Zprávy | Z archivu rubriky


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil spojení energetické společnosti ČEZ a Severočeských dolů. ČEZ získá od Fondu národního majetku za devět miliard korun téměř 56 procent akcií a navýší podíl v uhelné firmě na zhruba 93 procent. Spojení nijak nenaruší soutěžní prostředí na příslušném trhu, řekl novinářům předseda antimonopolního úřadu Martin Pecina. "Vertikální propojení mezi ČEZ a Severočeskými doly již existuje, ty firmy jsou na sobě závislé a fúze může podle našeho názoru přispět k optimalizaci nákladů," prohlásil Pecina. ÚOHS se naopak nedomnívá, že by koupě dolů ohrozila jiné producenty hnědého uhlí, případně elektřiny.

Podle analytika společnosti Atlantik finanční trhy Petra Nováka vertikální integrace skupiny od těžby uhlí po dodávku elektřiny zvýší firmě schopnost odolávat vnějším faktorům. "Podobným způsobem je organizovaná i konkurence," uvedl. Zařazení dolů do skupiny ČEZ firmě také poskytne větší cenovou stabilitu.

Severočeské doly stát letos prodával podruhé. První privatizaci, kterou zahájil společně s prodejem Sokolovské uhelné, zastavil loni na jaře poté, co trojice uchazečů Penta, J&T a Appian Group nabízela za státní podíl od pěti do téměř sedmi miliard korun. Stát však požadoval v souladu s vypracovaným znaleckým posudkem 7,5 až 10,7 miliardy. Prodej tehdy kritizovali ekonomové, Evropská komise i opozice kvůli údajné netransparentnosti. O vstup do soutěže měl zájem i ČEZ, stát jej však do soutěže tehdy nepustil. ČEZ, ve kterém stát vlastní zhruba dvoutřetinový akciový podíl, v minulém roce vykázal zisk 12,4 miliardy korun. Na letošní rok firma odhaduje zisk kolem 16 miliard. Severočeské doly by letos měly vydělat 1,2 miliardy.

Slovácký verbuňk a slovenská fujara byly v pátek zařazeny na seznam nehmotného světového kulturního dědictví, který sestavuje Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu. Pro Českou republiku i pro Slovensko jde o první zápis na seznam, který má nyní 90 položek. Ve zdůvodnění, které zápis doprovází, oceňuje UNESCO verbuňk pro jeho vysokou uměleckou úroveň a označuje ho za výraz kulturní identity jeho oblasti, tedy Moravského Slovácka. U fujary, která tvoří součást tradiční kultury středního Slovenska, zdůrazňuje UNESCO rovněž její vysokou uměleckou hodnotu.

Verbuňk je starý tanec, který býval na Moravském Slovácku výrazem vzdoru proti verbování na vojnu. Znalci ho charakterizují jako mužský, skočný, improvizovaný tanec, jehož neoddělitelnou součástí je zpěv. Plní řadu rolí, mezi něž patří i "namlouvací" funkce, kdy se muž předvádí před ženami. V jednotlivých regionech se tanec liší například množstvím tanečních figur i držením těla. Dodnes se tančí na hodech, tanečních zábavách či svatbách. "Ten tanec žije. Některé prvky se zachovaly, jiné se rozvíjejí," řekl ČTK letos v červnu Jan Krist, jeden z organizátorů foklorního festivalu ve Strážnici. Proměna je podle něj dána i změnou samotných tanečníků. Zatímco dříve v kraji mezi Břeclaví a Uherským Hradištěm tancovali verbuňk zpravidla sedláci, zvyklí tvrdě pracovat, v současnosti jsou to většinou tanečníci folklorních souborů, což se muselo projevit i v jeho podobě.

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková se rozhodla odstoupit k 1. lednu příštího roku z funkce. Oznámila to v pátek novinářům. Zdůvodnila to tlakem na sebe a své okolí. Kauza VZP je podle ní "zpolitizována, personifikována a kriminalizována".

