Zprávy | Z archivu rubriky


Český premiér Jiří Paroubek vyzdvihl především hospodářské úspěchy brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, který jej přijal ve svém paláci v metropoli Brasílii, a pozval jej do Prahy. Připomněl především, že Brazílie dokázala v posledních letech zkrotit vysokou inflaci v řádech set procent. Paroubek zdůraznil, že podporuje úsilí Brazílie o získání statusu stálého člena Rady bezpečnosti OSN, a řekl, že od Brazílie očekává totéž při aspiraci České republiky na získání postu člena nestálého.

Při návštěvě Ria de Janeiro český premiér Jiří Paroubek primátorovi více než jedenáctimilionové megapole Césarovi Maiovi navrhl prohloubení obchodní spolupráce mezi Českem a prefekturou Ria. V rozhovoru pro ČTK po setkání s Maiou premiér řekl, že české firmy by mohly do Ria dodávat, nebo tu přímo vyrábět, například tramvaje. Paroubek rovněž vyjádřil přání, aby se do Ria mohly dodávat i komponenty pro stavbu rodinných pivovarů.

Navázat na tradici společných podniků na výrobu cementu v Brazílii a podílet se na budoucí produkci biopaliv má zájem český stát i soukromé firmy. ČTK to řekli zástupci českých podnikatelů, kteří doprovázejí premiéra Jiřího Paroubka. Mezi tradiční odvětví, v nichž mají české výrobky v Brazílii dobrý zvuk, patří energetika či strojírenství. V současnosti je v Brazílii v provozu devět velkých elektráren a 15 cementáren vybavených zařízením české nebo československé provenience. Mezi podnikatele v tomto oboru patří i jednatel společnosti Pragotec Jiří Jodas, který zároveň zastává funkci honorárního konzula v nejvýchodnějším brazilském velkoměstě Recife. Druhým odvětvím, které má podle expertů velkou budoucnost, je výroba biopaliv v cukrovarnickém průmyslu. V Brazílii už mají velké zkušenosti s výrobou etanolu z cukrové třtiny. Toto palivo by tak podle expertů mohlo výrazně snížit závislost zemí na ropě.

Premiér Paroubek se v rezidenci českého velvyslance setkal také s českými krajany. Mluvilo se hlavně o hudbě a téměř každý se mohl pochlubit tím, že muzicíruje. A někdo i na špičkové úrovni. Většina profesionálních českých hudebníků neodešla do Brazílie z politických důvodů, ale na základě konkurzů, které brazilská hudební tělesa v Evropě pořádala, vysvětluje devětapadesátiletý hráč na hoboj Václav Vinecký. Zatímco v Československu bylo instrumentalistů nadbytek, v Brazílii se jich nedostávalo. Hobojista přišel do Brazílie původně na chvíli, pak si ale pobyt v Jižní Americe prodloužil o tři roky. Vrátit se nechtěl - v Brazílii získal profesuru - a tak přišel o československé občanství. "Teď mám občanství dvě," konstatuje. Dohromady třicet let se živil jako muzikolog na univerzitě a od roku 1980 působil v orchestru národního divadla v Brasilii. Ostatně i jeho bývalá manželka Lída Vinecká je v Brazílii uznávanou houslistkou a je členkou smyčcového kvarteta - údajně jednoho z nejlepších v zemi. Bývalý hráč na lesní roh Bohumil Med je zároveň předsedou krajanského spolku Kulturní společnost Brazílie-Česká republika. Každou sobotu vysílá v jednom místním rádiu v Brasilii zpravodajství o dění v České republice.

Podvodníci nabízejí smyšlený lék proti ptačí chřipce. S nabídkou preparátu Tamiflu Extra, údajně účinnějšího než běžný lék Tamiflu, se obracejí zejména na důvěřivé starší lidi. Informovala o tom Česká televize. Za falešný přípravek požadují podvodníci dva tisíce korun. Ivana Picková ze Sdružení obrany spotřebitelů připomněla, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce nedávno zakázala prodej minerální vody, jejíž etiketa slibovala ochranu před ptačí chřipkou.

Případů ptačí chřipky v Evropě přibývá, v Česku se ale nákaza zatím neobjevila. ČR od počátku roku vyšetřila na pět stovek uhynulých ptáků a přes sto kusů uhynulé drůbeže a všechny výsledky byly negativní. Odborníci ale soudí, že vzhledem k výskytům v okolních zemích se nemoc v Česku časem objeví. Bezpečnostní rada státu v úterý oznámila, že v příštím roce by měla být v Česku proti ptačí chřipce chráněna pětina obyvatelstva.

