Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanecká sněmovna ve středu vpodvečer schválila rozpočet na příští rok, přestože ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) předem oznámil, že návrh rozpočtu nepodpoří. Stát bude hospodařit se schodkem 91,3 miliardy korun při příjmech 949,5 miliardy a výdajích 1,0408 bilionu korun. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky. Senát o rozpočtu nejedná. Pro rozpočet zvedlo ruku 149 ze 184 přítomných poslanců. Proti jich bylo 30. Ke schválení rozpočtu bylo zapotřebí 93 hlasů. Rozpočet podpořili poslanci ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Proti byli zelení a komunisté. Ministr financí Vlastimil Tlustý se hlasování zdržel. Stejný postoj zaujal i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) a tři poslanci ODS.

Ministr Tlustý chtěl svým odmítavým stanoviskem vyjádřit nesouhlas s navýšením deficitu rozpočtu o 6,4 miliardy korun, které navrhl rozpočtový výbor a sněmovna ho v průběhu schvalování potvrdila. Přesunuli peníze na různé regionální projekty, a to z podpory stavebního spoření, systému důchodů, zdravotního pojištění a financování státního dluhu. Podle ministra odpovědnost za změny v rozpočtu a jeho osud nese předseda sněmovního rozpočtového výboru a bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka, jenž pro další navyšování schodku rozpočtu získal výbor i další poslance. "Můžete vidět, že napříč politickým spektrem tahle drancovací většina nezadržitelně prochází státním rozpočtem," řekl Tlustý. Jeho postoj byl podle představitelů ODS osobním stanoviskem, kterým chce ministr protestovat proti zásahům do vládního návrhu.

Kriticky se k počínání sněmovny vyjádřil i premiér Mirek Topolánek. "Bizarní rozpočet" je podle něj dědictvím sociálnědemokratického kabinetu. "Čerpat z důchodů mě připadá téměř morbidní," řekl Topolánek. Nicméně ve svém vystoupení bezprostředně před závěrečným hlasováním poslance vyzval, aby návrh rozpočtu přesto podpořili. Postoj poslanců, kteří rozpočet i s výhradami podpořili, shrnul bývalý předseda lidovců Miroslav Kalousek. Upozornil, že českou ekonomiku by poškodilo, kdyby k politické nestabilitu přibyla i nestabilita rozpočtová.

Lídři ODS, ČSSD a KDU-ČSL se podle předsedy sociálních demokratů Jiřího Paroubka domluvili, jak překonají poslední rozpory, které těmto stranám překážejí v dohodě na společné vládě. "Jednání bylo konstruktivní," řekl novinářům. Stále podle něj ale platí rozpory v náhledu ČSSD a ODS na daně a na zastoupení jednotlivých stran ve vládě. ODS si podle něj nemůže myslet, že bude mít v kabinetu převahu. Paroubek novinářům řekl, že s Topolánkem a Čunkem jedná o vzniku tříkoalice, ne tedy o možnosti, že by socialisté kabinet ODS a lidovců podpořili v den hlasování o důvěře například odchodem z jednací síně.

Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek odmítl novinářům cokoli říci. Ještě před schůzkou ale uvedl, že chce o podobě vlády rozhodnout ještě do dnešního večera, kdy odjíždí do zahraničí. Novinářům neprozradil, jaký má plán a jak bude kabinet vypadat. Podle šéfa sociálních demokratů Paroubka je možné, že Topolánek v pátek přinese dohodu o vládě na Hrad. "Ještě na to je osmačtyřicet hodin," konstatoval lídr sociální demokracie.

V nové vládě Mirka Topolánka mají mít ODS, ČSSD a KDU-ČSL takové zastoupení, aby ministři za ODS nebyli v menšině. Nejsilnější strana by tak měla záruku, že jí dvě zbývající strany nepřehlasují, protože by dohromady měly stejně křesel jako ODS. Lídr KDU-ČSL Jiří Čunek oznámil, že na takovém uspořádání se dohodli předsedové všech tří stran a jako první jej oficiálně schválili lidovci. Kompromisní dohoda o programu je podle Čunka možná i v takových sporných otázkách, jako jsou daně nebo zdravotnictví. Hned na začátku jednání předsedů Čunek lídrům ODS a ČSSD řekl, že lidovci nechtějí vládu závislou na "přeběhlících".