Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr kultury Vítězslav Jandák se v pondělí sešel s představiteli mužských a ženských řeholí katolické církve, aby se seznámil s jejich problémy. Schůzka poukázala nejen na nedořešené majetkové a restituční případy, ale například také na nový výklad zákona, podle něhož řeholnice starající se o staré sestry ve společné domácnosti přestaly od letoška dostávat sociální dávky.

Jandák se chce během jara sejít s více než dvěma desítkami z 26 státem registrovaných církví. Konference vyšších představených řeholních společenství byla třetí v pořadí.

"Byli jsme rádi, že jsme mohli na ministerstvo přijít bez biskupů - jsme součástí církve, ale problematika i struktura života řádů je rozdílná od diecézí," řekl ČTK po dvouhodinovém jednání převor benediktinského arciopatství v Praze-Břevnově Prokop Siostrzonek.

Problémem jsou podle něj pro některé řády nedořešené chyby v restitucích z počátku 90. let, týkající se pozemků pod vrácenými budovami. "Nelze v takových případech pokračovat v opravách," konstatoval. Setkání označil za užitečné a příjemné, ministr podle něj má pro tato jednání nový tým spolupracovníků a expertů.

Řády podle břevnovského převora přinášejí do současného života nejen duchovní rozměr, na který se ve společnosti obecně zapomíná, ale přispívají i svým zapojením do zdravotnictví a školství. Počet řeholníků se od počátku 90. let poněkud snížil a v současnosti stagnuje - žen je na dva tisíce, mužů kolem devíti set. "Úbytek není velký, odpovídá obecně demografii naší společnosti," řekl Siostrzonek.

Svobody se v roce 1990 po 40 letech od zrušení klášterů dočkalo na 3500 žen a zhruba tisíc mužů z původního počtu 12.000 sester a 3000 řádových bratří. Řeholníci podle převora dnes ministrovi také navrhli, aby se státní úředníci vzdělávali nejen v problematice evropských fondů nebo médií, ale také v církevních reáliích. Další z církví, která má k Jandákovi podle vylosovaného pořadí přijít, má být ve čtvrtek Evangelická církev metodistická. Ministr označuje dosavadní setkání za seznamovací, informativní a přátelská.

O problematice lidských práv i o Tibetu v pondělí hovořil předseda české sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) se svým čínským protějškem Wu Pang-guem a čínským ministrem zahraničí Li Čao-singem. Zaorálek telefonicky ČTK řekl, že ho překvapilo, že se Číňané debatě o lidských právech nebránili. Připustil ale, že otázky týkající se Tibetu a demokratického rozhodování v parlamentu se nesetkaly s pochopením.

"Někteří dokonce sami uznávali, že v Číně existují rozdíly mezi západem a východem, mezi městem a venkovem a že ty věci jsou docela vážné," řekl Zaorálek. Zároveň ale současný systém obhajovali tím, že vychází z čínských tradic, dodal.

"Když jsem zmínil otázku autonomie Tibetu nebo demokratické opozice v parlamentu, bylo tam jen těžko skrývané napětí," uvedl Zaorálek. Debatu o Tibetu prý Wu Pang-guo ostře ukončil s tím, že lidé, kteří kritizují čínskou politiku, by se nejprve měli seznámit s reálnými poměry v Tibetu.

Předseda Poslanecké sněmovny s čínskými partnery jednal také o možnostech pro české podnikatele. Cílem jeho mise je mimo jiné odstranit některé překážky, které českým firmám ztěžují podnikání v Číně.

V rozhovoru se šéfem čínské diplomacie se Zaorálek dotkl i problematiky severokorejského jaderného programu. Z rozhovoru podle něj vyplynulo, že Čína nechce jaderné zbraně na korejském poloostrově z důvodu vlastní bezpečnosti. Li Čao-sing prý dal najevo, že Čína bude na KLDR "tlačit", aby se vrátila k jednání o odzbrojení.

Skupina českých poslanců v čele se Zaorálkem chce v komunistické velmoci jednat především o obchodu a o možnostech pro české podnikatele. Doprovází je proto i zástupci českých firem. Kromě Číny navštíví delegace i Vietnam. V Asii by měla pobýt do 1. března.

I když česká společnost pomalu stárne a seniorů přibývá, roste zatím i počet lidí, kteří platí sociální pojištění a na penze přispívají. Na jeden starobní důchod v posledních letech přispívají stále v průměru více než dva pracovníci. ČTK o tom v pondělí informovala mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Štěpánka Mikešová.

Ke konci ledna vyplácela správa 1,96 milionu starobních důchodů a evidovala téměř 4,94 milionu lidí, kteří platili sociální pojištění. "Na jednoho starobního důchodce tak přispívalo 2,51 poplatníků," uvedla Mikešová. Dodala, že starobní, invalidní a pozůstalostní penze v lednu pobíralo 2,65 milionu lidí.

