Zprávy | Z archivu rubriky


Nájemné v bytech s regulovanými činžemi se bude od ledna 2007 do roku 2010 zvyšovat v průměru o 14,2 procenta ročně. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna. Příslušnou předlohu schválila i s doporučením Senátu, který odmítl umožnit od roku 2011 regulovat nájemné i v bytech, kde už nyní činže regulovány nejsou. Regulované nájemné se vztahuje na 750.000 bytů, což je zhruba pětina bytového fondu. Zákon ještě musí podepsat prezident.

Přijatý zákon podle ministra pro místní rozvoj Radko Martínka rozmrazí situaci na trhu s byty. Právní předpis, podle kterého by se zvyšovaly ceny v bytech s regulovanými činžemi, totiž chybí nájemníkům a pronajímatelům od listopadu 2002. Majitelé tak budou moci od příštího ledna opět přistoupit k jednostrannému zvyšování nájmů. "Je to zákon, který míří k tržním cenám," řekl Martínek.

Také místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Němec rozhodnutí sněmovny vítá. Němec sice dříve prosazoval rychlejší odstranění nerovnosti na trhu s byty, zákon je podle něj ale alespoň krůčkem tímto směrem. "Přijetí tohoto zákona také pomůže při případné obhajobě ČR před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku, kde je projednávaná žaloba majitelů domů," uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.

Stát počítá s příspěvkem pro lidi, kterým celkové výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent a v Praze 35 procent čistých příjmů. Další pomocí bude tzv. doplatek na bydlení, který bude definovat připravovaný zákon o hmotné nouzi.

"Máme další protiústavní zákon," komentoval schválení zákona o nájemném předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Ministerstvo protiústavnost odmítá. Šimeček dodal, že zvýšení nájmů o více než 14 procent ročně majitelům domů neumožní s výjimkou Prahy a části Brna pokrýt ani běžné náklady na provoz a údržbu. Kvůli regulaci nájmů majitelé podali ke štrasburskému soudu přes 3000 stížností. Přijatý zákon o nájemném jim prý pomůže ke kladnému vyřízení jejich stížností. Očekává se, že stížnosti začne soud projednávat letos.

Systém poskytování dávek sociální péče se od příštího roku změní. Do budoucna mají být místo současných 27 dávek pouze tři - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Počítá s tím zákon o hmotné nouzi, který schválila sněmovna. Přistoupila na senátní úpravy některých formulací. Normu nyní dostane k posouzení prezident Václav Klaus.

Vláda chce novým systémem motivovat lidi k tomu, aby si aktivně hledali práci a upřednostnili i méně placené místo či veřejně prospěšné práce před pouhým pobíráním dávek. Takto pracující potřební by nárok na dávky neztratili. Norma tak má omezit dlouhodobou závislost lidí na sociálních dávkách a zabránit sociálnímu vyloučení.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach uvedl, že "zákon by měl určitým způsobem postihnout ty, kteří se dlouhodobě práci vyhýbají a nemají zájem svoji situaci řešit". "Zákon zvýhodní ty, kteří řádně pečují o své děti a své rodiny. Bude ale znevýhodňovat ty, kteří se chovají jiným způsobem," dodal ministr. Změny ale nemají poškozovat ty, kteří pomoc objektivně potřebují, cílem je přerozdělit dávky spravedlivěji.

Zákon o hmotné nouzi má nahradit dosavadní zákon o sociální potřebnosti. Je provázán s novým zákonem o životním minimu, které už nemá zahrnovat náklady na bydlení. Životní minimum sněmovna kvůli tomu navrhla snížit ze současných 4420 na 3126 korun, vláda původně počítala se snížením na 2870 korun měsíčně.