Zprávy | Z archivu rubriky


Země střední Evropy připravily rizikové plány pro případ možného přerušení dovozu plynu kvůli sporům mezi Ruskem a Ukrajinou. Žádná z nich však přerušení dodávek plynu neočekává. Vyplývá to z ankety uskutečněné agenturou Reuters. Ruský plynárenský gigant Gazprom pohrozil, že od 1. ledna odřízne dodávky plynu na Ukrajinu, pokud se obě strany nedohodnou na cenách.

Většina zemí střední Evropy je závislá na dodávkách ruského plynu prostřednictvím plynovodu, který vede přes Ukrajinu. Zastavení dodávek do Ukrajiny by mohlo ovlivnit i tranzit, a Gazprom upozornil vlády střední Evropy, že nemůže garantovat, že plyn z plynovodů dorazí na místo určení. Zástupci České republiky, Maďarska, Polska a Rumunska shodně uvádějí, že jejich země jsou připraveny, ale přerušení dodávek neočekávají.

Mluvčí firmy RWE Transgas, která dováží plyn do Česka, Martin Chalupský ve čtvrtek ČTK řekl, že spor o dodávky plynu mezi Ruskem a Ukrajinou se netýká smluv o dodávkách pro Českou republiku. RWE Transgas vychází z toho, že Gazprom vystupuje vůči svým zákazníkům jako spolehlivý partner, který plní své dodavatelské závazky vůči českému i evropskému trhu, prohlásil Chalupský. Současná vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou se týkají výhradně ruských dodávek plynu pro Ukrajinu a smlouvy uzavřené mezi RWE Transgas a Gazpromem zůstávají nedotčeny, dodal mluvčí. V případě omezení dodávek plynu z Ruska je RWE Transgas připraven podle Chalupského zajistit zásobování České republiky zvýšenými dodávkami ze zásobníků po dobu několika týdnů. V tomto ročním období by při obvyklých teplotách plyn vystačil podle něj na zhruba šest týdnů.

Středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) v pátek prohlásil, že od Nového roku budou nemocnice v Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a Benešově poskytovat pojištěncům Všeobecné zdravotní pojišťovny jen neodkladnou péči. Tato zařízení totiž nemají s pojišťovnou prodloužené smlouvy, z čehož Bendl viní ministerstvo zdravotnictví a nuceného správce VZP. Rath to ale popřel, Bendl podle něj jen šíří paniku. Za šíření poplašné zprávy a kampaň ODS to označil i premiér Jiří Paroubek.

Péče pacientům ve středočeských nemocnicích zůstane po Novém roce zachována, zdůraznil Rath. Zvažuje, že na středočeského hejtmana podá trestní oznámení za šíření poplašné zprávy. "Hejtman šíří zcela neopodstatněnou paniku mezi občany Středočeského kraje a jeho prohlášení je ukázkou předvolební kampaně ODS," uvedl ministr.

Středočeský hejtman se obává toho, že se více než 727.000 pojištěnců VZP ve čtyřech klíčových nemocnicích v kraji nedočká plánovaných operací, vyšetření či hospitalizací, což může vážně ohrozit jejich zdraví i životy. Nemocnicím koncem prosince vyprší pětileté smlouvy s VZP, ministerstvo ale včas neuskutečnilo výběrové řízení nutné pro jejich prodloužení, řekl hejtman. Lidé si podle Bendla buď mohou plánované výkony zaplatit z vlastního, nebo hledat ošetření jinde, nejspíš v hlavním městě. Pražské nemocnice ale takový nápor nezvládnou, soudí. Fakultní nemocnice se toho ale neobávají, Středočeši k nim dojíždějí už teď.

Podle Ratha ale mohou středočeská zdravotnická zařízení fungovat jako dosud, řídit se totiž zatím budou dočasnými smlouvami s pojišťovnou. Na přelomu ledna a února se pak vypíší nová výběrová řízení. Navíc Středočeský kraj během dne oznámil, že je připraven zajistit svým obyvatelům komplexní lékařskou péči a platit ji z vlastních zdrojů.

