Zprávy | Z archivu rubriky


Ruský prezident Vladimír Putin během návštěvy Prahy uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. "Neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je," řekl Putin na společné tiskové konferenci s českým prezidentem. Na návrh Václava Klause jednání proběhlo v ruštině. Ruský prezident to označil za poctu.

Na Pražském hradě prezidenti jednali o ekonomice, kultuře, boji s terorismem i rozvoji vojensko-technické spolupráce.

Putin posléze prohlásil, že Rusko začne připravovat prodloužení smluv o dodávkách plynu a ropy do České republiky. "Nevidíme vůbec žádné překážky," uvedl Putin k plánu prodloužit vzájemné smlouvy o dodávkách těchto dvou klíčových energetických surovin. Experti podle něj nyní začnou pracovat na příslušných textech smluv. Vzájemný obchod a investice mezi oběma státy by podle Putina měly být větší. České firmy a odborníci prý mají v Rusku šanci účastnit se například strojírenských projektů.

"Máme velký zájem na stabilních a spolehlivých dodávkách ropy a plynu," uvedl Klaus a ocenil příslib ruského prezidenta. Energetické dodávky by se podle něj měly obecně co nejvíce depolitizovat tak, aby se z nich stal normální byznys založený na standardních ekonomických vztazích. Český prezident řekl, že návštěva ruského prezidenta v Praze byla potřebná.

Oba prezidenti označili jednání za pragmatická a konstruktivní. "Nemohli jsme si vzpomenout a žádný problém, protože prostě neexistuje," uvedl Putin. Rusko a Česká republika u příležitosti Putinovy návštěvy v Praze podepsaly dohodu o výměně informací a spolupráci při zakládání a fungování průmyslových zón v ČR a zvláštních ekonomických zón v Ruské federaci. Česká exportní banka zároveň podepsala s ruskou bankou Vněšekonombank rámcovou úvěrovou smlouvu o střednědobém financování českého vývozu do Ruska.

Šéf světové velmoci je v Praze na návštěvě po 13 letech. Putinův předchůdce Boris Jelcin se zde v roce 1993 setkal s tehdejším prezidentem Václavem Havlem.

Ve čtvrtek čeká hlavu Ruské federace jednání s premiérem Jiřím Paroubkem a šéfy obou parlamentních komor. Ministr zahraničí Sergej Lavrov, který doprovází Putina, se setká se svým českým protějškem Cyrilem Svobodou. Podle ruské strany by návštěva měla povzbudit mezistátní vztahy i spolupráci mezi regiony.

Exprezident Václav Havel spolu s dalšími bývalými hlavami států a významnými světovými mysliteli zveřejnili před Putinovým příjezdem do Česka výzvu, v níž kritizují počínání Ruska v Čečensku. K nastolení otázky lidských práv během česko-ruských jednání dnes vyzvala Strana zelených, mezinárodní organizace Amnesty International i další sdružení.

Moskva v minulosti podrážděně reagovala na protesty, které zněly z Česka k tažení v Čečensku. Jisté ochlazení ve vztazích provázel vstup ČR do NATO i zavedení víz pro ruské občany po vstupu do EU. Nyní tyto problémy považují obě strany za překonané.

Na Pražském hradě vládla kvůli Putinovu příjezdu přísná bezpečnostní opatření.

Výzva, v níž bývalý prezident Václav Havel spolu s dalšími někdejšími hlavami států, významnými mysliteli a osobnostmi kritizují počínání Ruska v Čečensku a odrazují zbytek světa od nevšímavosti k tomuto problému. Text ve středu otiskla Mladá fronta Dnes:

Nezavírejme nad činy Ruska oči

Čečensko je od zbytku světa odděleno těžkou oponou, kterou se nestrannému pozorovateli podaří jen stěží proniknout. Kolik mrtvých bylo mezi civilisty za deset let války? Podle nevládních organizací 100 až 300 tisíc, tedy každý desátý až každý čtvrtý. Kolik voličů se zúčastnilo voleb v listopadu 2005? Podle ruských vládních zdrojů 60-80 procent. Podle nezávislých pozorovatelů dvacet procent. Mlha, která obestírá tuto část Kavkazu, znemožňuje jakékoliv číselné vyjádření spouště, kterou nelítostný konflikt napáchal.

