Zprávy | Z archivu rubriky


Audit rodinných financí vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL) nepřinesl důkazy, které by vedly k jeho odchodu z kabinetu. Místopředseda vlády Martin Bursík (SZ) v České televizi řekl, že se nepotvrdily informace o tom, že Čunek měl zisk z obchodu vsetínské radnice, ani to, že nemohl své peníze získat čistou cestou. Nepotvrdilo se ani, že Čunek převzal půlmilionový úplatek. Ve vládě tak zůstává i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ). Šéf lidovců tím považuje kauzu za uzavřenou, výsledky šetření už má k dispozici. "Audit prokázal, že jsem úplatek nevzal a že peníze moje rodina měla," řekl ČTK. Výsledky podle něj také znamenají, že byl policií vyšetřován účelově. Schwarzenberg, který zpracování auditu zadal a zaplatil, zůstává podle Bursíka ve vládě. Ministr zahraničních věcí, který je nyní ve Francii, mluvil o výsledcích šetření v sobotu i s premiérem Mirkem Topolánkem. V neděli se v Paříži k vnitropolitickým záležitostem - a tedy i vyjádření Bursíka - odmítl vyslovit. "Nemám argumenty pro to, abych žádal odvolání Čunka, z toho logicky vyplývá, že není důvodu, proč by Schwarzenberg měl odcházet z vlády," uvedl Bursík. Audit byl výsledkem jarní dohody koaličních lídrů. Politici tak tehdy odsunuli řešení sporu o to, zda má Schwarzenberg zůstat v kabinetu spolu s mužem, který podle jeho názoru veřejnosti dost jasně nevysvětlil kauzu kolem svých financí. Podle Čunka audit ukázal zejména to, že jeho policejní vyšetřování bylo účelové. Znovu poukázal také na zprávu policejní inspekce, podle níž někteří policisté až příliš často komunikovali s novináři. "Tam je ta prvá korupce," konstatoval.

Bursík zatím prostudoval pětistránkový souhrn zprávy, kterou vypracovala renomovaná americká detektivní agentura Kroll. Celou devětadvacetistránkovou analýzu dal Schwarzenberg přeložit a nejpozději v úterý ji zveřejní na internetu, uvedl předseda zelených. Podle souhrnu se agentura Kroll zabývala prodejem vsetínských bytů firmě H&B Real, došla k závěru, že cena bytů byla podhodnocená, což však neznamená, že se tím Čunek obohatil. Navíc měl podle detektivů Čunek a jeho rodina v roce 1998 víc peněz, než činil dosavadní policejní odhad, a mohl tak uložit milion korun na svůj účet. Čunek firmě Kroll umožnil plný přístup ke svým financím. Poslední záležitostí, kterou agentura podle Bursíka šetřila, byl důkaz o převzetí úplatku, jak o něm mluvila Čunkova bývalá sekretářka Marcela Urbanová. Podle Bursíka detektivové za důležitý důkaz považují informace o výběru půlmilionu korun firmou H&B Real, na druhou stranu dostali detektivové do ruky také počítačový výkaz, podle něhož stejnou částku ještě ten den společnost zase uložila. Kroll tak usuzuje, že neexistuje důkaz, že tyto peníze jsou zdrojem financí uložených o tři dny později Čunkem. Audit údajně poukazuje také na nízkou věrohodnost pozdního obvinění, které vznesla Urbanová. "Existují rozpory v důkazech, kdy a kde se Čunek nacházel, tyto rozpory ovšem nepodporují tvrzení, že došlo k úplatku," citoval Bursík ze souhrnu auditu. Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek uvedl, že Bursíkovo vyjádření je pouze jeho interpretací výsledků auditu soukromé firmy, který nemůže nahradit výrok soudu. Tomu podle Paroubka zabránila Topolánkova vláda s pomocí "justiční mafie". "Ani bazén sava nedokáže smýt z vicepremiéra Čunka špínu, která na něm v důsledku obvinění ze strany policie ulpěla," napsal šéf sociálních demokratů v tiskové zprávě. "Je jen smutným mementem Strany zelených, že místo striktního prosazování pravidla, které ctila a ctí ČSSD, totiž presumpce viny pro politiky, se její předseda Martin Bursík stal obhájcem Jiřího Čunka," uvedl.

