Zprávy | Z archivu rubriky


Pacienti by se neměli žebříčkem kvality 16 fakultních nemocnic a ústavů, které řídí ministerstvo, znepokojovat. ČTK to řekl ministr zdravotnictví David Rath. Podle něj sestavení pořadí neukazuje zatím přesně to, zda jsou nemocnice dobré, či ne. Přehled má spíše ministerstvu pomoci určit, kam má poslat odbornou kontrolu. Podle kritiků hodnocení jsou některá zařízení nesrovnatelná, nelze je tedy poměřovat.

Na prvním místě hodnocení kvality skončil pražský Ústav péče o matku a dítě. Podprůměrný byl IKEM či Masarykův onkologicky ústav. Poslední příčku obsadila brněnská úrazová nemocnice. Rath uvedl, že některá zařízení v žebříčku jsou skutečně těžko srovnatelná s ostatními. Jmenoval právě "úrazovku" v Brně. "Výsledky je nutné brát s rezervou. Ten žebříček je orientační a je pro ministerstvo, ne pro pacienty," uvedl Rath.

Nemocnice, které skončily ve druhé polovině seznamu, by měli od března kontrolovat auditoři. Podle Ratha audit ukáže, zda se ve výsledcích objevila "statistická chyba", nebo chybovaly nemocnice. "Nedovedu si vysvětlit rozdíly mezi Fakultní nemocnicí U svaté Anny, Fakultní nemocnicí Brno a Olomouc," uvedl ministr.

Hodnověrností současného pořadníku si není jist ani prezident České lékařské komory Milan Kubek. Aby pacienti měli dostatek informací, je podle něj ale žádoucí. "Je třeba, aby byly údaje nezkreslené a srozumitelné," dodal. Upozornil na to, že vyšší úmrtnost v některé nemocnici nemusí znamenat to, že v zařízení je péče horší. Mohou se do něj jen soustřeďovat vážně nemocní.

Podpora členství Česka v Evropské unii mezi Čechy klesá. Zatímco loni na jaře s ním souhlasilo 49 procent českých občanů, v současnosti to je o pět procent méně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Eurobarometru. Pokles důvěry byl zaznamenán po celé Evropě, podle odborníků zřejmě také kvůli odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku a sporu o unijní rozpočet. Nejvíce je EU populární v Lucembursku, Irsku a Nizozemsku, nejméně ve Švédsku, Rakousku a Británii. Češi ale patří společně s některými dalšími zeměmi bývalého socialistického bloku mezi největší příznivce směřování "pětadvacítky" k politické unii. Hlasovaly by pro něj dvě třetiny občanů Česka. V České republice považují členství v unii za dobrou věc častěji muži než ženy, rozdíl je téměř desetiprocentní. Hlavními příznivci Evropské unie jsou mladí lidé ve věku 15 až 24 let, z nichž se vstupem Česka do EU souhlasí 57 procent.

Jen 17 procent Čechů si myslí, že mohou nějakým způsobem ovlivnit dění v Evropské unii. Společně s občany Lotyšska a Británie je to nejméně v EU. V rámci celé unie má stejný pocit dvojnásobný počet lidí, nejvíce v sílu svého hlasu věří v Nizozemsku a ve Francii. "Je to odraz (negativní) politické debaty, která se o EU v České republice vede," domnívá se šéf agentury Factum Invenio Jan Herzmann, který v pondělí výsledky Eurobarometru představil novinářům. Svou roli podle něj hraje také menší velikost Česka v rámci unie a s tím logicky spojený menší vliv. Eurobarometr také ukázal, že za největší domácí problém čeští občané nyní považují zdravotnictví a nezaměstnanost.

Důstojný památník holokaustu postrádá v Česku ministr kultury Vítězslav Jandák. Uvedl to v Pressklubu Frekvence 1. "Proč likvidovat něco ve jménu něčeho?" odpověděl na otázku, zda se zasadí o vykoupení vepřína na pozemku bývalého romského tábora v Letech u Písku.

O odstranění vepřína se zasazuje Výbor pro odškodnění romského holokaustu i někteří politici. Premiér Jiří Paroubek nedávno uvedl, že problém chce vyřešit do voleb.

