Zprávy | Z archivu rubriky


Záchranný archeologický výzkum v Praze Čakovicích odhalil 26 kostrových hrobů starých 5000 let a 30 žárových hrobů starých více než 3000 let. Nebožtíci měli v pohřební výbavě keramické nádoby, ve starších hrobech šperky z lastur, zvířecích kostí a zubů, v mladších šperky bronzové i zlaté ozdoby. V příštích dnech nahradí archeology stavaři, kteří tam budou stavět bytové domy.

Výzkum zahájila počátkem června pražská společnost Archeo Pro. Archeologové prozkoumali zhruba 10.000 metrů čtverečních. Nejstarších 26 hrobů pochází z pozdní doby kamenné a patří kultuře se šňůrovou keramikou (2900 až 2400 před našim letopočtem). Nebožtíci byli pohřbeni ve skrčené poloze. Ženy byly na onen svět vybaveny keramickými amforami, miskami a poháry, pazourkovými čepelemi a šperky z lastur či ze zvířecích zubů. Muži měli při sobě v hrobech pazourkové čepele, broušené kamenné sekeromlaty a honosně zdobené keramické poháry. V šesti hrobech odděleně byly pohřbeny děti.

Dalších 30 hrobů je žárových a náleží kultuře knovízské mladší doby bronzové (1300 až 1000 před našim letopočtem). Spálené pozůstatky zemřelých byly společně s milodary v keramických nádobách uloženy v nehlubokých hrobových jamách. Mezi milodary byly bronzové jehlice, kroužky a v jednom případě bronzový nůž. Zcela ojedinělým nálezem je drobná spirálka ze zlata.

Nejmladším hrobem, který archeologové objevili, je kostrový pohřeb ženy uložené na zádech hlavou k východu. Obsahoval kromě keramické nádobky také náhrdelník z jantarových perel, zlaté spirálky a patrně mořské lastury. Podle hrobové výbavy ho archeologové datovali do období stěhování národů (5. až 6. století).

Na třech místech výzkumníci podle Bureše zaznamenali kruhové příkopy, které byly v minulosti považovány za zbytky slunečních svatyní. Protože jsou ale mělké a jen malého průměru, archeologové se nyní spíše kloní k hypotéze, že jde o zbytky mohyl, kterými byly překryty hroby. Mohyly ale zanikly letitou zemědělskou činností.

V místech výzkumu bude stát pět bytových domů. Nálezy s dokumentací a nálezovou zprávou budou po podrobném prozkoumání uloženy v Muzeu hlavního města Prahy.

Výročí srpnové okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy připomene konference historiků, festivaly, mnoho výstav i vysílání České televize a Českého rozhlasu. Badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů chtějí rovněž vydat k 21. srpnu publikaci o obětech okupace, do té doby by měl ústav také zveřejnit informace o příslušnících StB, kteří se na srpnových událostech roku 1968 podíleli.

Konference 20. srpna v pražském Valdštejnském paláci má nabídnout zatím trochu opomíjený aspekt srpnových událostí z pohledu vojenských historiků. Doprovodí ji výstava ve Valdštejnské zahradě sestavená z unikátních dobových plakátů, které byly teprve loni objeveny v knihovně Vojenského historického ústavu. Akci pak završí setkání, při němž vystoupí například Spirituál kvintet, Ivan Hlas trio nebo zpěvačka Yvonne Přenosilová. Součástí konference bude křest knihy Vojenské řešení Pražského jara od historika Daniela Povolného.

Vlastní publikaci věnovanou obětem okupace připravuje k jejímu 40. výročí také Ústav pro studium totalitních režimů, který zároveň zveřejní jména, kariérní postupy a další informace o příslušnících StB spojených se srpnovými událostmi. Postupně chce ústav zpřístupnit údaje o členech všech složek StB, které by měl vždy spojit s konkrétní historickou událostí.

Prezident Václav Klaus uvítá na Pražském hradě 21. srpna vojáky, kteří se v roce 1968 postavili proti invazi vojsk do Československa.

Okupaci Československa vojsky bývalého východního bloku připomenou rovněž média. Česká televize připravuje desetihodinové pásmo dobových dokumentů spojených s diskusemi. Odvysílá je v noci z 20. na 21. srpna pod názvem Srpnová noc. Český rozhlas nabídne 24. srpna unikátní dobové záznamy tehdejšího Československého rozhlasu v pořadu Ztracené vysílání.

Události ze srpna 1968 se letos promítnou také do programu třetího ročníku mezinárodního festivalu současného umění Tina B. v Praze, pro který vznikne umělecký projekt Rekonstrukce 1968, jenž se bude zabývat situací v tehdejším Československu. Obětem invazních vojsk věnují pořadatelé hudební přehlídky s undergroundovými kořeny Open Air Music Festival Trutnov její letošní ročník, který začne symbolicky právě 21. srpna. Pravidelným návštěvníkem festivalu bývá Klausův předchůdce ve funkci hlavy státu Václav Havel a není vyloučeno, že si s jeho návštěvníky srpnové události osobně připomene.

Pražské Národní muzeum připravilo rozsáhlou expozici s širokým tematickým rozsahem od období pražského jara a srpnové okupace až do nástupu normalizace. Přibližně tři stovky novin, letáků a fotografií z pohnutých dní konce srpna roku 1968 mohou vidět diváci výstavy, kterou ve svých prostorách otevřela na začátku července Jazzová sekce.

Okupaci si připomenou například obyvatelé Plzně. Před budovou Českého rozhlasu se mohou v den výročí zúčastnit vzpomínkové akce a v Křižíkových sadech zhlédnout více než 90 reportážních fotografií, které doplní dobové novinové články vybrané z krajského deníku Pravda v prvních třech dnech invaze.