Zprávy | Z archivu rubriky


Rekordní růst české ekonomiky je podle vládních politiků důkazem správné hospodářské politiky v posledních letech. Vládě se prý vyplatila orientace na zahraniční investice a investiční pobídky, a konkurenceschopnost zvyšují i tuzemské firmy. Opoziční ODS naopak zásluhy vlády na růstu HDP odmítá. Výkon hospodářství by mohl být ještě vyšší, kdyby prý kabinet svými kroky nelikvidoval podnikatele. Česká ekonomika loni vzrostla o šest procent, a vykázala tak nejlepší výkon ve své historii. Hlavním důvodem byly mimořádně dobré výsledky zahraničního obchodu. V posledním čtvrtletí dosáhl růst HDP rovněž rekordních 6,9 procenta.

"Nepochybuji, že řada hospodářských analytiků bude hovořit o tom, že čím hloupější sedlák, tím větší brambory," řekl ve čtvrtek novinářům premiér Jiří Paroubek. Loňský rok byl podle něj jedním z ekonomicky nejúspěšnějších v českých dějinách. Růst HDP o šest procent, který prý z jeho poradců předvídal jen Valtr Komárek, označil za fenomenální úspěch vlády, podnikatelů i zaměstnanců.

Podle prezidenta Václava Klause však byl loňský růst HDP na hranicích možného tempa a spíše jednorázovým výkyvem. "Měli bychom usilovat o dlouhodobější růst mezi čtyřmi a pěti procenty, ale to nediriguje ani vláda, ani ministr financí, ani centrální banky. Je to do jisté míry na rozhodování nás všech nezávislý ekonomický vývoj, ke kterému přispěly mimořádně dobré výsledky zahraničního obchodu, cenový vývoj a řada dalších věcí," řekl ČTK při návštěvě Lucemburska.

Podle ministra financí Bohuslava Sobotky má růst HDP zdravé a udržitelné základy, je doprovázen zdravým vývojem veřejných rozpočtů a na rozdíl od Slovenska i vysokou mírou sociální soudržnosti. Přínos současné politiky obhajují vedle členů vlády i odbory. "Potvrzuje to správnost hospodářské politiky státu, měla by pokračovat i po volbách," řekl ČTK šéf Českomoravské konfederace odborových svazů a senátor ČSSD Milan Štěch.

Podnikatelé soudí, že země má ještě na víc. "Česká ekonomika má potenciál k ještě vyššímu růstu. Vláda by však musela přistoupit ke krokům, které by to umožnily," řekl prezident hospodářské komory Jaromír Drábek. Dobrý vývoj hospodářství je podle něj důsledkem vstupu ČR do Evropské unie a schopnosti firem obstát na jednotném trhu. Konkurenceschopnost tuzemských podniků zdůrazňuje i ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. České firmy se podle něj uplatňují na těch nejlepších trzích světa. "Důležité je, že struktura růstu je tvořena exportem a investicemi, nikoli spotřebou vlády," řekl s tím, že letos budou dobré výsledky pokračovat.

Odbojáři, kteří bojovali za vznik, obnovu či zachování demokratického státu a principům demokracie zůstali věrni, se zatím asi nedočkají ocenění. Návrh zvláštního zákona, jímž by stát těmto lidem poděkoval a vyjádřil jim obdiv a úctu, je po čtvrtku téměř bez šance na schválení. Pro zástupce Konfederace politických vězňů je výsledek zklamáním. Sněmovna zákon sice nezamítla, ale na druhé straně ani nezkrátila lhůty pro jeho projednání, což bude mít zřejmě tytéž dopady jako zamítnutí. Hlavně poslancům KSČM vadilo, že norma klade na stejnou úroveň s prvním a druhým odbojem i odboj třetí, tedy odpor proti komunistickému režimu v letech 1948 až 1989.