"V poslední době je vyvíjen neúměrný tlak již nejenom na mě, ale i na mou rodinu, a objevují se zcela vážné indicie, které mě vedou k obavám o bezpečnost mých blízkých a také moji vlastní," oznámila Musílková.

Nucená správa, kterou ministr zdravotnictví David Rath uvalil na VZP ve snaze přimět Musílkovou k odchodu, byla podle ředitelky VZP ve skutečnosti uvalena na její osobu. Kontrola, kterou do VZP poslal Rath, postupuje vůči zaměstnancům pojišťovny ve stylu psychického tlaku, šikany a vyhrožování, uvedla Musílková. Kvůli hospodaření VZP Rath požaduje ustavení parlamentní vyšetřovací komise. Musílková zopakovala, že k uvalení nucené správy na VZP nebyly žádné důvody a že Rath ji vyhlásil na základě údajů, které byly dodatečně doplněny do závěrečné kontrolní zprávy.

Postup Ratha a Paroubka již dříve ostře kritizovala opoziční ODS. Obvinila Ratha a sociální demokraty, že jim nejde o vyřešení hospodářských problémů VZP, ale o ovládnutí pojišťovny. Stínový ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek k ohlášené rezignaci Musílkové ČTK řekl, že ustoupila obrovskému tlaku státní moci a zneužití státní moci Rathem za souhlasu premiéra. Varoval před nebezpečím zneužití státní moci ve prospěch velmi úzké skupiny lidí okolo ministra Ratha. "Je potřeba si uvědomit, že on (Rath) nebyl zvolen, to znamená, že neodpovídá žádné straně ani voličům," upozornil Julínek.

V čele Všeobecné zdravotní pojišťovny stála sedmapadesátiletá ekonomka Jiřina Musílková sedm let. Za tu dobu se o její sesazení z funkce ředitelky největší a také nejzadluženější zdravotní pojišťovny snažilo několik ministrů zdravotnictví z řad ČSSD, teprve až současný šéf resortu David Rath byl z tohoto pohledu úspěšný. Její odchod Rath opakovaně požadoval již v minulosti ještě jako prezident České lékařské komory.

Děti žen, které se rozhodly pro utajený porod, možná budou nově přihlášeny k trvalému pobytu i jinde než v bydlišti matky. Počítá s tím poslanecká novela zákona o evidenci obyvatel, kterou sněmovna poslala do závěrečného schvalování. Novelu připravili poslanci opoziční ODS, podle nichž dosavadní znění zákona, který váže trvalý pobyt narozeného dítěte na trvalý pobyt matky, znehodnocuje celý princip utajených porodů. "I po umístění dítěte v dětském domově je dítě k trvalému pobytu přihlášeno v místě trvalého pobytu matky a je tam zasláno i hlášení příslušné matrice o narození dítěte," připomínají.

Vláda novelu loni v prosinci odmítla. Podle ní by úprava mohla v praxi "způsobit nekontrolované přemisťování dětí na základě fiktivních dohod rodičů a ztížit poskytování sociálně- právní ochrany při dohledávání takovýchto dětí". Letos v červnu nicméně kabinet schválil návrh ministerstva vnitra, aby v případě, že se matka rozhodne pro takzvaný utajený porod, bylo narozené dítě přihlášeno k trvalému pobytu na adrese porodnice.

Zákon o utajených porodech schválil parlament loni na jaře s cílem zabránit tomu, aby ženy třeba kvůli strachu z reakce okolí či neúnosným sociálním podmínkám musely zvolit potrat. Právo na takový porod získaly ženy, které nejsou vdané a mají trvalý pobyt v Česku. Norma jim umožňuje, aby porodily své dítě utajeně, ale přitom v nemocnici, tedy s nezbytnou zdravotní péčí. Jestliže o to požádají, je zdravotnická dokumentace související s těhotenstvím a porodem zapečetěna. Otevřít ji lze jen se svolením soudu. V rodném listu není jméno rodičů uvedeno.