Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanecká sněmovna v pátek schválila státní rozpočet na rok 2006. Stát bude v příštím roce hospodařit se schodkem 74,4 miliardy korun, příjmy mají dosáhnout 884,4 miliardy a výdaje 958,8 miliardy korun. Zákon o rozpočtu nyní míří k prezidentovi, Senát o něm nejedná. Letošní rozpočet byl schválen se schodkem 83,6 miliardy korun. Díky lepšímu výběru daní však nakonec zřejmě skončí se schodkem kolem 50 miliard korun. Celou situaci ale ještě může změnit platba garance České národní bance, která by se však mohla uskutečnit až v příštím roce. V případě, že by stát platbu uhradil ještě letos, deficit by výrazně narostl.

Ekonomové rozpočet od samého počátku kritizují. Trnem v oku je jim především výše příjmů, která je podle nich značně nadhodnocená. Stejně nový rozpočet vnímá i opoziční ODS. Ministr financí Bohuslav Sobotka však podobné námitky odmítá. Rozpočet podle Sobotky zajišťuje "důstojnou valorizaci důchodů". Výdaje na vědu a výzkum se v roce 2006 mají zvýšit o deset procent. Rozpočet také počítá s tím, že v příštím roce se zvýší objem peněz na platy zaměstnanců ve veřejné sféře. Ve vládním návrhu je také údajně dost peněz na spolufinancování projektů EU.

Informace o schválení rozpočtu není pro finanční trh novou ani překvapivou zprávou, takže kurz koruny ani ceny akcií nijak neovlivní, řekl ČTK analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Deficit 74,4 miliardy korun podle něj vychází na základě reálných předpokladů. Letošní lepší výsledky rozpočtu jsou způsobeny loňskými pesimistickými odhady výběru daní, dodal.

Případné škrty v rozpočtu EU na léta 2007 až 2013 musí snášet všechny členské země evropské pětadvacítky a nejen hlavně nováčci. Po setkání v Budapešti, na němž se šéfové vlád "visegrádské čtyřky" neshodli s britským premiérem Tony Blairem na jeho představě rozpočtu unie, to řekl český premiér Jiří Paroubek. "Pokud se mají snížit rozpočtové příjmy a budou se snižovat výdaje, tak by bylo dobré, aby byli zasaženi všichni, nejen nové členské země," zdůraznil Paroubek. Naznačil, že škrty by měly snášet zejména bohatší země EU. Je totiž podle něj v zájmu celé Evropské unie, aby se ekonomická úroveň chudších států přiblížila úrovni zemí dřívější evropské patnáctky. "Nepovažujeme za dobré, pokud by se za základ snižování braly výdaje, které jsou alokovány do nových členských zemí. Podle našich předběžných informací by to mohlo tvořit až 73 procent celého toho snížení," dodal. O konkrétních číslech se premiéři na setkání v Budapešti prý nebavili.

Podle dostupných informací počítá Británie se snížením rozpočtu z 1,06 na 1,03 hrubého národního důchodu EU, tedy o více než 20 miliard eur na sedm let. Většinu z této úspory, zhruba 16 miliard, představují škrty ve výdajích ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti pro nové členské státy. Ty ale s takovým návrhem nejsou spokojeny. "Pokud se chceme dobrat nějakých závěrů, tak asi budeme muset k nějakým ústupkům přistoupit všichni. Na jedné straně Britové nebo Francie a na další straně Česká republika nebo Slovensko. Jde o to, aby se našla ta správná proporce mezi spravedlností a solidaritou," poznamenal Paroubek.

Britský premiér Tony Blair na schůzce nové země EU upozornil, že jejich hospodářský růst závisí také na přílivu zdrojů z unie. V případě, že rozpočtový výhled nebude dohodnut, podle něj hrozí, že se na něm členské státy unie nebudou schopny shodnout ani v příštím roce.

Český ministr vnitra František Bublan se neobává, že by případná americká odpověď na žádost Evropské unie objasnit podezření o tajných věznicích CIA ve střední a východní Evropě přinesla nějaké skandální odhalení na český účet. "Pro nás určitě ne. Jsem si jist, že takové zařízení u nás není a ani nebylo. Není možné, aby se taková věc stala, aniž by o tom někdo z vládních činitelů nevěděl. Zkrátka, nás se to nedotýká," řekl ČTK Bublan během zasedání ministrů vnitra a spravedlnosti "pětadvacítky".

