Zprávy | Z archivu rubriky


Štědrý den tradičně oslaví pražští bezdomovci v centru sdružení Naděje v Bolzanově ulici. Jeho pracovníci připraví slavnostní menu pro 240 lidí bez domova. Budou to poslední Vánoce v tomto centru. Koncem května příštího roku se totiž Naděje bude muset odstěhovat do jiných prostor, řekl ČTK vedoucí střediska Ladislav Varga. Středisko se mělo původně stěhovat už koncem roku, ale vedení Naděje se podařilo vyjednat s novým majitelem odklad. "Na pořízení nové nemovitosti máme již přislíbené finanční prostředky z magistrátu a ministerstva," řekla ČTK oblastní ředitelka Naděje Petra Lakatošová. Před dvěma dny vypsali výběrové řízení, žádné konkrétní přihlášky ještě nemají. "Předpokládáme ale, že do května jednání o novém prostoru dobře dopadnou," dodal Varga.

Centrum denní péče v Bolzanově ulici, zřejmě nejznámější v Praze, funguje u Hlavního nádraží od roku 1992. Od té doby se do něj přišlo najíst či vysprchovat na 14.000 bezdomovců nejen z hlavního města, ale i z ostatních krajů a z ciziny. Do jídelny Naděje se vejde asi 80 lidí, na Štědrý den se zde vystřídají tři skupiny bezdomovců. První zasednou ke stolům v poledne, další se budou střídat po dvou hodinách. Nabídka bude tradičně vánoční. V Naději budou servírovat polévku a salát. Varga ještě nevěděl, zde bude k salátu ryba či kuřecí řízek. "To záleží na sponzorech," konstatoval.

Kromě centra denní péče u hlavního nádraží Naděje v Praze provozuje čtyři azylové domy a dvě noclehárny. Zájemci, z nichž zhruba 85 procent tvoří muži, v nich platí od 20 do 60 korun za noc. Lůžek je však v hlavním městě stále nedostatek: na přibližně 5000 místních bezdomovců jich u všech charitativních sdružení dohromady připadá necelých 700.

V katedrále svatého Víta na Hradčanech si Pražané i návštěvníci hlavního města mohli v pátek v podvečer zapálit betlémské světlo pro své domácnosti. Plamínek do Prahy dopravili po ekumenické bohoslužbě ve Vídni skauti. Na Štědrý den se betlémské světlo přemístí do Arcibiskupského paláce.

Betlémské světlo od skautů převzali kardinál Miloslav Vlk a pražský primátor Pavel Bém. "Když vpadne toto světlo do vašeho srdce, vaše jitro se rozzáří," oslovil přítomné v chrámu svým vánočním poselstvím katolický primas. Kardinál věří, že spolu s plamínkem zažehnutým v rodišti Ježíše Krista si lidé odnesou do svých domovů a mezilidských vztahů také otevřené srdce, vzájemnou lásku, respekt a úctu. "Betlémské světlo provázím přáním vánočního klidu a pokoje. Je symbolem hodnot, které člověka činí lepším," dodal pražský primátor.

Symbol pokoje - světlo slavnostně zažehnuté v Betlémě, kde se podle tradice narodil Ježíš Kristus - šíří skauti před Vánocemi po mnoha zemích světa již víc než 15 let. Předávání plamínku v evropských zemích zorganizovali v roce 1986 pracovníci rakouského rozhlasu a televize. Světlo zapaluje před Vánocemi dítě v jeskyni narození Páně v Betlémě. Světlo putuje z Izraele letecky ve speciálním bezpečnostním obalu do Lince, odkud se předává do 25 zemí světa - nejen rozhlasům, ale také institucím, jako jsou Evropský parlament či sídlo OSN v New Yorku. V České republice se zvyk ujal po listopadu 1989, betlémské světlo opatrují a šíří po zemi skauti a pracovníci Českého rozhlasu.

Lékárníci po celé republice vyvěšují plakátky s upozorněním, že nekompetentní kroky ministra zdravotnictví ohrožují dostupnost lékárenské péče. Ve středu se jim nepodařilo přesvědčit premiéra Jiřího Paroubka, aby zrušil rozhodnutí o poklesu obchodní přirážky na léky o tři procenta. Od ledna tak budou léky zatíženy přirážkou jen 29 procent. Lékárníci varují, že příjmy lékáren klesnou až o 15 procent, venkovským lékárnám prý hrozí krach. "Kroky ministra Davida Ratha ohrožují existenci lékáren, protestujeme proti nim," uvádí se plakátku na jedné lékárně v centru hlavního města.

Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba ČTK řekl, že mu denně telefonují desítky lékárníků a sdělují, že během ledna budou informovat veřejnost o tom, kam vedou kroky ministra. Rath chce snížením přirážky ušetřit peníze zdravotního pojištění, pojišťovny dají na léky ročně 40 miliard korun. Podle Chudoby snížení přirážky nepomůže tomu, aby pacienti nedopláceli více. "To byl krok stranou. Doufám, že během ledna pacienti poznají, na čí straně je pravda," prohlásil.

Rath v nové vyhlášce od ledna snižuje úhrady pojišťoven na některé skupiny léků. Argumentuje tím, že tak donutí firmy, aby nevyužívaly maximální ceny a prodávaly léky levněji. Firmy, které se chtějí udržet na trhu, to při předchozích sníženích udělaly. Nyní však varují, že úhrady jsou tak nízké, že budou muset český trh asi opustit. O výši doplatků je spor každého půl roku, kdy vychází nová léková vyhláška. Přinejmenším měsíc trvá, než lékárny doprodají staré dražší zásoby, a tak v přechodném období doplácejí pacienti více. I pak však se často setkají s tím, že na stejný lék je v jiné lékárně odlišný doplatek.

Podle ředitele Fakultní nemocnice Motol Miloslava Ludvíka, jehož žena je lékárnice, záleží na pozici lékárny. Pokud platí lékárník vysoký nájem, nemůže si dovolit prodávat lék bez přirážky jako jeho kolega, který je ve vlastním. Nemocniční lékárny oproti veřejným dosahují nižších cen při velkonákupech. V konkurenčním boji snižují ceny, aby přitáhly zákazníky. Chudoba potvrdil, že rozdíly v doplatcích na léky mezi lékárnami se mohou pohybovat i v řádech stokorun. Nesouvisí to podle něj ale vůbec s obchodní přirážkou. "Firmy si vyberou ve spádové oblasti jednu dvě lékárny a nižší cenu jim vyrovnají například tím, že si tam fiktivně pronajmou prostory," popsal.

Pokud od února příštího roku vznikne na dálnici D1 kalamita, svedou policisté všechny kamiony do odstavných pruhů, aby silničáři mohli silnici upravit. Dohoda policie a správy silnic a dálnic je jedním z výsledků páteční schůzky ministra dopravy Milana Šimonovského s policejním prezidentem Vladislavem Husákem. Dopravní situaci na dálnici D1 dlouhodobě kritizují jak odborníci, tak především samotní řidiči. Ti si nejvíce stěžují právě na řidiče kamionů, kteří v dlouhých kolonách blokují dopravu a při vzájemném předjíždění ohrožují provoz i v dalších pruzích. Havárie kamionů pak často na dlouhé hodiny ochromí provoz na celé komunikaci.

Husák upozornil na to, že řídit a manipulovat se souvislou kolonu kamionů je pro policisty nejen velmi obtížné, ale také nebezpečné. Na druhou stranu upřesnil, že kamiony by v odstavných pruzích měly strávit maximálně desítky minut, dokud neprojedou údržbářské vozy. Vzhledem ke složitosti úkolu se chce ministerstvo i policisté nejdříve inspirovat v Německu a Rakousku a režim zavést asi od února příštího roku.

Husák zatím neuvažuje o zřízení speciálního celostátního útvaru dálniční policie na D1. Spíše chce posílit dálniční oddělení, kde policisté spadají pod příslušné kraje. V současné době je na dálnici pět takových oddělení, v každém slouží 25 policistů. Ti mají ale kromě samotné dopravy na starosti také kriminalitu u benzinových pump a na odpočívadlech. Policejní prezidium proto chce oddělení personálně posílit. Příležitost nastane podle Husáka po vstupu Česka do Schengenského prostoru na podzim 2007. V tu dobu totiž na hraničních přechodech ztratí uplatnění řada policistů, kteří by doplnili stavy právě na D1. Policisté také dostali od ministerstva dopravy k dispozici asi sedm dosud uzavřených odpočívadel, kam budou moci svádět provoz při silničních kontrolách nebo v případě havárie.