Zprávy | Z archivu rubriky


Norská vláda zatím nerozhodla, zda otevře svůj pracovní trh pro české občany. Norský premiér Jens Stoltenberg po setkání se svým českým protějškem Jiřím Paroubkem ve středu řekl, že jeho vláda musí vyhodnotit dosavadní zkušenosti. Norsko není členem Evropské unie, je s ní ale úzce propojeno v Evropském hospodářském prostoru. Premiéři jednali o ekonomické spolupráci a o možném posílení norských dodávek zemního plynu do České republiky.

O zrušení či ponechání přechodného omezení volného pohybu osob by mělo skandinávské království rozhodnout letos v květnu, po dvou letech od přijetí desítky nováčků. Stoltenberg prohlásil, že jeho vláda nechce nikomu zakazovat hledat si v Norsku práci, ale musí si být jistá, že pracovníci z nových států EU budou mít v Norsku rovnocenné podmínky zaručující důstojný život. Norsko není součástí Evropské unie, s pětadvacítkou je ale úzce propojeno v rámci Evropského hospodářského prostoru. Oslo stejně jako většina starých členských zemí unie s výjimkou Británie, Irska a Švédska svůj pracovní trh před přílivem pracovních sil ze střední a východní Evropy chrání. Přechodná opatření považuje český premiér Paroubek především za psychologický problém - obavy z přílivu pracovníků ze střední a východní Evropy a zneužívání sociálního systému vyspělých evropských států jsou podle něj zbytečné.

Předsedové české a norské vlády se bavili i o posílení ekonomické spolupráce obou zemí, o přílivu norských investic i turistů do České republiky. Hovořili o dovozu norského plynu, který tvoří čtvrtinu z celkového objemu české spotřeby, zbytek proudí z Ruska. Alternativní zdroj ze severu se ukázal důležitým při nedávných sporech mezi Ruskem a Ukrajinou kvůli této strategické surovině. Paroubek poznamenal, že nynější kapacity norských plynovodů jsou omezené, jednání se proto orientuje do budoucnosti. "Norové by museli přikročit k budování nového vedení plynu, to nějaký čas bude trvat. Ale bude to kratší čas, než my budeme potřebovat větší dodávky plynu," uvedl. Dodal, že jak se bude v Česku zvyšovat životní úroveň, poroste i spotřeba energie, a republika na to musí myslet už nyní.

Předseda poslanců ČSSD Michal Kraus tvrdí, že nic špatného neudělal, a nevidí proto důvod, proč by měl opustit třeba právě funkci šéfa sněmovního klubu. Kraus to řekl novinářům a dodal, že jedinou chybu udělal, když prý "naletěl podvodníkovi", za kterého označil podnikatele Františka Riga. Kraus teď čelí otázkám kvůli čtyři roky staré cestě do Ghany, kde byl spolu s Rigem u jednání o investicích do továrny na zpracování kakaových bobů. Z obchodu nakonec sešlo. Na případ upozornil deník Mladá fronta Dnes, podle kterého policie vyšetřuje Krausovu roli v pokusu investovat 15 milionů dolarů (tehdy zhruba půl miliardy korun) do ghanské továrny na zpracování kakaových bobů.

Rigo podle MfD řekl, že Kraus byl jeho společníkem a že 15 milionů dolarů slíbil přinést do projektu právě on. Kraus se ale od projektu i od Rigova obvinění distancoval. Podle Riga z investice sešlo, protože Kraus nedal do projektu slíbené peníze. "Oddaloval to. Nakonec jsem se od něho dozvěděl, že to měly být peníze z úplatků z nějaké velké státní zakázky, která se stále odkládala," řekl podle MfD Rigo, který si teď odpykává desetiletý trest vězení za stamilionové podvody. Předseda klubu ČSSD již v minulých dnech Rigova slova odmítl. Zopakoval, že v roce 2001 na něj Rigo působil věrohodně. Do Ghany prý Kraus jel hlavně jako turista. Současně ale připustil, že díky Rigovým známým se v Ghaně sešel s tamějším ministrem financí a absolvoval několik obchodních jednání. MfD ale zpochybnila Krausovo tvrzení, že smlouvy o investici za 15 milionů dolarů podepsal jen jako svědek. Ze smluv, jejichž kopie má deník k dispozici, vyplývá, že Kraus se podepsal do kolonky director - tedy jako ředitel firmy, která chtěla akcie ghanského podniku koupit. Kraus ale prohlásil, že k firmě neměl žádný pracovní vztah a slovo director vysvětlil tak, že při podpisu smlouvy zavládla euforie.