Zprávy | Z archivu rubriky


Mostecký podnikatel Jiří Zmeškal dostal dvouletý trest s podmínkou na zkušební dobu pěti let za vyhrožování českému státu teroristickým útokem. Konečný verdikt vynesl odvolací pražský vrchní soud, který tak potvrdil červencový rozsudek městského soudu. Muž podle něj hrozil teroristickými útoky na vlaky a požadoval od státu 20 milionů korun za to, že je neprovede. Odvolací soud nevyhověl žalobkyni, která s ohledem na společenskou nebezpečnost jednání žádala, aby šestapadesátiletý Zmeškal šel do vězení. Hrozil mu až osmiletý nepodmíněný trest. Podle soudu však jde o dosud bezúhonného člověka, který se přiznal a projevil lítost. Vyděračské dopisy psal s pocitem, že ho hospodářská politika státu přivedla do dluhů a osobních i pracovních problémů. Žádné další kroky k uskutečnění útoků na železnice ale nepodnikl. Zmeškal státu vyhrožoval přes policejní prezidium, kterému zaslal dva dopisy. První odeslal policejnímu prezidentovi loni 19. února a žádal v něm od státu 16 milionů korun. Jinak prý vykolejí osobní vlak nebo vyřadí brzdy nákladního vlaku. V dopise stát nařkl z toho, že chce zničit malé a střední podnikatele. Zmeškal se tehdy podepsal jako restituent. Odpověď prezidia očekával přes inzerát v Annonci. Inzerát však vyšel jen v pražské příloze a Zmeškal si ho nevšiml. Loni v květnu tak poslal druhý dopis, v němž už žádal 20 milionů korun. K penězům se ale nedostal, o měsíc později ho policie zadržela. Zmeškal při hlavním líčení uvedl, že ho k napsání dopisů přivedl neblahý duševní stav. Po povodních v roce 1997 se prý jeho firma dostala do finančních problémů. Proti verdiktu se již nelze odvolat, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.

Česká národní banka ve čtvrtek zvýšila odhad růstu inflace i domácí ekonomiky. Podle guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy by inflace v horizontu jednoho roku měla činit 3,0 až 4,4 procenta. V předchozí červencové prognóze centrální banka odhadovala růst cen o 2,1 až 3,5 procenta. Výhled hospodářského růstu se rovněž zvýšil, ekonomika by měla letos vzrůst o 4,6 až 5,1 procenta. Tůma nadále vidí českou ekonomiku jako nízkoinflační, přesto ČNB zvedla úrokové sazby o čtvrtinu procentního bodu. Hlavní repo sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, se tak opět vrátila na dvě procenta, tedy na úroveň eurozóny. V souvislosti s novou čtvrtletní prognózou České národní banky se dá předpokládat určitý nárůst úrokových sazeb, řekl Tůma. Své vyjádření ale odmítl upřesnit časově i rozsahem. Připomněl také, že do čtvrtečního zvýšení byla cena peněz v tuzemsku se sazbou 1,75 procenta nějaký čas i nejnižší v Evropské unii. Pod Českem se na ještě nižší hladině 1,5 procenta ocitly již jen sazby švédské centrální banky.

Růst sazeb, ke kterému přikročila Česká národní banka, překvapil většinu oslovených ekonomů. Někteří dokonce upozorňují, že rozhodný krok centrální banky se může do budoucna ukázat jako unáhlený, podobně jako v roce 2004. "ČNB je v rámci regionu známa tím, že se rychle snaží reagovat na změny výhledu ekonomiky, především inflace. Nicméně, příklad jejího loňského zvýšení úroků (červen a srpen 2004) ukazuje, že rychlé preventivní jednání nemusí vždy vést k optimálnímu rozhodnutí," řekl Radomír Jáč z PPF Asset Management. Letos podle něj samotná ČNB uznala, že loňské zvýšení úroků bylo unáhlené. Podle Heleny Horské z Raiffeisenbank k růstu sazeb přispěla mimo jiné "jestřábí" osobnost guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy a očekávané zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou, která má hlavní sazbu rovněž na úrovni dvou procent. Navzdory všeobecnému překvapení na trhu však ekonomové upozorňují, že situace není tak dramatická, jak se může na první pohled zdát. Podle Markéty Šichtařové z Next Finance zapadá rozhodnutí centrální banky do celosvětového vývoje. Úrokové sazby rychlým tempem rostou ve Spojených státech a o zvýšení se diskutuje i v eurozóně, kde je růst sazeb téměř jistotou. Růst úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu je podle ní z makroekonomického pohledu v podstatě symbolický a na hospodářský růst nebude mít zásadní vliv.

