Zprávy | Z archivu rubriky


Sněmovna schválila v úterý snížení daní zhruba čtyřem milionům daňových poplatníků. Zákon sníží daně lidem s příjmy do 30.000 korun hrubého měsíčně. Ti ušetří ročně téměř 3000 korun. Lidé s příjmy do 20.000 korun měsíčně ušetří za rok přes 4000 korun. U vyšších mezd roční úspora činí několik stovek korun. Ministerstvo financí odhaduje, že po přijetí zákona se sníží příjmy státního rozpočtu v roce 2006 asi o deset miliard korun. Navíc zhruba o čtyři miliardy korun budou sníženy příjmy rozpočtů krajů a obcí. Snížení inkasa daně z příjmů již vláda započetla do návrhu státního rozpočtu na rok 2006 a do projekce základních parametrů návrhu rozpočtu na rok 2007.

Novela zákona dále upravuje drobným živnostníkům takzvané výdajové paušály. Zatímco při normálním placení daní si podnikatelé musejí schovávat všechny doklady a složitě si vypočítávat daně, při využití paušálů stačí pro výpočet daně celkové příjmy. Podnikatelé si odečtou určité procento příjmů jako výdaj a ze zbylé části si vypočtou daň. Vláda původně navrhovala, aby se paušály zvedly na 50 procent. Poslanci sněmovního rozpočtového výboru ale nakonec prosadili výdajové paušály v ještě větší výši. "Zemědělci budou moci dát do nákladů 80 procent svých příjmů bez prokazování struktury nákladů, 60 procent to bude u živností řemeslných, 50 procent u ostatních a u některých dalších činností to bude pouze 40 procent," řekl člen rozpočtového výboru Jan Mládek (ČSSD). Doplnil, že výdajové paušály jsou nyní 25 procent obecně a 50 procent pro zemědělce. "Toto by mělo být skutečné zjednodušení podnikání pro osoby samostatně výdělečně činné, protože jim to podstatně sníží účetní agendu a také omezí riziko případného zpochybnění nákladů, jak se občas stává," řekl. Na výdajových paušálech nejméně vydělají například právníci, lékaři či tlumočníci a majitelé nemovitostí. Paušál je přitom pouze možností, kterou mohou podnikatelé využívat. Ten, kdo se k nim neuchýlí, musí nadále vést účetnictví a evidovat všechny doklady. Nyní podle některých informací paušály využívá asi 260.000 z 1,2 milionu podnikatelů.

Státní rozpočet skončil na konci října s přebytkem 15,2 miliardy korun, což je nejlepší říjnový výsledek za dobu existence České republiky. Meziročně je to zlepšení o 74,4 miliardy Kč. ČTK o tom informovalo ministerstvo financí. "Očekávám, že deficit státního rozpočtu v roce 2005 bude nižší, než schválila poslanecká sněmovna, a že ČR sníží letos deficit veřejných rozpočtů rychleji, než jak nám ukládá Konvergenční program," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka.

Podle analytičky ING Jany Steckerové rozpočet vykázal překvapivě příznivý výsledek. Za celý letošní rok čeká, že schodek bude přibližně 50 miliard korun. Přebytek rozpočtu na konci října je dobrou zprávou, avšak dá se očekávat, že koncem roku se propadne do červených čísel, uvedl Dufek. "Už říjen tomu napovídá. Celkový rozpočet je v přebytku díky dobrým výsledkům z předchozích měsíců," dodal. Stát s přebytkem hospodaří již pět měsíců v řadě. V srpnu byl přebytek deset miliard a v září téměř 26 miliard korun. Obrovský přebytek státního rozpočtu je výbornou zprávou a ostře kontrastuje s vývojem veřejných financí v okolních středoevropských zemích, uvedla ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. S deficity zápasí zejména Maďarsko, které dokonce muselo odsunout termín pro přijetí eura, uvedla. "I tato dobrá zpráva má své vady na kráse," dodala. Není totiž jasné, proč je pro příští rok opět plánován deficit 74,4 miliardy korun. Stát přitom podle ní letos jednoznačně prokazuje, že je možno hospodařit s přebytkem. "Tento plánovaný deficit pro příští rok je naprosto ekonomicky nezdůvodnitelný," dodala.

