Zprávy | Z archivu rubriky


Řada českých hokejistů v NHL má v těchto dnech různé zdravotní problémy. Kouč Alois Hadamczik přišel dva měsíce před olympijskými hrami definitivně o možnost povolat Josefa Vašíčka a nyní také o dalšího útočníka Martina Havláta. Přesto jej špatné zprávy ze zámoří neznervózňují. "Zranění k hokeji patří, to my nemůžeme nijak ovlivnit. Nic s tím nenaděláme, šanci dostanou další hráči, kteří budou zdraví," řekl Hadamczik ČTK. Hokejisty, kteří z různých důvodů vynechávají zápasy NHL, proto ani neobvolává. Mimo hru momentálně nejsou pouze Vašíček a Havlát. Problémy s třísly limitují Petra Čajánka ze St. Louis, Roberta Langa z Detroitu, Radka Dvořáka z Edmontonu a Radka Bonka z Montrealu, Filip Kuba chybí v sestavě Minnesoty kvůli potížím se zády a Roman Hamrlík musel odstoupit ze zápasu Calgary již v první třetině poté, co si poranil koleno. Samostatnými kapitolami jsou stavy obránce Jiřího Fischera z Detroitu a útočníka Patrika Eliáše z New Jersey. Fischer měl nedávno problémy se srdcem a zkolaboval při zápase proti Nashvillu. Přímo před zraky Hadamczika a generálního manažera Zbyňka Kusého, kteří byli v zámoří na inspekční cestě. O Fischerově návratu na led není momentálně jasno. Hadamczik však naznačil, že jeho jméno se v nominaci, kterou musí složit do 22. prosince, objeví. "Když bude zdravý, patří do základní sestavy. Otázkou však je, jestli bude v nejbližší době hrát," uvedl Hadamczik. Obdobná je situace u Eliáše, který začátkem roku onemocněl při svém angažmá v Rusku žloutenkou a od té doby nehrál.

Do konkurzu na ředitele Národního památkového ústavu (NPÚ) a na desítku ředitelů jeho územních pracovišť se hlásí všichni, které z těchto funkcí minulý týden k jejich překvapení ministr kultury Vítězslav Jandák odvolal. ČTK to za sebe i za ostatní potvrdil Zdeněk Novák, který stanul v čele NPÚ na začátku prosince na pouhý jeden den, a to poté, co uzavřel svou desetiletou éru náměstka ministra kultury. Uzávěrka veřejné soutěže je 9. prosince v poledne. Vhodné kandidáty vybere komise, o jejímž složení, stejně jako pak i o jmenování ředitelů, rozhodne ministr. Novák se zúčastní, protože má podle svých slov o tuto práci zájem a není mu jedno, co se v památkové péči děje. NPÚ by měl být podle mluvčí ministerstva "v plně funkčním stavu" 19. prosince. Ministerstvo podle ní odhaduje počet přihlášek v řádu desítek uchazečů. Památkáři jsou ovšem názoru, že ministrův krok vůči ředitelům územních pracovišť není v souladu se zákoníkem práce. Aby mohl vedle Nováka odvolat i tyto ředitele, změnil totiž Jandák k 1. prosinci statut NPÚ. Původní podoba statutu platného od roku 2003 říkala, že ředitele územních pracovišť - s předchozím písemným souhlasem zřizovatele - jmenuje a odvolává generální ředitel ústavu jako statutární zástupce organizace. Tuto pravomoc na sebe nyní převedl ministr. Nový statut nemá dosud NPÚ k dispozici. Ministrův náměstek František Formánek tvrdí, že pracovněprávních vztahů se změna statutu netýká, památkáři si myslí opak. Ministr odvolal vedoucí pracovníky státní památkové péče podle svého vyjádření kvůli její reorganizaci a zefektivnění. Klub za starou Prahu, známá občanská iniciativa, se však domnívá, že kdyby chtěl ministr skutečně řešit "problémy s památkáři", musel by především napadnout současný zákon, který umožňuje nerespektování názoru památkových ústavů magistrátními či obecními úředníky.

