Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje na příští rok společně s ministerstvem zahraničí třetí etapu poválečné rekonstrukce a obnovy Iráku. V jejím rámci stát podporuje české podniky při jejich přípravě projektů či předprojektových studií. Vyplývá to z materiálu, který ve středu projedná vláda. Úřady by měly kabinetu předložit zprávu k další etapě v prvním čtvrtletí 2006. "S návrhem na vyčlenění dalších finančních prostředků na projekty, případně předprojektové studie," doplnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Objem podpor na příští rok zatím není znám.

V minulém roce vláda schválila podporu 179,1 milionu korun pro 11 projektů. Z pětice loňských projektů čtyři již skončily, pátý je téměř u konce. Z letošní šestice projektů začala polovina. "U zbývajících tří projektů probíhají v současné době jednání, jejichž výsledek z velké části závisí na bezpečnostní a institucionální situaci v daných oblastech v Iráku," uvádí materiál ministerstva průmyslu a obchodu.

Vybrané projekty se zaměřují především na vyhledávání zdrojů pitné vody, obnovu těžby z ropných ložisek či odstranění ekologických škod. Mezi podniky, které získaly státní podporu, patří například Prokop Engineering, Inekon Group, Tesla či Technoexport. Obrat obchodu mezi Českou republikou a Irákem dosáhl podle Českého statistického úřadu v minulém roce 532 milionů korun. Téměř veškerý objem představuje český export.

Kvůli změnám ve zdravotnictví, které připravuje na příští rok ministr David Rath, nedostane podle stínového ministra ODS Tomáše Julínka náhradní ledvinu na osm desítek lidí. Šetření dopadne také na nemocné leukemií, asi 120 z nich nebudou moci lékaři transplantovat kostní dřeň, řekl Julínek. Rath to ale popřel a označil za lež.

Julínek uvedl, že celkem bude podle jeho propočtů péče omezena zhruba o pětinu a doplatí na to hlavně chronicky nemocní. "Pan Julínek lže, šíří dezinformace a já zvážím, zda za tuto dezinformaci by na něj nemělo být podáno trestní oznámení," reagoval Rath. Ministra, který bude příští rok v Praze kandidovat do sněmovny za ČSSD proti šéfovi ODS Mirkovi Topolánkovi, označil Julínek za pouhého lobbistu. Chce ovládnout české zdravotnictví a ČSSD mu to naivně umožňuje, konstatoval.

Nová Rathova úhradová vyhláška dopadne na lidi s ledvinovými či s revmatickými onemocněními, vypočítal Julínek. "Pokud mají nemocnice udržet svoji finanční bilanci, budou muset léčit o 20 až 40 procent méně pacientů nebo je léčit významně hůře. Každý pátý až třetí pacient s rakovinou nebo infarktem nedostane odpovídající léčbu," uvedl. Malou naději na dostupnou léčbu dává stínový ministr například i lidem s onemocněním kyčelního kloubu.

Nemocnice ale podle Ratha nikdo rušit nechce. "Tuto nepravdu začala rozšiřovat Občanská demokratická strana, která toho využívá jako kouřovou clonu proto, aby mohla nemocnice zprivatizovat," řekl. ODS chce podle Ratha udělat s nemocnicemi totéž, co udělala s koaličními partnery počátkem 90. let s průmyslem - za pár korun je rozdat svým spřízněným osobám.

Ministr vnitra František Bublan požaduje, aby byla malá letiště lépe zabezpečena před možným zneužitím teroristy. Podle něj je třeba, aby přistávací dráhy byly oplocené, a soukromé firmy, které letiště provozují, by měly v otázce bezpečnosti více spolupracovat se státními úřady. "Jde o technická opatření - oplocení, ostrahu - někde to bohužel není," řekl ministr po úterním zasedání Bezpečnostní rady státu. Nebezpečí podle něj spočívá především v tom, že malá letadla by mohli teroristé zneužít například k sebevražednému náletu na strategické objekty.

Podle Bublana by bylo také dobré, aby zpravodajské služby měly přehled o tom, kdo si zaplatil osvědčení na sportovního pilota a zda jsou mezi zájemci cizinci. Stát však nebude po leteckých školách vyžadovat vyčerpávající seznamy všech jejich klientů, podotkl. Bublan s projektem lepšího zabezpečení již malá letiště seznámil a setkal se prý zatím se vstřícnou reakcí.

Jak sdělil ministr Bublan, vláda zvolila ofenzivní řešení otázky migrace z východoevropských zemí do České republiky. Ve spolupráci s nevládními organizacemi zakládá například v Moldavsku, Arménii či na Ukrajině informační kanceláře, které mají za úkol některé potenciální migranty od jejich cesty do Česka odradit. "Jde o to, aby se místní lidé měli možnost seznámit s tím, co by je v Česku čekalo, co by všechno museli splnit," uvedl ministr. Podle něj je vládní strategie namířena hlavně proti potenciálním nelegálním utečencům, legální migranti jsou v Česku vítáni, pokud chtějí pracovat, podotkl.