Nic neomlouvá mlčení

Cenzura nezakryje hrůzy. Před našima očima bylo srovnáno se zemí hlavní město (Groznyj, 400 tisíc obyvatel) - to je poprvé od roku 1944, kdy Hitler potrestal Varšavu. Takovou nelidskost nepřekryje ani nálepka boje proti terorismu. Štáb ruské armády předstírá boj proti hrstce teroristů, jejíž stavy odhaduje mezi 700 a 2000 bojovníků. Co bychom řekli, kdyby se britská vláda rozhodla bombardovat Belfast nebo španělská vláda Bilbao pod záminkou zničení IRA nebo ETA? Ticho celého světa je vodou na mlýn plenitelům Grozného a dalších čečenských měst a vesnic. Copak si čečenské ženy, děti a civilisté zaslouží méně respektu než zbytek lidstva? Jsou ještě považováni za lidské bytosti? Nic neomlouvá naše globální mlčení.

1. Jde o naši nejzákladnější mravnost. Jak se můžeme smířit se znásilňováním dívek unesených okupačními jednotkami nebo jejich milicemi? Proč trpíme zabíjení dětí, unášení chlapců, kteří jsou mučeni a živí nebo mrtví prodáni zpět svým rodinám? A co "filtrační tábory"? A co "lidské pochodně"? A co exemplárně zničené vesnice? Několik odvážných nevládních organizací a ruských i západních novinářů přináší svědectví o nesčetných zločinech. Nebudeme moci říct "my jsme to nevěděli".

2. Jde o základní princip demokracií a civilizovaných států: právo civilistů na život, povinnost ochrany nevinných, vdov a sirotků. Mezinárodní smlouvy a Charta OSN jsou závazné. Právo národů na sebeurčení neznamená právo vládců volně disponovat s osudy lidí.

3. Jde o boj proti terorismu. Kdo si ještě nevšiml, že ruská armáda hraje roli hasiče-pyromana? Deset let potlačování ve velkém měřítku zdaleka oheň terorismu neuhasilo - naopak, oheň se šíří dál, překonává hranice, zaplavuje Severní Kavkaz a z bojovníků dělá bestie.

4. Jde o politický realismus a o zdravý rozum. Jak dlouho budeme přehlížet skutečnost, že ruská vláda poukazováním na strašáka "čečenského terorismu" likviduje svobody nabyté při rozpadu sovětského impéria? Převzetí moci nad médii, zákony proti nevládním organizacím, posílení "vertikály moci": válka kamufluje a motivuje znovunastolení centrální moci bez omezení, jinými slovy: válka zastírá návrat k autokracii. Obdiv k ruské kultuře nestačí Války v Čečensku trvají už tři sta let. Za cara to byly kruté koloniální války, za Stalina hraničily s genocidou, když deportoval celou populaci, z níž třetina nepřežila transport do gulagů. Dnes můžeme s ohledem na poměr mrtvých a na krutost použitých prostředků mluvit o nejhorším konfliktu začátku 21. století. Jelikož odmítáme dobrodružství kolonialismu a vyhlazování, jelikož obdivujeme ruskou kulturu a věříme ve schopnost Ruska rozvinout se v budoucí demokracii, jelikož se domníváme, že terorismus musí být potrestán, ať už je dílem bezstátních skupin nebo státních armád, žádáme, aby čečenskou otázku již nehalilo úslužné mlčení. Musíme ruské vládě pomoci vymanit se z pasti, ve které se zmítá a ohrožuje tak Čečence, Rusy i nás. Zdá se nám nepřijatelné, aby na příštím summitu skupiny G8, který se má konat v červnu v Rusku, byla čečenská otázka vypuštěna z jednání a nebyla předmětem veřejných diskusí. Bez ohledu na různorodost našich názorů v otázce samostatnosti Čečenska jsme všichni znepokojeni děsivou válkou bez konce.

Václav Havel, André Glucksmann, Hassan bin Talál, Frederik de Klerk, Mary Robinsonová, Yohei Sasakawa, Karel Schwarzenberg, George Soros, Desmond Tutu

Premiér Jiří Paroubek ve čtvrtek odlétá na návštěvu dvou největších zemí Jižní Ameriky - Brazílie a Argentiny. V obou zemích bude od pátku do pondělí s tamními činiteli hovořit především o obchodně-ekonomické a investiční spolupráci; na cestě jej doprovází delegace podnikatelů. Šéf české vlády se setká také s českými krajany.

V Brazílii bude premiér jednat s prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. V sobotu po brazilské metropoli Brasilii navštíví také bývalé hlavní město Rio de Janeiro. Český ministerský předseda se setká také s ministry zahraničí obou regionálních mocností. Zejména Brazílie, jež je pátou největší a nejlidnatější zemí světa, neskrývá ambice získat status stálého člena Rady bezpečnosti OSN.

