Zprávy | Z archivu rubriky


Protipovodňová opatření na celorepublikové úrovni zatím nejsou podle ústřední povodňové komise nutná. Podle ministra vnitra Františka Bublana situaci celkem dobře zvládají krajské krizové štáby. Situaci na jižní Moravě byl ministr osobně zkontrolovat a sledoval tam evakuaci lidí. Na většině území České republiky byli zatím evakuováni lidé v různých krajích v počtu zhruba desítek. Na Znojemsku ale své domovy musely opustit dva tisíce osob. Nejkritičtější je podle Bublana nyní situace na Vranovské přehradě, která se stala nezvladatelnou. Úroveň hladiny je tam na stupni pětisetleté vody.

Většina českých řek sice postupně klesá nebo stagnuje, místy ale prší, jinde se podle meteorologů může vydatný déšť opakovat. Zejéma v Jihomoravském a Zlínském kraji až do soboty hrozí extrémní povodně.

Kritická je situace na Dyji na Znojemsku, voda ve Vranovské přehradě sice již kulminovala, ale nikdo neví, co způsobí nový déšť. Stále stoupá Morava, v Uherském Hradišti byl vyhlášen stav nebezpečí, vážná je i situace mezi Hodonínem a Lanžhotem. Na jihu Čech bude vyhlášen stav nebezpečí; hladina Lužnice stále roste a zaplavuje části měst na Táborsku. V úseku od Kácova stále stoupá Sázava. Ústí nad Labem evakuovalo postižené občany a obyvatele Střekovského nábřeží, evakuaci zahájilo také Hřensko. Výroba ve Spolaně stojí.

Většina horních toků v republice kulminuje nebo jejich hladiny již mírně klesají. Dolní úseky řek Sázava, Lužnice, Labe a Morava však dále stoupají. Předpověděn byl déšť v noci na pátek v oblasti Šumavy, Českého Lesa, Krkonoš a Orlických hor, což zvýší průtoky v povodí horní Berounky, horní Vltavy, Otavy, Malše, Lužnice a v povodí horního Labe a Orlice. Výrazněji bude pršet ještě v pátek.

Stav nebezpečí platí kvůli povodním v celém Jihomoravském kraji. Přes bezpečnostní přeliv Vranovské přehrady začala přetékat voda v noci na čtvrtek. Znojmo ve čtvrtek večer na největší nápor velké vody stále čekalo; evakuováno bylo prozatím asi 2000 lidí.

Protipovodňová hráz na Dyji praskla v Hrušovanech nad Jevišovkou, i u obce Jevišovka, voda se rozlila do polí a niv. Nelze vyloučit, že bude nutné obyvatele obce evakuovat.

Rozbouřená Morava se vylila z koryta a teče do lužních lesů kolem národního památníku v Mikulčicích směrem na Lanžhot. Ohrožuje i Moravskou Novou Ves, Kostice, Tvrdonice a Týnec. Rozhodující pro vývoj situace bude stav přítoku Moravy - řeky Kyjovky. Zatím se drží v korytě.

Nejohroženějším městem Zlínského kraje je Uherské Hradiště. Tamní nemocnici muselo z preventivních důvodů opustit takřka 200 pacientů, odloženy byly plánované operace a kvůli hrozícímu zaplavení areálu byly ambulance a ordinace přestěhovány do vyšších pater. Problémy jsou ale také v lokalitě Zámoraví u Napajedel na Zlínsku či v Kroměříži. Nikde však voda ve větší míře nepoškodila obydlené části.

Evakuaci zdravotně a tělesně postižených občanů z nejvíce ohrožených oblastí zahájilo kolem poledne Ústí nad Labem, odpoledne pak byla nařízena i evakuace 250 lidí ze Střekovského nábřeží. Město nechalo před domy postavit hráz z pytlů pískem, ale ta by nemusela pod náporem vody vydržet.

Evakuuje se také v Hřensku na Děčínsku, Žalhosticích na Litoměřicku a připravují se další obce.

Na jihu Čech řeky kromě Lužnice postupně klesají. Na Jindřichohradecku a Táborsku bylo rozhdnuto o vyhlášení stavu nebezpečí. Lužnice má do pátku stoupnout o několik desítek centimetrů. Už nyní voda zaplavuje ulice ve Veselí nad Lužnicí a Soběslavi.

Sázava ve středních Čechách od Kácova stále stoupá, hladinu zvyšuje upouštění nádrže Želivka. Hasiči ve středu večer evakuovali část klientů ústavu sociální péče v Samopších a několik obyvatel Vlastějovic na Kutnohorsku. Domy museli opustit i někteří obyvatelé Zruče nad Sázavou a Mělníka.

V Praze trvá druhý stupeň povodňové aktivity. Průtok vody ve Vltavě se ale od rána zvýšil ze 1340 metrů krychlových za sekundu na 1430 a obyvatelé domů v lokalitě na Závisti na Zbraslavi museli opět opustit své domovy.

