Zprávy | Z archivu rubriky


Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká je připravena zprostit mlčenlivosti svou předchůdkyni Marii Benešovou v aféře kolem odposlechů bývalého šéfa Národního bezpečnostního úřadu Jana Mareše. Vesecká prověřuje informace, že bývalé vedení nejvyššího zastupitelství vědělo o odposleších usvědčujících Mareše z kontaktů s lidmi kolem stíhaného soudce Jiřího Berky již v roce 2003, ale nic nepodniklo. Na veřejnost odposlechy pronikly v minulých týdnech.

Zproštění mlčenlivosti podporuje také ministr spravedlnosti. Benešové by podle něj měla vysvětlit, jak s odposlechy nakládala.

Se zproštěním mlčenlivosti souhlasí i premiér Jiří Paroubek (ČSSD). Podle něj by Benešová neměla být zbavena mlčenlivosti jen v případě NBÚ a soudce Berky, ale "ve všem". Předseda vlády bývalou nejvyšší státní zástupkyni označil za "čestnou dámu, která v boji proti korupci udělala hodně".

Benešová čtvrtečnímu deníku Právo řekla, že úřad za jejího působení odposlechy Mareše nepodcenil a že v dané věci podnikla kroky s ohledem na bezpečnost státu. Němec ale v televizi Nova poznamenal, že pokud by zastupitelství chtělo s informací pracovat tak, aby zajistilo bezpečnost státu, tak by mělo tuto informaci poskytnout prostřednictvím ministra spravedlnosti vládě. "Za mého působení se nic takového nestalo. Já jsem nedostal žádnou informaci z Nejvyššího státního zastupitelství směrem k Národnímu bezpečnostnímu úřadu," zdůraznil ministr Němec.

Vesecká televizi řekla, že zatím nemá zprávy o tom, že by bezpečnost státu byla narušena. Pokyn k prověření otázky, zda někdo nepochybil při vyhodnocování odposlechů Mareše, dala před několika dny. Televizi Nova v neděli řekla, že již byly přezkoumány spisové materiály nejvyššího i pražského vrchního zastupitelství a vyslechnuti někteří lidé. "Byla již opatřena vysvětlení některých osob a předpokládám, že v následujícím týdnu bude šetření pokračovat podáním vysvětlení dalších osob," upřesnila.

O tom, že nejvyšší zastupitelství mělo odposlechy již v roce 2003, Novu informoval státní zástupce Libor Nedorost, který na nejvyšším zastupitelství působil. Nyní je postaven mimo službu, protože je stíhán. Navíc je považován za člověka z okruhu Berkovy skupiny. Skupina je stíhána za údajně zmanipulované konkurzy. Nejvyšší státní zastupitelství podle Novy získalo odposlechy od vrchního zastupitelství, které má případ Berky na starosti, protože v odposleších figurovalo Nedorostovo jméno. Zveřejnění policejních odposlechů pak donutilo šéfa NBÚ Mareše k rezignaci.

Zástupci krizového štábu lékařů se i nadále připravují na demonstraci proti politice ministra zdravotnictví Davida Ratha. Nepřesvědčilo je ani jeho aktuální prohlášení o připravované změně vyhlášky o úhradách péče. Místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR Jan Jelínek novinářům řekl, že demonstraci by zabránila Rathova demise. Lékaři chtějí demonstrovat na pražském Staroměstském náměstí 24. února. Jelínek připomněl, že zatím nikdo neví, co vlastně bude změna obsahovat.

Lékařům také vadí, že i nová vyhláška byla připravena bez veřejné diskuse. Změnu vyhlášky chápou zástupci krizového štábu zdravotníků jako potvrzení toho, že mají pravdu. "Demonstraci bychom odvolali jedině v případě, že by se ministr rozhodl odstoupit," prohlásil místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR Jan Jelínek.

Ohlášenou změnu vyhlášky chápou zástupci krizového štábu jako potvrzení toho, že mají pravdu. Jelínek připomněl, že zatím nikdo neví, co vlastně bude změna obsahovat. I kdyby byla nová vyhláška z jejich pohledu lepší, nynější bude platit celé první čtvrtletí a dopad na lékaře přijde teprve dodatečně.

Ze všech kroků, které ministr zdravotnictví za dobu svého působení ve funkci provedl, vadí zdravotníkům nejvíce vyhláška o úhradách péče na první pololetí. Postavila se proti ní lékařská sdružení, stomatologická komora a Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje asi 160 menších zařízení.

