Zprávy | Z archivu rubriky


Člen katarské královské rodiny Hámid bin Abdal Sání, stíhaný za sex s nezletilými dívkami, odletěl v úterý v podvečer z České republiky. Sáního v pondělí Nejvyšší soud propustil z vazby a zároveň umožnil předání jeho případu do Kataru. "Bylo mi řečeno, že ihned po příletu do Kataru bude Sání vyslechnut," uvedl jeho obhájce Josef Lžičař.

Nejvyšší soud svým verdiktem vyhověl návrhu ministra spravedlnosti Pavla Němce (US-DEU). Sání byl v květnu nepravomocně odsouzen za sex s nezletilými dívkami na dva a půl roku do vězení. Soud o Sáního vině a trestu jednal přesto, že Němec krátce po podání obžaloby rozhodl o předání případu do Kataru. Obvodní soud pro Prahu 2 a poté i Městský soud v Praze však označily Němcův postup za nezákonný a v řízení pokračovaly.

Verdikt Nejvyššího soudu si z Kataru přijela do Česka vyslechnout početná suita. "Bylo tu tak deset až patnáct lidí, z toho tři Sáního bratři. Většina této skupiny odletěla se Sáním," uvedl Lžičař. Katarský princ opustil brány pankrácké věznice v pondělí večer, noc strávil v hotelu. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna s ním byl neustále katarský doprovod, včetně prvního náměstka nejvyššího katarského žalobce.

"Katarská strana mi slíbila, že mi o vyšetřování bude podávat informace," řekl advokát Lžičař. Katar se zavázal, že bude informovat také ministerstvo spravedlnosti. Sáního stíhání je v Česku přerušeno. Pokud Katar nedodrží sliby, může být obvinění zase obnoveno a české úřady mohou žádat Sáního vydání.

Katarské úřady podle Dimuna před několika měsíci zahájily Sáního stíhání za přečiny spáchané v ČR. Mluvčí už dříve řekl, že v Kataru mu hrozí až doživotí. V Česku by mohl dostat nejvýše osm let. Téměř rok si odpykal ve vazbě, která se do trestu započítává. Navíc by mohl po půlce trestu požádat o podmíněné propuštění. Pokud by trest 2,5 roku nabyl právní moci, Sánímu by zbývaly pouhé tři měsíce vězení. Sání přesto chce být do Kataru vydán. Objevují se proto spekulace, že má v Kataru jako člen královské rodiny imunitu a vězení mu nehrozí. Sání je bratrancem katarského emíra.

Lžičař řekl, že český stát nezákonně omezil osobní svobodu jeho klienta, a ten by tak mohl podat žalobu o náhradu škody či ušlého zisku. Měsíčně si prý jako podnikatel vydělal až 60.000 dolarů (téměř 1,5 milionu korun). "Zatím se však k této možnosti nevyjádřil, chce si vše dobře promyslet," uvedl advokát.

První soukromá věznice v Česku by mohla podle odhadu ministerstva spravedlnosti začít fungovat v roce 2009. "Pokud to půjde rychleji, budeme jenom rádi," řekl ČTK mluvčí ministerstva Petr Dimun. Vybudování věznice s ostrahou za zhruba 1,1 miliardy korun součinností státu a soukromého sektoru podpořila minulou středu vláda. "Partner ze soukromého sektoru by měl věznici navrhnout, postavit, pokrýt finanční náklady a provozovat po vymezené období," uvedl mluvčí s tím, že stát bude vybrané soukromé firmě postupně výstavbu splácet. Podle dřívějších mediálních spekulací by mohla být soukromá věznice postavena na Moravě. Výběrové řízení ohledně stavby věznice se patrně uskuteční již na přelomu roku. Samotná stavba by mohla být zahájena koncem příštího roku, případně počátkem roku 2007, míní Dimun. Za další dva roky by mohlo být zařízení pro více než 500 vězňů zprovozněno. Služby a provoz objektu má zajišťovat soukromá firma, kterou si stát bude v podstatě najímat. Stát zajistí ostrahu odsouzených a platbu za poskytované služby, upřesnil mluvčí s tím, že předpokládaná výše této roční platby činí 135 milionů korun.