Mimosoudní věznění podezřelých z terorismu, jaké uplatňují USA například na základně v Guantanámu, podle Evropanů odporuje mezinárodnímu právu. O vyjádření požádal Washington jménem Evropské unie šéf britské diplomacie Jack Straw, jehož země unii toto pololetí předsedá. Odpověď dosud nepřišla. Místopředseda Evropské komise Franco Frattini nedávno pohrozil sankcemi, pokud by se podezření o tajných věznicích prokázala. Ale problém se během dvou dnů jednání ministrů vnitra a spravedlnosti "pětadvacítky" na pořad vůbec nedostal, a to podle Bublana ani v neformálních rozhovorech.

Podle britského tisku letouny CIA při utajených letech, údajně s vězni na palubě, uskutečnily na 300 mezipřistání na evropských letištích, z toho 96 v Německu a 80 v Británii. O údajných 15 přeletech letounů CIA přes české území se ministr vnitra prý také dozvěděl až z novin. Pohyb letadel má na starosti řízení letového provozu, popřípadě ministerstvo dopravy.

Vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií nejsou v žádném případě konkurenční, ale vzájemně se doplňují, řekla v Praze francouzská ministryně obrany Michele Alliotová-Marieová. Vzhledem k tomu, že NATO a EU mají odlišné kompetence, hodí se podle ní k řešení různých druhů krizí. "Ke krizím budeme přistupovat tak, že bude určeno, která z nich je specifičtější pro tu či onu instituci, a tak budeme zajišťovat celkovou světovou stabilitu," prohlásila Alliotová-Marieová. Některé zásahy podle ní budou moci obě instituce provádět společně.

Ministryně během jednodenní návštěvy České republiky připomněla, že společná evropská obrana je velice mladá, existuje totiž teprve tři roky. Evropa přesto dokázala zasáhnout v Makedonii, Demokratické republice Kongo a nyní v Bosně a Hercegovině, uvedla. K hlavním plánům společné evropské obrany patří vybudování jednotek rychlého nasazení, takzvaných battlegroups. Česká republika se na jedné z nich původně domluvila s Německem a Rakouskem, její ustanovení se ale údajně vinou Berlína posouvá. Česká armáda se proto nyní dohodla na postavení jiné společné jednotky se slovenským vojskem. K dispozici by měla být v roce 2009.

Alliotová-Marieová po setkání se svým českým protějškem Karlem Kühnlem tak vyzdvihla "velmi hlubokou tradici" česko-francouzských kulturních, politických i vojenských vztahů. Náměstek ministra obrany Martin Bělčík ji na tiskové konferenci doplnil, že první dva náčelníci československého generálního štábu byli francouzští generálové. V pátek odpoledne se francouzská ministryně zúčastnila oslav 200. výročí bitvy u Slavkova, ve které napoleonská vojska roku 1805 porazila koalici Rakouska a Ruska. "Je to oslava strategie a taktiky vojsk, která tam bojovala, a je to také oslava moudrosti národů, kterým se podařilo překročit překážky a spolupracovat spolu, vytvářet Evropu," uvedla k výročí ministryně.

Česká a francouzská armáda na příští rok plánují obnovení společných cvičení pozemních sil. Mechanizované jednotky obou vojsk spolu cvičily i v minulosti, po reorganizaci v české armádě však společné operace skončily. Nyní spolupracují pouze vojenská letectva.

Vynález mladých českých techniků, umožňující ovládat počítač i bezrukým lidem jen pohybem oka, je mezi dvacítkou nápadů nominovaných na Velkou cenu Evropské unie za informační technologie. "Velká cena" se sice bude udělovat třem vítězům až napřesrok na jaře, ale "malá cena" pro České vysoké učení technické (ČVÚT) je již v kapse: z pěti stovek přihlášek se vynález z pražské techniky, jako jediný ze střední a východní Evropy, probojoval do finále soutěže.

Zařízení se nyní předvádí v jednom ze sídel Evropské komise, bruselském paláci Charlemagne, kde se současně koná konference o lepší integraci lidí se zdravotním postižením do společnosti. "Je to pomůcka, která může zásadně ovlivnit život stovek handicapovaných v Česku a desítek tisíc lidí v Evropě," míní vedoucí katedry kybernetiky ČVÚT Vladimír Mařík.

Princip je jednoduchý. Nejprve je třeba nasadit si obroučku brýlí s miniaturní kamerou snímající pohyb zorničky, který pak přenáší do pohybu kurzoru na obrazovce počítače. "Když se koukáte doprava, kurzor jede doprava, koukáte-li se doleva, jede doleva. Ke kliknutí stačí mrknout, ke dvojkliku je třeba nechat oko zavřené déle," vysvětluje spoluautorka projektu Marcela Fejtová. K vynálezu Fejtovou a její spolupracovníky inspiroval článek, z něhož se dozvěděla, že při svalovém ochabnutí nejdéle odolávají chorobě právě svaly okolo oka. Odtud byl jen krůček k nápadu nahradit ruce zrakem.