"Domnívali jsme se, že to projde. Když je to ale takovýmto taktickým způsobem zamítnuto, tak jsme samozřejmě zklamáni," řekl ČTK někdejší předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný. "Snažíme se o to, aby všechny odboje, které usilovaly o svobodu a demokracii v naší zemi, byly společně také v jednom zákoně. Nedokážu pochopit, co se nelíbí dnešním komunistům, kteří tvrdí, že už nejsou těmi, kteří by nějakým způsobem omezovali jiné, a dokonce zavírali lidi, jako jsme byli my. S námi jednali jako s dobytkem po desítky let," dodal bývalý šéf konfederace.

"Kdo je demokrat, tak předpokládám, že to (návrh zákona) podpoří," uvedl spoluautor této legislativní úpravy Josef Janeček (KDU-ČSL). Její zamítnutí navrhla Jitka Gruntová z klubu KSČM. "Pro odboj, jak jej historicky chápeme u odboje prvního a druhého, bylo charakteristické, že se dotýkal samotné existence, bytí či nebytí samostatného československého státu, respektive českého národa. A k tomu odpor v letech 1948 až 1989 nesměřoval," prohlásila mimo jiné. Proti poslanecké předloze se vyslovil i sociální demokrat Zdeněk Jičínský. Míní, že zákony by neměly vyslovovat autoritativní soudy o minulosti. Další sociální demokrat Karel Šplíchal naopak normu podpořil a připojil pod ní svůj podpis. "Je to o lidech, kteří měli čest," uvedl.

Při hlasování pak zamítnutí podpořilo 40 ze 117 poslanců - všichni přítomní komunisté a několik sociálních demokratů. Proti zamítnutí byli pravicoví poslanci a další sociální demokraté. Někteří poslanci ČSSD se hlasování zdrželi, takže zamítnutí také nepodpořili. Pak však neuspěl ani návrh na zkrácení lhůt. Zkrácení lhůt by dalo zákonu reálnou naději na úspěch. Takto sice předloha zamířila do parlamentních výborů, ale dolní komora asi nestačí její projednávání ukončit. Pokud však sněmovna o nějaké novele či zákonu definitivně nerozhodne do voleb, legislativní cesta takového návrhu bez úspěchu končí.

Lidovecký návrh, aby se stát zavázal k obecné podpoře rodiny, sněmovna ve čtvrtek zamítla. Debata o zákoně se zvrhla v předvolební přestřelku mezi koaličními partnery. Poslanci ČSSD a KDU-ČSL se vzájemně obviňovali z toho, že o podpoře rodiny hodně mluví, ale nemyslí ji vážně. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach lidovcům vyčetl, že předkládají návrhy zákonů, které jsou v rozporu s vládním programem. Za "farizejské" považuje i to, že KDU-ČSL před volbami kritizuje vládu za její rodinnou politiku. Lidovci ji přitom na ministerstvu práce i ve vládě spoluutvářejí, uvedl. Šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek zdůraznil, že se jeho strana o větší podporu rodiny zasazuje dlouhodobě. Škromachovi připomněl, že při hlasování o zvýšení rodičovských příspěvků průběžně měnil názor. Pro se prý vyslovil teprve poté, co bylo jasné, že návrh uspěje i bez hlasů ČSSD. Podle Škromacha se lidovci chovají nezodpovědně, když ČSSD "tlačí" do úspor v rozpočtu a zároveň hlasují pro tak významné výdaje.

Zvláštní zákon o podpoře rodiny by podle lidovců zlepšil materiální podmínky a společenskou prestiž rodiny. Norma počítala mimo jiné s tím, že by ministerstvo práce pravidelně předkládalo zprávu o situaci rodiny. Kritici předloze vytýkají, že je nekonkrétní a kromě obecných deklarací o podpoře rodiny nic nepřináší.

