Zprávy | Z archivu rubriky


Polský petrochemický koncern PKN Orlen odstoupil od smluv, které v souvislosti s privatizací českého Unipetrolu uzavřel se společností Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Zdůvodnil to tím, že Agrofert údajně porušil jejich podmínky. Smlouvy uzavřené před privatizací Unipetrolu měly Agrofertu zajistit části české petrochemické skupiny. O odstoupení PKN Orlen informoval varšavskou burzu. Agrofert považuje krok PKN Orlen za neúčinný.

Agrofert již od PKN Orlen dokument o odstoupení od smluv obdržel. "Agrofert pokládá citovaný dokument za právně nesmyslný, údajné odstoupení od smluv za irelevantní a neúčinné. Domnělé porušování smluvních povinností, z nějž PKN obviňuje Agrofert, je jen dalším pokusem polské strany odvést pozornost od vlastního neplnění smluvních závazků," uvedl pro ČTK mediální zástupce Agrofert Holdingu Vladimír Bystrov.

Trh rozhodnutí PKN Orlen podle analytiků všeobecně očekával. "Tento krok považujeme za čistě formální. PKN Orlen od zmiňovaných smluv fakticky odstoupil již ve chvíli, kdy odmítl Agrofertu prodat podíly za předem sjednanou cenu," uvedl analytik Atlantik Finanční trhy Jan Schiesser. Na fungování skupiny Unipetrol to podle něj nebude mít žádný dopad. "Pro minoritní akcionáře Unipetrolu považujeme rozhodnutí PKN Orlen za pozitivní, protože prodej uvedených aktiv by byl velmi nevýhodný a vedl k poškození hodnoty jejich podílů," uvedl Schiesser s tím, že to zároveň platí i pro akcionáře PKN Orlen.

PKN Orlen odstoupením od smluv s Agrofertem přivolal nebezpečí zaplacení smluvní pokuty Agrofertu, připomněl analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. "Na druhou stranu by mohl za divize inkasovat mnohem více, než na jaké částce byl s Agrofertem domluven dlouho dopředu," dodal.

Smlouvy uzavřené s PKN Orlen před privatizací Unipetrolu měly Agrofertu údajně zajistit části české petrochemické skupiny. Šlo o podíly ve společnostech Agrobohemie, Aliachem, Kaučuk, Paramo a Chemopetrol. Babišova společnost měla podíly v těchto chemických podnicích patřících Unipetrolu získat za zhruba 103 milionu eur (2,9 miliardy Kč), což je údajně třetina jejich současné hodnoty.

O problematice lidských práv i o Tibetu v pondělí hovořil předseda české sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) se svým čínským protějškem Wu Pang-guem a čínským ministrem zahraničí Li Čao-singem. Zaorálek telefonicky ČTK řekl, že ho překvapilo, že se Číňané debatě o lidských právech nebránili. Připustil ale, že otázky týkající se Tibetu a demokratického rozhodování v parlamentu se nesetkaly s pochopením.

"Někteří dokonce sami uznávali, že v Číně existují rozdíly mezi západem a východem, mezi městem a venkovem a že ty věci jsou docela vážné," řekl Zaorálek. Zároveň ale současný systém obhajovali tím, že vychází z čínských tradic, dodal.

"Když jsem zmínil otázku autonomie Tibetu nebo demokratické opozice v parlamentu, bylo tam jen těžko skrývané napětí," uvedl Zaorálek. Debatu o Tibetu prý Wu Pang-guo ostře ukončil s tím, že lidé, kteří kritizují čínskou politiku, by se nejprve měli seznámit s reálnými poměry v Tibetu.

Předseda Poslanecké sněmovny s čínskými partnery jednal také o možnostech pro české podnikatele. Cílem jeho mise je mimo jiné odstranit některé překážky, které českým firmám ztěžují podnikání v Číně.

V rozhovoru se šéfem čínské diplomacie se Zaorálek dotkl i problematiky severokorejského jaderného programu. Z rozhovoru podle něj vyplynulo, že Čína nechce jaderné zbraně na korejském poloostrově z důvodu vlastní bezpečnosti. Li Čao-sing prý dal najevo, že Čína bude na KLDR "tlačit", aby se vrátila k jednání o odzbrojení.

Skupina českých poslanců v čele se Zaorálkem chce v komunistické velmoci jednat především o obchodu a o možnostech pro české podnikatele. Doprovází je proto i zástupci českých firem. Kromě Číny navštíví delegace i Vietnam. V Asii by měla pobýt do 1. března.

