Zprávy | Z archivu rubriky


Sdružení Mytia podalo ministru dopravy Milanu Šimonovskému námitku proti výsledkům tendru na vybudování a provozování mýtného. Sdružení požaduje, aby se tendr vrátil o krok před vyloučením tří ze čtyř uchazečů a aby její nabídku s navrhovanou nejnižší cenou hodnotící komise posoudila. Důvody vyloučení firma považuje za nepodstatné a založené na domněnkách a účelové dezinterpretaci, řekl novinářům ředitel Damovo ČR Jiří Turek. Firma je jedním z členů Mytie. Podle mluvčí ministerstva Marcely Žižkové se proces vrátit nemůže, protože firma nesplnila zadávací podmínky stanovené výběrovou komisí, které byly stejné pro všechny uchazeče. Tendr vyhrála rakouská společnost Kapsch. Podpis smlouvy s vítězem soutěže na mýtné se kvůli námitkám může oddálit až o několik týdnů, podle Šimonovského by to ale nemělo ohrozit plánované spuštění mýtného v lednu 2007.

Šimonovský ve středu řekl, že pokud ministerstvo námitky proti výsledkům tendru zamítne a neúspěšní uchazeči o tuto zakázku se neobrátí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, musí ministerstvo do 30 dnů od vypořádání námitek s vítězem tendru podepsat smlouvu. Dodal, že při přípravě zavedení systému mýtného se počítalo s dostatečnou časovou rezervou. "Tudíž si myslím, že to zdržení se nepromítne do zahájení výběru (mýtného), které bude 1. ledna 2007. Je tam podle mého názoru rezerva," uvedl Šimonovský.

Architektonickou soutěž na budoucí podobu Václavského náměstí v Praze vyhrál návrh ateliéru Cigler Marani Architects. Odborná porota vyzdvihla na studii to, že vychází z historie náměstí, je přitom současná a velmi citlivá. Porota o vítězství ateliéru Cigler Marani rozhodla jednomyslně, řekl novinářům její předseda Filip Dvořák. Návrh přidává na náměstí druhé řady stromořadí, přitom prostředek plochy zůstává volný pro pěší promenádu, nebo tramvajovou trať. Rozšiřují se chodníky, parkující automobily by podle návrhu z náměstí zmizely. Studie také omezuje počet stánků. Prostoru nepřestává dominovat socha svatého Václava a budova Národního muzea.

Studie ateliéru Cigler Marani podle historika architektury a člena poroty Zdeňka Lukeše zaujala velkou úctou k prostoru. "Bylo jasné, že architekti si pečlivě prostudovali celou historii náměstí," řekl Lukeš. Osobně se mu líbilo, že neřešil detaily, například jak má vypadat lavička nebo telefonní budka, ale zaměřil se komplexně na celý prostor. Návrh ateliéru Cigler Marani Architects zvítězil v konkurenci 29 studií, z nich do finále postoupily čtyři. Porotci uváděli, že všechny byly na úrovni. Kvalitu vítězného návrhu, jehož autoři získají milion korun, vyzdvihli tím, že neudělili druhé místo. Třetí v pořadí skončily tři návrhy, které obdrží odměnu 250.000 korun. Porota dále udělila šest odměn po 40.000 korunách.

Krajané pravděpodobně budou moci nadále žádat o obnovu občanství, které ztratili kvůli emigraci před komunistickým režimem. Počítá s tím senátní novela zákona o občanství bývalých československých občanů, kterou přes odpor komunistů a nesouhlas vlády schválila Poslanecká sněmovna. Senát navrhl v zákoně zrušit pětiletou lhůtu pro podání žádosti o obnovu občanství, která uplynula počátkem září. Důvodem bylo mimo jiné přesvědčení, že informace o možnosti požádat o obnovu českého občanství se ke krajanům ne vždy dostala - zejména krajané žijící v odlehlých oblastech se o ní možná nedověděli.

"Pokud těmto občanům říkáme: 'Vy tady nejste doma, vy tady nejste ve své vlasti, ale čekejte jako cizinci až 15 let na to, až vám udělíme občanství,' to opravdu není spravedlivé," prohlásila spoluautorka novely Jitka Seitlová. Poznamenala, že cizinci, kteří nikdy nebyli českými občany, získávají občanství daleko dříve, pokud žijí v Česku. Za přijetí novely se postavili exministr zahraničí Jan Kavan a předseda zahraničního výboru Vladimír Laštůvka. Podle něj jsou liché obavy z toho, že by krajané mohli po získání občanství vznášet majetkové požadavky. "Je to pseudoargument, který neobstojí," prohlásil Laštůvka. Zájemců o obnovu občanství podle Kavana není mnoho. "Nejde jim o žádné peníze, nejde jim o restituce, jde jim o to, aby mohli být uznáni jako občané České republiky, pro niž mnozí z nich obětavě pracovali," pravil Kavan.

