Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) popírá informace tisku, že by se již rozhodl při výběru nového ministra kultury. O tom, že Paroubek povolá do vlády Vítězslava Jandáka informuje například Nedělní Blesk. Jméno bude znát veřejnost v pondělí, řekl Paroubek ČTK. "Jasno určitě není, budu jednat ještě s jedním kandidátem, a to s Jiřím Srstkou, a teprve poté se rozhodnu. Jméno nového ministra by mělo být známo v pondělí kolem 17:00", uvedl. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová se domnívá, že premiér oznámí jméno na zasedání předsednictva vlády. Ve hře jsou tři kandidáti. Jedním je herec a ředitel zlínského festivalu dětských filmů Vítězslav Jandák, dalším šéf české účasti na letošní výstavě Expo v Japonsku Vladimír Darjanin a třetím někdejší ředitel Národního divadla v Praze Jiří Srstka. Všichni tři zvažovaní adepti jsou nestraníci. Paroubek chce, aby nový ministr kultury nebyl politik, ale spíše člověk z kulturní sféry, který dobře zná fungování státní správy a samosprávy, má přehled o práci neziskových organizací a v neposlední řadě má blízko k sociální demokracii, která má na obsazení tohoto křesla nárok. Srstka byl mezi trojici zařazen až po výhradách části umělců vůči Darjaninovi a Jandákovi. Paroubek proto umělce, mezi nimiž byli například Zdeněk Svěrák, Jan Kraus, Břetislav Rychlík či Jiří Králík, přijal a na základě jejich doporučení doplnil na seznam kandidátů bývalého ředitele Národního divadla. Darjanina a Jandáka se posléze zastali jejich spolupracovníci a přátelé. Darjanina především členové jeho poradního sboru na Expu, například šéf Národního divadla Daniel Dvořák, ředitel Národního muzea Michal Lukeš nebo ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík. Za Jandáka se pak postavili režisér Juraj Herz, jeho manželka, herečka Tereza Pokorná, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová, scénárista Martin Bezouška či šéf divadla Unglelt Milan Hein.

Zahraniční turisté zatím kvůli vínu do Česka příliš často nejezdí. Podle analytika cestovního ruchu Jaromíra Beránka chtějí maximálně stovky turistů při cestě do ČR navštívit také moravské a české vinice a sklípky. ČR totiž není ve světě známá jako vinařská země na rozdíl od tradičních velmocí, jako je Francie, Itálie a Španělsko, kam jezdí ročně za vínem statisíce turistů z celého světa. Češi však již vinařské stezky objevili. Moravské a české sklípky a vinice i různé akce spojené s vínem, jako jsou ochutnávky, vinobraní či slavnosti mladého vína ročně přivítají statisíce návštěvníků z Česka. Například znojemské vinobraní, při kterém je kvůli ochutnávce vína a burčáku a kulturnímu programu uzavřený pro dopravu celý střed města, navštíví ročně desetitisíce lidí. Na jednu z nejznámějších soutěžních ochutnávek vín o velikonočním víkendu v Šatově jezdí každoročně asi tisícovka příznivců vína. Cizinci navštěvují spíše vinotéky, a to hlavně v Praze. Nejznámější česká vinotéka, Národní banka vín u Karlova mostu, nabízí návštěvníkům možnost ochutnávek a ve spolupráci s cestovními kancelářemi pro ně pořádá také přednáškové cykly o historii českého a moravského vinařství spojené s ochutnávkami. Mezi návštěvníky převažují cizinci, a to hlavně z vinařských zemí, tedy z Francie, Itálie a Španělska, ale také ze států, kde se víno nerodí, tedy ze Skandinávie, řekl Tomáš Beseda z Národní banky vín. Mezi hosty jsou často také Britové, Japonci a Američané. Cizinci se na přednášce naučí orientovat v moravských a českých vinařských oblastech, jakostním členění a podobně.