Zprávy | Z archivu rubriky


Návrat bývalého kapitána fotbalové reprezentace Pavla Nedvěda do národního mužstva před barážovým dvojutkáním s Norskem je podle všeho už hotovou věcí. Podle úterního vyjádření místopředsedy svazu Vlastimila Košťála, který je zároveň manažerem reprezentace, nic nebrání tomu, aby se záložník Juventusu Turín objevil v nominaci před listopadovými zápasy o účast na mistrovství světa.

Košťál v minulých dnech s třiatřicetiletým Nedvědem jednal. A někdejší reprezentační opora mu prý potvrdila svůj zájem se do národního mužstva vrátit. "Pevně věříme tomu, že Pavlův návrat bude mít ten přínos, který všichni očekáváme. A že pro nás bude tím rozhodujícím jazýčkem na vahách," řekl Košťál.

Nejlepší hráč Evropy roku 2003 se v národním týmu objevil naposledy v semifinálovém utkání loňského ME proti Řecku, v němž si poranil koleno. V září pak Nedvěd oznámil, že se reprezentace kvůli zdravotním důvodům dočasně vzdává a hodlá všechny síly věnovat působení v Juventusu. Do světové kvalifikace pak už nezasáhl. Před závěrečnými zápasy ve skupině s Nizozemskem a s Finskem Nedvěd prohlásil, že jeho konec v reprezentaci je s největší pravděpodobností definitivní. Po několika dnech však své rozhodnutí změnil a oznámil, že národnímu mužstvu chce v duelech proti Norsku pomoci. Reprezentační kouč Karel Brückner zveřejní nominaci na klíčová utkání o MS ve čtvrtek. V jeho výběru by Nedvědovo jméno zřejmě chybět nemělo. Zápas v Norsku se hraje 12. listopadu, pražská odveta o čtyři dny později.

Státní rozpočet skončil na konci října s přebytkem 15,2 miliardy korun, což je nejlepší říjnový výsledek za dobu existence České republiky. Meziročně je to zlepšení o 74,4 miliardy Kč. ČTK o tom informovalo ministerstvo financí. "Očekávám, že deficit státního rozpočtu v roce 2005 bude nižší, než schválila poslanecká sněmovna, a že ČR sníží letos deficit veřejných rozpočtů rychleji, než jak nám ukládá Konvergenční program," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka.

Podle analytičky ING Jany Steckerové rozpočet vykázal překvapivě příznivý výsledek. Za celý letošní rok čeká, že schodek bude přibližně 50 miliard korun. Přebytek rozpočtu na konci října je dobrou zprávou, avšak dá se očekávat, že koncem roku se propadne do červených čísel, uvedl Dufek. "Už říjen tomu napovídá. Celkový rozpočet je v přebytku díky dobrým výsledkům z předchozích měsíců," dodal. Stát s přebytkem hospodaří již pět měsíců v řadě. V srpnu byl přebytek deset miliard a v září téměř 26 miliard korun. Obrovský přebytek státního rozpočtu je výbornou zprávou a ostře kontrastuje s vývojem veřejných financí v okolních středoevropských zemích, uvedla ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. S deficity zápasí zejména Maďarsko, které dokonce muselo odsunout termín pro přijetí eura, uvedla. "I tato dobrá zpráva má své vady na kráse," dodala. Není totiž jasné, proč je pro příští rok opět plánován deficit 74,4 miliardy korun. Stát přitom podle ní letos jednoznačně prokazuje, že je možno hospodařit s přebytkem. "Tento plánovaný deficit pro příští rok je naprosto ekonomicky nezdůvodnitelný," dodala.

Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů uspořádal petiční akci, jejímž cílem je podpořit přijetí zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních. ČTK o tom informoval předseda klubu Milan Kubek. Normu předložila skupina poslanců v reakci na spory o to, zda a v jakém rozsahu privatizovat nemocnice či je měnit na obchodní společnosti.

Iniciátoři petice se obávají, že převod zdravotnických zařízení na obchodní společnosti způsobí rozpad nemocniční sítě a zhorší dostupnost i kvalitu poskytované zdravotní péče. Zároveň mají obavy z toho, že nemocnice převedené na obchodní společnosti budou zdravotníkům snižovat platy, což bude mít za následek jejich odchod do zahraničí nebo do státních zařízení.