Podmínky provozu věznice stanoví vězeňská služba. Jednou z nich bude zaměstnanost minimálně 60 procent vězňů, zdůraznil Dimun. Má se tak řešit otázka problematického zaměstnávání odsouzených, včetně odměny za práci, z níž mají hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody. Loni v českých věznicích pracovalo jen asi 45 procent z více než 12.000 práce schopných vězňů.

V Česku je zhruba 19.000 odsouzených a vazebně stíhaných v 35 zařízeních. Z hlediska evropských standardů současná plocha věznic nestačí. V ČR a v dalších postkomunistických zemích, jako jsou Slovensko nebo Maďarsko, je běžné, že v jedné cele bydlí čtyři, šest, osm, ale i šestnáct vězňů. Ubytovací kapacita v plánované soukromé věznici by však již měla podle Dimuna evropský standard splňovat. Na osobu má připadnout šest metrů čtverečních. V současné době přitom české věznice vycházejí z českých předpisů, podle nichž má vězeň nárok na čtyři metry čtvereční.

Energetická společnost ČEZ chystá modernizaci turbín obou bloků jaderné elektrárny Temelín. Chce tak vyřešit problémy s jejich chvěním, kvůli nimž musela v minulosti již několikrát zastavit výrobu elektřiny. ČTK informace, jež jako první zveřejnil týdeník Euro, potvrdil mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Kdy se úpravy na nejaderné části bloků uskuteční, zatím nechtějí zástupci ČEZ uvést. Rekonstrukce zařízení by také měla částečně zvýšit výkon elektrárny.

Odborníci nyní zkoumají všechny možné varianty. "Není to záležitost několika dnů nebo týdne. Je to věc obchodních jednání, otázka předběžných poptávek," uvedl mluvčí. Jasné podle něj není ani to, zda budou muset technici elektrárnu odpojit od sítě na delší dobu, či úpravy provedou při plánovaných odstávkách, kdy se mění palivo. "To vše se zatím řeší," uvedl Nebesář. Vyjadřovat se elektrárenský gigant nechce ani k ceně, na kterou modernizace přijde. Týdeník Euro již dříve uvedl, že podle zdrojů blízkých vedení ČEZ dosáhnou náklady desítek milionů korun. Společnost přitom vyčkává, kolik si za výrobu a instalaci nových dílů řeknou již oslovení producenti zařízení.

Podobná výměna se v minulosti uskutečnila i ve třetím bloku dukovanské elektrárny. ČEZ zde vyměnil systém řízení a kontroly a modernizoval části turbíny. "Obdobnou cestou chceme postupovat v Temelíně, tedy inovovat rotory, při jejich výrobě se poučit z technologických problémů vzniklých na těch starých a zároveň zvýšit výkon jednotlivých bloků," řekl týdeníku Euro šéf divize výroby společnosti ČEZ Jiří Borovec.

Občanské sdružení Jihočeské matky, jež na potíže s turbínami upozorňuje několik let, považuje jejich modernizaci za nestandardní situaci. Upozorňuje, že ani budoucí úpravy nemusejí potíže s chvěním nadobro odstranit. "Je velmi výjimečné rekonstruovat turbíny po tak krátké době od uvedení do provozu. Tato situace je dokladem toho, že jako prototyp je turbína problémové zařízení, především konstrukčně," řekla ČTK Dana Kuchtová ze sdružení. Dodala, že pokud by Temelín již dříve tisícimegawattové stroje nahradil menšími s polovičním výkonem, problémy s chvěním by nenastaly. "Škoda, která zařízení vyrobila, je uměla vyrábět a měla odzkoušené. Tohle je jen důkaz megalomanie Temelína," dodala Kuchtová.

Česká republika dostala od Švédska dalších šest stíhaček Jas-39 Gripen. Letouny před několika dny přistály na čáslavské letecké základně, armáda nyní kontroluje jejich stav. ČTK to řekl mluvčí základny Michal Prejzek. Prvních šest jednomístných stíhaček přiletělo v dubnu. Do konce srpna Švédové dodají poslední dva stroje, které jsou dvojmístné. Přejímka nových letounů potrvá zhruba do konce tohoto týdne, pak budou zařazeny do ostrahy českého vzdušného prostoru. "Zatím vše probíhá bez závad," uvedl mluvčí. Při přebírání prvních šesti gripenů se vyskytly drobné potíže.

