Zprávy | Z archivu rubriky


Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková se rozhodla odstoupit k 1. lednu příštího roku z funkce. Oznámila to v pátek novinářům. Zdůvodnila to tlakem na sebe a své okolí. Kauza VZP je podle ní "zpolitizována, personifikována a kriminalizována".

"V poslední době je vyvíjen neúměrný tlak již nejenom na mě, ale i na mou rodinu, a objevují se zcela vážné indicie, které mě vedou k obavám o bezpečnost mých blízkých a také moji vlastní," oznámila Musílková.

Nucená správa, kterou ministr zdravotnictví David Rath uvalil na VZP ve snaze přimět Musílkovou k odchodu, byla podle ředitelky VZP ve skutečnosti uvalena na její osobu. Kontrola, kterou do VZP poslal Rath, postupuje vůči zaměstnancům pojišťovny ve stylu psychického tlaku, šikany a vyhrožování, uvedla Musílková. Kvůli hospodaření VZP Rath požaduje ustavení parlamentní vyšetřovací komise. Musílková zopakovala, že k uvalení nucené správy na VZP nebyly žádné důvody a že Rath ji vyhlásil na základě údajů, které byly dodatečně doplněny do závěrečné kontrolní zprávy.

Postup Ratha a Paroubka již dříve ostře kritizovala opoziční ODS. Obvinila Ratha a sociální demokraty, že jim nejde o vyřešení hospodářských problémů VZP, ale o ovládnutí pojišťovny. Stínový ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek k ohlášené rezignaci Musílkové ČTK řekl, že ustoupila obrovskému tlaku státní moci a zneužití státní moci Rathem za souhlasu premiéra. Varoval před nebezpečím zneužití státní moci ve prospěch velmi úzké skupiny lidí okolo ministra Ratha. "Je potřeba si uvědomit, že on (Rath) nebyl zvolen, to znamená, že neodpovídá žádné straně ani voličům," upozornil Julínek.

V čele Všeobecné zdravotní pojišťovny stála sedmapadesátiletá ekonomka Jiřina Musílková sedm let. Za tu dobu se o její sesazení z funkce ředitelky největší a také nejzadluženější zdravotní pojišťovny snažilo několik ministrů zdravotnictví z řad ČSSD, teprve až současný šéf resortu David Rath byl z tohoto pohledu úspěšný. Její odchod Rath opakovaně požadoval již v minulosti ještě jako prezident České lékařské komory.

Sociální demokraté se rozhodli oplatit ODS její předvolební úder z počátku týdne, kdy občanští demokraté představili svou Černou knihu hříchů ČSSD. Lídři ČSSD v pátek představili inzerát, podle něhož vláda ODS přivedla zemi k naprostému morálnímu a hospodářskému úpadku. "Vláda ODS byla pro Česko naprostou hospodářskou katastrofou. Kdo nemá paměť, bude proto v příštích volbách volit Občanskou demokratickou stranu," citoval premiér Jiří Paroubek z inzerátu, který vyjde v deníku Právo a denících Bohemia. Uhrazení dluhů, které podle ČSSD vláda v čele s nynějším prezidentem Václavem Klausem způsobila, prý přišlo české veřejné finance na víc než 500 miliard korun.

Černá kniha hříchů ČSSD upozorňuje na případy podezřelého financování bytu expremiéra Stanislava Grosse a kontroverzní podnikání jeho ženy Šárky, na kauzu Unipetrol i Diag Human, připomíná aféru kolem tajného policejního týmu Mlýn či spekulací s pozemky, bilancuje projekt internet do škol nebo arbitráž se společností CME kvůli televizi Nova.

Podle ČSSD se zase Česká republika v roce 1997, kdy Klausova vláda končila, stala "synonymem okrádání investorů nedůvěryhodného kapitálového trhu, symbolem tunelování, příkladem ztracené transformační šance," vypočítává inzerát ČSSD s odkazem na slova někdejšího hlavního ekonoma Světové banky Josefa Stiglitze. Od roku 1989 do roku 1998 vzrostla průměrná reálná mzda o pouhá tři procenta, téměř polovina občanů se měla materiálně hůře než před listopadem 1989, uvedl premiér. Kuponová privatizace byla podle něj "akce katedrových ekonomů, umožnila skandálním způsobem rozkrást národní bohatství ve jménu obohacení úzké vrstvy tunelářů". Paroubek nesouhlasí s tím, že by za vlády ODS nebyly veřejné finance v deficitu. "Pokud přepočteme deficity veřejných financí podle běžných mezinárodních metod, byl právě Václav Klaus v této disciplíně rekordmanem," uvedl premiér. Skryté dluhy podle něj ODS ponechala "ve zdevastovaných bankách, zničených podnicích, zanedbané infrastruktuře, podfinancovaném školství, chřadnoucí vědě a výzkumu".

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil spojení energetické společnosti ČEZ a Severočeských dolů. ČEZ získá od Fondu národního majetku za devět miliard korun téměř 56 procent akcií a navýší podíl v uhelné firmě na zhruba 93 procent. Spojení nijak nenaruší soutěžní prostředí na příslušném trhu, řekl novinářům předseda antimonopolního úřadu Martin Pecina. "Vertikální propojení mezi ČEZ a Severočeskými doly již existuje, ty firmy jsou na sobě závislé a fúze může podle našeho názoru přispět k optimalizaci nákladů," prohlásil Pecina. ÚOHS se naopak nedomnívá, že by koupě dolů ohrozila jiné producenty hnědého uhlí, případně elektřiny.

