Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus varoval před omezováním lidské svobody státní mocí a byrokracií a dal najevo, že tendence k takovému vývoji vidí v České republice i v Evropě. "Za prospěšný proto nemohu považovat soudobý domácí i evropský trend směřující k stále většímu dirigismu, regulacím, příkazům a zákazům," řekl na Pražském hradě.

Ve svém projevu Klaus připomněl jarní vládní krizi a výměnu ve funkci předsedy kabinetu, kterou po Stanislavu Grossovi převzal Jiří Paroubek. Prezident soudí, že nastal dílčí politický posun. "Projevilo se to výměnou na postu předsedy vlády, několika novými tvářemi ministrů, i jistou proměnou politického stylu vládnutí," dodal. Uvedl také, že z titulu své funkce se krizové momenty pokoušel tlumit a snažil se podílet na hledání jejich standardního řešení "v rámci mandátu, který rozdali voliči v minulých parlamentních volbách". "Jsem přesvědčen, že se to v podstatě podařilo," prohlásil. Prezidentovi kritici zejména z řad ČSSD naopak tvrdí, že Klaus se nechová nadstranicky a snaží se nahrávat ODS, tedy straně, kterou dlouhá léta řídil.

Prezident také řekl, že nechce hodnotit "velká témata", která letos rozdělovala veřejnost, několik jich ale vyjmenoval. "Ať už jde o dosud neuzavřený problém nárůstu policejních odposlechů, o spory o evropskou ústavu, o různé interpretace postupu policie při srpnové technoparty v západních Čechách, o problémy kolem privatizace Unipetrolu, o nedořešenou koncepci našeho zdravotnictví, o vysoce konfliktní názory na formu legalizace vztahů partnerů stejného pohlaví, o problémy, které plynou ze zvyšující se imigrace, o dopady mezinárodního terorismu na osobní svobodu občanů či o další podobné věci," řekl. Například zásah proti technoparty CzechTek prezident v minulých měsících kritizoval, premiér Paroubek naopak postup policie hájil.

Klaus v projevu několikrát připomněl rok 1918, kdy vznikl samostatný československý stát, a vyjádřil názor, že suverenitu země je třeba dál hájit. "Dějiny však v roce 1918 neskončily a úsilí o naši samostatnost a suverenitu zůstalo dominantním tématem po celé dvacáté století. Bylo by iluzí předpokládat, že tomu bude jinak ve století dvacátém prvním," soudí. Odkaz zakladatelů státu a lidí, kteří za Československo položili život, podle něj zavazuje, "abychom se samostatnosti státu lehkomyslně nevzdávali". "Budoucí generace by nám něco takového neodpustily," řekl Klaus, který je znám jako odpůrce příliš těsné integrace EU a představ o federální Evropě.

Prezident v minulosti opakovaně kritizoval některé nevládní organizace, které podle něj chtějí mluvit do života lidí, aniž k tomu měly mandát z voleb. Toto téma otevřel Klaus i v pítečním projevu. "Naše republika musí být svobodným prostorem pro důsledné uplatňování občanského principu, v němž demokracie nedegeneruje v postdemokracii a v němž se republika svobodných občanů nerozkládá pod náporem různých účelových seskupení, usilujících - pod maskou vznešených frází a bez demokratické legitimace - o politickou moc," řekl. V centru pozornosti musí podle něj zůstat i obrana svobody slova a svobodného šíření názorů médii.

Prezident věří, že čeští občané jsou ve své podstatě sebevědomí, samostatní, tvůrčí, pracovití, poctiví, tolerantní a že svobodu přejí i svým spoluobčanům. Přál by si, aby občanské povědomí sílilo, a to bez ohledu na rozložení politických sil. "Připomínejme si 28. říjen roku 1918 s hrdostí. Nenechme si zastřít jeho obraz malichernostmi, krátkodechým politikařením či nedůstojným poklonkováním. Starejme se o naši krásnou zemi s veškerou péčí. Měl by to být jeden z hlavních cílů našich životů," uvedl.

Prezident Václav Klaus v pátek večer u příležitosti 87. výročí vzniku samostatného státu na Pražském hradě vyznamenal více než 20 osobností. Mezi oceněnými jsou například válečný hrdina Rudolf Pernický, herec Josef Somr a průkopník česko-německého porozumění Franz Olbert. Prezident vyznamenal in memoriam také Michala Velíška, který byl nedávno zastřelen, když se zastal mladé ženy.

Nejvyšším českým státním vyznamenáním je Řád bílého lva. Toto vyznamenání se ještě hierarchicky dělí na tři třídy a dvě skupiny - občanskou a vojenskou. Řád bílého lva první třídy prezident propůjčil Rudolfu Pernickému, účastníkovi druhého zahraničního odboje ve Francii a Británii. Pernický pak v prosinci 1944 velel výsadkové skupině, která se účastnila i domácího odboje. V roce 1948 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k 20 letům těžkého žaláře a strávil 11 let v uranových dolech.