Převod nemocnic na obchodní společnosti zakazuje zákon prosazený levicovými poslanci, který začal platit 27. září. Zakazuje převádění nemocnic do doby, než bude přijat zákon o neziskových veřejných zdravotnických zařízeních. Odbory namítají, že obchodní společnosti se musejí orientovat na tvorbu zisku, a budou tedy omezovat nelukrativní péči. Dalším rizikem je, že mohou zkrachovat. Odbory také soudí, že nemocnice - obchodní společnosti budou v honbě za ziskem rozšiřovat nabídku lépe placených ambulantních služeb. Své ambulance přitom mohou obsazovat nekvalifikovanými lékaři, kteří budou ochotni pracovat za nízké mzdy. "Tato nekalá konkurence poškodí soukromé lékaře, kteří budou sice poskytovat kvalifikovanější péči, ale protože budou pro pojišťovny dražší, mohou přijít o smlouvy a zkrachovat. V konečném důsledku se i toto obrátí proti pacientům," stojí v prohlášení LOK-SČL.

Prezident Václav Klaus zatím neoznámil, zda Davida Ratha jmenuje ministrem zdravotnictví, nebo řízením ministerstva pověří premiéra Jiřího Paroubka. Předseda vlády považuje za přirozené, že se ministrem stane Rath a Klaus tak na žádost o jeho vlastní jmenování nebude reagovat. Podle premiéra prezident ale mlží a nutí ho tak, aby jej sám požádal o dočasné svěření zdravotnictví do svých rukou. V pondělí Paroubek navrhl Klausovi své vlastní jmenování do doby, než se ministrem stane Rath. "Bude dobré, aby pan prezident nepokračoval v trapnostech posledních dnů. Nejde mi primárně o to, abych se stal také ministrem zdravotnictví, ale jde mi o to, aby byl tento resort řízen," sdělil ČTK Paroubek. Mluvčí Hradu Petr Hájek předtím uvedl, že prezident má od Paroubka dvě žádosti o jmenování ministrem zdravotnictví. První je pro Ratha, druhá pro premiéra. "Tyto žádosti jdou proti sobě, je zjevné, že oba nemohou usednout na jednu židli. Jakmile se tyto nejasnosti ozřejmí a bude jasné, co vlastně premiér skutečně navrhuje, bude prezident reagovat," uvedl Hájek. Žádost o dočasné pověření měla být podle předsedy vlády vybídnutím, aby prezident ve věci nového ministra zdravotnictví rychle konal. Zvrat do situace přineslo Rathovo oznámení, že z vedení České lékařské komory odstoupí. Paroubek soudí, že Rath tím projevil velkorysost a dobrou vůli, jeho uvedení do vlády podle něj už nic nebrání.

Sněmovna schválila v úterý snížení daní zhruba čtyřem milionům daňových poplatníků. Zákon sníží daně lidem s příjmy do 30.000 korun hrubého měsíčně. Ti ušetří ročně téměř 3000 korun. Lidé s příjmy do 20.000 korun měsíčně ušetří za rok přes 4000 korun. U vyšších mezd roční úspora činí několik stovek korun. Ministerstvo financí odhaduje, že po přijetí zákona se sníží příjmy státního rozpočtu v roce 2006 asi o deset miliard korun. Navíc zhruba o čtyři miliardy korun budou sníženy příjmy rozpočtů krajů a obcí. Snížení inkasa daně z příjmů již vláda započetla do návrhu státního rozpočtu na rok 2006 a do projekce základních parametrů návrhu rozpočtu na rok 2007.

Novela zákona dále upravuje drobným živnostníkům takzvané výdajové paušály. Zatímco při normálním placení daní si podnikatelé musejí schovávat všechny doklady a složitě si vypočítávat daně, při využití paušálů stačí pro výpočet daně celkové příjmy. Podnikatelé si odečtou určité procento příjmů jako výdaj a ze zbylé části si vypočtou daň. Vláda původně navrhovala, aby se paušály zvedly na 50 procent. Poslanci sněmovního rozpočtového výboru ale nakonec prosadili výdajové paušály v ještě větší výši. "Zemědělci budou moci dát do nákladů 80 procent svých příjmů bez prokazování struktury nákladů, 60 procent to bude u živností řemeslných, 50 procent u ostatních a u některých dalších činností to bude pouze 40 procent," řekl člen rozpočtového výboru Jan Mládek (ČSSD). Doplnil, že výdajové paušály jsou nyní 25 procent obecně a 50 procent pro zemědělce. "Toto by mělo být skutečné zjednodušení podnikání pro osoby samostatně výdělečně činné, protože jim to podstatně sníží účetní agendu a také omezí riziko případného zpochybnění nákladů, jak se občas stává," řekl. Na výdajových paušálech nejméně vydělají například právníci, lékaři či tlumočníci a majitelé nemovitostí. Paušál je přitom pouze možností, kterou mohou podnikatelé využívat. Ten, kdo se k nim neuchýlí, musí nadále vést účetnictví a evidovat všechny doklady. Nyní podle některých informací paušály využívá asi 260.000 z 1,2 milionu podnikatelů.