Zprávy | Z archivu rubriky


V médiích zveřejněné záznamy odposlechnutých hovorů bývalého poslance ODS Vladimíra Doležala, stíhaného pro korupci, pocházejí z vyšetřovacího spisu, který státní zástupkyně poskytla Poslanecké sněmovně. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra, kterou ve středu předloží vládě ministr František Bublan. Doležal byl obviněn z pomoci k přijímání úplatku. Podle přepisů policejních odposlechů, které se novinářům do rukou dostaly v lednu tohoto roku, se Doležal zřejmě pokoušel ovlivnit vyšetřování svého případu. Únik hovorů vzbudil velkou pozornost a zajímala se o něj policie i poslanci. Podle vnitra dostala kopie části Doležalova vyšetřovacího spisu dolní komora. "Vyhodnocením srovnávacích kopií z části svazku, která byla poskytnuta Poslanecké sněmovně, a následným porovnáním těchto kopií s kopiemi získanými od sdělovacích prostředků, které byly zveřejněny, bylo zjištěno, že zveřejněné kopie pocházejí z tohoto svazku," uvádí se ve zprávě. Šetření také prokázalo, že kopie nebyly pořízeny na kopírce útvaru, který věc šetří.

Podobný závěr, že odposlechy unikly do médií pravděpodobně od některého z členů sněmovního mandátového a imunitního výboru, nikoli od policie, prezentoval ministr Bublan už koncem února. Podle vnitra také vše nasvědčuje tomu, že nebyl spáchán trestný čin. Dokumenty sice byly původně v režimu utajení, později se ale odtajnily.

Zpráva se také zmiňuje o vyšetřování úniku informací ze spisu Vladislava Větrovce. Ten je podle policie hlavním aktérem v kauze údajných podvodů konkurzního soudce Jiřího Berky. V únoru Česká televize zveřejnila odposlechy, ze kterých vyplývá, že s Větrovcem mluvil ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš. Ten krátce na to rezignoval. V tomto případě policie potvrdila, že reportáž České televize skutečně čerpala z obsahu nahraných hovorů. Policie upozornila, že obvinění a jejich obhájci dostali na pokyn dozorující státní zástupkyně sedm sad nahrávek, z nichž každá čítá 29 kusů CD, se záznamem odposlechů. Odbor vnitřní kontroly nezjistil, že by odposlechy předal médiím někdo z protikorupční policie, která oba případy šetří, uvedla mluvčí ministerstva Radka Kovářová. Podle zprávy policejní odbor vnitřní kontroly únik informací z vyšetřovacích spisů stále šetří.

S novou úhradovou vyhláškou, podle níž budou pojišťovny platit od dubna lékařům za péči o nemocné, souhlasili v pondělí na schůzce u premiéra Jiřího Paroubka všichni pozvaní zástupci lékařské obce. Kritiky na jednání, jehož se účastnil i ministr zdravotnictví David Rath, premiér nepozval. Ti totiž vyhlášku zpochybňují, zvýšení plateb za péči je podle nich předvolební krok. Obavy z nové vyhlášky mají i pojišťovny, prý bude problém podle ní platit. Rath jim dnes pohrozil, že na ně uvalí nucenou správu, pokud vyhlášku nebudou respektovat.

Prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek Rathovi vytkl, že text vyhlášky projednal jen s někým, s většinou poskytovatelů podle něj ministr nejednal. Tím podle Pekárka postupoval v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Podle místopředsedy Sdružení praktických lékařů a člena Koalice soukromých lékařů Jana Jelínka odmítají soukromí lékaři s Rathem jako "nevěrohodnou osobou" jednat a požádali o schůzku premiéra. Na pondělní jednání posílal pozvánky Rath, těmto organizacím je neposlal. Na rozdíl od pojišťoven, které by limity peněz pro jednotlivé praxe chtěly zachovat, soukromí lékaři je chtějí uvolnit nebo zrušit. Prý je to v zájmu jejich pacientů. "Volnější limity lékaři vítají, ale povedou jen k tomu, že se spotřeba péče odloží do období až po volbách, a o to panu doktoru Rathovi jde," upozornil Jelínek.