Česká republika si 12 jednomístných a dva dvoumístné gripeny pronajala na deset let za téměř 20 miliard korun. Letos v červnu nahradily staré sovětské stíhačky MiG-21. Podle opoziční ODS je však projekt zbytečně nákladný a nekoncepční. Tvrdí, že letadla nejsou dostatečně vyzkoušena.

O pořízení nových nadzvukových letadel sice rozhodla již před rokem vláda Vladimíra Špidly, dodnes však nestojí nový hangár, v kterém mají být špičkové stroje umístěny. "Do října bude dokončena projektová dokumentace, pak následuje výběrové řízení," řekl Prejzek. Dodal, že se stavbou by se mělo začít příští rok, dokončení se plánuje za dva roky. Letadla zatím stojí v takzvaných úlech, provizorních úkrytech. Do budoucna vojáci počítají s dalším hangárem pro bitevníky L-159 Alca.

Vojenské letectvo má zatím osm vycvičených pilotů, kteří předtím prošli několikaměsíčním školením ve Švédsku. V pondělí odletělo na základnu Satenäs dalších sedm mužů. "Jsou to opět zkušení piloti, předtím létali na letounech MiG-21 a L-159," řekl ČTK Vladimír Ficenec z ministerstva obrany. Ve Švédsku zůstanou asi tři měsíce, zbytek školení absolvují již na českých gripenech v Čáslavi. Armáda bude mít nakonec k dispozici 21 pilotů nových stíhaček.

Pronájem letounů provází takzvané offsetové programy, tedy zpětné investice do tuzemské ekonomiky. Podle konsorcia Gripen International vznikly do konce loňského roku v Česku projekty za více než čtyři miliardy korun. Někteří experti však nedávno poukázali na to, že některé kontrakty by se asi uskutečnily i bez pronájmu supersoniků. Staré migy už vojsko vyřadilo. Za 21 stíhaček, z nich část byla v žalostném stavu, podle ministra obrany Karla Kühnla utržilo 2,4 milionu korun. Některé také skončily v muzeích, dva legendární stroje si ponechala i čáslavská základna - více než třicetiletou službu v armádě budou připomínat na betonových podstavcích.

Turisté ze sousedních zemí jezdí nejčastěji do Česka odpočívat a poznávat. Hodně jich přijíždí také ke známým a příbuzným, na služební cesty a kulturní nebo sportovní akce. Naopak málo cizinců do České republiky cestuje na aktivní dovolenou. Vyplývá to z průzkumu, který mezi 8000 Rakušany, Němci, Poláky a Slováky prováděla vládní agentura CzechTourism. Výsledky zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj.

Cizinci vnímají Českou republiku jako bezpečnou zemi s bohatou historií. Již méně příznivou zprávou je, že turisté na Česko nahlížejí poměrně konzervativně, tedy jako na pobytovou zemi, jež není příliš lákavá pro turisty, kteří cestují za aktivní dovolenou, řekl ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Zde je podle něho prostor pro lepší propagaci.

Loni Česko podle statistik a odhadů CzechTourismu navštívilo asi osm milionů cizinců, meziročně jich přijelo o 19 procent více. Z nich téměř dva miliony tvořili Němci, 800.000 Slováci, 400.000 Poláci a necelých 300.000 Rakušané. Podle Martínka jsou to poměrně pozitivní výsledky - žádná jiná země EU totiž nezaregistrovala tak vysoký meziroční nárůst počtu příjezdů cizinců. Letos ministerstvo pro místní rozvoj očekává, že se růst zpomalí na deset procent.

Hosté z okolních zemí přijíždějí na dovolenou do ČR zhruba na 11 až 13 dní, Němci někdy až na třítýdenní pobyty. Dopravují se hlavně soukromými auty, autobusová doprava je na ústupu. Němci i Rakušané vynaloží velkou část peněz na svou českou dovolenou již doma. Kupují totiž pobyty all inclusive, a na místě tak utratí méně. Česko je u Němců sedmým nejčastějším cílem dovolené, u Rakušanů osmým, u Slováků pátým a u Poláků dokonce prvním.