Zprávy | Z archivu rubriky


Fotbalový útočník Milan Baroš podepsal v úterý čtyřletou smlouvu s Aston Villou, kam přišel z Liverpoolu. Přestupová částka činí 9,6 milionu eur (zhruba 284 milionů korun). Baroš se tak stal sedmým nejdražším hráčem v historii českého fotbalu. Před čtyřmi lety při přestupu na Anfield Road za něj Baník Ostrava inkasoval kolem 180 milionů korun. V Aston Ville se Baroš sejde s krajanem Patrikem Bergrem, s nímž nastupoval už v Liverpoolu.

Úterním podpisem smlouvy s birmighamským klubem se uzavřela dlouhá sága. Český reprezentant řešil svou budoucnost v Liverpoolu od předminulé sezony, kdy jej nestavěl Francouz Gérard Houllier. Barošovi nepomohla ani Zlatá kopačka pro nejlepšího střelce mistrovství Evropy, ani změna trenéra. Rafael Benítez dal několikrát jasně najevo, že s třiadvacetiletým útočníkem v budoucnu nepočítá.

Od začátku přestupního období v červnu tak Baroš s manažerem Pavlem Paskou řešili záplavu nabídek. Postupně zkrachovala jednání s Valencií, Lyonem, Schalke a dalšími uchazeči, nejvytrvalejší byl zájem Aston Villy. Před několika dny se pro jeho přestup z Liverpoolu vyslovil i reprezentační kouč Karel Brückner.

Liverpool, v jehož dresu na jaře Baroš korunoval téměř čtyřleté působení triumfem v Lize mistrů, opustil bez výčitek. "Přestup do Villy pro mě není krok zpátky. Je to kvalitní klub a budu tam mít lepší pozici," citoval jej server uefa.com. Za Liverpool odehrál v lize 68 zápasů, v nichž nastřílel 19 branek.

Církev chce zpět Františkánskou zahradu v centru Prahy v těsném sousedství Václavského náměstí. Provincie bratří františkánů podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu na určení vlastnictví pozemků veřejně přístupné zahrady. Soud vyhověl jejímu návrhu na předběžné opatření, aby zabránil první městské části v plánovaném rozšíření dětského hřiště, informoval v úterý starosta Prahy 1 Vladimír Vihan. Záměr církve potvrdil ČTK provinciál františkánů Jan Dohnal. Františkáni, kteří působili v klášteře Panny Marie Sněžné na Novém Městě až do komunistického záboru v roce 1950, chtějí aby jim byly vráceny pozemky, které jim staletí patřily. Na péči o zahradu ale nemají dost peněz. Starost o park chtějí proto svěřit někomu jinému. V tuto chvíli ještě nevědí, kdo by to měl být. "Mohla by to být třeba i první městská část," poznamenal Dohnal.

Církev o restituci pozemků původně nepožádala. Domluvila se s Prahou 1 na tom, že městská část obnoví park a bude se o něj starat. Současné vedení Prahy 1 ovšem zatím neví, zda byla dohoda stvrzena písemně. Zahradu v současné době vlastní hlavní město, které ji předalo do správy Prahy 1. Městská část už investovala do obnovy parku v 90. letech miliony korun. Jen běžná údržba ji ročně vyjde na dva miliony korun. Spor vypukl podle starosty v okamžiku, kdy se Praha 1 rozhodla rozšířit hřiště pro nejmenší děti, a to na nevyužitý pozemek podél zdi kláštera. Předpokládá, že se soudní řešení potáhne léta a zablokuje budování zóny pro maminky s dětmi v části metropole, kde je jen málo míst, kde si mohou děti hrát.

Humanitární organizace ADRA vybuduje v nejlidnatější oblasti Keni ambulanci. Zdravotnické zařízení se třemi lůžky a mobilním týmem lékařů vznikne ve vesnici Itibo. Lidé z okolí tam nejvíce trpí malárií, AIDS, onemocněními způsobenými parazity a respiračními nebo kožními chorobami. Novinářům to řekla zdravotní sestra Milena Kalhousová, která v Keni společně se zdravotníkem Alešem Bártou místo pro vznik ambulance hledala. Čeští zdravotníci během své měsíční mise navštívili osm míst, například největší chudinskou čtvrť na světě u Nairobi, kde žije více než milion lidí hluboce pod hranicí bídy. V jihovýchodní části Keni monitorovali situaci sirotků a dětí nakažených virem HIV. Po celou dobu pobytu v případě nutnosti poskytovali zdravotní pomoc.

Ambulance vznikne uprostřed vesnice na pozemku, na kterém již nyní stojí několik budov pro zdravotnickou péči. Objekty jsou ale zchátralé. Stavba i zprovoznění ambulance a rozestavěné porodnice přijde zhruba na 250.000 korun. V centru najdou práci až dva lékaři, dvě zdravotní sestry a laboranti. "Pokud by byl zájem, mohou zde pracovat i čeští lékaři, kteří by se zde věnovali studiu tropické medicíny," dodal Bárta.