V Argentině Paroubek v pondělí spolu s argentinským ministrem zahraničí Jorgem Taianou podepíše bilaterální dohodu o hospodářské a průmyslové spolupráci a dohodu o vědeckotechnické spolupráci. Českému premiérovi má být rovněž propůjčen titul čestného občana argentinské metropole Buenos Aires.

V Argentině by mohla k návratu českých firem na tamní trh přispět strojírenská společnost Škodaexport, která na jihu Argentiny vybuduje dva bloky tepelné elektrárny za zhruba 80 milionů dolarů (dvě miliardy korun). S oběma státy má Česká republika dlouhá léta pasivní obchodní bilanci, stejně jako s většinou zemí Latinské Ameriky. Zhruba pětina českého vývozu do regionu připadá na Brazílii. V Sao Paulu otevřela před dvěma lety vládní agentura CzechTrade svou první pobočku v jižní Americe. Loni začala automobilka Škoda Auto dodávat motory do brazilského závodu Volkswagenu.

V Brazílii a zejména v Argentině žijí také potomci českých emigrantů, s jejichž zástupci předseda české vlády rovněž pohovoří. Nejznámějším českým emigrantem v Brazílii byl zlínský podnikatel Jan Antonín Baťa, který tu založil města Batatuba, Mariapolis, Batayporá a Bataguacú. Českým krajanům v Argentině Paroubek slavnostně předá finanční dar na obnovu Českého národního domu ve městě Oberá.

To leží jen nedaleko od jedné z nejúchvatnějších přírodních scenérií světa, vodopádů Iguazú, o které se Argentina dělí právě s Brazílií a které český premiér také navštíví. Naposledy zavítal do Brazílie a Argentiny předseda české vlády, tehdy Václav Klaus, před 12 lety.

Hospodaření státu se v únoru propadlo do schodku 0,6 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o dvě miliardy. V lednu skončil státní rozpočet přebytkem 3,4 miliardy Kč, oznámilo ministerstvo financí. Za celý rok úřad počítá s deficitem 74,4 miliardy Kč.

Stát v únoru vybral 69,2 miliardy Kč, od počátku roku pak téměř 150 miliard korun. Proti loňskému únoru tak lidé a firmy odvedli státu již o 20 miliard korun více.

Neočekávaně dobře se dařilo vybírat především daň z přidané hodnoty, ze které stát získal 32 miliard Kč. Také od firem vybral nepatrně více než loni, přestože kvůli snížení sazby daně z 26 na 24 procent počítá s poklesem o 11,2 procenta. Podobný je i vývoj u daně z příjmu občanů, podle plánu se vyvíjí výběr spotřebních daní.

Z pojistného na sociální zabezpečení stát získal 53,5 miliardy Kč, na důchody přitom lidé odvedli 44,1 miliardy Kč. Stát však na penze rozdal již 47,7 miliardy Kč, a důchodový účet se tak dostal do schodku 3,65 miliardy Kč. Stát přitom na celý rok počítá s přebytkem 15,5 miliardy Kč.

Výdaje státu v únoru dosáhly 73,2 miliardy Kč. Od počátku roku již vláda utratila necelých 150 miliard Kč, což je meziročně téměř o 19 miliard korun více. Do sociální oblasti mířilo 62 miliard Kč, a to především na důchody.

Přes 24 miliard korun stát poslal územním samosprávám, zejména jako zálohy na školství. Fondům sociálního a zdravotního pojištění dal 9,3 miliardy Kč. Tato částka zahrnuje i lednovou předsunutou platba státu ve prospěch Všeobecné zdravotní pojišťovny ve výši tři miliardy Kč. Na úrocích ze svého dluhu stát za dva měsíce zaplatil 4,7 miliardy Kč.

Do rozpočtu Evropské unie letos Česko zatím odvedlo 6,9 miliardy Kč. Naopak z fondů EU přiteklo 8,4 miliardy Kč, meziročně o tři miliardy korun více.

Desítka romských žen se začne v polovině března připravovat ve speciálním kurzu na svůj případný budoucí vstup do politiky. Při výcviku účastnice dostanou mimo jiné informace o politických stranách a naučí se vystupovat před posluchači. ČTK to řekla výkonná ředitelka sdružení Athinganoi Gabriela Hrabaňová. Tato organizace, která se věnuje především vzdělávání mladých Romů, školení pořádá.

Organizátoři chtějí připravit Romky hlavně na komunální politiku. Podle jejich představ by se romské političky mohly zapojit do rozhodování v obcích, městech či krajích. Přispěly by tak k řešení problémů romské menšiny a k jejímu lepšímu soužití s většinovou společností. "Věříme, že se podaří dát dohromady skupinu žen, kterým není situace v jejich regionu lhostejná. Když přímo do nějaké strany a do politiky nevstoupí, tak budou moci vyvíjet tlak na zastupitele a spolupracovat s neziskovými organizacemi," uvedla Hrabaňová.

