Zprávy | Z archivu rubriky


Základní smlouvu umožňující, aby na českém území vznikl radar amerického systému protiraketové obrany, v úterý v Praze podepíšou ministři zahraničí USA a ČR Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg. Několik let domlouvaný projekt, který podle průzkumů odmítá většina české veřejnosti, tak získá oficiální podklad. Smlouvu ovšem musí schválit český parlament, kde pro ni koaliční vláda Mirka Topolánka vůbec nemá jistou podporu. S předsedou české vlády bude Riceová v Praze jednat ještě před odpoledním podpisem smlouvy a setkají se i na slavnostní večeři organizované úřadem vlády. Riceová dostane od premiéra dárek - český granát a českou klasickou hudbu.

Condoleezza Riceová nenavštíví Polsko. Nezměnilo se na tom nic ani poté, co se s ní nečekaně ve Washingtonu sešel polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Po jednání řekl, že si s americkou kolegyní vyjasnili stanoviska. Polský premiér Donald Tusk v pátek oznámil, že Polsko zatím nepřijímá současnou nabídku Spojených států na pomoc s modernizací polské armády, která je podmínkou pro souhlas Varšavy s výstavbou amerického protiraketového systému.

Prezidenti Spojených států a Ruska George Bush a Dmitrij Medveděv nepokročili ve sporech kolem protiraketové základny, kterou chtějí Američané postavit ve střední Evropě a proti které jsou stále Rusové. Zatímco americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová se chystá v úterý v Praze podepsat smlouvu o zřízení její radarové části v Česku, k podobnému kroku ohledně umístění protiraketových střel s Polskem se zatím nechystá. Varšava se s Washingtonem stále nedohodla. Před odletem do Česka má nicméně odpoledne v USA jednat s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským. Medveděv vyjádřil znepokojení nad tím, že vázne vyjednávání mimo jiné o ruských kontrolách na zařízeních základny, které USA nabídly, aby otupily ruský odpor k základně. Jak Česko, tak Polsko se ovšem k tomu staví rezervovaně.

Stavba radaru v Brdech by významně neměla ovlivnit životní prostředí v této oblasti. Kvůli základně by mělo být například vykáceno asi 20 hektarů lesa, na 85 hektarech by měly stromy "prořídnout". Vyplývá to ze čtyřstránkové informační zprávy, kterou zveřejnil vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík (Strana zelených). Podle něj je to první zveřejněná informace, která se dopadem na životní prostředí zabývá. Riziko usmrcení chráněných živočichů nelze podle zprávy vyloučit. Nemělo by ale být vyšší než u jiných staveb v lesích. Stavba by se neměla dotknout ani vod.