První náměstek ministra zdravotnictví David Rath opustí ve středu 2. listopadu funkci prezidenta České lékařské komory. Abdikační dopis podepsal v úterý a zaslal ho úřadu vlády. Premiér Jiří Paroubek navrhl Ratha do funkce ministra zdravotnictví po odvolané Miladě Emmerové (ČSSD). Kvůli případnému střetu zájmů ho však prezident Václav Klaus nejmenoval. Paroubek proto v pondělí navrhl prezidentovi své vlastní jmenování. Klaus zatím nerozhodl. Chce vyčkat, až se situace kolem obou nominací vyjasní. Paroubek považuje za přirozené, že Klaus nyní jmenuje Ratha.

Rath uvedl, že k odchodu z čela komory se odhodlal jako ke vstřícnému gestu. "Nejsem moc spokojen s tím, jak situace se dostala do určitého patu," řekl. Dodal, že svým rozhodnutím chce vyjít vstříc veřejnosti. Nadpoloviční většina lidí v průzkumu uvedla, že působení v komoře a na ministerstvu považuje za střet zájmů. Rath jej v souběhu obou funkcí podle svých slov nevidí.

Vedením ministerstva je zatím pověřen ministr práce Zdeněk Škromach (ČSSD). Fakticky ho ale řídí Rath. Pokud by se nestal ministrem a funkci převzal předseda vlády, nadále by nejspíš první náměstek zdravotnictví vedl. "Ta situace by nejspíš trvala v této podobě až do voleb. To by záleželo ale na panu premiérovi," řekl Rath rádiu Frekvence 1.

Dodal, že svolal představenstvo i volební sjezd komory. Měl by se uskutečnit 14. ledna. Do sjezdu by podle Ratha mělo vedení komory převzít představenstvo. Tuto skutečnost mnozí lékaři kritizují. Podle komorových řádů by ji totiž nyní měla řídit viceprezidentka Helena Fousková. Ta zopakovala, že je připravena vedení ČLK převzít. Rath ale uvedl, že jí představenstvo vyjádřilo nedůvěru. Viceprezidentka Helena Fousková je připravena jít i k soudu. Řekla to novinářům. Rath vzápětí poukázal na její členství v komunistické straně před listopadem 1989.

Prezident Václav Klaus zatím neoznámil, zda Davida Ratha jmenuje ministrem zdravotnictví, nebo řízením ministerstva pověří premiéra Jiřího Paroubka. Předseda vlády považuje za přirozené, že se ministrem stane Rath a Klaus tak na žádost o jeho vlastní jmenování nebude reagovat. Podle premiéra prezident ale mlží a nutí ho tak, aby jej sám požádal o dočasné svěření zdravotnictví do svých rukou. V pondělí Paroubek navrhl Klausovi své vlastní jmenování do doby, než se ministrem stane Rath. "Bude dobré, aby pan prezident nepokračoval v trapnostech posledních dnů. Nejde mi primárně o to, abych se stal také ministrem zdravotnictví, ale jde mi o to, aby byl tento resort řízen," sdělil ČTK Paroubek. Mluvčí Hradu Petr Hájek předtím uvedl, že prezident má od Paroubka dvě žádosti o jmenování ministrem zdravotnictví. První je pro Ratha, druhá pro premiéra. "Tyto žádosti jdou proti sobě, je zjevné, že oba nemohou usednout na jednu židli. Jakmile se tyto nejasnosti ozřejmí a bude jasné, co vlastně premiér skutečně navrhuje, bude prezident reagovat," uvedl Hájek. Žádost o dočasné pověření měla být podle předsedy vlády vybídnutím, aby prezident ve věci nového ministra zdravotnictví rychle konal. Zvrat do situace přineslo Rathovo oznámení, že z vedení České lékařské komory odstoupí. Paroubek soudí, že Rath tím projevil velkorysost a dobrou vůli, jeho uvedení do vlády podle něj už nic nebrání.

