Zprávy | Z archivu rubriky


Albánské úřady pokračují v pátrání po trojici českých studentů, kteří jsou nezvěstní od srpna 2001. Albánský premiér Sali Berisha při pondělní návštěvě Prahy prohlásil, že jeho vláda i místní úřady mobilizují všechny síly, aby "našly bolestivou pravdu". V albánských horách před bezmála pěti lety zmizeli bratři Michal a Jan Pavelkové a jejich přítelkyně Lenka Tučková. Pátrání tamních úřadů ani mise přátel a rodiny nepřinesly žádné výsledky. Nezjistily se žádné stopy o tom, že by byli mrtví, nebo živí. Nepomohl ani příslib finanční odměny albánské policie za poskytnutí informací ve výši asi 1,44 milionu korun.

Předseda české vlády Jiří Paroubek po jednání s Berishou ocenil přístup Tirany a osobně premiéra při hledání mladých Čechů. "Albánské úřady po nich intenzivně pátrají, zatím bez výsledku. Chtěl bych ocenit nasazení a snahu albánské strany včetně vypsání vysoké odměny," uvedl Paroubek.

Prezident Václav Klaus a Sali Berisha hovořili o ekonomické vztazích, vývoji na Balkáně a začleňování Albánie do euroatlantických struktur. Česko podle Paroubka podporuje budoucí členství Albánie v EU, protože evropskou perspektivu této i okolních zemí v regionu považuje za záruku stability západního Balkánu. Berishovi nabídl pomoc při procesu integrace do evropských struktur, například formou konzultace ministerských úředníků. Oba státy mají zájem také na intenzivnější obchodní spolupráci. "Česká republika je exportérem míru a stability na Balkán," kvitoval Berisha přístup české diplomacie.

Společnost Hyundai Motor investuje v Nošovicích v Moravskoslezském kraji 800 milionů až miliardu eur (29 miliard korun) do stavby nové automobilky. Novinářům to v pondělí řekl viceprezident Hyundai Motor Company Kim In-so. Továrna by měla zahájit provoz v roce 2008 a přímo zaměstná zhruba tři tisíce lidí, dalších až 13.000 lidí najde práci u dodavatelských firem a ve službách.

Stát již podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana podepsal se společností Hyundai memorandum o této investici. "Je to největší investice v novodobých dějinách ČR v objemu 28 až 30 miliard korun," uvedl Urban, podle kterého by po zahájení plného provozu měla nová továrna zvýšit český hrubý domácí produkt až o dvě a půl procenta a v Moravskoslezském kraji by měla snížit nezaměstnanost o dvě procenta.

Smlouva by měla být parafována v polovině května poté, co ji schválí vláda, moravskoslezské zastupitelstvo a společnost Hyundai. "Česká republika je tím správným místem pro náš projekt. Hodláme zde investovat 800 milionů až miliardu eur a po zahájení výroby produkovat 300.000 vozů ročně," uvedl Kim In-so, podle kterého by přípravné práce na stavbě továrny měly začít v polovině letošního roku.

Obsah smlouvy o investicích Hyundai bude zveřejněn až po jejím podpisu. Hyundai může podle Urbana počítat s přímými dotacemi 4,3 miliardy korun a daňovými úlevami 1,3 miliardy korun. Pokud investice Hyundai překročí miliardu eur, daňová úleva může být podle Urbana ještě vyšší.

Podle moravskoslezského hejtmana Evžena Tošenovského se podařilo dojednat podmínky, které jsou výhodné pro obě strany. "Jsem rád, že se podařilo dojednat takové podmínky, že skutečně mohou znamenat velmi výrazný vstup do Moravskoslezského kraje," poznamenal Tošenovský. Hejtmanův náměstek pro ekonomický a regionální rozvoj Pavel Drobil doplnil, že kraj nyní finišuje s přípravami zóny.

Sudetoněmecké krajanské sdružení není pro českou vládu partnerem. Premiér Jiří Paroubek tak reagoval na víkendovou výzvu landsmanšaftu, aby český prezident Václav Klaus, vláda i parlament zahájili se sudetskými Němci otevřený dialog o společné minulosti. Sudetští Němci českou politickou reprezentaci vybídli, aby se distancovali od "zločinného vyhnání" sudetských Němců z území tehdejšího Československa po druhé světové válce stejně jednoznačně, jako se německá vláda omluvila za zločiny spáchané na obyvatelstvu jiných národů ve jménu nacismu. V memorandu landsmanšaft znovu požaduje zrušení poválečných Benešových dekretů a amnestijního zákona a odsouzení "veškerých křivd spáchaných v zemi na obyvatelstvu německého původu".

