Zprávy | Z archivu rubriky


Další vývoj v Evropské unii za nadcházejícího předsednictví Rakouska je pro Česko určitým měřítkem vzhledem k tomu, že ČR má stanout v čele EU v roce 2009. Poukázal na to ministr zahraničí Cyril Svoboda po setkání s rakouskou kolegyní Ursulou Plassnikovou ve Vídni. Rakousko převezme vůdčí roli v EU po Velké Británii na půl roku od 1. ledna 2006. Oba politici vyzdvihli rozvíjející se bilaterální vztahy, které podpořily i nedávné smlouvy o nových hraničních přechodech na turistických stezkách, dohody o dalším propojení dopravní infrastruktury či vstřícné gesto české strany ohledně navrácení mobiliáře z císařských zámků Schönbrunn a Hofburg. Na opravu a transport historického nábytku vyčlenila česká vláda 6,5 milionu korun. Podle šéfa české diplomacie již otázka Temelína není "žhavým tématem" a česká strana je připravena na úrovni expertů nadále bilaterálně konzultovat veškeré bezpečnostní otázky v souladu s ustanoveními melkského procesu. Plassniková k tomu dodala, že postup české strany kolem Temelína a plnění podmínek pro vstup do takzvaného schengenského prostoru v roce 2007 bude Rakousko pozorně sledovat. Vzhledem k stoupající nezaměstnanosti bude alpská republika s největší pravděpodobností nadále prosazovat prodloužení ochranného období pro volný pohyb osob z nových členských zemí EU na rakouském trhu práce. Maximální délka omezení pohybu pracovních sil na trhu evropské "patnáctky" je sedm let a omezení vyprší v roce 2011. Zhruba v polovině prosince by měl do Vídně zavítat premiér Jiří Paroubek.

Ve vztazích Němců, Čechů a Poláků stále převládají emoce nad znalostmi historických skutečností, zvláště pokud jde o bezprostředně poválečné období. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který uskutečnilo německé historické muzeum v Bonnu ve spolupráci s demografickým institutem v Allensbachu v rámci příprav na výstavu Útěk, vyhnání, integrace, která bude otevřena v Bonnu od 3. prosince. V rámci průzkumu bylo dotazováno 2200 Němců a po pěti stovkách Čechů a Poláků. Plných 61 procent Poláků a 38 procent Čechů v něm například označilo za pravděpodobné, že Němci budou jednoho dne požadovat vrácení pohraničních oblastí nebo odškodnění za ně. Podle ředitele muzea Hermanna Schäfera jsou to "děsivé" výsledky. "Je zřejmé, že u našich východních sousedů stále přetrvává určitá základní nedůvěra vůči Německu," konstatuje Schäfer. V Německu uvádí plná čtvrtina lidí, že má v rámci rodiny nějakou osobní zkušenost s poválečným vyhnáním. Je to více než v roce 1950, což je způsobeno tím, že se po válce díky sňatkům smísili vyhnanci se starousedlíky. Přes tento nárůst jsou znalosti o tématu vyhnání mezi Němci stále poměrně malé, vyplývá z průzkumu. Velká většina dotázaných Němců například nebyla schopna správně uvést počet německých uprchlíků a vyhnanců ze střední a východní Evropy. Jen kolem deseti procent se strefilo do správně odpovědi, že jich bylo mezi 10 až 20 miliony. Zatímco vztah většiny Němců vůči krajanským organizacím poválečných vyhnanců je v podstatě lhostejný, v Polsku i Česku mají tyto spolky stále velmi špatnou pověst. Jen pět procent Poláků a čtyři procenta Čechů si myslí, že krajanská sdružení podporují přátelské a kulturní kontakty. Velká většina soudí, že jim jde hlavně o opětné získání majetku.

Česká koruna prolomila úroveň 29,00 Kč za euro a ocitla se tak na nejsilnější úrovni od července 2002. K posílení jí podle analytiků pomohla optimistická nálada investorů vůči celému regionu střední Evropy, pokračující příliv přímých zahraničních investic a také slovenská koruna. Ta posílila po pátečním oznámení, že Slovensko vstupuje do režimu směnných kurzů ERM-2, což je předstupeň zavedení eura. Slovenská koruna dopoledne vůči euru prolomila úroveň 38 SKK/EUR, což je její nejsilnější úroveň od poloviny letošního března. Posílení české měny nepříjemně překvapilo domácí vývozce. Podle analytiků však celkovou konkurenceschopnost ekonomiky silná koruna neohrožuje. "Hlavním ekonomickým dopadem může být, že ČNB pozdrží další zpřísnění měnové politiky i tehdy, pokud Evropská centrální banka tento týden zvýší svou sazbu," podotkl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Zhodnocování koruny souvisí podle ekonomů s optimistickou náladou investorů vůči celému regionu střední Evropy.

Česká republika by měla do režimu omezeného kolísání směnného kurzu ERM-2, který je přípravou na přijetí eura, vstoupit ve druhé polovině roku 2007 a měla by tam setrvat pouze nezbytně nutnou dobu. To znamená, že Česko by v systému mělo být jen zhruba dva roky před předpokládaným termínem přijetí jednotné evropské měny, uvedlo ministerstvo financí v pondělním prohlášení.

Do ERM-2 v noci na sobotu vstoupilo Slovensko, které tak učinilo důležitý krok pro přijetí společné evropské měny. "Je na rozhodnutí každé členské země, kdy do tohoto systému vstoupí, ale my se shodujeme (ministerstvo financí a Česká národní banka) na tom, že ČR by do systému měla vstoupit ve druhé polovině roku 2007," řekl náměstek ministra financí a koordinátor přípravy na přijetí eura Tomáš Prouza. Euro by pak v ČR mělo začít platit od ledna 2010. "Není důvod do systému ERM-2 spěchat," doplnil Prouza. Pro přijetí eura je nutná ekonomická sladěnost a splnění pěti maastrichtských kritérií, která by ČR měla zcela splnit v roce 2008, dodal.

