Zprávy | Z archivu rubriky


Kárný senát České advokátní komory v úterý v Brně rozhodl o třech kárných žalobách na advokáta Zdeňka Altnera, jež jsou spjaty s právními službami pro ČSSD ve sporu o sídlo sociálních demokratů Lidový dům. Ačkoli dostal stotisícovou pokutu za dvojí porušení povinnosti mlčenlivosti vůči klientovi, zásadního kárného obvinění kvůli nepřiměřeným finančním nárokům byl zproštěn. Sociální demokraté zprávu o zproštění kárné žaloby zatím nechtějí komentovat. Místopředseda ČSSD pro řízení Martin Starec řekl, že strana si počká na oficiální zprávu, teprve pak se k ní vyjádří a zváží možné důsledky. Altner na ČSSD soudně vymáhá kolem půl miliardy korun za to, že pro ni v r. 2000 Lidový dům vysoudil. Tvrdí, že ze smlouvy, kterou s ním za ČSSD podepsal v roce 1997 tehdejší předseda strany Miloš Zeman, vyplývala odměna ve výši deseti procent ceny vysouzené nemovitosti. Cenu Lidového domu v pražské Hybernské ulici, kde sídlí sociální demokracie, přitom Altner odhaduje na 1,5 miliardy korun. Zbytek částky, na kterou si nyní činí nárok, tvoří smluvní pokuty a úroky. Celkem po straně nyní žádá více než 591 milionů korun. ČSSD už před víc než čtyřmi lety upozornila na Altnerovy nároky advokátní komoru, která stížnost vyhodnotila jako důvodnou. A ještě v roce 2001 podal předseda kontrolní rady ČAK na advokáta kárné žaloby. Od té doby kárný senát naplánoval zhruba deset jednání, Altner nebo jeho právník se ale vždy z nějakého důvodu omluvili. Rozhodnutí padlo až tento týden. I Altnerovy pohledávky vůči sociálním demokratům nyní řeší soudy. Altner tvrdí, že sám je ve finanční nouzi, a proto soudy žádá, aby mu prominuly poplatky.

Česká filharmonie natáčí už několik let desky pro japonskou společnost Octavia Records, ale snímky nejsou na českém trhu k dostání. Vedení orchestru opakovaně jednalo s firmou o distribuci, její majitel se však vzhledem k cenovým rozdílům obává možnosti nepostižitelného reexportu svých CD zpět z Evropy do Japonska a jejich tamního levnějšího prodeje. Ředitel filharmonie Václav Riedlbauch trvá na tom, že jsou to důvody neopodstatněné a že nejpozději v lednu příštího roku musí už konečně být tyto nahrávky v Česku dostupné, byť třeba za vysoké ceny. Dojednána prý už je dokonce celoevropská distribuce desek jednou nizozemskou společností. Šéfdirigent Zdeněk Mácal je však skeptický - obává se, že majitel japonské firmy tak rychlý a flexibilní nebude. Mácal s ním má své zkušenosti i se zdrženími v přípravě CD k vydání. Oba Češi se přitom shodují, že by filharmonie potřebovala, aby se její nahrávky na trhu, v rozhlase a v nejrůznějších srovnáních - třeba v odborných časopisech - objevovaly i mimo Japonsko.

Na dotaz, zda tedy neshledávají důvody k výměně nahrávací společnosti, odpovídají však záporně. Snímky této firmy mají prý vysokou technickou kvalitu. "Octavia Records je firmou na japonském trhu respektovanou, prodává naše desky zejména při našich koncertech v Japonsku a je v tom úspěšná," řekl novinářům Riedlbauch. Jak přiznal, jinou nabídku filharmonie stejně ani nemá. "Kdo jiný by točil podobné projekty? Celé cykly - Mahlerovy, Dvořákovy, Beethovenovy, Čajkovského a Brahmsovy symfonie...," poznamenal Mácal s poukazem na obecnou krizi světového nahrávacího průmyslu a na fakt, že česká firma Supraphon v podstatě nemá peníze na natáčení orchestrálního repertoáru. U Octavia Records by však prý mohl Mácal mít do dvou let s filharmonií celkově už 45 titulů.