Zprávy | Z archivu rubriky


Bývalý prezident Václav Havel ocenil, že česká diplomacie "opět zaujala zásadový postoj vůči diktátorskému režimu na Kubě". Učinil tak v reakci na další z přestřelek mezi Havanou a Prahou, tentokrát kvůli zákazu oslav českého státního svátku, které se měly konat 28. října v luxusním havanském hotelu. Pozváni byli i kubánští disidenti. Černínský palác se proti zákazu ohradil minulý týden v protestní nótě. Chargé d'affaires kubánského velvyslanectví v Praze Aymée Hernándezová ji ale kategoricky odmítla. "Když se Evropská unie chystala přijmout doporučení členským státům, aby nezvaly disidenty na své národní svátky, tak to dělala zřejmě proto, aby se nestaly podobné věci. Jenomže taková politika je nesmírně krátkozraká. Je to kompromis se zlem, je to vycházení vstříc totalitní moci. Jsem rád, že jsem tehdy přispěl k tomu, že návrh rezoluce nebyl přijat," řekl Havel ČTK. Recepci na počest státního svátku, kterou české velvyslanectví chtělo pořádat v luxusním hotelu, kubánské úřady zakázaly s tím, že to je "kontrarevoluční akce". Byla proto přemístěna do rezidence českého chargé d'affaires Petra Stieglera. Hernándezová v rozhovoru pro agenturu EFE řekla, že "veškerý kubánský disent je vykonstruovaný, najatý Spojenými státy", a "pokud někoho mrzí jednání české vlády, pak je to kubánský lid". Česko-kubánské vztahy jsou dlouhodobě napjaté, proto obě země mají diplomatické zastoupení na nižší úrovni chargé d'affaires. ČR je dlouhodobým kritikem kubánského vůdce Fidela Castra a jeho totalitního režimu. V minulosti prosadila rezoluce OSN kritizující Havanu. Podle někdejšího disidenta Havla je jen "otázkou krátkého času", kdy se Castrův režim zhroutí. Bojovat proti němu může mezinárodní společenství prostřednictvím embarg, diplomatických bojkotů, finanční podporou odpůrců režimu či jejich co možná největším informováním, soudí exprezident. Boj za dodržování lidských práv, mimo jiné na Kubě, se stal jeho hlavní agendou po odchodu z Pražského hradu.

Žalobce souhlasí s verdiktem policie, která před měsícem už podruhé odložila případ zatopeného pražského metra při záplavách v srpnu 2002. Za škody, které tehdy v podzemní dráze povodně způsobily, tak nebude s konečnou platností nikdo stíhán. Vyšetřování sice odhalilo stavební závady v metru, lidi podezřelé z obecného ohrožení se však nepodařilo vypátrat. "Rozhodnutí policie jsem přezkoumal a neshledal jsem v něm pochybení," řekl dnes ČTK státní zástupce s tím, že zprávu o výsledku prověřování odešle Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Podle údajů dopravního podniku způsobily povodně v metru škodu za téměř sedm miliard korun. Vyšetřování příčin zatopení metra policie poprvé odložila už před dvěma lety. Kauzu pak ale znovu otevřela bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Letos v září policie konstatovala, že ve stanicích metra Florenc, Invalidovna, Náměstí republiky a Můstek byly zjištěny stavební závady. Stavební práce tam prý byly provedeny v rozporu s projektovou dokumentací. Vyšetřovatelům se ale už nepodařilo zjistit, kteří pracovníci se v sedmdesátých letech na výstavbě těchto stanic podíleli. Kromě trestní zodpovědnosti stavebních pracovníků se policie zabývala i podezřením, že zatopení metra mohlo zapříčinit jeho pozdní uzavření. V této souvislosti se prověřovala otázka případné viny pracovníků metra, dopravního podniku a městského krizového štábu. Tuto část policie odložila s tím, že ve věci nejde o podezření z trestného činu.