Ve vrcholné politice Romové své zástupce v současnosti nemají. V minulosti ve sněmovně zasedali například Monika Mihaličková či Ladislav Body. Romové nepůsobí většinou ale ani v zastupitelstvech měst a obcí. Ředitelka Hrabaňová věří, se když se do nich nepodařilo zatím dostat romským mužům, mohly by to zvládnout ženy. "Vidíme velkou motivaci žen a snahu dělat věci houževnatěji. Ženy jsou aktivnější a víc bojují za svou věc," dodala šéfka sdružení Athinganoi.

Účastnice kurzu se seznámí s politickým systémem v ČR a získají informace o stranách. Dozvědí se podrobnosti o sociálním zabezpečení, školství, bydlení či zaměstnanosti. Naučí se i vystupovat před publikem, lobbovat či mluvit s novináři. Výcvik, který podpořila německá Nadace Heinricha Bölla, se uskuteční v Praze.

Vedení Nejvyššího správního soudu (NSS) ve středu vyzvalo Jiřího Vyvadila, aby se do pondělka vzdal funkce soudce. Pokud to Vyvadil, který donedávna působil na stáži na ministerstvu spravedlnosti, neudělá sám, chce předseda soudu Josef Baxa podat návrh na zahájení kárného řízení. Důvodem jsou Vyvadilovy politické aktivity.

Pro premiéra Jiřího Paroubka je rozhodnutí soudu "překvapivě rychlé" a osobně je mu to líto. Přes svoji mluvčí vzkázal, že Vyvadil má z lidského hlediska jeho plnou podporu. "Společně jsme doktoru Vyvadilovi důrazně vytkli opakované a závažné porušování soudcovských povinností a vyzvali jsme jej, aby z toho vyvodil důsledky. Poskytli jsme mu čas do pondělí 6. března k tomu, aby se vzdal funkce soudce," sdělil ČTK předseda soudu Josef Baxa.

Pokud se Vyvadil do pondělí funkce nevzdá, zasáhne vedení Nejvyššího správního soudu. Baxa by v takovém případě podal návrh na zahájení kárného řízení a na odvolání Vyvadila z místa soudce.

"Jsem rád, že pan Vyvadil už u mě není náměstkem. Je pro mě pozitivní, že se soudy a soudci umí s takovou věcí vypořádat sami. Domnívám se, že pan Baxa a vedení Nejvyššího správního soudu toto rozhodnutí učinili po zralé úvaze, a já ho respektuji," řekl ČTK ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU). Vždy prý poukazoval na to, že Vyvadil nebyl jen náměstkem, ale i soudcem, avšak jeho poslední výroky a rozhovory této funkci odporovaly.

Vyvadil nebude u soudu pracovat ani v době, než se rozhodne o jeho dalším působení. Předseda soudu Josef Baxa mu nařídil čerpání dovolené. Vyvadil se k věci zatím nevyjádřil.

Soudce Vyvadil strávil poslední půlrok na stáži na ministerstvu spravedlnosti. Tam se měl věnovat reformě justice. Podle Baxy však při reformách nepomáhal a projevoval se spíše politicky. Tím prý porušil povinnosti soudce.

Z jiného důvodu, kvůli schůzce s kontroverzním podnikatelem Tomášem Pitrem, chtěl Vyvadilův pobyt na ministerstvu ukončit Němec. Narazil však na nesouhlas předsedy vlády Paroubka. Spor o Vyvadila tak ohrozil stabilitu vládní koalice. K pondělnímu ukončení Vyvadilovy stáže se Němec odhodlal až poté, co dostal dopis od Baxy, který písemně odvolal souhlas se stáží. Vyvadil se proto vrátil k brněnskému soudu.

Občanští demokraté zatím nerozhodli, jak vyrovnají důchodcům ztrátu při případném zavedení patnáctiprocentní rovné daně. Šéf ODS Mirek Topolánek je dnes prostřednictvím médií ujistil, že rozhodně ale nebudou tratit. Pokud ODS zvítězí v červnových volbách a zavede rovnou daň, penzistům buď do roka zvýší důchody, nebo zavede nulovou daň na potraviny. Ve hře je také snížení DPH jen u některých potravin, jak je to obvyklé v řadě zemí EU, řekl Topolánek novinářům.

Nejsilnější opoziční strana a favorit voleb ve středu představila daňovou kalkulačku, pomocí které si může každý člověk na internetu spočítat, jaké bude mít po daňové reformě příjmy. Kalkulátor zájemci naleznou na webových stránkách ODS.

