Zprávy | Z archivu rubriky


Turkmenské úřady nedovolily českému vojenskému letounu Airbus A-319 s českými vojáky a dalšími osobami na palubě přelet přes území Turkmenistánu. Letadlo letělo do afghánského Kábulu, muselo se ale vrátit a večer krátce před 18:00 přistálo na letišti v Praze-Kbelích. ČTK to řekl Jan Pejšek z tiskové služby ministerstva obrany. Podobné problémy s turkmenskými úřady již měly české letouny loni a předloni, ministerstvo zahraničí chce nyní protestovat diplomatickou cestou. Letadlo odletělo z Prahy na základě ústního příslibu turkmenské strany, že mu bude vydáno povolení k přeletu turkmenského území. To se ale podle českého ministerstva obrany nestalo, proto se stroj vrátil do Prahy. Kdy by mohl opět zamířit do Afghánistánu, není jasné, podle Pejška se o tom jedná. Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová ČTK řekla, že úřad bude turkmenskou stranu žádat o vysvětlení. "Budeme protestovat, protože podle našich informací letadlo mělo mít slovní příslib, že může letět," uvedla mluvčí.

Podle ministerstva obrany cestovalo v letadle kromě posádky 39 osob. Byli mezi nimi afghánští pacienti, kteří se léčili v Česku a teď se v doprovodu příbuzných vraceli do vlasti. Na palubě stroje byli dále čeští vojáci, kteří se z dovolené vraceli zpět do afghánské mise, část nového kontingentu polní nemocnice a chemické jednotky působící na letišti v Kábulu a také vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha.

Novela zákona o odpadech, která měla ztížit krádeže kovů a jejich následných prodej ve sběrnách, se ze Senátu vrací zpět do sněmovny. V pátek tak rozhodli senátoři, kteří k normě připojili několik pozměňovacích návrhů. Novela zakazuje například platby v hotovosti za kovový šrot a za určitých okolností i výkup odpadů od fyzických osob. Provozovatelé sběren také budou muset přesněji identifikovat prodávající i vykupovaný odpad. Senát chce zpřesnit některá ustanovení tak, aby seznam odpadů, za které se nesmí platit v hotovosti, určoval prováděcí předpis. Vyhláška ministerstva životního prostředí by také měla určit seznam odpadu, u kterého musí kupující identifikovat prodávajícího. Prodávající by také musel u vybraných předmětů prokazovat čestným prohlášením, jak k nim přišel.

Předlohu senátorům přiblížila spoluautorka a poslankyně KSČM Kateřina Konečná. Zákaz plateb v hotovosti vysvětlila mimo jiné tím, že pro řadu lidí, kteří se živí prodejem kovů, je sběrna odpadu jen jakousi mezistanicí, když potřebují peníze, které vzápětí utratí například v hostinci. Připomněla současně řadu známých případů z poslední doby, kdy zloději kovů ukradli předměty značné hodnoty nebo způsobili vážné nebezpečí. Podle ní připadá na každého občana ročně 300 kilogramů vykoupeného kovového odpadu. Novelu naopak kritizoval například senátor SNK-ED Josef Novotný. Podle něj vede k totalitě a je podle jeho slov "ukázkou neschopnosti našeho zřízení zabránit obyčejným zlodějinám". Protože úřady neumí postihnout skutečné zloděje, omezí další občany.

Pražský městský soud se bude muset znovu zabývat kauzou známou jako "pět na stole v českých". Prvoinstanční senát sice v lednu osvobodil někdejšího tajemníka českých premiérů Zdeňka Doležela obviněného z pokusu o podvod, pražský vrchní soud ale koncem června rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání. Informaci ČTK potvrdil mluvčí městského soudu Petr Kulawiak. Vrchní soud rozhodl v neveřejném zasedání 26. června, městskému soudu byl spis předán v pondělí, uvedl Kulawiak s tím, že jednání ještě nařízeno nebylo.

Doležel si podle obžaloby v roce 2005 na schůzce s polským lobbistou Jackem Spyrou řekl o úplatek pět milionů korun za to, že dostane zpět do hry o privatizaci chemického holdingu Unipetrol společnost Seta, za kterou Spyra lobboval. Podvod údajně spočíval v tom, že takovou pravomoc ve svém tehdejším postavení neměl a privatizace již byla v době schůzek téměř rok ukončena. Několik setkání obou mužů natočila skrytou kamerou televize Nova a odvysílala je ve svém pořadu Na vlastní oči. Podle žalobců Doležel před Spyrou předstíral, že může do privatizace zasáhnout. Využil k tomu prý například i svoji schůzku s polským premiérem Markem Belkou, na kterou ho vyslal bývalý premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek. Belka totiž v roce 2005 Paroubkovi sdělil, že kvůli menšinovým akcionářům PKN Orlen může privatizace zkrachovat a to může poškodit česko-polské vztahy. Doležel tvrdil, že se sice se Spyrou scházel, ale o privatizaci Unipetrolu se s ním rozhodně neradil. Na jednom záznamu řekl Doležel Spyrovi, že "na stole bude pět". Po Spyrově otázce, zda "v českých", Doležel souhlasil.