Další Řád bílého lva první třídy prezident propůjčil in memoriam Josefu Buršíkovi, účastníkovi bojů v jednotce Ludvíka Svobody u Kyjeva. V listopadu 1949 byl tento muž zatčen a odsouzen na 14 let vězení. V roce 1950 se mu podařilo uprchnout z vojenské nemocnice. Poté žil s rodinou v Británii, kde aktivně vystoupil proti okupaci Československa v roce 1968 a na protest vrátil svá vysoká sovětská vyznamenání.

Druhým nejvyšším státním vyznamenáním je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Řád první třídy prezident propůjčil Josefu Herczovi, který za druhé světové války bojoval proti nacistům mimo jiné u Dunkerque. Stejné vyznamenání Klaus propůjčil Stanislavu Hlučkovi, který sloužil například jako pilot RAF. V rámci poúnorových represí byl odsouzen a rok vězněn v táboře nucených prací.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka třetí třídy prezident propůjčil páteru Martinu Františkovi Víchovi, který byl v 50. letech ve vykonstruovaném procesu odsouzen na deset let těžkého žaláře a pracoval v uranovém dole. Při závalu byl těžce zraněn, přesto dokázal zachránit život svému spoluvězni, evangelickému faráři.

Jediná medaile Za hrdinství, kterou prezident udělil, patří in memoriam Michalu Velíškovi. V parku na pražském Karlově náměstí se zastal napadené ženy. Útočník ženu ohrožoval střelnou zbraní, kterou pak obrátil proti Velíškovi a dvěma výstřely jej smrtelně zranil. Střihač televize Nova Velíšek po sobě zanechal manželku a téměř roční dcerku.

Dalším státním vyznamenáním je medaile Za zásluhy. Těch prezident Klaus rozdělil nejvíc. Medaili prvního stupně in memoriam udělil Jiřímu Šlitrovi, který svou tvorbou zásadně ovlivnil moderní českou hudbu, divadlo i film. Jeho jméno je spojeno hlavně s divadlem Semafor. Medaili Za zásluhy druhého stupně pak udělil prezident například bývalé předsedkyni Akademie věd Heleně Illnerové, kreslíři Vladimíru Jiránkovi, herci Josefu Somrovi, známému mykologovi Miroslavu Smotlachovi. Medaili dostali také Blažena a Lubomír Rosnerovi, kteří tvoří pěstounskou rodinu. Nyní mají v péči osm dětí, všechny fyzicky či mentálně postižené. Prezident udělil tuto medaili také Franzi Olbertovi, bývalému generálnímu tajemníkovi katolické sekce Ackermannovy obce. Olbert svou prací přispěl k rozvíjení česko-německých vztahů. Medaili Za zásluhy druhého stupně od Klause získali rovněž akademická sochařka Jaroslava Brychtová, sochař Stanislav Kolíbal, in memoriam vědec Jaroslav Koutecký, vědec a honorární konzul České republiky pro Skotsko Paul Millar, vědec Mojmír Petráň, evangelický teolog Petr Pokorný, bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý, vědec Vladimír Vonka, psychiatr Petr Zvolský a také Zdeněk Sternberg, jehož rodina byla za okupace pronásledována, protože otevřeně odmítla říšské občanství. Sternberg osobně pomohl mnoha nuceně nasazeným lidem. Po roce 1948 byl perzekvován komunistickým režimem, nyní se věnuje správě rodového majetku.

Záleží výhradně na prezidentovi, koho se rozhodne ocenit. Své návrhy mu posílají sněmovna, Senát i vláda. Například Senát letos zopakoval svůj loňský návrh, aby prezident vyznamenal šest členů protikomunistické odbojové skupiny, kterou před 50 lety vedli bratři Ctirad a Josef Mašínové. Jejich odbojová činnost nemá dodnes jednoznačný ohlas. Zatímco jedni je považují za hrdiny, druzí je obviňují z toho, že zavraždili nevinné lidi.

Česká národní banka ve čtvrtek zvýšila odhad růstu inflace i domácí ekonomiky. Podle guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy by inflace v horizontu jednoho roku měla činit 3,0 až 4,4 procenta. V předchozí červencové prognóze centrální banka odhadovala růst cen o 2,1 až 3,5 procenta. Výhled hospodářského růstu se rovněž zvýšil, ekonomika by měla letos vzrůst o 4,6 až 5,1 procenta. Tůma nadále vidí českou ekonomiku jako nízkoinflační, přesto ČNB zvedla úrokové sazby o čtvrtinu procentního bodu. Hlavní repo sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, se tak opět vrátila na dvě procenta, tedy na úroveň eurozóny. V souvislosti s novou čtvrtletní prognózou České národní banky se dá předpokládat určitý nárůst úrokových sazeb, řekl Tůma. Své vyjádření ale odmítl upřesnit časově i rozsahem. Připomněl také, že do čtvrtečního zvýšení byla cena peněz v tuzemsku se sazbou 1,75 procenta nějaký čas i nejnižší v Evropské unii. Pod Českem se na ještě nižší hladině 1,5 procenta ocitly již jen sazby švédské centrální banky.

