Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanec Evropského parlamentu za KSČM Miloslav Ransdorf se podle policie nedopustil výrokem o táboře pro Romy zřízeném za druhé světové války v Letech u Písku trestného činu. Policie nehodlá Ransdorfa obvinit, řekl ČTK zdroj obeznámený s vyšetřováním trestního oznámení, které v květnu podal na europoslance bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a novinář Petr Uhl. Uhlovi vadila Ransdorfova věta, kterou v dubnu argumentoval proti usnesení Evropského parlamentu o Romech, v němž byla Česká republika vyzvána, aby zrušila vepřín stojící v místech bývalého tábora. "Jako historik vím, že se ohledně Letů bezuzdně lže. Žádný skutečný koncentrák tam nikdy nebyl," prohlásil tehdy komunistický europoslanec. Znalci mu dali za pravdu. "V odborném posudku se říká, že nešlo o koncentrační tábor v tom slova smyslu, v jakém ho chápeme," řekl ČTK zdroj.

V trestním oznámení se Uhl opíral o paragraf, podle kterého má být veřejné popírání nebo zpochybňování nacistické a komunistické genocidy potrestáno vězením na šest měsíců až tři roky. Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník na hřbitově v nedalekých Mirovicích. Po výzvě Evropského parlamentu se diskuse o Letech opět rozvířila. Pro zrušení vepřína je i premiér Jiří Paroubek a zmocněnec vlády pro lidská práva a poslanec Svatopluk Karásek. Snahy sice dosud narážely na velkou finanční náročnost přesunu vepřína, nyní ale vláda v rozpočtu na rok 2006 počítá se sumou na jeho odkoupení.

Prezident Václav Klaus nezavrhl myšlenku většinového volebního systému, který by nahrával dvěma nejsilnějším politickým stranám, tedy ODS a ČSSD. V televizní diskusi na Primě oprášil svůj plán, který neúspěšně prosazoval v období opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS v letech 1998-2002. Cestou, jak se vyhnout patovým situacím po volbách a problému křehkých vládních koalic, je podle prezidenta Václava Klause právě změna volebního systému. Proti přijetí většinového systému se v lednu 2001 vyslovil Ústavní soud, který v návrhu z dílny sociálních a především občanských demokratů spatřoval nebezpečí nerespektování polistopadového vývoje.

Prezident ČR se vyjádřil i k marnému úsilí umělců Michaela Kocáb a Bořka Šípka vyvěsit na Hradě také vlajku EU. Klaus jejich snahu považuje za "falešnou". "Není důvod, aby evropská vlajka vlála na Hradě, jsme Českou republikou, ne provincií EU," zdůraznil prezident. Podle něj by nikdy nedovolil, aby jiná vlajka zastínila tu českou. Vlajku EU se na Hradě pokusili ve čtvrtek u příležitosti dne státního svátku vztyčit hudebník Michael Kocáb a výtvarník Bořek Šípek. Jejich záměr ale zmařila v samém počátku Hradní stráž.

Ideologie multikulturalismu a idea sociálního státu v Evropě jsou podle prezidenta Václava Klause příčinami nedávných rozsáhlých nepokojů ve Francii. "Nevytvořil to islám, opravdu si nemyslím, že to vytvořili teroristé tam či onde a Al-Káida. Nemyslím si, že to vytvořila kvalita nebo nekvalita různých sociálních služeb ve Francii," uvedl Klaus. "To není individuální migrace, to není individuální stěhování se, to je prostě masový jev, který byl vyvolán tragickým evropským omylem," vysvětlil Klaus svůj názor na důvody nejhorších nepokojů, jaké Francie zažila od roku 1968.