uvedl analytik Next Fiannce Vladimír Pikora. Česká ekonomika je ovšem podle něj rozhodně za svým vrcholem.

Do života pražského Masarykova nádraží se otiskly mnohé důležité historické okamžiky posledních 160 let. Proto by Železniční muzeum mělo být právě tam, řekl ředitel muzea Jiří Střecha. Železniční muzeum vzniká v části bývalého depa Masarykova nádraží, otevřeno by mělo být kolem roku 2014. O budoucím využití nádraží se v posledních týdnech vedou spory, hlavní město počítá s jeho zrušením a zastavěním. Podle Střechy ale projekt města muzeum neohrozí. Masarykovo nádraží je podle Střechy otevřenou kronikou metropole i celé české země. Jeho provoz se zastavil například při obléhání Prahy v roce 1848 a při obsazení pruskými vojsky v roce 1866. V roce 1945 se na nádraží uskutečnily těžké boje, při kterých několik lidí zahynulo. Někteří byli zastřeleni přímo u zdi depa, v kterém má železniční muzeum vzniknout. "V 70. letech se v kulturním sále depa dokonce konaly koncerty undergroundových skupin," uvedl Střecha.

Hlavní město by chtělo Masarykovo nádraží zrušit a místo, kde jsou dnes koleje, zastavět. Radní Martin Langmajer minulý týden dokonce řekl, že nepočítá ani s železničním muzeem. Podle Střechy se ale jedná o nedorozumění, objekty depa totiž už několik let patří Národnímu technickému muzeu, jehož součástí je připravované Železniční muzeum. Revitalizace a částečné zastavění nádraží by mohlo podle Střechy nádraží rozhodně pomoci.

Vláda by se mohla už příští středu zabývat případem arbitráže s firmou Diag Human, podle níž by Česko mělo této společnosti obchodující s krevní plazmou uhradit necelých devět miliardy korun. Kabinet rozhodne o tom, jak bude stát dál postupovat. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) vládě navrhne, aby se ČR bránila a využila všech možností k přezkoumání rozhodnutí. Vedení ministerstva důkazy firmy o tom, že jí český stát způsobil škodu, opětovně označilo za chabé.

Firma Diag Human si stěžuje, že ji český stát poškodil a nemohla obchodovat s krevní plazmou. Arbitři stanovili náhradu zhruba 4,1 miliardy korun. Zbytek z celkových 8,33 miliardy činí penále z prodlení. Jde o náhradu škody a úroky ke konci července 2007, od tohoto dne suma vzrůstá o další úrok ve výši asi 1,3 milionu denně. Po přičtení těchto úroků tak částka představuje nyní zhruba devět miliard korun.

Případ začal v roce 1991, kdy ministerstvo vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco, z níž se později stala firma Diag Human. Firmy ve výběrovém řízení neobstály. V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar Novo Nordisku sdělil, že nevyhrála, protože se spojila s podezřelou firmou Conneco - později Diag Human. Bývalý ministr Jan Stráský (ODS) podepsal v roce 1996 rozhodčí smlouvu, takže se kauza začala řešit arbitráží. V roce 2002 vláda premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) uhradila firmě 326,6 milionu korun. Společnost si pak vypočítala novou škodu. Ministr Julínek řekl, že z jeho pohledu je oněch více než 326 milionů korun "až až". Touto "satisfakcí" měl podle něj případ skončit. Ministr připomněl, že kauzu zdědil.