Zprávy | Z archivu rubriky


Používání nového symbolu země - mluvících a variabilních bublin - začíná mít konkrétní obrysy. Například více než stovka českých velvyslanectví v zahraničí má mít od léta k dispozici propagační předměty s tímto logem, začnou ho také na svých tiskovinách používat jednotlivé státní úřady a příspěvkové organizace, pro něž ministerstvo zahraničí chystá grafický manuál a školení. Nový vizuální styl by se měl v květnu objevit na zrenovovaných oficiálních stránkách země www.czech.cz. Bubliny budou doplňovat české státní symboly. Také pro jejich používání chystá Černínský palác grafický manuál. Bude k tomu ale potřebovat schválení novely zákona, který se symbolů týká.

Logo ve tvaru komiksových bublin nad nápisem Czech republic a jeho varianty budou používat jednotlivá ministerstva, česká kulturní centra v zahraničí, agentury propagující zemi CzechTourismus, CzechTrade, CzechInvest, řekla ČTK Jana Adamcová z odboru prezentace na ministerstvu zahraničí. Na využívání se chce v budoucnu dohodnout také s velkými českými firmami, asociacemi a sdruženími. Symbol, který není klasickým přímočarým logem, podle Adamcové umožní jednotnou prezentaci země, na níž ministerstvo pracuje už tři roky. Země na svoji dosud spíš roztříštěnou prezentaci vynakládá prostřednictvím různých úřadů ročně odhadem miliardu korun, image dosud ale měla spíše nelichotivou. "Kromě povodní a vstupu do EU nezaznamenali cizinci velký posun v image naší země," konstatovala Adamcová.

Jak ukázal úterní seminář v Design centru ČR-Mozarteum, třeba vázu ve tvaru komiksové bubliny bude možné zabalit do papíru s ornamenty bublin a poté dát do papírové tašky s logem. Bubliny nad nápisem Czech republic mohou křičet na fotbalových a hokejových šampionátech: Goal! (Gól!). Bubliny mohou vyprávět příběhy, pronášet hesla, nést portréty slavných Čechů, českých výrobků. Uplatní se venku a uvnitř budov, na veletrzích. Logo by mělo podle Adamcové sloužit několik desetiletí. Jeho úplné zavedení do praxe ale nějakou dobu potrvá, připustila.

Sněmovna bude ještě tento měsíc rozhodovat o tom, zda lidé budou moci preferenčními hlasy už letos v červnu podpořit zvolení většího počtu konkrétních kandidátů na poslance než dosud. Poslanci v úterý rozhodli o rychlejším projednávání této volební novely, kterou předložila ČSSD, ačkoli před měsícem měla většina z nich opačný názor. Pokud sněmovna novelu přijme, konečné slovo bude mít Senát. Změny volebních zákonů vyžadují souhlas obou komor parlamentu.

"Má-li se podle tohoto zákona postupovat v letošních volbách, je nutné, aby byl schválen na této schůzi sněmovny," uvedl místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Zdeněk Koudelka. Podotkl, že výbor navrhl původní kritizovaný návrh pozměnit tak, aby lidé měli možnost udělit čtyři místo současných dvou přednostních hlasů. ČSSD původně navrhovala zakroužkováním pořadového čísla na kandidátní listině dát preferenční hlasy až pěti uchazečům o poslanecké křeslo. Výbor také navrhl snížit ze sedmi jen na pět procent množství preferenčních hlasů, které by kandidátům dávaly šanci na přednostní přidělení mandátu. Podle původního návrhu se tato hranice měla snížit na dvě procenta.

Představitelé opoziční ODS i vládní KDU-ČSL, které mají v Senátu většinu, při lednovém projednání těmto změnám nepřáli. Nyní ale polovina lidoveckých poslanců urychlené projednání změn podpořila spolu s většinou sociálních demokratů, komunistů a dvěma nestraníky z klubu US-DEU.

Poslanecká sněmovna o uzákonění svazků lidí stejného pohlaví rozhodne zřejmě v úterý 14. března. Dolní komora v úvodu úterního jednání zařadila návrh zákona o registrovaném partnerství právě na tento den. Poslanci i senátoři spornou normu už jednou schválili, prezident Václav Klaus ji ale sněmovně vrátil. K přehlasování veta budou zastánci zákona potřebovat nejméně 101 z 200 hlasů, výsledek bude asi velmi těsný. "Myslíme si, že 'stojednička' ve sněmovně existuje, nejdůležitější tedy bude, aby všichni na hlasování dorazili," uvedl na společné tiskové konferenci s lídry US-DEU šéf Gay iniciativy Jiří Hromada.

Unionisté podle svého předsedy Pavla Němce zákon podpoří, protože podle nich odpovídá trendům moderní otevřené společnosti 21. století a respektuje tolerantní postoj většiny české společnosti vůči této menšině. "Nechceme žádné výhody, chceme odstranit nevýhody a diskriminaci naší minority v českém právním řádu," uvedl Hromada. Prezident Václav Klaus ale soudí, že norma příliš rozšiřuje zásahy státu do lidských životů. Se svobodou menšin, o níž mluví premiér Jiří Paroubek, nemá nic společného, míní Klaus.