Lékařům odmítajícím ministrovu politiku vadí, že nová vyhláška byla opět připravena bez veřejné diskuse. "Ministr to nejdříve připraví, prosadí a pak teprve říká, jestli máme nějaké připomínky. V ostatních evropských zemích to bývá naopak, každé změně předchází veřejná debata. Pan ministr se chová jako malý Trautenberk," řekl prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. Zástupci krizového štábu vnímají Rathovy kroky jako nesystematické, neboť podle nich změnu vyhlášky připravil až pod hrozbou demonstrací.

Rathovo vyjádření, že lékaři dostanou od dubna více peněz na péči díky lepším výsledkům Všeobecné zdravotní pojišťovny, komentovali organizátoři protestu slovy, že "výsledky VZP musí být lepší, protože lékaři museli omezit péči, takže pojišťovna nemusela za řadu výkonů platit".

Vyšší zdanění alkoholu v destilátech pravděpodobně snížilo jeho spotřebu. Tvrdí to psychiatři Karel Nešpor a Ladislav Csémy, kteří se věnují závislostem. Od ledna 2004 se zvýšila spotřební daň na litr alkoholu v destilátech o 31 korun (na 265 korun). Před dvěma lety v průměru každý Čech vypil 9,8 litru čistého alkoholu, předchozí rok spotřeba činila 10,2 litru na jednoho obyvatele.

Množství vypitého alkoholu kleslo poprvé od roku 1989, týkalo se to především lihovin. Nešpor s Csémym však připouštějí, že část obyvatelstva se předzásobila koncem roku 2003 a pak čerpala z těchto zásob. "Pro toto vysvětlení svědčí skutečnost, že v roce 2003 mírně stoupla spotřeba destilátů," uvedli. Přesto ale pokles v roce 2004 byl podle nich větší než nárůst v roce předchozím. Údaje za loňský rok zatím nejsou k dispozici.

Česko se v konzumaci lihových nápojů stále drží na jednom z předních míst v Evropě. Proto oba odborníci doporučují vyšší zdanění i u piva a vína. "Vyšší spotřební daň na alkohol v pivu by patrně vedla výrobce ke snižování obsahu alkoholu v jejich produktech, což je žádoucí," tvrdí experti. I kdyby tak Češi vypili stejně piva, množství vypitého alkoholu by se snížilo.

Nadměrné pití alkoholu způsobuje například cirhózu jater, rakovinu úst, hrtanu a jícnu, žaludeční vředy nebo sexuální impotenci. U pravidelných konzumentů se může také objevit řada duševních poruch, mezi nimi i závislost na alkoholu. Pravidelné pití způsobuje také sociální problémy, od agresivního chování přes problémy na pracovišti až po kriminalitu.

Podle odborníků nepřiměřeně konzumuje alkohol asi třetina českých mužů a 14 procent žen. Odborníci také upozorňují na vysokou toleranci Čechů k pití alkoholu a na jeho snadnou dostupnost.

Před patnácti lety se v České republice začal odvíjet proces navracení neprávem zabaveného majetku. Restituce odstartovalo zejména přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích, který schválil někdejší federální parlament 21. února 1991. Snahou tehdejších československých zákonodárců bylo zmírnit následky některých majetkových křivd, jichž se dopustil komunistický režim. Restituce se rovněž vedle privatizace a liberalizace cen a obchodu staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989.

Vracení majetku umožňovalo více zákonů. K hlavním patří zákon o mimosoudních rehabilitacích z roku 1991, který umožnil vydat lidem určitý majetek, který byl odebrán od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. V roce 1991 byl schválen také zákon o půdě, na jehož základě byly vraceny pozemky. Restituční zákony obsahovaly některé podmínky, které byly později zmírněny. Jedna z nich, jež ztěžovala vracení majetku krajanům, spočívala v nutnosti mít v České republice trvalý pobyt. Tato podmínka padla v roce 1994, kdy ji na základě stížnosti skupiny poslanců zrušil Ústavní soud. Druhá podmínka, jež spočívala v nutnosti být českým státním občanem, zůstala.

Ústavní soud zasáhl do restitučního zákonodárství vícekrát. V březnu 1999 zrušil část zákona o mimosoudních rehabilitacích, a umožnil tak restituovat i národní kulturní památky. Potomkům původních majitelů tak byl například vydán Lobkovický palác v Praze na Hradčanech. Naposledy rozhodovali ústavní soudci loni v prosinci o takzvané restituční tečce. Šlo o ustanovení zákona, na jehož základě se mělo uzavřít vypořádávání restitučních nároků na pozemky do 31. prosince 2005. Ústavní soud toto omezení zrušil pro přímé restituenty a jejich dědice.