"Cítím totiž potřebu, aby byl v této zemi vybudován skutečný památník holokaustu. Někdo namítne, že tu máme Terezín, ale když vidíme, co to by holokaust - že to byli Romové, slabomyslní, Židé, tak si myslím, že skutečný památník u nás chybí. Měl by být vybudován na jiném místě, které může být navštěvováno ze zahraničí, bude dostupné všem lidem, a ne kvůli tomu bourat vepřín," řekl Jandák, jehož tato stavba v Letech neuráží. "Je tam důstojný pravoslavný kříž, u kterého se bohužel schází velmi málo lidí. Většinou tehdy, když jsou u toho televizní kamery a novináři. Proto hledám něco jiného. Abychom skutečně něco důstojného pro Romy, Židy a oběti holokaustu vybudovali," dodal.

Podle historických pramenů zahynulo v letském sběrném táboře pro Romy, který fungoval od roku 1942 do roku 1943, na 326 lidí a přes pět stovek vězňů bylo převezeno do Osvětimi.

Obec Lety nechala ve čtvrtek odstranit kámen, který na jejím pozemku u bývalého romského tábora instalovala krajně pravicová Národní strana. Kámen s nápisem Obětem označila za památník obětem druhé světové války. Proti památníku protestovaly i romské organizace, podle nichž je znevážením Romů, kteří v pracovním táboře za války zahynuli. Pobouřila je i vyjádření představitelů NS, podle nichž tábor byl jen pracovní a Romové v něm umírali na běžné nemoci. NS považuje odstranění pomníku za krádež a chce podat trestní oznámení, neboť usilovala o to, aby byl kámen uznán za kulturní památku, což Jandák už předem odmítl.

Podmíněné tresty v délce šesti až 12 měsíců, peněžité tresty do výše půl milionu korun a zákaz činnosti na několik let navrhl u kroměřížského soudu pro deset obviněných v kauze Synot státní zástupce Pavel Pukovec. Obhájci naopak ve svých závěrečných řečech žádali zproštění obžaloby. Žádný přímý důkaz o vině jejich klientů podle nich neexistuje, v odposleších není ani jednou zmíněno, že by si měli obžalovaní předávat peníze, nikdy se žádný úplatek nezachytil. Rozsudek vynese soudce Karel Rašín ve čtvrtek.

V korupční aféře bývalého uherskohradišťského fotbalového klubu 1. FC Synot je za podplácení nebo přijímání úplatku obžalováno sedm rozhodčích a tři funkcionáři. Roční podmíněný trest by měli podle státního zástupce dostat všichni rozhodčí, bývalý majitel hradišťského klubu Ivo Valenta a bývalý sportovní ředitel Jaroslav Hastík 10 měsíců podmíněně, třetí funkcionář Igor Štefanko šest měsíců podmíněně. Nejvyšší peněžitý trest navrhl Pukovec pro Valentu, protože údajně navrhoval výši úplatků a rozděloval peníze. Ostatním obžalovaným navrhl trest 50.000 až 100.000 korun. Funkcionáři by neměli podle obžaloby vykonávat svou práci pět let, rozhodčí od tří do čtyř let.

Pukovec ve své závěrečné řeči zdůraznil, že odposlechy obviněných, ve kterých si podle něj slibují a rozdělují úplatky, jsou stěžejním a přímým důkazem obžaloby, prokazují účast všech obviněných na korupčním jednání. Podle státního zástupce se sice prokázalo, že zápasy ovlivněny nebyly, faktem však je, že nikdo z rozhodčích úplatek neodmítl. V kauze jde podle Pukovce o ochranu čistoty sportu. Sportovní aktivity se navíc dotýkají společenského života lidí.

Podle obhájců neexistuje důkaz o tom, že by peníze byly někdy předány. Není také dokázáno, že výrazy použité v hovorech, kterými měli obžalovaní údajně domlouvat úplatky, znamenají peníze. V odposleších zazněly výrazy "poprašek, kapr, dvacítky, třicítky, jedna a půl, dva". Policejní protokoly o sledování navíc obsahují podle obhájce sudího Václava Zejdy chyby.