Vstup Slovenska do ERM-2 je překvapivě předčasný, uvedl analytik Patria Finance David Marek. Optimální strategií by podle něj bylo setrvat v ERM-2 nejkratší nezbytně nutnou dobu, tedy dva roky. Slovensko ale plánuje přijetí eura v roce 2009, uvedl. "Možnosti jsou tedy dvě: buď Slovensko setrvá v ERM-2 tři roky, nebo si chystá možnost překvapit a vyměnit slovenské koruny za eura o rok dříve," dodal.

Ministr zdravotnictví David Rath se distancoval od vydavatelky časopisu České lékařské komory (ČLK) a své bývalé poradkyně Evy Klimovičové. Učinil tak pro případ, že by se potvrdilo podezření na její korupční chování. "(Ministr) Rath považuje podezření, jež padá na Klimovičovou, za závažné a do objasnění pravdivosti informací ukončuje ministerstvo zdravotnictví s Klimovičovou spolupráci v její pozici poradce ministra zdravotnictví," uvedlo tiskové oddělení ministerstva. Klimovičová ale již dříve na funkci poradkyně sama rezignovala a veškerá obvinění popřela. Dlouholetá Rathova spolupracovnice čelí podezření, že od pracovníka farmaceutické firmy chtěla, aby investoval do reklamy v časopise ČLK Tempus Medicorum. Za to mu údajně slíbila schůzku s tehdejším šéfem komory Rathem, to vše v době, kdy kategorizační komise ministerstva rozhodovala o tom, jaké léky budou hrazeny z veřejného pojištění. Rath byl členem této komise. Viceprezidentka ČLK Helena Fousková ČTK řekla, že pokud by se podezření potvrdila, není možné, aby Klimovičová časopis komory dál vydávala. "Pokud je to takto, tak považuji za naprosto nepřijatelné, aby paní doktorka dál pro nás tento časopis vydávala," uvedla Fousková, která patřila k Rathovým oponentům uvnitř komory. Dodala, že prověří příslušné smlouvy.

Podezření rozvířil záznam natočený skrytou kamerou, na kterém je právě schůzka Klimovičové s pracovníkem farmaceutické firmy. Reportáž odvysílala Česká televize, o případu informoval i časopis Týden. Klimovičová tvrdí, že nahrávka je zmanipulovaná. "...slova a věty jsou řazeny tak, že neodpovídají původnímu rozhovoru," uvedla v prohlášení. Rath odmítl podezření, že by se na případném korupčním jednání jakkoli podílel.

Občanské sdružení Půda pro život a právníci Ekologického právního servisu (EPS) pošlou vedení automobilky Hyundai dopis, v němž protestují proti případné investici firmy v nošovické průmyslové zóně pod Beskydami. ČTK to oznámil Jiří Nezhyba z EPS. Automobilka nedávno oznámila, že zvažuje výstavbu závodu v Evropě. Mezi favority na umístění továrny je údajně Česko, vláda pro ni firmě nabídla několik míst, včetně Nošovic. Aktivisté žádají korejskou automobilku, aby se zachovala ekologicky odpovědně a vybrala si pro svou investici méně problematickou lokalitu. Argumentují mimo jiné tím, že zóna leží v bezprostřední blízkosti hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy a připravované Národní přírodní památky Skalická Morávka. "Domníváme se, že nasměrování Vaší investice do Nošovic by sebou přineslo nepřiměřené společenské a enviromentální důsledky a bylo by v příkrém rozporu s Vaší deklarovanou filozofií a politikou společenské odpovědnosti a trvale udržitelného rozvoje," stojí v otevřeném dopise adresovaném generálnímu řediteli automobilky Hyundai Čong Mong-kuovi. Podle Nezhyby sepsali místní občané k záměru výstavby průmyslové zóny petici, již dosud podepsalo 357 občanů. Zdroje z Nošovic ale tvrdí, že svůj podpis pod petici připojili většinou lidé ze vzdálenějších obcí, podpisů od nošovických obyvatel je prý menšina. Každá domácnost v Nošovicích a sousedních Nižních Lhotách má od kraje v případě výstavby továrny slíbeno 100.000 korun. Záměr vybudovat továrnu s náklady 30 miliard až 45 miliard korun oznámila sedmá největší automobilka na světě nedávno. Podle ministerstva průmyslu a obchodu v úvahu pro tuto obří investici v Česku připadají vedle Nošovic ještě průmyslové zóny v Ostravě-Mošnově a Holešově. Právě nošovická zóna je podle dosavadních informací favoritem. Korejská firma chce ve své automobilce zaměstnat kolem 3000 lidí, další tisíce míst by zřejmě vzniknuly v dodavatelských firmách. Podle odborníků by to výrazně zlepšilo hospodářskou a sociální situaci v Moravskoslezském kraji, který dlouhodobě trápí druhá nejvyšší nezaměstnanost v Česku. Své rozhodnutí by měl Hyundai oznámit do konce listopadu. Vládní agentura CzechInvest se obává, že uvedený dopis může investici zmařit. CzechInvest zdůrazňuje, že továrna může přinést nová místa, zakázky i zlepšení dopravy. "Pokud ale EPS svým nezodpovědným jednáním tohoto investora odradí, a ten postaví svůj závod raději v sousedním Polsku, nezískají obyvatelé severní Moravy z celého projektu nic jiného než dopravní zátěž v podobě kamionů proudících přes Moravu mezi Slovenskem a Polskem," sdělila ČTK mluvčí CzechInvestu Jana Víšková.