Premiér Jiří Paroubek reagoval prohlášením: "Jak jsem byl informován ministrem zdravotnictví, současný administrativní chaos ve smlouvách se středočeskými nemocnicemi způsobil především hejtman Bendl a ODS rozhodnutím o zrušení 11 nemocnic a velmi nestandardními přesuny majetku těchto zařízení a dále ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková, která postupovala zcela v rozporu se zákonem 48/1997 Sb. a navíc svoji abdikací - neabdikací k 1. 1. 2006 cíleně blokuje řízení VZP,"

Je přinejmenším zarážející, jestliže ODS a hejtman Bendl vedou předvolební kampaň s využitím zcela překroucených, nepravdivých informací. Na rozdíl od pana Bendla se ode mne nikdo nedočká situace, kdy bych si bral pacienty jako rukojmí. Řešení situace ve zdravotnictví beru velmi vážně a je jednou z mých klíčových priorit. Na místě jsou ale věcná řešení a nikoliv předvolební výkřiky, které produkuje hejtman Bendl. Vzhledem k těmto skutečnostem považuji hysterickou výzvu hejtmana Bendla k okamžitému setkání za bezpředmětnou. Tuto informaci si mohl hejtman Bendl bez problémů telefonicky opatřit u ministra Ratha tak, jak jsem to učinil já. Chce to jediné - zvednout telefon a komunikovat."

Cenový výměr, kterým se snížila marže lékáren o tři procenta, je podle právníků, které oslovila Česká lékárnická komora, neplatný. Od Nového roku, pokud nevyjde nový výměr, budou lékárny uplatňovat marži 32 procent, tedy na úrovni před snížením. Novinářům to řekl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Lékárníci požádali dopisem ministra financí Bohuslava Sobotku o vyčkání s vydáním nového výměru do konce ledna.

Ministr zdravotnictví David Rath ale tvrdí, že lékárny se budou muset novým předpisem řídit. "Pokud by jej lékárna nerespektovala, tak se vystavuje postihu ze strany finančního úřadu," prohlásil minist. Dodal, že změny budou pro klienty lékáren výhodné, sníží se totiž ceny léků. Na adresu lékárníků uvedl, že jejich zisky jsou nadstandardní, a nižší marže proto ekonomicky unesou.

Vydaný výměr podle Chudoby obsahuje formální chybu, která nedovoluje lékárnám se jím řídit. Je zde uveden špatně rok. Podle mluvčího komory Jana Horáčka by vyhláška doslova znamenala, že by se jí měly lékárny řídit už celý letošní rok. Místo roku 2006 je zde uvedeno 2005, tvrdí Horáček. K tomu se Rath nechtěl příliš vyjadřovat s tím, že věc je v kompetenci ministerstva financí, nikoli zdravotnictví.

Snížení marží pokládají lékárníci za neodůvodněné. Ministr Rath je podle nich učinil ze dne na den. Pro lékárny by to údajně znamenalo snížení příjmu o deset až 12 procent. Snížení marží by podle lékárníků postihlo asi čtvrtinu všech lékáren, zejména na venkově. Nová léková vyhláška také snižuje zejména úhrady z pojištění u přípravků na léčení obezity, na srdeční selhávání, epilepsii, snížení hladiny cukru v krvi, cholesterol, překyselení žaludku, prokrvení periferních cév, vysoký tlak, některá antibiotika a lidské inzulíny. Rath očekává, že firmy sníží ceny léků, aby je úhrady pojišťoven pokryly. Při předchozích sníženích tak učinily. Rath chce ušetřit asi 1,5 miliardy korun, pojišťovny dají za léky asi až 40 miliard korun. Podle Chudoby však vyhláška takové úspory nepřinese. Očekává, že ministr dá analýzy, ze kterých vycházel, k dispozici odborné komisi.

Zhruba čtvrtina Čechů se domnívá že jejich domácnost je chudá. Opačný názor má jen sedm procent oslovených a ostatní své zázemí nepovažují ani za chudé, ani za bohaté. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění zveřejněného v pátek. Podle autorů šetření klesl podíl lidí, označujících svou domácnost za chudou, na nejnižší úroveň od května 2003. Ke spokojenější části obyvatel patří podnikatelé a živnostníci, vyšší odborníci či vedoucí pracovníci, mladí lidé ve věku 15 až 19 let, studenti, svobodní a stoupenci ODS, uvádí CVVM.

V delším horizontu je hodnocení úrovně českých domácností zhruba stejné.

Více či méně snadno se stávajícím příjmem vychází 43 procent domácností. Potíže při hospodaření s příjmem má 53 procent domácností, ale základní potřeby z něj dokáže uspokojit drtivá většina oslovených - 86 procent. Vážné problémy při uspokojování základních potřeb deklarovala dvě procenta lidí. Nejčastěji se tyto potíže vyskytují v domácnostech nezaměstnaných a nekvalifikovaných dělníků.