Paroubkův kabinet loni vyjádřil uznání německým antifašistům z někdejšího Československa, kteří bojovali proti hitlerovskému režimu a po válce byli často pronásledováni. Kabinet kromě slov uznání a lítosti nad způsobenými křivdami vyčlenil 30 milionů korun na zdokumentování životních osudů perzekvovaných československých Němců. Symbolické gesto, které se vztahuje i na příslušníky jiných etnik, vyvolalo kritiku prezidenta Klause. Deklaraci označil za nebezpečné otevírání citlivé kapitoly dějin, kterou podle něj dostatečně jasně uzavřela česko-německá deklarace z roku 1997.

Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil na nedělní výzvu sudetoněmeckého sdružení reagoval slovy, že nejsilnější opoziční strana považuje otázky minulosti za "jednou provždy uzavřené" a k jejich znovuotevírání nevidí žádný právní ani politický důvod.

Občanská demokratická strana slibuje v případě volebního vítězství snížení nezaměstnanosti v prvním roce své vlády o 100.000 lidí a během celého funkčního období o polovinu. Tuzemská ekonomika by měla růst na základě reforem o šest až 7,5 procenta ročně a hospodaření veřejných rozpočtů by mělo být do sedmi let vyrovnané. Na pondělní tiskové konferenci k programu ODS to uvedl stínový ministr financí Vlastimil Tlustý.

Míra nezaměstnanosti v ČR v únoru činila 9,1 procenta a bez práce bylo 493.114 lidí, kteří mohli ihned nastoupit do zaměstnání. Česká ekonomika loni vzrostla o šest procent a vykázala nejlepší výkon ve své historii. Podle Tlustého by však hospodářský růst tímto tempem měl být trvalý. K tomu by mělo dopomoci i zavedení rovné daně ve výši 15 procent, snížení DPH z 19 na 15 procent, snížení sazeb sociálního pojištění, omezení byrokracie i vytvoření státem zaručeného příjmu.

Podle ředitele Liberálního institutu Miroslava Ševčíka je ekonomicky program ODS více méně reálný. Upozorňuje ovšem, že ODS bude k jeho prosazení potřebovat koaliční partnery. V časovém horizontu 18 až 24 měsíců od zavedení nezbytných opatření, jako je zpřísnění poskytování sociálních dávek, odbourání byrokratických překážek, zavedení větší motivace k práci a snížení odvodů a daní, lze podle něj očekávat pokles počtu nezaměstnaných o 150 až 200 tisíc, uvedl.

Podle studie Českomoravské konfederace odborových svazů by však uskutečnění předvolebních návrhů ODS stát připravilo o 112 až 246 miliard korun. Podle pátečního sdělení odborů by na plánovaná opatření nejvíce doplatili lidé s podprůměrnými příjmy. Odborům se nelíbí, že ODS plánuje snížit daně z příjmu a nechat si občany platit řadu veřejných služeb z vlastní peněženky. Na snížení daní prý vydělají především nejbohatší lidé. ODS s propočty odborů nesouhlasí a tvrdí, že jsou účelové.

Sociální demokracie slibuje, že po volbách razantně zvýší porodné. Za první dítě by matky měly podle ČSSD dostávat 60.000 korun, za druhého potomka 90.000 a při třetím porodu 120.000 korun. Premiér a hlavní volební lídr ČSSD Jiří Paroubek při pondělním zveřejnění aktualizované verze volebního programu odhadl, že by se mohlo díky této pobídce narodit zhruba o 20.000 dětí ročně více než nyní, kdy se jich narodí kolem 100.000. Peníze na vyplácení porodného a na další dávky chtějí sociální demokraté získat z růstu hrubého domácího produktu. Podle premiéra by měl činit každoročně pět procent, což podle jeho výpočtu představuje roční příjem do rozpočtu kolem 60 miliard korun.

Vyplácení porodného by se podle ministra financí a úřadujícího předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky rozložilo na tři roky, takže by to nebyl dramatický dopad na státní rozpočet. Podotkl, že sociální demokracie by na to rozhodně měla dost prostředků, protože na rozdíl od konkurenční Občanské demokratické strany neplánuje rovnou daň a další daňová zvýhodnění.

Porodné dosud činí 8750 korun, od dubna se zvýší na 17.500 korun. V roce 2004 se celkově narodilo téměř 98.000 dětí, z toho přes 48.000 bylo prvorozených, přes 35.500 dětí se narodilo jako druhé v pořadí, v pořadí třetích potomků přišlo na svět k deseti tisícům dětí. V případě že by se sociálním demokratů podařilo tuto změnu prosadit, vyplatilo by se na porodném pro tyto děti v roce 2004 celkově přes 7,2 miliardy korun.