Přijetí novely podpořilo 102 ze 179 přítomných členů dolní komory. Normu nyní musí ještě jednou projednat Senát. Novela vychází vstříc hlavně lidem, kteří odešli z Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit. Zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to "propuštěním ze státního svazku" nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenu úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátní návrh umožní obnovu občanství zejména krajanům, kteří o ně nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.

Skupina 17 senátorů podala minulý týden stížnost k Ústavnímu soudu proti vyvlastňování menšinových akcionářů. ČTK o tom v úterý informovala senátorka a předsedkyně Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. Senátoři požadují zrušení částí obchodního zákoníku, které vyvlastnění upravují. Jsou podle nich protiústavní. Senátoři chtějí, aby se soud jejich podnětem zabýval přednostně. "Máme totiž vážnou obavu, že stovky společností, statisíce drobných akcionářů a miliardové částky, které jsou ve hře, budou vyvlastněny dříve, než se soud začne věcí zabývat," zdůraznila Paukrtová.

Novela obchodního zákoníku, která umožňuje akcionářům s podílem nad 90 procent donutit ostatní menšinové majitele prodat cenné papíry za cenu stanovenou znalcem, platí od 1. července. Úpravu kritizují také menšinoví akcionáři.

Samotné vyvlastnění několika zbylých procent akcií je na kapitálových trzích běžné a podle ekonomů není nijak neetické. Hlavní majitelé mají mít například podle Tibora Bokora z Wood & Company právo získat všechny akcie. Firmám se tím ušetří náklady s pořádáním valných hromad a informování často i tisíců akcionářů. Držbou sta procent akcií se také zjednoduší řízení společnosti, vyjmenoval další výhody Lukáš Dufek z Komerční banky. Menšinoví akcionáři navíc podle některých ekonomů občas zneužívají svá práva a většinovým vlastníkům ztrpčují život nebo je vydírají.

Senátoři však poukazují na Listinu základních práv a svobod, podle níž je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. "Máme důvodné podezření, že tento proces není ani ve veřejném zájmu, a že jeho způsoby nesplňují ani některé náležitosti zmiňovaných náhrad," vysvětlila senátorka.

Mladí diváci reality show televize Prima VyVolení se budou muset vypořádat se slovenštinou. Pětici českých soutěžích totiž televize Prima přestěhovala kvůli sporům s majiteli objektu a pozemku o nájemném z pražské vily do vily v Bratislavě k osmi slovenským kolegům z obdobné show televize JOJ. V záznamech z vily, které televize vysílá každý den, bude tedy určitě znít slovenština. Česká mládež s ní má ale problémy, často jí nerozumí, řekla ČTK Naďa Vokúšová ze Slovensko-českého klubu. Myslí si tedy, že by česko-slovenská reality show mohla pomoci mladým lidem, aby do slovenštiny pronikli a přestala pro ně být cizím jazykem. Slovenština by prý mohla pořad "okořenit". Kromě diváků s ní mohou mít problémy i někteří čeští soutěžící. "Možná občas nebudou rozumět některým slovíčkům. Ale myslím si, že se do slovenštiny velmi rychle dostanou díky bezprostřednímu kontaktu se slovenskými spolubydlícími," podotkla Vokúšová.

Osmnáctiletá studentka Kateřina přiznává, že slovenštině moc nerozumí. Se Slovákem se domluví jen s problémy. První vysílání VyVolených ze Slovenska sledovala a všemu nerozuměla. Musela se rodičů ptát, co některá slovíčka znamenají. "Přijde mi zvláštní, že má se slovenštinou problémy, když je to jazyk velmi podobný českému. Je to asi tím, že se s ní odmalička na rozdíl od nás nesetkávala třeba v televizi," uvedla její matka.

Podle Vokúšové mohou média za to, že české děti slovenštině nerozumí. "Bojujeme už od rozdělení federace s Českou televizí, která má dokonce ze zákona dané, že musí vysílat v jazyce národnostních menšin žijících na území Česka. Slovenská menšina je největší, je tu kolem 400.000 Slováků. Česká televize ale až na výjimky nezařazuje pořady, ve kterých by byla slovenština slyšet," poznamenala. Na Slovensku ale takový problém není. Tamní televize dávají české nebo česky dabované filmy a lidé sledují i české televizní stanice. Je to takový začarovaný kruh. Česká televize nechce dávat slovenské pořady, protože se bojí, že klesne sledovanost, protože tomu nebudou diváci rozumět. Tím se ale zvyšuje počet Čechů, pro které je slovenština cizí, podotkla Vokúšová.

Příchod pětice českých účastníků reality show do vily v Bratislavě sledovalo v Česku 1,98 milionu diváků. VyVolení byli podle peoplemetrového měření nejsledovanějším pořadem pondělního večera mimo zpravodajství. Pořad tak porazil i Výměnu manželek v televizi Nova, která v posledních týdnech pravidelně zaujímala první místo v pondělní sledovanosti. Výměnu manželek zhlédlo 1,7 milionu diváků, pátý seriál České televize Nemocnice na kraji města po 20 letech sledovalo 934.000 diváků.