Paroubek uvedl, že reprezentanty České lékařské komory, Lékařského odborového klubu, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, Asociace nemocnic, Asociace léčeben a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně požádal, aby podpořili ministra Ratha v úsilí dostat mezi občany v krátké době seznam asi 2300 léků plně hrazených z pojištění, aby je občané, zejména důchodci, nemuseli platit ze svého. Rath připomněl, že navýšení plateb státu za děti, důchodce a nezaměstnané umožní od dubna dát na péči více peněz. Lékaři budou moci poskytnout nemocným oproti loňsku o pět procent více péče a napsat o osm procent léků víc.

Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová svolá shromáždění NS. Na shromáždění chce předsedkyně informovat soudce o okolnostech svého odvolání a přispět k vyjasnění situace u soudu. Brožová, která se v pondělí po nemoci vrátila do úřadu, také odeslala dopis ministerstvu spravedlnosti. V něm žádá, aby ministerstvo oficiálně komunikovalo s ní, a nikoliv s místopředsedou soudu Pavlem Kučerou. "Požádala jsem pana ministra, aby s touto praxí přestali," uvedla Brožová. Ministerstvo spravedlnosti totiž minulý týden prostřednictvím svého mluvčího oznámilo, že do rozhodnutí Ústavního soudu bude raději komunikovat s Kučerou jakožto statutárním zástupcem Brožové.

Brožovou odvolal z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu začátkem února prezident Václav Klaus. Brožová se ale obrátila na Ústavní soud, který o týden později odložil vykonatelnost prezidentova rozhodnutí, a ona se tak vrátila do čela NS. Ústavní soud nyní situaci kolem Brožové zkoumá a není zřejmé, kdy rozhodne.

Ačkoliv Ústavní soud uvádí, že do doby jeho dalšího rozhodnutí je právoplatnou předsedkyní Brožová, objevují se i jiné názory. Prezident Václav Klaus míní, že když byla jednou odvolána, může se do úřadu vrátit jen novým jmenováním, a proto předsedkyní není. Ministerstvo spravedlnosti se přiklání spíše ke Klausovu názoru, nicméně nechává si u právních expertů zpracovat analýzu. Brožová se diví, že někdo zpochybňuje rozhodnutí Ústavního soudu. "Ústava hovoří jasnou řečí. Lidé mohou mít různé názory, ale to nemůže zvrátit rozhodnutí Ústavního soudu," řekla ČTK Brožová. Situaci těžce nesou i někteří soudci Nejvyššího soudu. "Je to o nervy," řekl ČTK Stanislav Rizman.

Premiér Jiří Paroubek souhlasí s případným zpřísněním vízové povinnosti pro občany USA, Kanady a Austrálie a podporuje ho. O přísnějším postupu vůči turistům z těchto států se v neděli zmínil ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Návštěvníci z USA, Kanady a Austrálie pro cestu do Česka vízum nepotřebují, tyto země pro české občany ale zatím víza zrušit odmítají. Premiér uvedl, že ke zpřísnění vízové povinnosti pro Američany, Kanaďany či Australany měl ministr zahraničí přikročit už před rokem. Přísnější postup mohl mít dopad na jednání s USA či Kanadou o zrušení víz pro české občany, míní Paroubek. Také podle Svobody by tvrdší postoj vůči trojici zemí upozornil na nerovnost ve vízových vztazích. "Tito cizinci by měli dostávat razítko do pasu, aby se vědělo, kdy přijeli a kdy odjeli. Máme vážná podezření, že se ta pravidla masově porušují," uvedl v neděli Svoboda.

Američané podle mluvčího velvyslanectví USA v Praze Jana Krče chápou, že si Češi chtějí být jisti tím, že cizinci pobývají na jejich území jen po dovolenou dobu a že zde jsou skutečně z těch důvodů, které uvedli. "Jestli chce Česká republika zavést přísné kontroly na svých hranicích, tak je to samozřejmě její právo. Budeme to respektovat," řekl Krč. Připomněl, že důležité slovo má v této otázce ministr vnitra Bublan. Ten pokládá takový postup za zbytečnou obstrukci, která by České republice neprospěla. "Už jsme o tom jednali a jednoznačně jsem takový nápad odmítl. Není totiž možné, abychom se k některým zemím chovali jinak než k ostatním," citují ministra vnitra Lidové noviny.