Pražské nemocnice na Bulovce a Thomayerova a brněnská nemocnice U svaté Anny od pondělí opět dostávají léky. Jejich dodávky minulý týden distributoři zastavili kvůli 400-milionovým dluhům. Podle ministra zdravotnictví Davida Ratha se o dodávky léků teď postará společnost Pharmos. Pharmos, jemuž nemocnice dluží téměř 100 miliónů korun, je také členem Asociace velkodistributorů léčiv, která k zastavení dodávek léku přistoupila. Menším dodavatelem bude také firma Stylmed H. Ministr Rath uvedl, že chybějících 400 milionů korun se podařilo nalézt v rozpočtu jeho resortu.

Asociaci velkodistributorů ale tato suma stačit nebude, protože avizovala, že si chce účtovat ještě penále. Zbylé tři společnosti, sdružené v Asociaci, nadále nebudou třem nejzadluženějším nemocnicím dodávat léky. V pondělí se na tom shodli představitelé firem Phoenix, Alliance UniChem a Gehe Pharma. Podle jejich prohlášení "nebudou dodávat odběratelům na dluh, který stále roste."

Podle Ratha budou dluhy uhrazeny v okamžiku, kdy se ministerstvo zdravotnictví dohodne s ministerstvem financí na způsobu placení.

Člen dozorčí rady Pharmosu Oldřich Fiala předpokládá, že rozhodnutí společnosti dodávat léky zbývající členy asružení AVEL popudí. Tvrdí, že firma by takto nepostupovala, kdyby nevěděla, že stát uhradí dluhy všem čtyřem velkodistributorům. Podle některých ale chce Pharmos spíš využít situace a získat větší podíl na trhu, uvádí se ve zprávě ČTK.

"Moje představa je, že česká firma by měla zásobovat všechny české nemocnice na území celé české republiky. Já nevidím důvod, proč by si zahraniční subjekt měl odnášet peníze z našeho povinného zdravotního pojištění," uvedl Fiala z firmy Pharmos.

Zdravotní pojišťovny dostaly z ministerstva zdravotnictví zatím jen podklad k jednání o úhradové vyhlášce. O konkrétním znění normy budou jednat s ministrem Davidem Rathem v úterý. ČTK to v pondělí řekl ředitel Zdravotní pojišťovny Metal Aliance Vladimír Kothera. Jsou to jen body k jednání, komentoval ministerský návrh.

Rath pozval ředitele pojišťoven k diskusi o návrzích, na nichž se v neděli dohodl s premiérem Jiřím Paroubkem a prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem. Ten ministra Ratha požádal, ať zruší úhradovou vyhlášku na první pololetí, nebo ji alespoň zmírní. Podle vyhlášky jsou lékaři placeni za péči o nemocné. Vadí jim přísné regulace, prý musejí odmítat pacienty a nemohou jim psát drahé léky. Kvůli vyhlášce uspořádají nespokojení lékaři v pátek demonstraci na Staroměstském náměstí.

Rath lékařům slíbil, že předpis změní od dubna. Díky finančním injekcím od státu se mu podařilo snížit dluh Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) z původních 14 miliard téměř na polovinu, takže prý může jít víc peněz "do lékařských ordinací".

"Jsou to jen poznámky k jednání, těžko v tuto chvíli návrh nějak zásadně komentovat," podotkl Kothera; podle něj Rathovy návrhy pojišťovnám příliš nevyhovují. Reakci na ně zatím nedá ani VZP, potvrdila to vedoucí jejího tiskového oddělení Eva Nováková.

Podle Kothery jsou ministerské návrhy "šity horkou jehlou a ne vždy dávají smysl". Vydat vyhlášku, která by řešila vše, není podle něj ani možné. Ministerstvo by podle Kothery mělo stanovit jen rámec, o kolik mohou pojišťovny navýšit výdaje, a pojišťovny by se měly s jednotlivými praxemi dohodnout. Současná vyhláška však stanoví pevné mantinely pro platby. Rath nyní počítá s uvolněním regulací: lékaři by mohli o deset procent překročit limit, aniž by je za to čekaly od pojišťoven sankce.

Podle současné vyhlášky zaplatí pojišťovny za péči lékařům o tři procenta peněz více než loni, podle nového návrhu stoupnou úhrady o další dvě procenta, celkem o pět procent.