Vicepremiér a šéf Strany zelených Martin Bursík kritizoval premiéra a předsedu ODS Mirka Topolánka za odmítavý postoj části občanských demokratů k lisabonské smlouvě. Bursík si nedokáže představit, že by dokument nebyl v Česku do konce roku, tedy do českého předsednictví EU ratifikován. Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Lisabonská smlouva má upravit pravidla fungování unie a umožnit její další případné rozšiřování. Jestliže má Topolánek do českého předsednictví nějaký nejdůležitější úkol, tak je to podle Bursíka zajištění ratifikace. Dodal, že od vládních poslanců a senátorů se automaticky očekává, že pro dokument zvednou ruku. Podle šéfa zelených nemůže koaliční vláda bez přijetí lisabonské smlouvy fungovat. Případný rozpad kabinetu před českým předsednictví EU ale "není téma", dodal. Česko vedení sedmadvacítky převezme na půl roku v lednu příštího roku.

Parlament by měl o lisabonské smlouvě jednat na podzim poté, co se k ní vyjádří Ústavní soud. S dokumentem musí souhlasit všechny členské země. Irsko ho v referendu odmítlo. Někteří zákonodárci ODS tvrdí, že smlouva je proto mrtvá. Stejný názor zastává i prezident Václav Klaus. Premiér před nedávnem prohlásil, že pokud parlament neschválí smlouvu o umístění amerického protiraketového radaru v Česku, nepodpoří nejspíš zákonodárci ODS lisabonskou smlouvu. Zatímco někteří občanští demokraté jsou proti lisabonské smlouvě, části zelených vadí radar. Podle nich by smlouva o radaru měla být ratifikována až poté, co bude znám nový americký prezident a jeho postoj k protiraketové ochraně v zahraničí. Prezidentské volby v USA se uskuteční v listopadu. Bursík uvedl, že případné spojování obou ratifikačních procesů s předsedou vlády nekonzultoval. Nesouhlasí s ním. Podle něj takové kroky vulgarizují českou politiku. "Obchodovat tyhle dvě věci, které jsou naprosto nesouměřitelné (smlouva lisabonská a o radaru) - myslím si prostě, že není politicky kulturní," dodal šéf zelených.

Návrh přímé volby prezidenta, na kterém pracuje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), nebude obsahovat změny kompetencí hlavy státu. Pospíšil to uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předlohu Pospíšil dopracuje v srpnu, aby ji mohl odevzdat vládě. Návrh, na jehož vypracování se dohodli koaliční lídři, počítá s několika variantami způsobu volby. I když návrh nepředpokládá změny kompetencí hlavy státu, jak si přejí lidovci a zelení, Pospíšil nevylučuje, že se novela změní v průběhu debaty ve vládě, sněmovně a Senátu. Pospíšil už vládě také odevzdal sedm variant na změnu volebního zákona tak, aby nediskriminoval menší strany v počtu hlasů potřebných pro kandidáty na vstup do sněmovny. Podrobnosti návrhu Pospíšil nepřiblížil, konstatoval pouze, že o něm bude jednat vláda. Koaliční návrh na přímou volbu prezidenta nechala vláda vypracovat potom, co s návrhem na vyvolání referenda o přímé volbě přišli zelení. Nakloněni mu nebyli lidovci a část ODS. Zelení zatím svoji předlohu nestáhli, nevylučují ale, že ji vezmou ze sněmovny zpět, pokud jim koaliční návrh vyhoví. Koalice není jednotná v otázce případného způsobu přímé volby ani v tom, zda má mít nově volený prezident i jiné kompetence než nyní. Lidovci si přejí zůstat u současných pravomocí prezidenta, ODS uvažuje o jejich rozšíření. Zákon o referendu je ústavní změnou. Ke schválení proto potřebuje podporu tří pětin poslanců a tří pětin přítomných senátorů. návrhem na zavedení přímé volby prezidenta přišli také opoziční sociální demokraté. Poslanci se návrhem měli zabývat na své červnové schůzi. Sněmovna ho ale na návrh koalice z programu vyškrtla a na pořad jednání se poté už nedostal.