Zatímco dnes tvoří lidé nad 60 let pětinu společnosti, za 60 let by jich měla být víc než třetina. Současně by mělo ubývat osob, které budou platit pojistné. Někteří experti ale tvrdí, že menší počet plátců ještě nemusí znamenat menší příjmy do systému. Předpokládají totiž, že se kvůli modernějším technologiím a náročnějším postupům bude lidská práce zdražovat. Mzdy by měly být vyšší, odvedená částka by tedy také byla vyšší.

Důchodový systém vydrží bez dluhů ještě asi 20 let. Ekonomové ale upozorňují na to, že důchodová reforma je nutná. Pokud by se penzijní soustava nezměnila, podle propočtů by za sto let nestačilo dluh na důchodech pokrýt víc než dva a půl hrubého domácího produktu (HDP). Bez reformy by deficit od roku 2040 každoročně rostl zhruba o pět procent HDP ročně, míní odborníci.

Za posledních pět let přibylo do evidence správy 257.656 plátců pojistného, tedy o pět procent. Starobních důchodců bylo letos proti lednu 2001 o 54.620 víc, tedy necelá tři procenta. "Počet poplatníků pojistného tak roste rychleji než počet starobních důchodců," uvedla Mikešová. Poměr plátců a příjemců se ale výrazně nemění. V roce 2001 na jednu penzi přispívalo v průměru 2,45 lidí, v následujících dvou letech to bylo 2,52, v roce 2004 pak 2,49 a loni 2,47 osob.

Sociální pojištění zahrnuje příspěvek na důchody, nemocenské a státní politiku zaměstnanosti. Vybraná suma tvoří zhruba dvě pětiny státního rozpočtu.

Dopad televizních reality show typu Big Brother, VyVolení nebo Výměna manželek na vývoj dětí a mládeže byl předmětem pondělního veřejného slyšení v sídle Senátu. Připravil je senátní petiční výbor na základě petice proti takovým pořadům, kterou podepsalo přes 15.000 lidí. Požadují mimo jiné, aby komerční televize vysílání těchto soutěžních reality show omezily a neuváděly je v hlavních vysílacích časech. Umírněnější odpůrci doporučují takové pořady vůbec nesledovat.

Senátoři si na slyšení pozvali vedle autorů petice také představitele obou komerčních televizí a rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada těmto médiím už loni udělila několikamilionové pokuty za to, že v reality show odvysílaly záběry, které mohly svou vulgaritou a obscénností ohrozit mravní a psychický vývoj dětí a mládeže.

Pořady typu reality show podle organizátorů petice z Etického fóra ČR nabízejí místo opravdové skutečnosti spíše pokřivený obraz skutečnosti, ztrátu intimity, hrubost. "Naši mladí často přestávají žít svůj život, řešit své problémy, žijí životy svých hrdinů," uvádí se v textu petice, kterou se vzhledem k počtu signatářů bude horní komora zabývat také jako celek.

Signatářům petice například vadí, že aktéři reality show často mluví a jednají vulgárně. Nevhodné podle nich je, že součástí pořadů je kouření a pití alkoholu, které je představováno jako zdroj zábavy nebo odměna. "Přesunutí za dvaadvacátou hodinu je jen částečným řešením, důležité by bylo malinkým způsobem ovlivnit i obsah, který tvoří ohromný nátlak na dospívající," soudí Marie Nováková z Etického fóra České republiky, které petici uspořádalo.

Zástupci komerčních televizí jsou ochotni diskutovat o tom, co je a není únosné v reality show. Programy tohoto typu ale podle nich nejsou příčinou neetického nebo nemravného chování ve společnosti. Zda jsou tyto pořady vhodné i pro děti, musí rozhodnout především rodiče. Při senátním veřejném slyšení to řekl ředitel televize Prima Martin Dvořák.

"Posláním komerční televize je, v daných právních mantinelech, bavit a získávat největší sledovanost. Nemohou suplovat roli rodiny a vychovávat," řekl Martin Dvořák. Podle něj by ale mělo být více diskusí mezi provozovateli, kteří uvádějí tyto nové pořady na televizní obrazovku, odbornou veřejností a Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. "Z reality show by tak mohly být eliminovány prvky, které možná dráždí víc, než je zdrávo," řekl ředitel Primy.

"Mrzí mě, že jsme se nedostali do situace, kdy bychom byli schopni diskutovat o těchto problémech s našimi regulátory (Radou pro rozhlasové a televizní vysílání) ještě předtím, než jsme začali tyto pořady vysílat," řekl ředitel televize Nova Petr Dvořák. Podle předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Pospíchala je ale velice těžké zaujmout stanovisko k pořadům ještě předtím, než jsou uvedeny na televizní obrazovky. "Každý pořad je jiný a právní řád to navíc ani neumožňuje," řekl. Tento problém by se podle něj mohl vyřešit přesunutím vysílání reality show za dvaadvacátou hodinu.

