Zprávy | Z archivu rubriky


Bývalí prezidenti a premiéři v Praze vyzvali představitele Běloruska, Uzbekistánu a Turkmenistánu, aby respektovali lidská práva a dodržovali mezinárodní standardy demokracie. Výzva Madridského klubu, v němž se političtí veteráni sdružují, se vztahuje i na další země s autoritářskými režimy. "Znepokojuje nás zejména vývoj v zemích, jako je Bělorusko, Uzbekistán a Turkmenistán, i zprávy o postupné erozi politických svobod v dalších státech bývalého Sovětského svazu," uvedlo více než 25 bývalých hlav států a vlád v prohlášení Madridského klubu na závěr třídenního zasedání v Černínském paláci. Klub naopak uvítal úsilí o demokratické reformy na Ukrajině, v Gruzii a Kyrgyzstánu. Ve světovém měřítku vyzývá klub k úctě k lidským právům. Během jednání byly například zmíněny Kuba či Barma. Členové Madridského klubu, mimo jiné bývalý prezident USA Bill Clinton a český exprezident Václav Havel, hovořili o přechodu totality k demokracii v zemích Evropy i jinde a o poučení z transformace 16 let od pádu komunismu. Clinton, který přijel s dcerou Chelsea, a Havel patřili k největším hvězdám zasedání. Oba byli mezi hlavními řečníky, často byla vyzdvihována Havlova význačná role po pádu komunismu. Havel se tím cítil být zaskočen. Uvedl, že je dojat a v rozpacích kvůli tomu, jak důležitou historickou roli mu bývalí premiéři a prezidenti přisuzují. "Připadá mi, že jsem omylem historie," prohlásil Havel. Clinton, který pochválil vývoj ve středoevropských zemích, nebyl v Praze poprvé. V pátek zavzpomínal na staré časy a s Havlem a dalšími hosty zašel do jazzového klubu Reduta. Tam si Clinton, zanícený fanoušek tohoto hudebního stylu, kdysi zahrál na saxofon. Tato historka z roku 1994, kdy sem přijel jako americký prezident, se již stala legendární.

Předsedou KDU-ČSL zůstává Miroslav Kalousek. Na sjezdu strany v Plzni s přehledem obhájil funkci a povede křesťanské demokraty v příštích čtyřech letech. Chce přesvědčit voliče, že lidová strana je důvěryhodnou alternativou mezi ODS a ČSSD, která bude bránit vlivu komunistů. Ve sněmovních volbách v příštím roce věří v dvouciferný výsledek. Kalousek považuje svůj mandát za silný - hlasovalo pro něj 249 delegátů z celkem 316 hlasujících, což je téměř 79 procent. Takto silný mandát znamená i velmi silnou odpovědnost, řekl po zvolení. Křesťanské demokraty povede Kalousek čtyři roky, o prodloužení mandátu volených funkcionářů na dvojnásobek rozhodli delegáti sjezdu. Tři stovky delegátů pozdravili lídři obou nejsilnějších stran. Nejdříve předseda ODS Mirek Topolánek vytkl lidovcům, že ve vládě kryjí spolupráci sociálních demokratů s komunisty. Šéf nejsilnější opoziční strany však i přes kritiku počítá s KDU-ČSL při povolebním vyjednávání. Také úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka lidovcům řekl, že zůstávají možným koaličním partnerem sociálních demokratů po příštích volbách. Kalousek je přesvědčen, že jeho strana ve dvou koaličních krizích, při nichž padly vlády sociálních demokratů Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse, obstála. Výzva ke Grossově demisi byla podle něj správnou reakcí na podlomenou důvěru veřejnosti ke koalici i v demokratickou politiku vůbec. V kandidátském projevu pak řekl, že KDU-ČSL tu není proto, aby podpořila ČSSD proti ODS, ani ODS proti ČSSD. Lidová strana má nabídnout voličům "zdravý rozum mezi Modrou šancí a socialismem".

Mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny k nucené správě nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a její oprávněnosti budou požadovat poslanci ODS. Nejsilnější opoziční strana považuje nucenou správu, kterou na VZP uvalil ve čtvrtek ministr zdravotnictví David Rath, za nezodpovědnou a zákonem nepodloženou akci. Na páteční tiskové konferenci o tom informoval předseda ODS Mirek Topolánek. Sdělil rovněž, že ODS dá právníkům přezkoumat, zda vyhlášení nucené správy nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou nebyl trestný čin.

Uvalení nucené správy na VZP pokládá za neopodstatněné i prezident republiky Václav Klaus. Podle něj může situaci pojišťovny ještě zhoršit. Dluh zdravotního pojištění činí údajně již 12 miliard korun. Rostoucím dluhem a zpožďováním plateb zdravotníkům a nemocnicím zdůvodnil ministr své rozhodnutí. Neměl prý také záruky, co se stane se třemi miliardami korun, které stát nyní do VZP nalil.