Podle analytika společnosti Atlantik finanční trhy Petra Nováka vertikální integrace skupiny od těžby uhlí po dodávku elektřiny zvýší firmě schopnost odolávat vnějším faktorům. "Podobným způsobem je organizovaná i konkurence," uvedl. Zařazení dolů do skupiny ČEZ firmě také poskytne větší cenovou stabilitu.

Severočeské doly stát letos prodával podruhé. První privatizaci, kterou zahájil společně s prodejem Sokolovské uhelné, zastavil loni na jaře poté, co trojice uchazečů Penta, J&T a Appian Group nabízela za státní podíl od pěti do téměř sedmi miliard korun. Stát však požadoval v souladu s vypracovaným znaleckým posudkem 7,5 až 10,7 miliardy. Prodej tehdy kritizovali ekonomové, Evropská komise i opozice kvůli údajné netransparentnosti. O vstup do soutěže měl zájem i ČEZ, stát jej však do soutěže tehdy nepustil. ČEZ, ve kterém stát vlastní zhruba dvoutřetinový akciový podíl, v minulém roce vykázal zisk 12,4 miliardy korun. Na letošní rok firma odhaduje zisk kolem 16 miliard. Severočeské doly by letos měly vydělat 1,2 miliardy.

České aerolinie podají podnět k antimonopolnímu úřadu a dalším orgánům, aby prošetřily výši tzv. přibližovacích poplatků na letišti Praha-Ruzyně. ČSA podezírají Řízení letového provozu, které poplatky stanoví, ze zneužití dominantního postavení. Ceny těchto poplatků jsou bezkonkurenčně nejvyšší v Evropě. ŘLP to však vylučuje. Podle mluvčího ŘLP Richarda Klímy firma dodržuje veškerá pravidla pro stanovování cen a může svůj postup doložit. Cenu, kterou si ŘLP účtuje za navádění letadel na přistání a na start, by měl v příštím roce zůstat na letošních 205 korunách za tunu maximální vzletové hmotnosti letadla.

Pražské ruzyňské letiště podle mluvčí Ministerstva dopravy Marcely Žižkové nepatří k nejdražším v Evropě. Zároveň upozornila, že poplatky mezi různými letišti není možné vždy přímo porovnávat, nebo do nich podniky promítají odlišné náklady.

Podle ČSA ale například u Boeingu 737-400 platí dopravci za přibližovací služby na tunu váhy letadla například na letišti ve Vídni 123 korun, v Bratislavě 115 korun, ve Frankfurtu 74 korun a ve Varšavě 38 korun. Od data založení státního podniku před deseti lety vzrostla cena v Ruzyni o desetinu ze 185 korun.

ŘLP ve čtvrtek také oznámilo, že chce příští rok zvýšit poplatek za přelety letadel v českém vzdušném prostoru o 31,5 procenta na 34,79 eura (cca 1014 Kč). Tento poplatek je však v porovnání s jinými letišti naopak jeden z nejnižších. Například ve Švýcarsku letecké společnosti za přelet platí 92,38 eura za jednotku (cca 2690 Kč), v Belgii a Lucembursku poplatky dosahují téměř 91 eur. Proti českému poplatku za přelety ČSA neprotestují. ČSA za poplatky vynakládají ročně celkem kolem půl miliardy korun a jejich snížením by mohla firmě poklesnout i její ztráta, kterou letos plánuje na 350 milionů.

Děti žen, které se rozhodly pro utajený porod, možná budou nově přihlášeny k trvalému pobytu i jinde než v bydlišti matky. Počítá s tím poslanecká novela zákona o evidenci obyvatel, kterou sněmovna poslala do závěrečného schvalování. Novelu připravili poslanci opoziční ODS, podle nichž dosavadní znění zákona, který váže trvalý pobyt narozeného dítěte na trvalý pobyt matky, znehodnocuje celý princip utajených porodů. "I po umístění dítěte v dětském domově je dítě k trvalému pobytu přihlášeno v místě trvalého pobytu matky a je tam zasláno i hlášení příslušné matrice o narození dítěte," připomínají.

Vláda novelu loni v prosinci odmítla. Podle ní by úprava mohla v praxi "způsobit nekontrolované přemisťování dětí na základě fiktivních dohod rodičů a ztížit poskytování sociálně- právní ochrany při dohledávání takovýchto dětí". Letos v červnu nicméně kabinet schválil návrh ministerstva vnitra, aby v případě, že se matka rozhodne pro takzvaný utajený porod, bylo narozené dítě přihlášeno k trvalému pobytu na adrese porodnice.

Zákon o utajených porodech schválil parlament loni na jaře s cílem zabránit tomu, aby ženy třeba kvůli strachu z reakce okolí či neúnosným sociálním podmínkám musely zvolit potrat. Právo na takový porod získaly ženy, které nejsou vdané a mají trvalý pobyt v Česku. Norma jim umožňuje, aby porodily své dítě utajeně, ale přitom v nemocnici, tedy s nezbytnou zdravotní péčí. Jestliže o to požádají, je zdravotnická dokumentace související s těhotenstvím a porodem zapečetěna. Otevřít ji lze jen se svolením soudu. V rodném listu není jméno rodičů uvedeno.