Letošní jaro bude v Česku kvůli obavám z ptačí chřipky nejspíš bez kuřat, housat či kachňat. Drobní chovatelé je zatím nezačali líhnout. Nemají žádnou jistotu, že do sezony veterináři odvolají zákaz oblíbených výstav domácího zvířectva, jež jsou smyslem jejich hobby. Někteří tak budou líhnout jenom k zachování genofondu. Většina z chovatelů totiž nemá statisíce na zastřešení velkých výběhů, jež plemenná drůbež potřebuje.

Zpřísnění památkové ochrany areálu v Letech u Písku je údajně jednou z možností, jak dosáhnout odstranění vepřína, který v místech někdejšího sběrného tábora pro Romy stojí. I tato možnost je uvedena v podkladech pro jednání vlády, píšou Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Do vepřína také podle tisku přichází v posledních týdnech řada kontrol z veterinární správy a inspekce životního prostředí. Pokud by byla zpřísněna památková ochrana, nemohl by vlastník vepřína - firma Agpi - v areálu stavět a nesplňoval by všechny předpisy. Rozšíření památkové ochrany má posoudit ministerstvo kultury. Podle Lidových novin je tento postup ale kvůli legislativním problémům spíše nereálný. Firma Agpi by takové počínání státu považovala za nátlak. Podle Lidových novin může mít firma Agpi také dojem, že ji stát před jednáním o odstranění vepřína šikanuje. "Za posledních čtrnáct dní jsme měli celkem pět kontrol veterinářů a inspekce životního prostředí," uvedl ředitel firmy Jan Čech. Úřady podle listu popírají, že by snažily tímto způsobem nějak na majitele vepřína tlačit, aby podnik prodali, ale sérii kontrol potvrdily.

Jednání o vykoupení vepřína v Letech se má uskutečnit do konce března. Po odstranění velkovýkrmny volají některé romské a proromské organizace, Česko k tomu vyzval i Evropský parlament. Odkup vepřína za státní peníze komise odůvodňuje tím, že v 70. a 80. letech stát souhlasil s výstavbou vepřína právě na sporném místě, a současný vlastník tak za nynější stav není odpovědný. Komise konstatovala, že jediným zdrojem peněz na výkup vepřína je vládní rozpočtová rezerva. Navrhuje proto uvažovat o možnosti částečného nefinančního vyrovnání. Kolik peněz chce vláda na chystanou akci obětovat, se zatím neví.

Na hranicích, které oddělovaly komunistické Československo od Rakouska a Německa v letech 1948 až 1989, zemřelo nejméně 280 civilistů. Přes 70 z nich byli cizinci. Nejnovější čísla uvádí kniha, kterou vydal Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Podle autora knihy historika Martina Pulce pohraničníci 143 lidí zastřelili, 95 jich zemřelo v elektrických drátech a 11 se utopilo. Smrtelné tragédie ale mívaly různé podoby, například dalších 17 lidí se na hranicích samo zastřelilo z obavy před zatčením, jednoho zabil služební pes.

Vedle Čechoslováků bylo mezi mrtvými například 14 Rakušanů, 31 Poláků, 13 východních a deset západních Němců, ale také jeden Francouz a Maročan. Okolnosti, které vedly ke smrti těchto lidí, se podle Pulce liší případ od případu. Zatímco ti ze zemí východního bloku přes Československou hranici utíkali na svobodu, občané Rakouska a Německa dopláceli na svoji neopatrnost. "Někteří se šli jenom podívat, jak vypadají dráty, další se do nebezpečného území dostali při sekání trávy, když šli na dřevo, ale i omylem," řekl historik. Celkové počty mrtvých ale mohou být ve skutečnosti mnohem vyšší. Kniha obsahuje seznamy dalších desítek lidí, kteří zřejmě na hranicích zahynuli, jejich úmrtí ale není řádně zdokumentováno. Patří sem například lidé, jejichž těla se našla poblíž hranic, neví se ale, zda zahynuli právě při pokusu o jejich překročení.

Hranice si ale vyžádala životy na obou stranách ideologické barikády. Kromě lidí snažících se z Československa utéct na Západ zde umíraly i stovky pohraničníků, kteří jim v tom měli zabránit. Podle Pulce jich bylo téměř 650, ale pouze 12 zahynulo při ozbrojeném střetu. Ostatní doplatili na nástražné miny, autonehody nebo spáchali sebevraždu.