Zprávy | Z archivu rubriky


Čína má zájem o dialog o lidských právech jak s Evropskou unií, tak s Českou republikou, řekl čínský premiér Wen Ťia-pao prezidentovi Václavu Klausovi během jednání na Pražském hradě. "V diskusi o hospodářských vztazích prezident upozornil na problémy některých českých firem v souvislosti s razantním vstupem Číny na pole světové ekonomiky," informoval novináře mluvčí Hradu Petr Hájek. Na Pražském hradě přivítali čínského premiéra odpůrci i stoupenci jeho vlády. Hradní nádvoří se během Wenova jednání s Klausem zbarvila žlutě a rudě - příznivci komunistické vlády v Číně zde drželi čínské vlajky a rudé transparenty se žlutými nápisy. Naopak vyznavači meditačního hnutí Fa-lun-kung sem na protest přinesli většinou žluté transparenty s nápisy v barvě modré.

Rozhovory vedl Wen Ťia-pao také s premiérem Paroubkem. Oba podepsali sérii smluv prohlubující spolupráci v ekonomické, politické či kulturní oblasti. Premiér nevládním organizacím slíbil, že se při rozhovorech dotkne otázky lidských práv. Na tiskové konferenci se ale o tomto problému nezmínil. Prezident Klaus byl v Číně i s početným doprovodem českých podnikatelů na jaře 2004. Jeho předchůdce Václav Havel, bývalý disident vězněný československým komunistickým režimem, do této země oficiálně nikdy nezavítal. Návštěvu Wena nechtěl komentovat.

Tématu dodržování lidských práv v Číně se dotkli i senátoři v rámci debaty o nových česko-čínských smlouvách. Na jednání se podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky neprojevila skutečnost, že v českém Senátu jsou přijímáni čínští disidenti a zástupci Tchaj- wanu, tedy ostrovního státu, který se oddělil od komunistické pevninské Číny v roce 1949. Čínský premiér kvitoval s povděkem, že česká strana uznává jednu Čínu, uvedl Sobotka. Když mu k tomu podle svých slov řekl, že určitým problém při tomto uznání tvoří Tchaj-wan a zástupci zahraničního výboru uvažují o návštěvě Číny i této ostrovní země, "v té chvíli bylo řečeno, že Čína je jenom jedna", dodal Sobotka. Česko-čínská dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic je podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky z opoziční ODS výhodnější pro asijský stát. Považuje ji proto jen za základ, který bude navíc třeba dát do souladu s právem Evropské unie. Smlouva podle něj neskýtá záruku, že čeští investoři budou moci případný zisk použít podle své vůle a třeba jej z Číny vyvézt. Ministerstvo financí nicméně uvádí, že nová dohoda zlepšuje nevýhodný stav, kdy byly platby z Číny do zahraničí silně omezené a závisely na aktuálním stavu devizového hospodářství Číny.

Poslanecký návrh zákona o neziskových nemocnicích znamená podle hejtmanů znárodňování. Návrh přirovnávají k předpisu z roku 1948, který podepsal tehdejší komunistický vůdce Klement Gottwald. Pokud bude schválen, kraje se obrátí se stížností na Ústavní soud, řekl novinářům po jednání asociace krajů její předseda a moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský (ODS). Zákon by podle něho krajům odňal majetek, byl by podřízen pravidlům stanoveným ministerstvem zdravotnictví, přitom by kraj garantoval závazky zdravotnických zařízení. "Zákon skutečně považujeme za neuvěřitelný průlom," uvedl Tošenovský. Je to dekret o znárodňování majetku krajů, obcí i nemocnic, dodal.

Návrhem reagovali poslanci zejména z ČSSD na postup krajů, které nemocnice převádějí z příspěvkových organizací na akciové společnosti. Krajům a ODS vadí, že nemocnice budou zařazeny do sítě, jen když se změní v neziskové. Pouze to by jim zaručovalo peníze od pojišťoven. Hejtmani si navíc stěžují, že návrh zákona nebyl s kraji projednáván. Prý se k němu i velmi těžko dostávali. "Je to bezprecedentní postup parlamentu, který od vlády jedné strany nemá obdobu," soudí Tošenovský. Také pražský primátor Pavel Bém (ODS) hovořil o znárodnění, které bude mít tři rukojmí: pacienty, zdravotnický personál a lékaře a krajské rozpočty.

Sporným návrhem zákona o neziskových nemocnicích se bude sněmovna zabývat až v úterý. Do sněmovny už přitom přišel předseda Asociace krajů ČR Evžen Tošenovský (ODS), který chtěl poslance vyzvat, aby normu odmítli.

Podle polského lobbisty Jacka Spyry, který je klíčovým svědkem v kauze privatizace Unipetrolu, byl prodej této společnosti zmanipulovaný. Česká a polská vláda se předem dohodly, že Unipetrol získá polský koncern PKN Orlen, řekl Spyra před sněmovní vyšetřovací komisí. Důkazy komisi neposkytl, naznačil ale některé souvislosti, které se řadě poslanců zdály podezřelé. "Přímý důkaz v ruce nemám, ale spousta dokumentů nasvědčuje tomu, jakým způsobem mohlo dojít k manipulaci privatizace," řekl Spyra. Poslancům například ukázal kopii prezentace konzultantské firmy Price Waterhouse Coopers, která údajně šéfům Orlenu radila, s kým se mají v Česku "skamarádit", aby v privatizaci uspěli. Nejdůležitější osobou byl podle dokumentu někdejší ministr vnitra a pozdější premiér Stanislav Gross. Klíčovým prostředníkem pak byl podnikatel Andrej Babiš, který prý měl ke Grossovi "blízký vztah". Stejný materiál má podle Spyry i krakovská prokuratura, která se případem také zabývá. Spyra lobboval za společnost Seta, která chtěla získat některé dceřiné společnosti Unipetrolu. Generální ředitel PKN Orlen Zbigniew Wrobel mu prý otevřeně řekl, že Seta nemůže uspět, protože jen propojení s Babišem "dá Orlenu pozitivní výsledek" v privatizační soutěži. Wrobel se řečnicky ptal jestli má Seta "podchyceného pana (ministra financí Bohuslava) Sobotku a Grosse," uvedl Spyra. Větu pronesenou na honu prý slyšeli i další lidé.

Slova "pět na stole v českých" vznesená v souvislosti s privatizací Unipetrolu prý nebyla žádostí o úplatek, ale tajnou šifrou. Před sněmovní vyšetřovací komisí to řekl bývalý šéf kabinetu premiéra Zdeněk Doležel. Polský lobbista Jacek Spyra ale poslancům řekl, že ho Doležel o úplatek žádal. Kódovou řečí s ním prý nemluvil. Doležel je podezřelý, že požadoval od Spyry úplatek pět milionů korun v souvislosti s prodejem petrochemické společnosti Unipetrol. Schůzku natočila skrytou kamerou televize Nova.