Ministr kultury Vítězslav Jandák se v pondělí sešel s představiteli mužských a ženských řeholí katolické církve, aby se seznámil s jejich problémy. Schůzka poukázala nejen na nedořešené majetkové a restituční případy, ale například také na nový výklad zákona, podle něhož řeholnice starající se o staré sestry ve společné domácnosti přestaly od letoška dostávat sociální dávky.

Jandák se chce během jara sejít s více než dvěma desítkami z 26 státem registrovaných církví. Konference vyšších představených řeholních společenství byla třetí v pořadí.

"Byli jsme rádi, že jsme mohli na ministerstvo přijít bez biskupů - jsme součástí církve, ale problematika i struktura života řádů je rozdílná od diecézí," řekl ČTK po dvouhodinovém jednání převor benediktinského arciopatství v Praze-Břevnově Prokop Siostrzonek.

Problémem jsou podle něj pro některé řády nedořešené chyby v restitucích z počátku 90. let, týkající se pozemků pod vrácenými budovami. "Nelze v takových případech pokračovat v opravách," konstatoval. Setkání označil za užitečné a příjemné, ministr podle něj má pro tato jednání nový tým spolupracovníků a expertů.

Řády podle břevnovského převora přinášejí do současného života nejen duchovní rozměr, na který se ve společnosti obecně zapomíná, ale přispívají i svým zapojením do zdravotnictví a školství. Počet řeholníků se od počátku 90. let poněkud snížil a v současnosti stagnuje - žen je na dva tisíce, mužů kolem devíti set. "Úbytek není velký, odpovídá obecně demografii naší společnosti," řekl Siostrzonek.

Svobody se v roce 1990 po 40 letech od zrušení klášterů dočkalo na 3500 žen a zhruba tisíc mužů z původního počtu 12.000 sester a 3000 řádových bratří. Řeholníci podle převora dnes ministrovi také navrhli, aby se státní úředníci vzdělávali nejen v problematice evropských fondů nebo médií, ale také v církevních reáliích. Další z církví, která má k Jandákovi podle vylosovaného pořadí přijít, má být ve čtvrtek Evangelická církev metodistická. Ministr označuje dosavadní setkání za seznamovací, informativní a přátelská.

Objednat vakcíny proti pandemické chřipce pro všechny obyvatele by bylo zbytečné. ČTK to řekl epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotní ústavu. Výběrové řízení na tyto vakcíny připravuje v těchto dnech ministerstvo zdravotnictví. Hlavní hygienik Michael Vít již dříve uvedl, že se Česko chystá mít zásoby nejméně pro dva miliony obyvatel. Firmy začnou očkovací látku vyrábět až potom, co se nemoc bude přenášet z člověka na člověka. Vít však připustil i to, že Česká republika objedná očkovací látku pro více obyvatel. Prý se uvažuje o takovém počtu, který by zabránil šíření pandemického viru. Pro všechny obyvatele se ale vakcíny nakoupit nechystá. O tomto záměru informovalo jen několik zemí, například Británie či Francie.

Na tom, kolik očkovaných by mělo stačit k zamezení šíření viru, se odborníci neshodují. Názory se podle Kynčla různí v obou směrech. "Když se nějaký stát rozhodne pro pokrytí celé populace, tak je to hezké, ale celá dodávka vakcín se neuplatní," vysvětlil. Firmy podle něj začnou očkovací látky postupně dodávat tři až šest měsíců poté, co by vypukla vlna chřipky. Některé vakcíny by tedy mohly přijít až v době, kdy vlna již odezní. Část lidí bude také očkování pravděpodobně odmítat, dodal epidemiolog.

Případná vakcína by podle něj neměla stát výrazně více než očkování proti běžné chřipce. Cena jedné dávky se pohybuje od 150 do 230 korun.

Odborníci očekávají, že pandemie přijde ve třech vlnách. V případě, že by se proti ní neočkovalo, mohla by podle Kynčla postihnout 30 až 40 procent obyvatel. Virus H5N1 od roku 2003 zabil více než devět desítek lidí v Asii a Turecku. Český pandemický plán také počítá z nákupem léku Tamiflu, který by měl být účinným prostředkem proti případné nákaze.

V současnosti má Česko 650.000 balení léku. Do konce roku 2006 bude tato zásoba rozšířena o dalších 600.000 dávek a umožní pokrýt asi 1,2 milionu obyvatel z nejohroženějších skupin a lidi nezbytné pro chod státu, například zdravotníky, policisty, hasiče či pracovníky v dopravě.