Lidé budou moci své zbývající restituční nároky zřejmě uplatňovat nadále jen do konce letošního roku. Opoziční ODS se v úterý ve sněmovně nepodařilo prosadit novelu zákona o půdě, která měla takzvanou restituční tečku odsunout o čtyři roky, tedy na 31. prosinec 2009. Proti se svou parlamentní většinou postavily vládní ČSSD, část poslanců koaliční Unie svobody a opoziční KSČM. Zkrátka tak asi přijdou zemědělci, kteří se zatím marně na Pozemkovém fondu dožadovali náhradních pozemků. Od příštího roku za ně budou moci získat jen peněžní náhradu. "Finanční náhrada v těchto případech většinou reprezentuje zřetelně nižší hodnotu, než jsou náhradní pozemky," řekl novinářům předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Odmítání novely označil za výsledek "zarputilosti" sociální demokracie, která nechce o ničem takovém jednat, ačkoli navrhovanou normu vláda podpořila. Ve hře je sice ještě návrh lidovce Jana Grůzy, který chce v rámci zákona o rostlinolékařské péči restituční tečku posunout o tři roky v souvislosti s plánovaným zánikem Pozemkového fondu.

Odsunutí restituční tečky odmítla předem Agrární komora ČR. Kvůli náhradě skutečných majetkových křivd nyní odhadem žádá podle prezidenta komory Jana Veleby jen asi v 15 procentech případů o půdu skutečný restituent. Zbytek prý tvoří spekulanti, kteří si od restituentů majetkové nároky koupili. Nárok může spekulant uplatnit v kterémkoli katastru, uvedl předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek. Čeští farmáři proto v září požádali Zgarbu, aby opět umožnil prodej státní půdy nájemcům, kteří na ní hospodaří. Chtějí tak změnit červencové usnesení Pozemkového fondu, které spekulativní nákupy zemědělské půdy s pomocí nakoupených restitučních nároků umožňuje. "K vypořádání zůstaly pozemky asi za dvě miliardy korun," řekl tehdy Veleba, podle něhož zemědělci končící patnáctiletou lhůtu k přihlášení restitučních nároků považují za dostatečně dlouhou.

Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů uspořádal petiční akci, jejímž cílem je podpořit přijetí zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních. ČTK o tom informoval předseda klubu Milan Kubek. Normu předložila skupina poslanců v reakci na spory o to, zda a v jakém rozsahu privatizovat nemocnice či je měnit na obchodní společnosti.

Iniciátoři petice se obávají, že převod zdravotnických zařízení na obchodní společnosti způsobí rozpad nemocniční sítě a zhorší dostupnost i kvalitu poskytované zdravotní péče. Zároveň mají obavy z toho, že nemocnice převedené na obchodní společnosti budou zdravotníkům snižovat platy, což bude mít za následek jejich odchod do zahraničí nebo do státních zařízení.

Převod nemocnic na obchodní společnosti zakazuje zákon prosazený levicovými poslanci, který začal platit 27. září. Zakazuje převádění nemocnic do doby, než bude přijat zákon o neziskových veřejných zdravotnických zařízeních. Odbory namítají, že obchodní společnosti se musejí orientovat na tvorbu zisku, a budou tedy omezovat nelukrativní péči. Dalším rizikem je, že mohou zkrachovat. Odbory také soudí, že nemocnice - obchodní společnosti budou v honbě za ziskem rozšiřovat nabídku lépe placených ambulantních služeb. Své ambulance přitom mohou obsazovat nekvalifikovanými lékaři, kteří budou ochotni pracovat za nízké mzdy. "Tato nekalá konkurence poškodí soukromé lékaře, kteří budou sice poskytovat kvalifikovanější péči, ale protože budou pro pojišťovny dražší, mohou přijít o smlouvy a zkrachovat. V konečném důsledku se i toto obrátí proti pacientům," stojí v prohlášení LOK-SČL.