Misi do Keni podpořila 200.000 korunami zlínská pobočka ADRA, jež peníze uvolnila ze svého speciálního projektu ADRA ÚL. Projekt se snaží o rozšiřování sítě drobných dárců, z jejichž příspěvků se vytváří takzvaný pohotovostní fond. Přispívá do něj pravidelně zhruba 850 dárců z Česka.

První soukromá věznice v Česku by mohla podle odhadu ministerstva spravedlnosti začít fungovat v roce 2009. "Pokud to půjde rychleji, budeme jenom rádi," řekl ČTK mluvčí ministerstva Petr Dimun. Vybudování věznice s ostrahou za zhruba 1,1 miliardy korun součinností státu a soukromého sektoru podpořila minulou středu vláda. "Partner ze soukromého sektoru by měl věznici navrhnout, postavit, pokrýt finanční náklady a provozovat po vymezené období," uvedl mluvčí s tím, že stát bude vybrané soukromé firmě postupně výstavbu splácet. Podle dřívějších mediálních spekulací by mohla být soukromá věznice postavena na Moravě. Výběrové řízení ohledně stavby věznice se patrně uskuteční již na přelomu roku. Samotná stavba by mohla být zahájena koncem příštího roku, případně počátkem roku 2007, míní Dimun. Za další dva roky by mohlo být zařízení pro více než 500 vězňů zprovozněno. Služby a provoz objektu má zajišťovat soukromá firma, kterou si stát bude v podstatě najímat. Stát zajistí ostrahu odsouzených a platbu za poskytované služby, upřesnil mluvčí s tím, že předpokládaná výše této roční platby činí 135 milionů korun.

Podmínky provozu věznice stanoví vězeňská služba. Jednou z nich bude zaměstnanost minimálně 60 procent vězňů, zdůraznil Dimun. Má se tak řešit otázka problematického zaměstnávání odsouzených, včetně odměny za práci, z níž mají hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody. Loni v českých věznicích pracovalo jen asi 45 procent z více než 12.000 práce schopných vězňů.

V Česku je zhruba 19.000 odsouzených a vazebně stíhaných v 35 zařízeních. Z hlediska evropských standardů současná plocha věznic nestačí. V ČR a v dalších postkomunistických zemích, jako jsou Slovensko nebo Maďarsko, je běžné, že v jedné cele bydlí čtyři, šest, osm, ale i šestnáct vězňů. Ubytovací kapacita v plánované soukromé věznici by však již měla podle Dimuna evropský standard splňovat. Na osobu má připadnout šest metrů čtverečních. V současné době přitom české věznice vycházejí z českých předpisů, podle nichž má vězeň nárok na čtyři metry čtvereční.

Energetická společnost ČEZ chystá modernizaci turbín obou bloků jaderné elektrárny Temelín. Chce tak vyřešit problémy s jejich chvěním, kvůli nimž musela v minulosti již několikrát zastavit výrobu elektřiny. ČTK informace, jež jako první zveřejnil týdeník Euro, potvrdil mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Kdy se úpravy na nejaderné části bloků uskuteční, zatím nechtějí zástupci ČEZ uvést. Rekonstrukce zařízení by také měla částečně zvýšit výkon elektrárny.

Odborníci nyní zkoumají všechny možné varianty. "Není to záležitost několika dnů nebo týdne. Je to věc obchodních jednání, otázka předběžných poptávek," uvedl mluvčí. Jasné podle něj není ani to, zda budou muset technici elektrárnu odpojit od sítě na delší dobu, či úpravy provedou při plánovaných odstávkách, kdy se mění palivo. "To vše se zatím řeší," uvedl Nebesář. Vyjadřovat se elektrárenský gigant nechce ani k ceně, na kterou modernizace přijde. Týdeník Euro již dříve uvedl, že podle zdrojů blízkých vedení ČEZ dosáhnou náklady desítek milionů korun. Společnost přitom vyčkává, kolik si za výrobu a instalaci nových dílů řeknou již oslovení producenti zařízení.

Podobná výměna se v minulosti uskutečnila i ve třetím bloku dukovanské elektrárny. ČEZ zde vyměnil systém řízení a kontroly a modernizoval části turbíny. "Obdobnou cestou chceme postupovat v Temelíně, tedy inovovat rotory, při jejich výrobě se poučit z technologických problémů vzniklých na těch starých a zároveň zvýšit výkon jednotlivých bloků," řekl týdeníku Euro šéf divize výroby společnosti ČEZ Jiří Borovec.

Občanské sdružení Jihočeské matky, jež na potíže s turbínami upozorňuje několik let, považuje jejich modernizaci za nestandardní situaci. Upozorňuje, že ani budoucí úpravy nemusejí potíže s chvěním nadobro odstranit. "Je velmi výjimečné rekonstruovat turbíny po tak krátké době od uvedení do provozu. Tato situace je dokladem toho, že jako prototyp je turbína problémové zařízení, především konstrukčně," řekla ČTK Dana Kuchtová ze sdružení. Dodala, že pokud by Temelín již dříve tisícimegawattové stroje nahradil menšími s polovičním výkonem, problémy s chvěním by nenastaly. "Škoda, která zařízení vyrobila, je uměla vyrábět a měla odzkoušené. Tohle je jen důkaz megalomanie Temelína," dodala Kuchtová.