Bublan tvrdí, že projekt "řízené migrace" se setkal v uvedených zemích s ohlasem a zatím se vyplácí - počet nelegálních uprchlíků v Česku se podle něj prudce snížil. "Dneska už máme několik zařízení pro záchyt nelegálních migrantů poloprázdných," poznamenal. Vláda se podle Bublana chce nyní se svou strategií zaměřit také na Bělorusko. Projekt řešení nelegální migrace je součástí koncepce zajištění bezpečnosti Česka.

České podniky patří platební morálkou na předposlední místo ze 17 sledovaných evropských zemí. Horší je jen Portugalsko. Česko má například v porovnání s vyspělými státy trojnásobně vyšší počet případů, kdy se věřitel vůbec nedočká zaplacení. Na úterní tiskové konferenci to na základě obsáhlého průzkumu řekl generální ředitel společnosti Intrum Justitia Ivo Klimeš. Za poslední dva roky, co se splácení v Česku sleduje, se sice odstup za nejlepšími mírně snížil, ale na pořadí to žádný vliv nemělo. Index platebního rizika se od posledního sledování zvýšil o stupeň na úroveň, kam již patří i Velká Británie či Německo. "ČR je však na konci žebříčku těchto zemí," upozornil Klimeš.

Vedle zakořeněných nešvarů opožděného splácení a financování se na úkor dodavatelů je důvodem špatné situace i legislativa. V zákonech stále chybí zodpovědnost dlužníka hradit platby a v případě zpoždění platit i sankci, což je v evropských direktivách. "Toto je věc, která výrazně škodí," řekl Klimeš. Za chybějící peníze na účtech si mohou velmi často i sami věřitelé. Ani ne pětina podniků reaguje podle Klimeše odpovídajícím způsobem na pozdní platby. V západní Evropě se začínají starat o placení okamžitě a prostoje takřka netrpí.

Intrum Justitia Group je vedoucí evropskou společností poskytující služby v oblasti řízení pohledávek. V Česku má asi 40procentní podíl, což je rovněž nejvíce na trhu. Letos očekává tržby nad 130 milionů korun a více než 400.000 obchodních případů.

Stát by měl i v příštích pěti letech pomáhat českým krajanům. Počítá s tím Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí, o kterém bude ve středu jednat vláda. Krajanům má přinést například peníze na jazykové pobyty v České republice, učitelé češtiny budou naopak vysíláni do jejich komunit. Program má podpořit i opravu a údržbu krajanských škol a spolkových domů.

V současnosti působí v cizině 12 učitelů českého jazyka. Tři lektoři jsou u krajanských komunit v Rumunsku, po dvou na Ukrajině, v Argentině a Chorvatsku a po jednom v Německu, Rusku a Srbsku a Černé Hoře. Ministerstva zahraničí a školství chtějí vyslat jednoho učitele i k českým usedlíkům v oblasti Sao Paula v Brazílii.

Pomoci udržet znalost češtiny a vazbu k České republice by krajanům mělo i studium na českých vysokých školách. Materiál počítá se zřízením patnácti dvousemestrálních a šedesáti čtyřtýdenních stipendijních míst ročně. Na dvoutýdenní kurzy metodiky výuky českého jazyka bude mít nárok 20 krajanů, kteří se předávání znalosti mateřštiny věnují i ve své nové vlasti. "Často neuspokojivá situace lektora češtiny v zemi působnosti odrazuje zkušené odborníky s delší praxí ve výuce češtiny pro cizince," píše se v předkládací zprávě k materiálu. Stát by proto měl v roce 2006 na jejich podporu vynaložit 17 milionů korun. Peníze budou věnovány i na jednorázové zásilky učebních materiálů zahraničním institucím, kde český jazyk vyučují místní bohemisté.

Mezi roky 2001 a 2005 stát na aktivity krajanů vynaložil zhruba 160 milionů korun. Třetina peněz byla použita na opravy krajanských škol a kulturních zařízení, další dvě pak na vzdělávací programy a kulturní projekty. Rozpočet do roku 2010 chce ministerstvo školství zveřejnit až po schválení programu.

Krajanská komunita je nejpočetnější v USA, kde se k českému původu v roce 1990 hlásilo 1,3 milionu lidí. Následuje Slovensko, Kanada, Chorvatsko a Austrálie s desítkami tisíc českých usedlíků. V případě oprav a údržby krajanských škol a kulturních zařízení je však pomoc podle ministerstva zahraničí orientována především na komunity v hospodářsky slabších zemích, konkrétně zemích balkánského regionu a Ukrajiny.