Zprávy | Z archivu rubriky


Situace ve zdravotnictví se ani po jmenování nového ministra, jímž se před týdnem stal David Rath, neuklidňuje. Rath ve čtvrtek uvalil nucenou správu nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Premiér Jiří Paroubek vzápětí vyzval ředitelku VZP k odstoupení. Prezident Václav Klaus pak z Indie vzkázal, že nucenou správu pokládá za neopodstatněný krok, který by mohl situaci VZP ještě zhoršit. Za to si od Ratha i předsedy vlády vysloužil ostřejší slova.

Rath zdůvodnil uvalení nucené správy tím, že dluh VZP stále roste. Schodek překročil deset miliard korun. Ministr podle svých slov prý také nemá záruku, co se stane se třemi miliardami, které stát do VZP nyní nalil. Na veškeré platby a finanční toky bude tedy nyní ve VZP dohlížet nový ministrův náměstek Antonín Pečenka. Dříve působil ve VZP jako vrchní ředitel úseku zdravotní péče, je členem ODS.

Občanští demokraté Pečenku ve svém prohlášení označili za nedůvěryhodnou osobu. Podle prezidenta Klause jmenování člena opoziční strany správcem má jen zakrýt mocenské ambice vlády. Ministr uvedl, že někteří členové ODS jsou obchodně napojeni na VZP. ODS se proti jeho tvrzením ohradila, podle ní jsou osobní a neopodstatněná. Sám Rath byl v 90. letech členem ODS. Podle ministra je nyní hlavní sídlo této strany na Hradě. Klaus ji odtud ze zoufalství, že je ODS neakční, řídí, prohlásil Rath. Paroubek zase uvedl, že prezident situaci ve zdravotnictví nerozumí a neměl by se do praktické politiky míchat.

Podle mluvčího VZP Jiřího Suttnera pojišťovna nucenou správu respektuje. Důvody, které k ní vedly, chce ale analyzovat. Pokud zjistí, že nebyly oprávněné, podnikne právní kroky. Jedním z nich je možnost obrátit se na soud. Ministr Rath ředitelce VZP Jiřině Musílkové pohrozil, že pokud nebude se správcem spolupracovat, pošle na ni policii. Podle ministra se totiž ředitelka VZP snažila bez vědomí správce svolat správní radu pojišťovny. Musílková Rathovy výtky odmítla.

Ministr chce prosadit i změnu zákona, aby jmenování a odvolání ředitele VZP nenavrhovala jako dosud správní rada pojišťovny, ale přímo vláda. Novelu zákona o VZP nyní projednává sněmovna. Její součástí je i ustanovení, že by nynější ředitelka VZP ve funkci skončila v měsíci, kdy by zákon začal platit. Nucená správa je vyhlášena na rok. Pokud by Musílková odstoupila, mohla by VZP mít podle Ratha do šesti týdnů nového ředitele. Za Musílkovou se postavila ODS. Podporují ji i komunisté. S nucenou správou souhlasí, ale jen po nutnou dobu.

Podle představitelů některých zdravotnických organizací je nucená správa krokem k posílení vlivu státu. Jiní od rozhodnutí očekávají ozdravení financí. Předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek považuje tento krok za logické vyústění situace ve VZP. Prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek ho naopak označil za politické gesto, které má "kupovat volební hlasy". Vláda a ministr budou nyní dokazovat, když VZP dostala tři miliardy, že financování zvládají lépe, míní Pekárek. Viceprezidentka České lékařské komory Helena Fousková se obává, že se platby zdravotníkům budou ještě více opožďovat. Všechny úhrady totiž musí správce schválit. Bojí se také toho, aby lidé neztratili k pojišťovně důvěru a nepřešli od ní k jiným pojišťovnám. Jejich odchod by VZP mohl položit, uvedla Fousková.

Josef Mašín, který se v roce 1953 se svým bratrem Ctiradem a dalšími antikomunisty prostřílel na Západ, se do svojí vlasti zatím nehodlá vrátit. Panuje v ní prý totiž nadále komunismus a národ byl obelhán, že již žije v demokracii. Mašín to řekl v Bratislavě. Spolu s ním tam přijel i další ze skupiny Mašínů Milan Paumer.

"Můj bratr a já prozatím nepomýšlíme na návrat do Čech," odvětil Mašín na otázku ČTK. V České republice totiž podle něj nadále legálně existuje "zločinecká organizace" komunistická strana a mnozí bývalí komunisté nadále zastávají svoje funkce. "Je to pro mne velké zklamání, když vidím, že občané v Čechách i na Slovensku vůbec neví, co byla 40. a 50. léta," řekl. V 50. letech, kdy jsem se se svojí skupinou prostřílel skrze hranice, šlo o opravdový třídní boj, kde "komunisté vraždili a zavraždili přátele naší rodiny", vysvětlil. Po svém odchodu do zahraničí Mašín prý přestal mluvit česky, protože si myslel, že komunismus nepadne.

Rok 1989 byl pak pro něj velkým překvapením. "Moje zklamání po roce 1989 přišlo, když jsem najednou zjistil, že po té revoluci komunistická strana zůstala a ti lidé, kteří byli v komunistické straně, byli ponecháni tam, kde byli," uvedl. "Pro mě komunismus v Čechách dále existuje," soudí mladší z bratrů Mašínů, podle něhož bylo dalším zločinem obelhávání národa tvrzením, že již žije v demokracii. Sám je prý spokojen, že žije v USA, kde by se podle Mašína například nemohlo stát, že v čele ústavního soudu stojí Pavel Rychetský - bývalý člen "zločinecké" komunistické strany.

Bratři Ctirad a Josef Mašínové se v roce 1953 prostříleli se svojí protikomunistickou skupinou do východního Německa a po dramatickém pronásledování policií i armádou se nakonec dostali do Západního Berlína. Po cestě na západ zabili několik lidí, což je hlavní důvod, proč jsou v ČR vnímáni kontroverzně. Ve své vlasti nebyli bratři nikdy odsouzeni, ačkoli někteří členové jejich skupiny byli popraveni, nebo dostali dlouholeté tresty. V roce 2001 soud prohlásil, že jejich trestní stíhání bylo promlčeno. Do Česka se vrátil pouze Paumer. K tomu, že si o Mašínech někteří lidé myslí, že jsou vrahy, mladší z bratrů dodává: "Lidé říkají, že jsme zabili dva policajty. Samozřejmě, zabili jsme dva policajty, ale kdo byli? Byli to členové ozbrojené moci komunismu."