Podle Topolánka se "spouštěcím mechanismem" nucené správy stala kontrolní zpráva o VZP. "Za naprosto skandální považujeme zfalšování zprávy o kontrole VZP v její neprospěch pod tlakem ministerstva zdravotnictví," uvedl šéf ODS. Svá slova doložil zápisem z předávání protokolu o výsledku kontroly z letošního 8. listopadu. Zástupci ministerstva financí v něm konstatují, že údaje o hospodaření VZP a výdajích na antikoncepci zařadilo ministerstvo zdravotnictví do zprávy až po skončení kontroly proti vůli kontrolorů. O pozměnění výsledků kontroly se zmínila i ředitelka VZP Jiřina Musílková.

Fotbalisté České republiky a Norska neabsolvovali oficiální trénink před barážovým duelem na stadionu Ullevaal, kde se bude hrát, ale na jiném místě. Zápas v Oslu by se měl uskutečnit podle původního plánu v sobotu, konečné rozhodnutí však učiní rozhodčí Massimo Busacca až v sobotu dopoledne. Rozhodlo se o tom na páteční společné schůzce vedení obou týmů a delegáta FIFA. ČTK o výsledku jednání informoval generální sekretář svazu Petr Fousek.

Jubilejní 80. zápas v reprezentačním dresu čeká Vladimíra Šmicra v sobotním duelu baráže mistrovství světa proti Norsku. Ve středeční pražské odvetě se může dočkat 50. duelu reprezentační kapitán Tomáš Galásek. Pokud ale fotbalisté v sobotu uhrají nadějný výsledek, bude v hotelu Praha nejveseleji v neděli: Karel Brückner v ten den oslaví 66. narozeniny.

Pražská Sparta dostala další trest za rasistické projevy svých fanoušků při zápasech fotbalové Ligy mistrů, kvůli jejich chování v Bernu během zářijového utkání s Thunem musí zaplatit pokutu ve výši 1,1 milionu korun. Navíc klub nesmí prodat svým příznivcům vstupenky na nejbližší zápas v soutěži, který sehraje s Ajaxem 22. listopadu v Amsterodamu. Vedení Sparty o trestu, o němž se dozvědělo od disciplinární komise UEFA, informovalo na internetové stránce klubu.

Třicetiletá česká plavkyně Yvetta Hlaváčová chce v příštím roce překonat kanál La Manche oběma směry. O přeplavání úžiny mezi Anglií a Francií tam i zpět se ještě žádný Čech nepokusil. Hlaváčové přislíbil pomoc španělský mistr světa v dálkovém plavání David Meca, jenž letos na konci srpna překonal La Manche v čase sedm hodin a 22 minut a zůstal devatenáct minut za rekordem Němce Christofa Wandratsche. Hlaváčová byla při Mecově plavbě členkou doprovodného týmu.

Norský pilot Petter Solberg se usadil po první etapě v čele Australské rallye, posledního dílu mistrovství světa v automobilových soutěžích. Třetí místo si zatím drží Skot Colin McRae, jenž v posledním klání sezony hájí barvy továrního týmu Škoda Motorsport.

Koncem příštího roku se počet českých vojáků v Afghánistánu zřejmě více než zdvojnásobí. Zatímco letos má Česko v jedné z nejchudších zemí světa kolem 60 armádních příslušníků, příští rok na podzim by jich mělo být až 150. Česká armáda totiž navíc převezme kontrolu nad kábulským letištěm. ČTK to řekl zástupce náčelníka generálního štábu Emil Pupiš. Někteří vládní i opoziční politici však proti rozšíření afghánské mise mají výhrady.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD) si myslí, že zatímco na Balkáně je česká pomoc při obnově nestabilních zemí z geografického i kulturního hlediska logická, v případě Afghánistánu je třeba další navyšování kontingentu pečlivě zvážit. Do jeho obnovy by se podle něj měly ve větší míře zapojit okolní země. Další sociálnědemokratický poslanec Zdeněk Jičínský byl na dnešním zasedání zahraničního výboru ještě kritičtější. "V Afghánistánu nemáme co dělat," prohlásil. Komunista Stanislav Fischer zase poznamenal, že mezinárodní společenství v zemích, jako je Afghánistán nebo Irák, prosazuje pouze silové řešení, místo aby se soustředilo jen na ekonomickou pomoc. Ministr obrany Karel Kühnl mu oponoval: hospodářský rozvoj nemůže začít, dokud není region stabilní.

Česko má 43 vojáků v rekonstrukčním týmu na severu Afghánistánu, dalších 17 mužů působí v Kábulu v meteorologické a pyrotechnické jednotce. Ministerstvo obrany navrhuje, aby se příští rok počet vojáků na severu zdvojnásobil, na podzim má navíc na čtyři měsíce přijet nový kontingent určený k ochraně kábulského letiště. Návrh na české zahraniční mise v srpnu schválila vláda, nyní se jím bude zabývat sněmovna. Na rozdíl od Afghánistánu mají české kontingenty v rámci NATO v Kosovu, při Evropské unii v Bosně a Hercegovině a mnohonárodních silách v Iráku příští rok zůstat v podobném rozsahu jako letos.

Podle opoziční ODS jsou čtyři zahraniční mise najednou pro Českou republiku příliš. Občanští demokraté prohlašují, že jsou ochotni podporovat dvě paralelní operace a za výjimečných okolností tři. Stejně jako při loňském schvalování i letos se počítá s tím, že ODS se postaví proti účasti české armády na operaci EU Althea v Bosně a Hercegovině.