Zprávy | Z archivu rubriky


Nezávislá odborná komise vládě doporučila, aby vláda otevřela a umožnila posuzování všeho, co s energetikou souvisí. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou předseda komise Václav Pačes předal premiéru Mirku Topolánkovi. Pačes zmínil, že velký problém by země mohla mít v budoucnu například s teplárenstvím. Jde o průběžné výsledky, závěrečná zpráva by měla být předána koncem září. Premiér řekl, že před tím, než zprávu předá vládě, nechá ji oponovat skupinou odborníků, kteří se zabývají ekonomikou, energetikou a ekologií.

Dokument obsahuje několik doporučení. Podle něj by např. vláda měla podporovat prohloubení konkurence na energetických trzích. Měla by označit jadernou energetiku za jednu z přijatelných variant výroby elektřiny. Vláda by rovněž měla připustit diskusi o těžebních limitech, zavést systémovou podporu energetických úspor a pohlížet na obnovitelné zdroje jako na nezpochybnitelnou součást budoucího palivo-energetického mixu. Vláda by také měla umožnit a usnadnit zahájení posuzovacích procesů produkce všech typů energie atd.

Komisi už dříve kritizoval ministr životního prostředí Martin Bursík. Nelíbí se mu metodika práce na zprávě ani předčasné zveřejnění některých závěrů. Pačes Bursíkovu kritiku odmítl. Řekl, že ministr o metodice práce nic neví, protože se jednání komise nezúčastňoval. Bursík napadl i formu prezentace. Podle něj jde o stručné shrnutí závěrů zprávy, která má být ale kompletně hotová až v září. Premiér Topolánek na tiskové konferenci zdůraznil, že komise neměla za úkol řešit, zda má stát vsadit na jadernou energetiku. Energetika je podle Topolánka příliš ovlivňována politiky a ideologiemi, je proto třeba vnést do diskuse "racionální rozměr". Bez ohledu na to, že ve vládě zasedají i ministři za Stranu zelených, je třeba rozhodnout o budoucnosti jaderné energetiky rychle, protože výstavba trvá až 15 let, uvedl. chce, aby začala diskuse o dostavbě jaderných zdrojů. Chtěl by, aby se rozběhla správní jednání, která nejsou nezvratitelná. Konečné rozhodnutí zřejmě jeho vláda nepřijme kvůli koaliční dohodě, ve které si koalice výstavbu jaderných bloků zakázala.

Pro získání státního příspěvku k penzijnímu připojištění si lidé v budoucnu budou nejspíš muset na důchod spořit vyšší částky. Nynější výše podpory od státu se ale zřejmě nezmění. Vyplývá to z návrhů kroků druhé etapy důchodové reformy. Maximální státní příspěvek nyní činí 150 korun měsíčně a je možné ho získat při ukládání 500 a více korun. Nejmenší podpora od státu je 50 korun při spoření stokoruny. Podle návrhu by se měla zvýšit minimální měsíční částka, od níž by bylo možné státní příspěvek získat. Uložená stokoruna by tak k obdržení peněz od státu už nejspíš neměla stačit.

Vláda rozdělila svou důchodovou reformu do tří etap. První obsahuje zvyšování důchodového věku na 65 let a prodloužení povinné doby odvodů z 25 na 35 let. Zákon, který to upravuje, schválila sněmovna. Aby začal platit, musí ho odhlasovat i Senát a podepsat prezident. Druhá etapa se soustředí na financování, fondy a penzijní připojištění. Třetí etapa má umožnit takzvaný opt-out, tedy přesměrování části odvodů do spoření u fondů. Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) jsou čeští důchodci "extrémně závislí" na státním systému penzí. Pochází z něj téměř celý jejich příjem. Do budoucna by státní důchod mohl činit asi čtyři pětiny penzistova příjmu, zbytek by byly naspořené prostředky. K tomuto stavu by se mohlo dojít asi za dvě desetiletí, míní Nečas.