Růst sazeb, ke kterému přikročila Česká národní banka, překvapil většinu oslovených ekonomů. Někteří dokonce upozorňují, že rozhodný krok centrální banky se může do budoucna ukázat jako unáhlený, podobně jako v roce 2004. "ČNB je v rámci regionu známa tím, že se rychle snaží reagovat na změny výhledu ekonomiky, především inflace. Nicméně, příklad jejího loňského zvýšení úroků (červen a srpen 2004) ukazuje, že rychlé preventivní jednání nemusí vždy vést k optimálnímu rozhodnutí," řekl Radomír Jáč z PPF Asset Management. Letos podle něj samotná ČNB uznala, že loňské zvýšení úroků bylo unáhlené. Podle Heleny Horské z Raiffeisenbank k růstu sazeb přispěla mimo jiné "jestřábí" osobnost guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy a očekávané zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou, která má hlavní sazbu rovněž na úrovni dvou procent. Navzdory všeobecnému překvapení na trhu však ekonomové upozorňují, že situace není tak dramatická, jak se může na první pohled zdát. Podle Markéty Šichtařové z Next Finance zapadá rozhodnutí centrální banky do celosvětového vývoje. Úrokové sazby rychlým tempem rostou ve Spojených státech a o zvýšení se diskutuje i v eurozóně, kde je růst sazeb téměř jistotou. Růst úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu je podle ní z makroekonomického pohledu v podstatě symbolický a na hospodářský růst nebude mít zásadní vliv.

Kolem 300 nepotřebných tanků, zhruba 1200 zastaralých obrněných transportérů a bojových vozů a asi 100 letadel a vrtulníků prodala armáda od začátku reformy v roce 2003. Mezi nepotřebnými zbraněmi se i s výzbrojí objevily tanky T- 72, vrtulníky Mi-24 a obrněné transportéry, bez výzbroje letouny L-39 Albatros, vrtulníky Mi-17 a Mi-2 a vyprošťovací tank VT-55. Armáda se také zbavila kolem 2000 automobilů různých typů. Za starou techniku utržila takřka 180 milionů korun. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnilo ministerstvo obrany. Armáda odmítá sdělit, komu a za jakou cenu jednotlivé zbraňové systémy prodává. Je to prý kvůli ochraně obchodního tajemství a plnění přání partnerů. "Platí, že odprodej movitého majetku je prováděn pouze českým fyzickým a právnickým osobám, ministerstvo není oprávněno prodávat přímo do zahraničí," uvedl Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva. Do ciziny se tak zbraně mohou dostat pouze prostřednictvím firem, které k tomu musí na ministerstvu průmyslu a obchodu získat licenci. Tímto způsobem armáda například darovala nepotřebnou munici egyptské vládě či vyvezla dvě stíhačky MiG-21 do západní Afriky. Zatímco vojáci jsou spokojeni, že jim ubývá zastaralá, rezavějící technika, experti zabývající se lidskými právy se obávají, že zbraně mohou být v některých zemích použity k potlačování demokracie či v občanských válkách.

Zhruba 80 až 90 litrů čpavku uniklo ve čtvrtek časně ráno do sklepních prostor zpracovny ryb v Šišmě na Přerovsku. Policisté evakuovali sedm lidí z domů v okolí, nikdo nebyl zraněn. Zároveň uzavřeli příjezdové cesty, zhruba v poledne ale vjezd do vesnice obnovili. Případ vyšetřují pro podezření z ohrožení životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí, rybáři a další odborníci zjišťují případné ekologické škody. Na místě dopoledne zasahovalo téměř 40 hasičů. Prostor kropili vodou a vytvářeli takzvanou čpavkovou vodu, která odtékala do čistírny odpadních vod. Tmelili také chladící boxy, aby zamezili dalšímu úniku. Případem se dále bude zabývat policie a Česká inspekce životního prostředí. K větším škodám na životním prostředí však patrně nedojde. V roce 1995 uniklo z chladícího systému na zimním stadionu v Třebíči zhruba 50 kilogramů čpavku. Příčinou byla závada na uzavíracím ventilu chlazení. V roce 2000 se přibližně 100 kilogramů čpavku dostalo do řeky Dyje v Hodonicích na Znojemsku poté, co pracovníci sladovny čistili chladicí zařízení. Na podzim roku 2001 zkomplikoval únik čpavkových par život lidem v okolí Chebského masokombinátu - celkem 165 obyvatel museli hasiči evakuovat. Opakovala se tak podobná situace z jara téhož roku. V roce 2003 se zhruba 400 litrů čpavku dostalo ze strojovny v bývalém masokombinátu v Hroznětíně na Karlovarsku. Jed vytekl do říčky Bystřice, kde uhynuly stovky ryb.