Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika po 13 letech hostila ruského prezidenta. Vladimir Putin během dvoudenní návštěvy mluvil s českými politiky především o ekonomice - slíbil, že jeho země začne s Čechy jednat o prodloužení smluv o dodávkách plynu a ropy. Největší pozornost domácích i zahraničních médií vzbudilo Putinovo prohlášení, v němž uznal morální odpovědnost Moskvy za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

Ve čtvrtek se Putin sešel s premiérem Jiřím Paroubkem, který česko-ruské vztahy označil za nejlepší v historii. Oba státníci se zaměřili na ekonomická témata, o sporných věcech se nebavili. Se šéfy parlamentních komor Lubomírem Zaorálkem a Přemyslem Sobotkou jednal o srpnu 1968, česko-ruské spolupráci i vztahu Ruska k EU. Ve čtvrtek ráno Putin spolu se svým českým protějškem Václavem Klausem uctil na Olšanských hřbitovech památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování Československa.

Paroubek po setkání s Putinem prohlásil, že Rusko vloží část peněz získaných z rekordně drahé ropy do projektů v České republice, zejména v kulturní a vědeckotechnické oblasti. Připomněl i loňský nárůst exportu českého zboží do Ruska o 46 procent na 4,3 miliardy dolarů (přes 100 miliard korun). "V dalších letech lze očekávat další silné nárůsty exportu z Česka do Ruské federace," řekl předseda vlády.

Ve středu se šéf světové velmoci sešel na Pražském hradě s prezidentem Klausem. Oba politici ocenili pragmatismus a respekt ve vzájemných vztazích, které podle nich nesmí zatěžovat minulost. Putin řekl, že ve vztazích obou zemí je důležitá i láska Rusů k České republice a české kultuře. Putin při rozhovoru s Klausem prý velmi detailně vysvětloval ruské počínání v Čečensku, za které Moskva čelí kritice ochránců lidských práv i řady světových osobností (včetně českého exprezidenta Václava Havla). Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který Putina v Praze doprovázel, ve čtvrtek prohlásil, že politický proces obnovy Čečenska je dokončen. Upozornil, že prioritou je nyní ekonomický rozvoj této neklidné republiky Ruské federace.

Naposledy byl ruský prezident v Česku v roce 1993. Tehdy Boris Jelcin označil srpnovou okupaci za agresi, za niž se ale demokratické Rusko nemůže omlouvat, protože za ni nese odpovědnost tehdejší sovětské vedení a předáci komunistické strany SSSR. Nynější Putinovo přiznání morální, nikoli právní odpovědnosti za okupaci Klaus ocenil jako jasné a srozumitelné poselství, které česká veřejnost vnímá. Nevidí ale důvod, proč tuto otázku otevírat nyní. "Byla to pro nás mimořádně tragická chvíle, ale jsem pro pozitivní pohled na přítomnost a budoucnost," řekl český prezident.

Z Prahy si Putin odvezl vzácný obraz Ivana Kramského Hlava rolníka, který za války odcizili z muzea na Krymu němečtí vojáci. Dílo bylo umístěno v Moravské galerii v Brně. Putin se divil, že vzácný obraz jeho země dostává. "Obvykle vracíme něco my. Je to znamení toho, že se v Evropě vytvářejí dobré vztahy," soudí.

Premiér Jiří Paroubek ohrozil průběh návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v ČR, protože na poslední chvíli požadoval změnu programu, řekl ČTK tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl. Dodal, že v předvečer Putinova příletu poslal Paroubek prezidentovi dopis, v němž "si vynucoval pomocí výhrůžky a určitého vydírání", aby česko-ruské smlouvy nebyly podepsány na Hradě za účasti obou prezidentů, ale až ve čtvrtek během setkání ruského prezidenta a českého premiéra. "Napsal, že pokud mu pan prezident nevyhoví a nedojde ke změně programu, 'může se stát, že příslušní členové vlády České republiky, jakož i představitel ČEB (České exportní banky) se k podpisu na Hrad nemusí dostavit'. Hrozil tedy tím, že zakáže ministrům, aby se té návštěvy zúčastnili," uvedl Jakl. Paroubek ve čtvrtek nechtěl svůj krok komentovat. "Jsou některé dopisy, které si vyměňuje předseda vlády s prezidentem, které skutečně jsou dopisy důvěrnými. Já o tom nehodlám hovořit a už vůbec ne před novináři. Maximálně jsem ochoten o tom hovořit s prezidentem republiky," řekl Paroubek.

Ve středu podepsaly obě země na Hradě dvě memoranda a rámcovou úvěrovou smlouvu. Za českou stranu je svým podpisem stvrdili ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, náměstek ministra vnitra Miroslav Štěpán a generální ředitel ČEB Josef Tauber. Na Hradě byl přítomen také například ministr zahraničí Cyril Svoboda. Paroubka, stejně jako šéfy obou parlamentních komor, přijal ve čtvrtek prezident Putin v Lichtenštejnském paláci.

Podle Jakla nebylo do poslední chvíle jisté, zda se zástupci vlády k jednání na Hradě a podpisu dokumentů dostaví a zda se vůbec zúčastní slavnostní večeře. Hrad ale přesto nechtěl během Putinovy návštěvy o celé věci informovat. "Dovedli jsme si představit, jak by se asi pan prezident Putin díval, kdyby si něco takového přečetl v novinách, že se tady prostě na tom písečku nejsme schopni dohodnout," uvedl Klausův tajemník.

I když změna poměrů v Bělorusku zřejmě hned tak nenastane, Senát bude dál podporovat odpůrce autoritářského režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. ČTK to řekl předseda Senátu Přemysl Sobotka po setkání běloruským ochráncem lidských práv Alešem Bialackým, který ve středu večer v Praze převzal cenu Homo homini. Cenu uděluje společnost Člověk v tísni osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů ve světě.

Přemysl Sobotka ocenil, že se běloruská opozice před nadcházejícími prezidentskými volbami v Bělorusku sjednotila. Bialacki podle něj "věří, že i po volbách, které, zdá se, Lukašenko ještě zvládne, zůstane (opozice) sjednocená a bude společně pokračovat". Na obdobu ukrajinské oranžové revoluce to prý ale zatím v Bělorusku nevypadá, podotkl Sobotka. Bialacki se podle něj také zmínil o existenci ruských vojenských základen ve své zemi a o obavách z případné intervence.

Senátoři podle Sobotky budou podporovat běloruskou opozici tak, jako české disidenty v dobách komunismu podporovala západní Evropa. Budou se také snažit Bělorusko opět navštívit. Předseda Senátu připomněl, že se o to letos v souvislosti s prezidentskými volbami pokusili Karel Schwarzenberg a Jaromír Štětina, kteří ale, ač držitelé diplomatických pasů, od běloruských úřadů nedostali víza. V minulosti přijeli za disidenty do Běloruska někdejší senátoři Jan Ruml a Michael Žantovský.

České ministerstvo zahraničí věnovalo loni na podporu demokracie v Bělorusku zhruba čtyři miliony korun. Peníze vynaložilo především na studijní pobyty běloruských aktivistů v Česku, podporu běloruského nezávislého tisku a rozhlasového vysílání a na brožury zabývající se stavem lidských práv v zemi.