Kalkulačka obsahuje upozornění, že výpočet je orientační a výše skutečného čistého příjmu po reformě bude záviset na aktuálním znění zákona. Nezahrnuje odpočitatelné položky, jako je hypotéka, pojistka, stavební spoření.

"Rovná daň není experiment, úspěšně funguje ve stále větším počtu evropských zemí. Je spravedlivá a doporučovaná domácími i zahraničními experty," tvrdí ODS. Propagaci daňové reformy mezi voliči má sloužit čtveřice nových plakátů, na nichž se lidé dočtou, že například čtyřčlenná rodina může počítat s příjmy navíc ve výši 66.700 korun, důchodcovský pár s 24.000 korun. Zdravotní sestra by si měla za vlády ODS polepšit ročně o 21.400 korun a dělník o 20.900 korun.

O zavedení nulové daně na potraviny poprvé v tisku uvažoval šéf poslaneckého klubu ODS a stínový ministr financí Vlastimil Tlustý. Topolánek ve středu zdůrazňoval, že jde pouze o jednu z možností vyrovnání ztrát důchodců. Připustil také, že takový nápad by vláda těžko prosazovala v Bruselu. Tlustému prý nevyčítá, že část plánu ODS prozradil. "Jediné, co mu vyčítám, že prozradil v únoru, co mělo být zveřejněno v dubnu," uvedl. Tlustý, který na dnešní tiskové konferenci věnované daňové reformě chyběl, viní vedení ODS z pomalého rozjezdu kampaně. Během března chce ODS postupně veřejnosti představovat další pilíře svého volebního programu.

Za nesmysl označil nedávno návrh ODS snížit základní sazbu DPH z 19 na 15 procent premiér a hlavní volební soupeř ODS Jiří Paroubek (ČSSD). Změna by podle ODS znamenala pokles příjmů státu, ale také zlevnění velké části zboží a služeb včetně energií.

Předlohou, kterou ODS předložila sněmovně v uplynulých týdnech, by se mohla sněmovna zabývat na schůzi, která bude zahájena v úterý 7. března. O záměru předložit daňové změny informovala ODS již koncem ledna. Jejich návrh ale ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil za předvolební populismus. Snížení základní sazby DPH by podle ČSSD připravilo veřejné rozpočty o 40 až 50 miliard korun ročně na daňových příjmech. ODS podle něj záměrně neříká, jak by tento výpadek příjmů státu, obcím a krajům kompenzovala.

Třeboňské nakladatelství Carpio vydává knihu Londýňanů Milana Kocourka a Zuzany Slobodové o životních osudech Čechů a Slováků žijících v Británii, ale také Britů zabývajících se Čechy a Slováky. Kniha s názvem Česko-slovenská Británie vznikala dva roky a obsahuje na 30 medailonů lidí v Čechách či na Slovensku slavných i méně známých. Křest knihy je plánován v Praze 6. března.

První místo dali autoři Václavu Holarovi, který má zvláštní význam v dějinách britské metropole, protože pro Brity ve svých rytinách zachytil podobu, jakou měl Londýn před velkým požárem v roce 1666, který prakticky zničil City.

V seznamu jsou dále například romský aktivista Ladislav Baláž, první český pilot v Royal Air Force Jiří Hartman, spisovatel a novinář Karel Bruščák, architektka Eva Jiřičná, filmař Jan Kaplan, spisovatel Benjamin Kuras, kněz Jan Lang, politologové Kieran Williams a Tim Gardner nebo autor knihy Noční jestřáb o českých pilotech v Británii Roger Darlington.

"Nejvíce mně bavily rozhovory s těmi lidmi, protože jsou to lidé vybíraní podle toho, čeho dosáhli," řekl ČTK Milan Kocourek, který má za sebou 24 let práce v BBC a kterého česká veřejnost zná jako stálého spolupracovníka Českého rozhlasu v Londýně. "Například stavitel (sir Frank) Lampl, který z koncentráku za druhé světové války to dotáhl až na osobu číslo jedna ve společnosti Bovis, což je zřejmě největší stavební firma na světě." Právě možnost poslouchat názory lidí, o nichž chtěl napsat, byla pro Kocourka největší radostí a odměnou za jeho dvouleté úsilí.

Jeho spoluautorka Zuzana Slobodová, která vystudovala filozofii a psychologii na univerzitě v Oxfordu, pracuje dnes jako překladatelka, tlumočnice a novinářka. Její práci mohli poznat čtenáři Literárních novin, Nové přítomnosti, Mostů a dalších periodik.