Česká televize v pátek také zveřejnila šetření agentury STEM, z kterého vyplývá, že většina Čechů považuje končící rok 2005 za úspěšný, přestože se lidem údajně nežije lépe než na konci předchozího roku. Nejvíce skeptičtí jsou lidé v otázce, zda se projeví růst ekonomiky v jejich peněženkách. Ve změny k lepšímu nevěří podle průzkumu 62 procent dotázaných, uvedla ČT.

Uprchlý miliardář Radovan Krejčíř očekává, že by mohl do půlky ledna obdržet ověření renomované švýcarské firmy o pravosti směnky, která údajně dokládá, že podnikatel v roce 2002 tajně půjčil ČSSD 60 milionů korun na předvolební kampaň. "Máme to slíbeno do poloviny ledna, jakmile pan Krejčíř bude mít potřebné podklady k dispozici, tak je zveřejní," sdělil ČTK Krejčířův známý Jiří Gavenda. Závazný termín zveřejnění již podle něj nechce Krejčíř určovat. Původně totiž slíbil, že směnky zveřejní ve své knize, která vyšla před třemi týdny. V knize se ale neobjevily. Pak slíbil, že je zveřejní na svých internetových stránkách a v médiích do Vánoc. Ani tento slib nedodržel. Vysvětloval to tím, že očekával renomované ověření pravosti dříve. Originál jedné směnky je podle Krejčíře podepsán tehdejším šéfem sociální demokracie Stanislavem Grossem.

Krejčíř, který je podezřelý z rozsáhlé majetkové trestné činnosti a přípravy vraždy celníka, uprchl v červnu policistům při prohlídce jeho domu. Nyní se i s rodinou zdržuje na Seychelských ostrovech, jejichž má občanství. V říjnu v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes prohlásil, že v roce 2002 půjčil sociální demokracii 60 milionů korun za slib, že mu strana pomůže mimo jiné získat státní podnik Čepro. Strana to popřela. V rozhovoru tvrdil, že peníze v hotovosti předal svému obchodnímu partnerovi Jakubovi Konečnému, který je poté půjčil ČSSD. Konečný, který je nezvěstný, prý Krejčířovi vystavil směnku, jež je splatná v březnu 2006. Druhou směnku údajně podepsal Konečnému tehdejší místopředseda ČSSD Stanislav Gross.

Prezident Václav Klaus pozměnil po nástupu premiéra Jiřího Paroubka styl svého vládnutí z Pražského hradu, soudí politologové. "Trošičku mají pravdu ti, kteří říkají, že Klaus malinko ustoupil od svého předsevzetí z doby, kdy byl zvolen - tehdy tvrdil, že bude prezidentem aktivním, nebude ale prezidentem aktivistickým. A že se nebude míchat do každodenní politiky vlády," řekl ČTK expert Daniel Kunštát.

Klaus byl z Hradu podle politologů sice "slyšet velmi daleko" již od nástupu do čela státu, s premiéry Vladimírem Špidlou a Stanislavem Grossem se ale přesto nedostával tak často do tak vyhrocených sporů jako následně s Paroubkem. Navíc za Špidly a Grosse byla ČSSD rozdrobená, což oslabovalo pozici obou premiérů.

"Aktivistickým prezidentem je Klaus pořád. Letos s Paroubkem ale narazila kosa na kámen," řekl ČTK politolog Bohumil Doležal. "Klaus si asi uvědomil vážnost situace. Když volby vyhrají sociální demokraté nebo i výrazně uspějí komunisté, už nebude zvolen. Bojuje také o svůj vlastní post. Také si uvědomil, že ODS není nijak výrazná, že nemá žádnou osobnost v čele, takže jim pomáhá takovýmto způsobem," soudí politolog Rudolf Kučera. Klausovo působení po nástupu Paroubka ale hodnotí spíše jako "defenzivu", protože prezidentovy pravomoci jsou poměrně malé a omezené. Podle Doležala je ale Klaus člověk, který "se snaží rozšířit svoje pravomoci, jak to jenom jde, i mimo rámec daný ústavou". "A když se ten dotyčný, na kterého takhle tlačí, dostatečně energicky nebrání, tak se mu to podaří," dodal.