Převody půdy přitom koncem loňskému roku provázela aféra se spekulacemi s restitučními nároky. Zejména tato kauza stála křeslo ministra zemědělství Petra Zgarbu (ČSSD) i téměř celé vedení Pozemkového fondu. Ten spravuje státní zemědělské nemovitosti a má v rámci restitucí na starosti vydávání náhradních pozemků.

Zřejmě nejvíce pozornosti v patnáctiletém procesu restitucí však s sebou přineslo vracení majetku potomkům šlechtických rodů. Po přijetí restitučních zákonů dědicové podali kolem 200 žádostí o vrácení hradů, zámků, lesů, pozemků, rybníků a dalšího nemovitého majetku. Do současnosti byly podle dostupných údajů původním majitelům vydány více než čtyři desítky hradů a zámků.

K nejúspěšnějším restituentům patří Colloredo-Mansfeldové, kteří kromě zámku v Dobříši na Příbramsku získali na 17.000 hektarů půdy. Původně rodu ve vleklém sporu připadl i zámek Opočno na Rychnovsku, ale po odmítavém rozhodnutí ústavních soudců okresní soud loni ponechal památku ve vlastnictví státu.

V restitucích uspěla i orlická větev Schwarzenbergů, jíž se vedle zámku Orlík na Příbramsku vrátilo i 11.000 hektarů půdy. Z velkých rodů se vrácení majetku dočkali i Lobkowiczové a část rodu Kinských. Potomek jiné větve této rodiny, František Oldřich Kinský, byl naopak většinou se svými nároky neúspěšný. Také v důsledku jeho kauzy rozhodl loni Ústavní soud, že majetek zabavený státem před 25. únorem 1948 nelze vymáhat takzvanými určovacími žalobami, ale pouze na základě restitučních zákonů.

Navracení církevního majetku tyto normy neupravovaly, řešily jej částečně dva zákony z počátku 90. let formou výčtu vraceného majetku. Původní restituční zákony pominuly i problematiku židovského majetku; částečně byla řešena až v jejich novelách a další legislativou.

Premiér Jiří Paroubek, ministr zdravotnictví David Rath a prezident České lékařské komory Milan Kubek se dohodli na změně úhradové vyhlášky za zdravotní péči. Nemocnice a lékaři by mohli od 1. dubna dostávat zhruba o pět procent peněz víc než loni v prvním pololetí. Novinářům to v neděli řekl ministr Rath. Zvýšit úhrady podle něj dovolí snížení schodku Všeobecné zdravotní pojišťovny. Stát jí od konce roku dal několik miliard korun.

Podle nynější vyhlášky, proti níž chtějí mnozí zdravotníci 24. února protestovat na Staroměstském náměstí, by úhrady měly být o tři procenta vyšší než loni. Předpis stanovuje i limity. Výkony, které se do nich nevejdou, pojišťovny neproplatí. Za překročení hrozí srážky plateb. Cena lékařské práce se navíc letos zvedla, za stejné peníze tak doktoři provedou méně úkonů a limit vyčerpají dřív. Někteří začali proto již pacienty odmítat.

Nynější vyhláška se podle premiéra nezmění. Od 1. dubna začne platit její novela. Jiří Paroubek řekl, že vláda by měla v týdnu rozhodnout o uvolnění 3 až 3,5 miliardy korun na zvýšení zdravotního pojištění, které odvádí stát za děti, studenty, nezaměstnané či důchodce. Stát by měl za jednoho svého pojištěnce platit o 126 korun víc, upřesnil David Rath. Od února platí 560 korun.

Podle ministra Ratha schodek VZP v únoru činil sedm miliard korun. Loni se pohyboval kolem 14 miliard. K jeho poklesu přispělo to, že konsolidační agentura zaplatila pojistné za zrušené státní podniky, stát poskytl odvody za své pojištěnce dřív a nyní je navíc zvýší.

Zmírnění úhradové vyhlášky od dubna navrhovala lékařská komora. "Požadavky ČLK budou splněny," uvedl její prezident Milan Kubek. Podle ČLK by se sankce ve vyhlášce neměly vztahovat na lékaře a nemocnice, které limity překročí nejvýše o deset procent. Regulace by se neměly týkat ani léků a zdravotnických prostředků, které schválil revizní lékař.

Podle lídra opoziční ODS Mirka Topolánka znamená příprava novely vyhlášky "přiznání chyby". Za deficit VZP podle něj mohly právě ministerské vyhlášky, podle nichž měly zdravotní pojišťovny vyplácet za péči víc, než vybraly na pojistném. Topolánek vyzval premiéra i Ratha, aby do voleb už žádné další kroky nepodnikali.

V pondělí dostanou pracovní návrh změn vyhlášky zdravotní pojišťovny k projednání.