Zprávy | Z archivu rubriky


Zhruba 80 lidí se v neděli na Václavském náměstí v Praze zúčastnilo shromáždění běloruských studentů, kteří demonstrovali za svobodné volby ve své vlasti. Studenti považují prezidentské volby za rozhodující pro budoucí osud Běloruska. Současný prezident Alexandr Lukašenko se podle nich snaží pomocí nátlaku, manipulace a zastrašování oponentů zajistit další trvání svého totalitního režimu. Shromáždění uspořádal Výbor běloruských studentů v Česku. "Záměrem akce je upozornit především EU na to, co se děje ve východní Evropě. Vystupujeme na podporu těch, kteří dnes vyjdou v Bělorusku do ulic," řekla v neděli ČTK jedna z organizátorek demonstrace. Studenti považují prezidentské volby za nesvobodné a nespravedlivé. Ve svém prohlášení žádají kromě jiného odvolání členů Ústřední volební komise, propuštění politických vězňů nebo odstoupení ministra vnitra a šéfa tajné služby KGB.

Běloruští studenti v Česku většinou pocházejí z vysokých škol, které byly Lukašenkovým režimem uzavřeny, nebo byli ze studií vyloučeni. "Naše perzekuce je možná, ale když se podíváte na vývoj v naší zemi, tak režim má, myslím, více starostí doma," řekla jedna z organizátorek na otázku ČTK, zda se neobává odplaty běloruské vlády. Poklidná demonstrace skončila zhruba po hodině.

Podobné shromáždění pořádal před běloruským velvyslanectvím v Praze také Svaz Bělorusů v zahraničí. Tam se shromáždila asi dvacítka Bělorusů žijících nyní v Česku. S transparenty "Lukašenko, vrah běloruského národa" pořádali mezi účastníky "symbolické" volby prezidenta. Nejvíce podpisů během nedělního dopoledne shromáždili u jména opozičního kandidáta Aljaksandra Milinkeviče.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda chce zpřísnit kontrolu cizinců z USA, Kanady a Austrálie, které odmítají zrušit pro české turisty vízovou povinnost. Lidé přijíždějící z těchto zemí prý porušují pravidla turistického styku. "Tito cizinci by měli dostávat razítko do pasu, aby se vědělo, kdy přijeli a kdy odjeli. Máme vážná podezření, že se ta pravidla masově porušují," řekl ministr v České televizi.

Američané, Australané a Kanaďané nemusí mít pro turistické návštěvy Česka víza. "To ale znamená, že tu nesmí pracovat, že tu mohou být pouze 90 dní, musí mít dostatek prostředků na pobyt a zdravotní pojištění," uvedl ministr. Tvrdší postoj vůči těmto cizincům by podle něj také upozornil na nerovné vízové vztahy. O svém návrhu chce hovořit s ministrem vnitra Františkem Bublanem.

Svoboda rovněž zopakoval, že chce k tlaku na USA, Kanadu a Austrálii kvůli zrušení vízové povinnosti pro Čechy využít paktu solidarity Evropské unie. Pokud to nepůjde po dobrém, chce, aby se Česko domáhalo této solidarity i u Evropského soudu. "Na tomto testu se ukáže, jakou kvalitu má členství České republiky v Evropské unii," podotkl europoslanec Miloslav Ransdorf, který v České televizi diskutoval se Svobodou. Česko by mělo podle Ransdorfa využít klíčových hráčů unie, kteří jsou schopni se domluvit se Spojenými státy. "Měli bychom využít i nadstandardní vztahy, které existují s Británií. Británie nám otevřela pracovní trh. Británie funguje jako jakýsi tlumočník se Spojenými státy. Tam by byla určitá šance," dodal.

Škoda, jejíž náhrada hrozí České republice za neochráněnou investici japonské banky Nomura v bance IPB, nemůže být podle premiéra Jiřího Paroubka vysoká. "Myslím, že ta škoda může být naprosto symbolická," řekl v nedělním diskusním pořadu Sedmička televize Nova. Podle nedělního vyjádření mluvčího Nomury Jiřího Hrabovského by se ale náhrada škody mohla vyšplhat až na 60 či 70 miliard Kč. Česko prohrálo londýnskou arbitráž s Nomurou, která požaduje za zmařenou investici do IPB 40 miliard korun. Částku, kterou bude muset ČR zaplatit, určí arbitři v druhém kole.

"Rozhodnutí o náhradě škody, kterou ČR Nomuře způsobila, je plně v rukou arbitrů. My ovšem očekáváme druhé kolo s důvěrou a věříme ve spravedlivé rozhodnutí. Nomura nárokuje za znehodnocení investice do IPB přibližně 40 miliard Kč. To by se nakonec, s úroky a případnou náhradou nákladů vynaložených na vedení sporu, mohlo vyšplhat až na 60-70 miliard Kč," uvedl Hrabovský v tiskové zprávě.

Premiér Paroubek však tvrdí, že dosavadní výsledek sporu je spíše remízou, protože tribunál většinu argumentů Nomury odmítl. "Především odmítl názor, že Česká národní banka neměla uvalit nucenou správu, dále to, že by podmínky prodeje IPB Československé obchodní bance byly veřejnou podporou, a nesouhlasil ani s tím, že se ČSOB obohatila na úkor Nomury," řekl premiér. Naopak předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek by si podle svých slov netroufl hovořit o remíze. "Verdikt padl, a to riziko, že na základě toho verdiktu budeme muset platit, je poměrně vysoké," prohlásil ve stejném pořadu.

Nomura vlastnila 46,16procentní podíl v IPB přes nizozemskou společnost Saluka. V červnu 2000 ČNB uvalila na IPB nucenou správu a stát ji předal ČSOB. Nomura pokládala za diskriminační, že stát IPB před krachem nezachraňoval žádnou subvencí, na rozdíl od jiných velkých českých bank. Později proto podala na ČR arbitrážní žalobu v Londýně. Arbitři v první fázi rozhodovali jen o vině nebo nevině českého státu. Česká republika naopak žaluje Nomuru u arbitrážního tribunálu v Curychu a požaduje po japonské bance náhradu nákladů spojených s nucenou správou v IPB. Curyšská arbitráž začne toto pondělí ústním jednáním.