Kolem 300 nepotřebných tanků, zhruba 1200 zastaralých obrněných transportérů a bojových vozů a asi 100 letadel a vrtulníků prodala armáda od začátku reformy v roce 2003. Mezi nepotřebnými zbraněmi se i s výzbrojí objevily tanky T- 72, vrtulníky Mi-24 a obrněné transportéry, bez výzbroje letouny L-39 Albatros, vrtulníky Mi-17 a Mi-2 a vyprošťovací tank VT-55. Armáda se také zbavila kolem 2000 automobilů různých typů. Za starou techniku utržila takřka 180 milionů korun. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnilo ministerstvo obrany. Armáda odmítá sdělit, komu a za jakou cenu jednotlivé zbraňové systémy prodává. Je to prý kvůli ochraně obchodního tajemství a plnění přání partnerů. "Platí, že odprodej movitého majetku je prováděn pouze českým fyzickým a právnickým osobám, ministerstvo není oprávněno prodávat přímo do zahraničí," uvedl Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva. Do ciziny se tak zbraně mohou dostat pouze prostřednictvím firem, které k tomu musí na ministerstvu průmyslu a obchodu získat licenci. Tímto způsobem armáda například darovala nepotřebnou munici egyptské vládě či vyvezla dvě stíhačky MiG-21 do západní Afriky. Zatímco vojáci jsou spokojeni, že jim ubývá zastaralá, rezavějící technika, experti zabývající se lidskými právy se obávají, že zbraně mohou být v některých zemích použity k potlačování demokracie či v občanských válkách.

Zhruba 80 až 90 litrů čpavku uniklo ve čtvrtek časně ráno do sklepních prostor zpracovny ryb v Šišmě na Přerovsku. Policisté evakuovali sedm lidí z domů v okolí, nikdo nebyl zraněn. Zároveň uzavřeli příjezdové cesty, zhruba v poledne ale vjezd do vesnice obnovili. Případ vyšetřují pro podezření z ohrožení životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí, rybáři a další odborníci zjišťují případné ekologické škody. Na místě dopoledne zasahovalo téměř 40 hasičů. Prostor kropili vodou a vytvářeli takzvanou čpavkovou vodu, která odtékala do čistírny odpadních vod. Tmelili také chladící boxy, aby zamezili dalšímu úniku. Případem se dále bude zabývat policie a Česká inspekce životního prostředí. K větším škodám na životním prostředí však patrně nedojde. V roce 1995 uniklo z chladícího systému na zimním stadionu v Třebíči zhruba 50 kilogramů čpavku. Příčinou byla závada na uzavíracím ventilu chlazení. V roce 2000 se přibližně 100 kilogramů čpavku dostalo do řeky Dyje v Hodonicích na Znojemsku poté, co pracovníci sladovny čistili chladicí zařízení. Na podzim roku 2001 zkomplikoval únik čpavkových par život lidem v okolí Chebského masokombinátu - celkem 165 obyvatel museli hasiči evakuovat. Opakovala se tak podobná situace z jara téhož roku. V roce 2003 se zhruba 400 litrů čpavku dostalo ze strojovny v bývalém masokombinátu v Hroznětíně na Karlovarsku. Jed vytekl do říčky Bystřice, kde uhynuly stovky ryb.