Sněmovna, vláda i ministerstva zdravotnictví a financí postupovaly v minulosti v otázce Všeobecné zdravotní pojišťovny v rozporu se zákony. Novinářům to řekl šéf zdravotnických odborů Jiří Schlanger. Své tvrzení zdůvodnil tím, že instituce léta dostávaly výroční zprávy pojišťovny i její pojistné plány, znaly je a případně schvalovaly. O dluzích a problémech tedy věděly. "Je naprosto jasné, že odpovědnost za deficit zdravotního pojištění je rozptýlena a je převážně mimo VZP," uvedl Schlanger.

Schodek VZP překročil údajně již 14 miliard korun. Ministr David Rath uvalil před měsícem na pojišťovnu nucenou správu. Podle něj za dluhy může hlavně odstupující ředitelka VZP Jiřina Musílková špatným řízením hospodaření. Situaci má prověřit i sněmovní vyšetřovací komise. "Je trochu absurdní, že si Poslanecká sněmovna zřídí vyšetřovací komisi, protože ona by měla začít vyšetřovat také sebe," uvedl Schlanger.

Jedním z důvodů pro uvalení nucené správy na pojišťovnu bylo nenaplňování jejího rezervního fondu, které je povinné. "O tom, že se fond neplní, se ví deset let," uvedl předák. Dodal, že na tuto skutečnost pojišťovna upozorňovala a zahrnovala ji také do svých zdravotně pojistných plánů. Sněmovna je schvalovala, projednávala je vláda a věděla o nich ministerstva zdravotnictví i financí, zdůraznil Schlanger. Musílková již dříve objasnila, že pojišťovna místo vytváření rezervy použila peníze na platby zdravotníkům za péči. Jinak by ji hradila s ještě větším zpožděním než nyní.

Odbory žádají, aby se ve VZP uskutečnila nezávislá kontrola, která dá zjištění do souvislosti s rozhodnutími parlamentu, vyhláškami ministerstev a usneseními vlády o VZP. "Teprve tato analýza ukáže odpovědnost jednotlivých orgánů, samosprávy, veřejné správy a státních úřadů," uvedl odborář. Podle něj politickou odpovědnost ale nesou vlády, které systém nastavily a později neupravily. Nechaly ho tak "přijít ke krachu a nyní vše zaplatí daňoví poplatníci," míní Schlanger. Stát totiž část dluhů VZP pravděpodobně srovná. Výsledky analýzy by se podle předáka mohly stát podkladem pro vytvoření zdravotnické koncepce a opatření ke zlepšení financí zdravotního pojištění. Odbory již léta navrhují, aby veřejné zdravotní pojištění kontroloval nový nezávislý úřad. "Příliš politicky laděné orgány, tedy ministerstva, prostě ten mandát (kontrolovat) neumějí splnit," dodal Schlanger. Stát by podle něj měl jen nastavit podmínky, odpovědnost za nasmlouvání péče by měly nést pojišťovny, míní.

Kauza předražených zakázek na rekonstrukci českých zastupitelských úřadů míří k soudu. Státní zástupkyně Dagmar Máchová ve čtvrtek odeslala obžalobu na bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničních věcí Karla Srbu a osm dalších lidí. "Jde o první zažalovanou hospodářskou korupci," řekla Máchová ČTK. Policie se na korupci na ministerstvu zahraničí zaměřila, když byl Srba obviněn z přípravy nájemné vraždy novinářky Sabiny Slonkové, která o něm psala. Za plánování vraždy byl Srba pravomocně odsouzen k osmiletému vězení, nejvyšší žalobkyně však podala dovolání, v němž žádá přísnější trest. Spoluobviněná z osnování vraždy Eva Tomšovicová u výslechu uvedla, že pro Srbu vybírala od firem peníze za zprostředkování veřejných zakázek. Srba je nyní obžalován z organizování trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku a z přijímání úplatku. Je ohrožen trestní sazbou od dvou do osmi let. Soud však může uložit souhrnný trest, kdy ten původní za přípravu vraždy zruší a uloží trest za všechnu trestnou činnost dohromady. Pohybovat se přitom může v rámci přísnější sazby, v tomto případě tedy sazby za vraždu. Uložit tak může až patnáctiletý trest. Srba obvinění z korupce od samého počátku odmítá. Tvrdí, že se o zakázkách, které jsou předmětem obvinění, rozhodovalo v době, kdy na ministerstvu již nepracoval. "Je pravda, že z doby jeho působení na úřadu nebylo prokázáno nic," uvedla Máchová. Policie však přesto považuje Srbu za organizátora následných korupčních aktivit.