Růst spotřebitelských cen by měl výrazněji přibrzdit v říjnu. V pořadu Otázky Václava Moravce v ČT to řekl ředitel sekce měnové a statistiky ČNB Tomáš Holub s tím, že v tomto období loni se v cenách již začaly promítat daňové změny letošního roku. Ekonomové dosud předpovídali pokles inflace až na konci roku. V příštích několika měsících by inflace naopak měla vzrůst z červnových 6,7 procenta k sedmi procentům, a to kvůli zdražování cigaret a drahé ropě. Inflace výrazně vzrostla letos v lednu kvůli daňové reformě a růstu regulovaných nájmů na 7,5 procenta. Letošní průměrná inflace by se podle odhadu ČNB mohla pohybovat mezi 6,5 a sedmi procenty. Ministerstvo financí podle náměstka Eduarda Janoty odhaduje letošní růst spotřebitelských cen na 6,1 procenta, což je o desetinu procentního bodu více, než byl předchozí odhad. Pro příští rok se ČNB a ministerstvo financí shodují na odhadu inflace na úrovni tří procent. Českomoravská konfederace odborových svazů nemá podle svého předsedy Milana Štěcha odhad na příští rok ještě hotový, nicméně Štěch uvedl, že odbory budou žádat růst reálných mezd ve státní správě minimálně o čtyři procenta. Proti růstu inflace letos působí česká měna, která vůči euru za rok posílila zhruba o pětinu. V příštím roce by se naopak mohla projevit na slabším tempu hospodářského růstu. Ministerstvo financí podle Janoty kvůli silné koruně upravilo letošní odhad růstu ekonomiky z pěti procent pod tuto hranici na 4,6 procenta. ČNB počítá se čtyřmi procenty a Holub nevyloučil ani korekci pod čtyři procenta.

Energetická společnost ČEZ by mohla v příštích 20 letech dostavět nejen nyní plánované dva bloky Jaderné elektrárny Temelín, ale i jeden nebo dva bloky v Dukovanech. V rozhovoru pro pondělní vydání týdeníku Týden to uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Myšlenka rozšířit Dukovany vznikla podle Římana nedávno na základě debaty o potřebě nových zdrojů. "Místa tam je dost a i hlavní limit, kterým je tam voda pro chlazení, není problém. Zjistilo se, že tam je ještě prostor na nějakých 1200 megawattů," řekl Týdnu. Stavba nového bloku od začátku do konce představuje 12 až 13 let. Odpor nynější koaliční Strany zelených k jádru, který se objevil v závazku nedělat v jaderné energetice nevratné kroky v programovém prohlášení vlády, podle Římana přestane být překážkou nejpozději v roce 2010, kdy vládě končí funkční období. ČEZ požádal ministerstvo životního prostředí o posouzení vlivu rozšíření Temelína na životní prostředí. Posuzování by mohlo trvat dva až dva a půl roku. Temelín by získal další dva bloky, které by byly výkonnější než dva současné. Stavba by si vyžádala odhadem 130 miliard korun, což je zhruba o 30 mld. Kč více, než stála elektrárna doposud. Česko by se podle Mladé fronty Dnes po jejich dostavbě posunulo na třetí místo mezi výrobci jaderné energie v Evropě - po Francii a Litvě. Dukovany jsou největším a také nejlevnějším dodavatelem elektřiny v zemi. Novější atomová elektrárna v Temelíně má sice vyšší instalovaný výkon, ale brzdí ji technické problémy. Dukovanská jaderná elektrárna má čtyři výrobní bloky. Letos se v nich má vyrobit rekordních 14,229 miliardy kilowatthodin (kWh) elektřiny. V příštím roce dodávky klesnou kvůli další obnově zařízení, pak se bude výroba zase zvyšovat. V roce 2013 by se měla pohybovat kolem 16 miliard kWh.