Zdravotní pojišťovny dostaly z ministerstva zdravotnictví zatím jen podklad k jednání o úhradové vyhlášce. O konkrétním znění normy budou jednat s ministrem Davidem Rathem v úterý. ČTK to v pondělí řekl ředitel Zdravotní pojišťovny Metal Aliance Vladimír Kothera. Jsou to jen body k jednání, komentoval ministerský návrh.

Rath pozval ředitele pojišťoven k diskusi o návrzích, na nichž se v neděli dohodl s premiérem Jiřím Paroubkem a prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem. Ten ministra Ratha požádal, ať zruší úhradovou vyhlášku na první pololetí, nebo ji alespoň zmírní. Podle vyhlášky jsou lékaři placeni za péči o nemocné. Vadí jim přísné regulace, prý musejí odmítat pacienty a nemohou jim psát drahé léky. Kvůli vyhlášce uspořádají nespokojení lékaři v pátek demonstraci na Staroměstském náměstí.

Rath lékařům slíbil, že předpis změní od dubna. Díky finančním injekcím od státu se mu podařilo snížit dluh Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) z původních 14 miliard téměř na polovinu, takže prý může jít víc peněz "do lékařských ordinací".

"Jsou to jen poznámky k jednání, těžko v tuto chvíli návrh nějak zásadně komentovat," podotkl Kothera; podle něj Rathovy návrhy pojišťovnám příliš nevyhovují. Reakci na ně zatím nedá ani VZP, potvrdila to vedoucí jejího tiskového oddělení Eva Nováková.

Podle Kothery jsou ministerské návrhy "šity horkou jehlou a ne vždy dávají smysl". Vydat vyhlášku, která by řešila vše, není podle něj ani možné. Ministerstvo by podle Kothery mělo stanovit jen rámec, o kolik mohou pojišťovny navýšit výdaje, a pojišťovny by se měly s jednotlivými praxemi dohodnout. Současná vyhláška však stanoví pevné mantinely pro platby. Rath nyní počítá s uvolněním regulací: lékaři by mohli o deset procent překročit limit, aniž by je za to čekaly od pojišťoven sankce.

Podle současné vyhlášky zaplatí pojišťovny za péči lékařům o tři procenta peněz více než loni, podle nového návrhu stoupnou úhrady o další dvě procenta, celkem o pět procent.

Až 1000 českých úředníků by mohlo využívat bezplatné kurzy francouzštiny, které možná poskytne velvyslanectví Francie v ČR. O zajištění a podmínkách výuky, jež je součástí příprav na české předsednictví v EU, jedná nyní úřad české vlády s velvyslanectvím a Francouzským institutem v Praze.

ČR bude unii předsedat v první polovině roku 2009 a hlavními pracovními jazyky jsou v EU angličtina a francouzština. "Plánuje se, že by francouzské velvyslanectví poskytlo výuku francouzštiny pro 700 až 1000 úředníků zdarma," řekla ČTK Petra Trnková z úřadu vlády. Vyjádření francouzské strany ČTK nezískala.

Právě s Francií a také se Švédskem bude Česká republika ve společném půldruharočním týmovém předsednictví, každá země z toho bude hrát hlavní roli šest měsíců. Žezlo Češi převezmou právě po Francouzích.

Na 350 lidí z ministerstev a dalších úřadů, kteří budou v EU předsedat pracovním skupinám, musí být schopno vést jednání ve francouzštině. Tak na tom musí být i stejný počet jejich zástupců. K této skupině přibudou patrně ještě další lidé, kteří budou muset tento jazyk diplomatů dobře ovládat. První úředníci se mají do kurzů začlenit už letos, nyní se dolaďují detaily výuky.

Výuce francouzštiny, která je méně rozšířená než angličtina, se ještě nedávno některá ministerstva bránila. Ministerstvo zahraničí ale naléhalo na to, aby se zaměstnanci státních úřadů tento jazyk začali učit. Chabá nebo vůbec žádná francouzština na úřadech by totiž mohla Česku předsednictví komplikovat. Kompetentní osoby budou muset být připraveny na hladkou komunikaci s partnery v ostatních členských státech, upozorňuje česká diplomacie. Příkladem jde ministr zahraničí Cyril Svoboda, který bere hodiny francouzštiny.

Úřadům pomáhá i Britská rada (British Council), což je britské kulturní středisko. Například vládě věnovalo jeden milion korun na vybavení anglického centra, kde se mohou zaměstnanci úřadu zdokonalovat angličtinu.