Možnost získat informace o zdravotním stavu partnera nebo vyzvednout za něj poštu však Hromada nepovažuje za žádnou výsadu, ale za zrovnoprávnění různých forem svazků. Cílem zákona je podpořit trvalá a věrná partnerství, nikoliv ohrozit tradiční rodinu, řekl. Aktivistka za lesbická práva Marcela Šulcová dodala, že lidé s odlišnou sexuální orientací jsou součástí rodiny už teď - mají rodiče, sourozence a další příbuzné. "Adopce a osvojení dětí pro gaye a lesbičky jsme nikdy neprosazovali," připomněla.

Jednotně proti zákonu jsou lidovci; v ČSSD, ODS i KSČM jsou odpůrci i zastánci registrovaného partnerství. Paroubek se snaží apelovat na poslance ČSSD, aby normu pokud možno jednotně podpořili. Dá se ale očekávat, že několik z nich jeho výzvy nevyslyší.

Náklady na bydlení lidí, kteří žijí v nájemních bytech, se prozatím radikálně nezmění. Ústavní soud (ÚS) v úterý odmítl vyhovět stížnosti Městského soudu v Praze, jenž navrhl zrušení části občanského zákoníku, která se týká nájemního bydlení. ÚS míní, že by zrušení ustanovení nic nevyřešilo a místo toho vyzval obecné soudy, aby s deregulací nájmů začaly samy. V podstatě tak dal zapravdu majitelům domů, byť sporná ustanovení nezrušil. Pokud by Ústavní soud Městskému soudu vyhověl, přestala by platit zvláštní zákonná úprava, která má sociální rozměr, a nájemní vztahy by se začaly řídit obecnými právními předpisy.

Rozhodnutí soudu uspokojilo částečně obě strany. Sdružení nájemníků je spokojeno, protože okamžité zvyšování nájmů nehrozí. Majitelé domů však míní, že jim stanovisko Ústavního soudu může pomoci u obecných soudů i u Evropského soudu pro lidská práva. Současnou situaci Ústavní soud označil za protiústavní. Stát totiž dosud nebyl schopen vyplnit mezeru v zákonech, na kterou upozornil Ústavní soud poprvé před šesti lety. "Právě nečinnost je v konečném důsledku protiústavní," řekla soudkyně Ivana Janů. Jde o chybějící normu, která by umožnila jednostranné zvýšení nájemného tak, aby pokrylo náklady na údržbu a provoz nájemních domů. Jedno z ustanovení občanského zákoníku přitom na neexistující normu odkazuje.

Ústavní soud také nepřímo vyzval obecné soudy, aby se zabývaly jednotlivými žalobami majitelů domů proti výši nájemného. "Obecné soudy by neměly pronajímatelům zamítat žaloby kvůli výši nájmů s odkazem na chybějící právní úpravu," řekla Janů. Takový postup mají soudy zachovávat do chvíle, než budou doplněny zákony. "V podstatě tím ÚS ukládá obecným soudům, aby s deregulací začaly samy," řekl ČTK mluvčí soudu Michal Spáčil.

Předseda Sdružení nájemníků a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček se neobává, že by soudy nyní zavalily žaloby majitelů domů. "Žalob už je teď řada, každý soud je řeší jinak," řekl ČTK Křeček. Dodal, že už je rozpracován nový občanský zákoník a že chybějící zákonná úprava bude nahrazena.

Pokud by ODS získala po volbách post ministra obrany, hodlá se zaměřit především na zlepšení efektivity hospodaření armády a průhlednost udělování zakázek. Občanští demokraté kritizují současné vedení ministerstva v čele s Karlem Kühnlem, které podle nich svým postupem vytváří podmínky pro korupci. "Je tam obrovský nepořádek," řekl ČTK místopředseda strany a stínový ministr obrany Petr Nečas. Vadí mu zejména, že řada armádních zakázek je přidělována bez výběrových řízení. Nejsou to podle něj přitom vždy strategické nákupy, na které se tendry podle zákona vypisovat nemusí - stejně neprůhledně armáda podle Nečase postupuje například u drobných stavebních zadání, dodávek kancelářského papíru či výměn oken v kasárnách. Způsob zadávání zakázek na ministerstvu obrany za miliony či miliardy korun často kritizují i média, některé případy dokonce prošetřuje policie. Představitelé resortu se brání, že postupují v souladu se zákonem.

V oblasti zahraničních vojenských misí občanští demokraté navrhují zaměřit se spíše na menší počet kontingentů s větším počtem vojáků, kteří by v cizině mohli zůstat déle. Dávají přitom přednost operacím NATO, v parlamentu například hlasovali proti české účasti na misi Evropské unie v Bosně a Hercegovině. ODS ale neuvažuje o tom, že by několik desítek vojáků z Bosny ze dne na den stáhla, pokud by byl její člen po volbách jmenován ministrem obrany. "Klíčovým prvkem naší zahraničně-bezpečnostní politiky musí zůstat Severoatlantická aliance, ta jako jediná má akceschopnou vojenskou složku," uvedl Nečas. K vytvoření společné česko-rakousko-německé bojové jednotky v rámci EU, takzvané battlegroup, je proto skeptický. Evropské battlegroups jsou obdobou jednotek rychlého nasazení NATO.