Zprávy | Z archivu rubriky


Irácký prezident Džalál Talabání přicestuje v pondělí v doprovodu své manželky do Prahy. Česká republika je první evropskou zemí, kterou Talabání navštíví po zvolení do čela státu. V české metropoli zahájí své evropské turné. Při třídenní návštěvě České republiky ho čeká jednání s prezidentem Václavem Klausem, premiérem Jiřím Paroubkem, ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou a zástupci parlamentu. Talabání si také prohlédne pražské památky. Ve středu možná navštíví podnik Aero Vodochody, který mimo jiné vyrábí a opravuje vojenské letouny. Ministr Svoboda předá Talabánímu irácké historické dokumenty, které restaurovali čeští experti.

Irácký velvyslanec Zía Hádí Mahmúd Dabás již dříve uvedl, že Irák má s ČR historické vztahy, chce navázat na ekonomickou spolupráci a dále ji rozvíjet. Návštěva by podle něj mohla být příležitostí pro české podnikatele - například při obnově válkou poničených ropných rafinerií a elektráren. Po zlepšení bezpečnostní situace se začne znovu těžit, uvedl. Prezident s sebou přiveze početnou delegaci, v níž budou političtí a patrně i ekonomičtí ministři. Irák má též zájem na tom, aby se česká armáda podílela na vytvoření jeho ozbrojených sil. Již nyní školí čeští policisté své irácké kolegy přímo na místě. Podle velvyslance se osvědčili. Dabás velmi oceňuje českou pomoc po svržení režimu Saddáma Husajna.

O bezpečnost iráckého prezidenta se při jeho pobytu v Česku bude starat ochranná služba policejního prezidia. Její ředitel Lubomír Kvíčala v rozhovoru pro ČTK srovnal připravovaná bezpečnostní opatření s návštěvou amerického či ruského prezidenta v ČR.

Místopředsedu Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa předchází pověst pragmatického politika a obratného parlamentního vyjednávače, pro jeho odpůrce je na druhé straně zatvrzelým komunistickým demagogem. Do čela komunistické strany nastupuje padesátiletý Filip v době, kdy jsou preference komunistů trvale vysoké a strana má ve volbách v příštím roce šanci stát se druhou nejsilnější frakcí ve sněmovně. Nový předseda komunistů uvedl, že ve funkci předsedy chce hlavně mnohem více komunikovat směrem k veřejnosti. Nebrání se ale označení "Grebeníček s lidskou tváří".

Filip však nedá dopustit na "staré dobré časy" před rokem 1989. Podle Filipa byla listopadová revoluce v roce 1989 odvetou za únorový převrat v roce 1948, po kterém převzali na 40 let vládu v zemi komunisté. Na listopadových událostech roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu, Filip oceňuje pouze to, že jeho stranu opustili "nepoctiví lidé". Členem komunistické strany je Filip od roku 1983. V roce 1991 ho komise pro objasňování událostí 17. listopadu označila za agenta Státní bezpečnosti s krycím jménem Vojta. Obvodní soud v Českých Budějovicích v roce 1992 však konstatoval, že Filip byl registrován bez svého vědomí.

V roce 2002 upozornila Mladá fronta Dnes na případ firmy KAMO, která v polovině devadesátých let vyvezla do Číny a Severní Koreje 250 nákladních automobilů. Filip tvrdil, že u firmy pracoval pouze jako právník. Podle deníku však vyšlo najevo, že se osobně angažoval na vývozu automobilů do takzvané volné obchodní zóny mezi Čínou a Severní Koreou.

Obecná škola, laskavá povídka o jinošském dozrávání a poznávání opravdových životních hodnot, zahájila v pátek ve vídeňském kinu Topkino retrospektivu vybraných děl českého režiséra Jana Svěráka. Za přítomnosti autora, držitele dvou filmových Oskarů za filmy Kolja a Ropáci, se v sále sešla zhruba stovka většinou mladých diváků. Přehlídku připravilo České centrum ve Vídni a potrvá do 12. října. Vedle Obecné školy, kterou Jan Svěrák natočil v roce 1991 podle scénáře svého otce Zdeňka Svěráka, budou v Topkinu nedaleko vídeňského výstavního komplexu Museumsquartier k vidění i oba Oskary oceněné snímky. Promítat se budou také Akumulátor I, Tmavomodrý svět a nízkorozpočtový road movie Jízda. Většina filmů je v angličtině s německými titulky.

"Zajímá mě, jak se bude zdejší publikum tvářit na Ropáky," řekl Svěrák v rozhovoru s ČTK před zahájením filmové přehlídky. "U nás už to lidé znají, říkají si, jo, to je ta mystifikace, ano, ano. Ti, kteří ale netuší, oč půjde, nejprve musejí rozklíčovat, že jde o podvod. Na druhou stranu je ale přitom ta krajina tak šílená, že by to snad bylo možné. V hlavě se jim to musí poprat a to je hezký zážitek," dodal. Za Ropáky, mystifikující ekologický dokument o podivném živočišném druhu, nacházejícím se ve zničené severočeské krajině, získal autor v roce 1988 Oskara v kategorii studentských filmů. Druhé prestižní ocenění americké Akademie filmového umění a věd za nejlepší snímek v cizím jazyce obdržel o devět let později.

"Reakce lidí ve světě jsou hodně podobné jako u nás, i tady to nebude jiné. Vždyť jsme z jedné krve, téměř," konstatoval Svěrák v narážce na léta monarchie. Ve vzdálených zemích prý ovšem vnímají filmy úplně jinak. "Kolju třeba brali v Americe jako takové melodrama, byli dojatí, a vzadu seděly dvě řady emigrantů, kteří se tomu řehtali. Američané se na ně otáčeli a okřikovali je. Japonci zase byli nadšení z Akumulátoru jedna a u Kolji celý sál bručel. Nevím, co to mělo znamenat," řekl režisér.