Lidovce znepokojuje nízká porodnost a velký počet rozvodů. I přes loňské mírné zvýšení porodnosti patří Česká republika mezi země, kde se rodí nejméně dětí. Alarmující je podle nich i to, že téměř každé druhé manželství končí rozvodem. Zvláštní zákon by měl státní instituce donutit, aby začaly krizi rodiny řešit, míní poslanci KDU-ČSL. Sociální demokraté předloze vytkli také to, že diskriminuje neúplné rodiny. Návrh podle nich počítá jen s podporou rodin, které tvoří manželé a děti, a zapomíná na páry, které nejsou manželské, či rodiny s jedním rodičem.

Premiér Jiří Paroubek obvinil Klausovy vlády za vyklizení českých pozic na ruském trhu v devadesátých letech. "Ztratili jsme to, co jsme ztratit nemuseli, kdybychom odhodili ideologické haraburdí, jako to udělali Němci nebo Francouzi. Nesou za to odpovědnost vlády Václava Klause. Politická otupělost některých lidí je úžasná," řekl ve čtvrtek na setkání s podnikateli v Ostravě Paroubek. Kancelář prezidenta republiky sdělila, že se Klaus zatím k nařčení nevyjádří, protože je na zahraniční cestě.

Podle Paroubka se začaly vztahy s Ruskem zlepšovat teprve v posledních letech. "Například loni vzrostl export do Ruska o 46 procent," řekl Paroubek. Podle premiéra dostaly vzájemné vztahy po návštěvě Putina další impulz, chystá se například vývoz zemědělských přebytků nebo spolupráce na investicích do vědy a výzkumu. Jedná se i o tom, že by se české stavební firmy mohly podílet na budování dopravní infrastruktury v Rusku. Česko má s Ruskem dlouhodobě zápornou obchodní bilanci a její schodek se loni dále prohloubil, což způsobuje především dovoz strategických surovin, tedy ropy a zemního plynu. V loňském roce vykázala Česká republika rekordní deficit v obchodu s Ruskem přes 69 miliard korun oproti téměř 47 miliardám v roce 2004.

Podle některých odborníků by se mělo dřívější utlumení vztahů připisovat spíše tehdejšímu prezidentu Václavu Havlovi. "Česko-ruské vztahy mají šanci trvaleji se zlepšovat. Je v tom zřejmě záměr samotného prezidenta Klause, který v tomto směru asi bude dost spolupracovat s vládou, a to dříve, za prezidentství Havla, bylo něco, co bylo slabinou zahraniční politiky," řekl před časem Českému rozhlasu publicista Jan Petránek, který se vztahy obou zemí dlouhodobě zabývá.

Zdravotní pojišťovny by chtěly uzavírat smlouvy o péči přímo s pacienty. Nyní mají smluvní vztahy pouze s lékaři. Podle pojišťoven by ji měli mít pacienti, aby rozhodovali o tom, jak se využijí peníze na jejich léčbu. O projektu zaměstnaneckých pojišťoven hovořil na čtvrteční konferenci Czechmed Patient výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. "Myslíme si, že pacient nemá v současném systému jasnou pozici, řešení je zpolitizováno, neustále jsou tlaky, kdo bude o čem rozhodovat, a není do toho vůbec vtažen pacient," řekl ČTK. Pojišťovna by podle něj měla na základě smlouvy zabezpečit pojištěnci přesný rozsah péče. V základním balíku by byly nemoci ohrožující kvalitu života, v připojištění ostatní. Pojišťovny by dávaly pojištěnci bonus za žádoucí chování, například kdyby nechodil zbytečně k lékaři, zohlednily by i pojistné riziko, například kouření. "Každá pojišťovna by měla tři, čtyři typy zdravotně pojistných plánů. Jiná bude nabídka pro sportovce, důchodce či nemocné," podotkl Gajdáček. Podle pojišťoven by člověk měl za to, že se bude chovat určitým způsobem, získat výhodu. Mohlo by to podle nich přispět k tomu, aby lidé přestali zbytečně obcházet lékaře. Češi drží v Evropě prvenství s 15 návštěvami lékaře za rok, průměr Evropy je poloviční. Možnost připojištění plánuje také ministr zdravotnictví David Rath, přesnější vizi dosud nezveřejnil.