Ministr financí Bohuslav Sobotka věří, že rozsah škod bude nižší než po minulých povodních a na jejich pokrytí stačí rezerva státního rozpočtu. Nízký rozsah škod odhadují i ekonomové.

Prezident Václav Klaus se domnívá, že Česká republika je nyní výrazně více připravena na povodně než dříve. Je to díky zkušenostem s povodněmi v letech 1997 a 2002. Prezident, který je třetím dnem na návštěvě Moravskoslezského kraje, to řekl novinářům v Ostravě. "Míra připravenosti na tyto povodně není absolutní a absolutní být nemůže, nicméně je výrazně větší, než byla tehdy, a já věřím, že se to pozitivně na té povodňové situaci projeví. To je můj jednoznačný pocit i z toho, co jsem viděl v podstatě zde v Ostravě," uvedl Klaus.

K činnosti vlády v době povodní se Klaus nechtěl vyjadřovat. Podle jeho mínění by bylo pošetilé se domnívat, že větší počet přeletů vrtulníku nad zatopeným územím snižuje výšku vody. "Povodně nezvládá vláda. Povodně do značné míry zvládá počasí samo a zvládají ho lidé na konkrétních místech," řekl prezident. Záplavy podle něj zvládají například lidé u řeky Odry, kteří stavějí protipovodňový zátaras a přečerpávají vodu, která se valí kanály.

Prezident řekl, že vývoj situace sleduje a dostává informace o povodňové situaci v zemi. Právě kvůli velké vodě se během své návštěvy oproti původnímu plánu zastavil ve středu na mostě v Ostravě-Koblově, kde byl i při obrovských záplavách v roce 1997. "Ze stejného místa jsem porovnával hladinu vody. Doufám, že se to ani zdaleka nedostane do proporcí, které jsme tady zažili," uvedl Klaus.

Česká republika by podle některých odborníků na komunikaci a český jazyk měla používat jako své označení název Česko. Krátký název, anglicky Czechia, je mnohem výhodnější a praktičtější pro vlastní prezentaci státu a komunikaci s ostatním světem. Oficiálně se nyní používá název Česká republika. Ten je také součástí nového loga státu v podobě komikových "bublin". Dle mínění některých expertů je ale tak dlouhý název pro komunikaci nevhodný.

"Shodli jsme se na tom, protože jsme spolupracovali s historickými geografy a s jazykovědci, že název Česko je zcela logický, má svou historickou tradici," řekl externí pedagog Vysoké školy ekonomické a bývalý prezident Asociace komunikačních agentur Jiří Mikeš.

Patnáctipísmenkový název je podle Mikeše ve světě, v němž je zásadní se rychle informovat a orientovat, nepraktický. Podle něj není reálná ani obava, aby Českou republiku v zahraničí nezaměňovali pro název Czechia s Čečenskem.

Jazykovědec a romanista Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Felix novinářům řekl, že každý stát má dva názvy - geografický a jméno upřednostňující státní zřízení. Do mezinárodních organizací vstupují státy pod politickým názvem, v komunikaci je přirozené používat název geografický kratší. "Říkáme o někom, že jede na prázdniny do Francouzské republiky?" otázal se Felix.

Zastánci krátkého stručného názvu chystají výstavu o tom, jak se Česká republika propaguje v zahraničí. Výstava se bude jmenovat Czech Promotion a uskuteční se v listopadu v Písku, uvedl Jiří Mikeš.

Senátoři chtějí zákon o vzniku Ústavu paměti národa schvalovat až v červnu tak, aby normu mohli předložit sněmovně v novém povolebním složení. Ústav má lépe než dosud objasnit zločiny komunistického režimu v Česku. V současné levicové sněmovně by podle dosavadních reakcí asi tato norma neuspěla, poslanci by ji ani nestihli projednat. Senátoři ve čtvrtek rozhodli o odkladu projednávání předlohy také kvůli tomu, aby ji mohli za pomoci právníků zbavit chyb.

Ústav paměti národa, jehož vytvoření prosazují pravicoví senátoři zejména z ODS, má mít na starosti také zveřejnění dokumentů bezpečnostních složek bývalého režimu včetně komunistické Státní bezpečnosti. Podobné instituce už mají na Slovensku, v Polsku nebo v Německu. Český ústav ale na rozdíl od slovenského nemá mít vyšetřovací pravomoci, které by zůstaly Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu.

Ústav by měl zlepšit přístup k dokumentům z let 1948 až 1989 a soustředit kvůli tomu informace z dosavadních archivů. Měl by tak získat dokumenty o komunistických bezpečnostních složkách od ministerstev vnitra, obrany a spravedlnosti i od vojenských a civilních tajných služeb. "Materiály se dostanou zpod kontroly ministerstva vnitra, kde to řízení není zcela přehledné," řekl za tvůrce zákona místopředseda Senátu Jiří Liška. Ústav by měl mít postavení správního úřadu, který by byl nezávislý na exekutivě podobně jako polský Ústav národní paměti.