Pro návštěvu ČR kratší než 90 dnů nepotřebují Američané, Kanaďané a Australané vízum. Pro pobyt v Česku musejí mít ale dostatek peněz a zdravotní pojištění, pracovat zde nemohou. Hlavní podmínku pro zrušení vízové povinnosti pro Českou republiku a některé další státy ze strany Američanů je maximálně tříprocentní míra zamítnutých žádostí o víza z té které země. Podle Krče ale ročně nepochodí asi deset procent českých žadatelů o americké vízum. Loni podle jeho odhadu o něj žádalo asi 35.000 Čechů.

Ještě v 60. letech měla Státní bezpečnost plány, jak fyzicky likvidovat své největší nepřátele i po jejich útěku do zahraničí. Chtěla tak potrestat například své bývalé příslušníky, kteří přeběhli na Západ. V jejím hledáčku byli i nejznámější uprchlíci z komunistického tábora - bratři Mašínové. Své plány však StB z nejasných důvodů nikdy nerealizovala. Všechny okolnosti popisuje historik Pavel Žáček ve sborníku Moc versus občan, který v úterý představí slovenský Ústav pameti národa v knihkupectví Academia.

Podle dokumentů, které Žáček prostudoval, vznikla v roce 1963 v rámci StB takzvaná služba zvláštního určení. Náplň její práce se podobala spíše aktivitám partyzánského oddílu a zahrnovala diverzní, sabotážní a záškodnické akce. Útvar měl narušovat "ekonomicko-vojenský potenciál protivníka, a to jak za míru, tak především za války, s cílem podpory zahraniční politiky a bezpečnosti světové socialistické soustavy", cituje Žáček archivní dokumenty. Činnost tohoto útvaru měla být podle pokynů vedení StB úzce koordinována se sovětskou tajnou policii KGB. V roce 1965, tedy v období, které si pamětníci vybavují jako dobu politického tání, pak v rámci odboru vznikl speciální referát s příznačným názvem Vlast, který se měl zabývat takzvanými zrádci. Cílem útvaru bylo potrestat lidi, kterým se podařilo vyhnout tehdejší socialistické justici. V roce 1968 byl svazek Vlast uložen do archivu. Podle dokumentů StB nic ze svých plánů nerealizoval a všechny práce byly zastaveny. Co bylo důvodem tohoto rozhodnutí, však dokumenty neuvádějí.

Bedny s ostatky vojáků německého wehrmachtu, kteří za druhé světové války zahynuli na českém území, leží v bývalém areálu Severočeské armaturky v Ústí nad Labem. Policie nyní zjišťuje, za jakých okolností zde byly ostatky uloženy a zda nebyl porušen nějaký zákon, informovala ČTK ústecká policejní mluvčí Veronika Beranová. Ředitel armaturky Miroslav Straka ČTK řekl, že objekt není v majetku firmy. Nemovitost společnost v minulosti prodala.

Mladá fronta Dnes v pátek informovala o tom, že v tovární hale v Ústí nad Labem leží 4000 beden s ostatky německých vojáků. O umístění ostatků nevěděl ani primátor Petr Gandalovič, ani ústečtí hygienici. Po místě pátrala od pátku i policie. Gandalovič novinářům řekl, že objekt s ostatky bude ode dneška hlídat městská policie, aby zabránila případným útokům extremistů. Řešení situace si Gandalovič slibuje od jednání zástupců ministerstva zahraničí, německé ambasády a firmy, která ostatky do Ústí přivezla. Ostatky německých vojáků v Česku exhumovala pražská firma Pargent pro německý Lidový spolek pro péči o válečné hroby. Na evangelickém hřbitově v pražských Strašnicích mělo vzniknout jejich pohřebiště. Projekt ale zkrachoval kvůli nedostatku peněz. Bedny s ostatky už leží v ústecké hale tři roky a zřejmě ještě dlouho ležet budou, napsala v pátek MfD. "Celá záležitost je v kompetenci spolku," řekla ČTK Pamela Preuscheová z německého ministerstva zahraničí. Dodala, že ministerstvo je ale o celé věci informováno.