Zprávy | Z archivu rubriky


Větší šanci vyhrát duel o budoucí vedení Úřadu pro ochranu osobních údajů má v Senátu pražský radní Igor Němec (ODS) než dosavadní šéf této instituce Karel Neuwirt. Vyplývá to z vyjádření zástupců senátorských frakcí. Senátoři budou šéfa úřadu vybírat v tajné volbě na nadcházející schůzi a doporučí ho ke jmenování prezidentovi. Občanští demokraté, kteří navrhli Němce, mají v Senátu dominantní postavení. K většině jim chybí několik hlasů, které asi získají mezi nestraníky, odhaduje místopředseda senátorů KDU- ČSL Jiří Stodůlka. "Tady má více šancí každý, koho podporuje ODS, to je zcela evidentní," řekl. Lidovci opětovně navrhli Neuwirta, který úřad vede od jeho vzniku v roce 2000. Šéfka Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová řekla, že Němec by byl jako zkušený politik zřejmě razantnější než Neuwirt. Při setkání se členy klubu navrhoval užší spolupráci se Senátem na ochraně osobních údajů, uvedla. Neuwirt získal úřadu mezinárodní renomé a považuje za potřebné i lidem v Česku zdůraznit důležitost ochrany soukromí, dodala. Místopředseda Senátu Edvard Outrata ještě není rozhodnut, kterému z kandidátů dá přednost. Jasněji má předseda horní komory Přemysl Sobotka. "Budu preferovat nejen zkušenosti, ale i schopnosti jednotlivých kandidátů," uvedl. Úřad na ochranu osobních údajů má za úkol především bránit zneužívání osobních dat. Může kvůli tomu kontrolovat veřejné instituce i soukromé firmy, které s těmito údaji pracují. Za porušení zákona jim smí udělit pokutu až deset milionů korun a nařídit zničení shromážděných údajů.

Rozhlasové a televizní poplatky se možná nezvýší, řada senátorů s podporou tohoto zákona váhá. Pokud horní komora příslušnou novelu vrátí sněmovně, může se stát, že poslanci ji už znovu neschválí. Klíčový senátní výbor pro kulturu se nedokázal na postoji k předloze shodnout. Ke schválení ale chyběl jen hlas, bez šancí tedy zvýšení poplatků není. Rozhodnout by o tom měla schůze Senátu, která začíná ve čtvrtek. Poplatky ale přijdou na program zřejmě až příští týden. Sněmovna v červnu schválila novelu ve znění, které počítá s tím, že televizní poplatky vzrostou ze 75 korun měsíčně nejprve na 100 korun, v roce 2007 na 120 korun a o rok později na 135 korun. Za rozhlas by lidé měli místo nynějších 37 korun platit 45 korun. Poplatky nerostly od roku 1997. Předloha ale také předpokládá, že Česká televize postupně omezí reklamu. V roce 2008 by pak měla na veřejnoprávní obrazovce zbýt jen reklama svázaná se sportovními či kulturními akcemi. Právě omezení reklamy je jedním z nejspornějších bodů. Odpůrci tohoto kroku tvrdí, že asi miliardu korun uvolněnou útlumem reklamy v ČT převezmou Nova a Prima, což by podle kritiků deformovalo reklamní trh. Zastánci zrušení reklamy v ČT ale míní, že tento krok pomůže rozjet digitální vysílání novým televizím. Právě ony by se mohly částečně dostat k reklamě uvolněné z ČT. Oponenti ale tvrdí, že digitalizace je v ČR zatím v nedohlednu, takže rušit reklamu v ČT bez toho, aby bylo jasné, kdy se začne vysílat digitálně, je krátkozraké. Ostře proti odebírání reklamy z ČT byl například zesnulý ministr kultury Pavel Dostál. Novela má také ČT a Českému rozhlasu dát účinnější nástroj pro boj s neplatiči. Za poplatníka pokládá každou domácnost, která odebírá elektřinu. Povinnosti platit by se však člověk mohl zbavit čestným prohlášením o tom, že nemá rozhlasový ani televizní přijímač.

Technicky nejjednodušším způsobem usměrnění rušného provozu na dálnici D 1 a snížení nehodovosti je podle Jaroslava Heinricha z brněnského Centra dopravního výzkumu výstavba portálů, na nichž lze podle potřeby měnit dopravní značky. Podle něj by se dal tento takzvaný telematický provoz mezi Prahou a Brnem zavést rychleji, než rozšíření dálnice o další pruhy. S portály s proměnným dopravním značením se lze setkat na německých dálnicích, silničním průtahu ve Vídni nebo na nových dálničních úsecích v Chorvatsku. Portály jsou ovládány z řídících center. V době snížené viditelnosti, tedy za mlhy nebo deště může obsluha snížit v kritických úsecích rychlost projíždějících aut tím, že na portále upraví maximální povolenou rychlost, stanoví zákaz předjíždění v následujícím úseku a podobně. "Lze tak předejít mnoha nehodám. Řidiče je možné o problémech na dálnici varovat ještě před tím, než do mlhy nebo sněžení vjedou," uvedl Heinrich, který se s kolegy v Centru dopravního výzkumu zabývá příčinami nehod. Podle něj by bylo ideální, kdyby byly portály umístěny co nejdříve na některém z kritických úseků; například Praha - Mirošovice nebo Kývalka - Holubice. Pouze světelné tabule ale dopravní komplikace na dálnici nevyřeší. Podle Heinricha je třeba důkladně prozkoumat všechny připojovací a odpojovací pruhy. Ty totiž vznikly v době, kdy byla na dálnicích povolena nejvyšší rychlost 110 kilometrů v hodině. Nyní ale platí rychlost 130 kilometrů v hodině a délka pruhů by proto měla být opět posouzena. Odborníci poukazují i na to, že je nutné více zkoumat, ve kterých úsecích dochází nejčastěji k dopravním nehodám. Problémy mohou být hlavně v české části dálnice. V 60. letech totiž vznikala v místech, kde existovala řada rozestavěných úseků z období konce první republiky. Z hlediska současné dopravy mohou být za mokra tyto klikatící se úseky při rychlé jízdě nebezpečné. Zbytečné jsou stížnosti na to, že se D 1 neustále opravuje, uvedl Heinrich. Podle některých informací nebyla dálnice za dobu nikdy v obou směrech mezi Prahou a Brnem zcela průjezdná, protože na ní bylo vždy alespoň nějaké omezení. "Je to logické. Normální životnost silniční stavby je 20 let," uvedl odborník. Vysvětlil, že v době, kdy se otevírala poslední část dálnice u Brna, se již první otevřený úsek pohyboval na hranici životnosti. Situaci by v současné době nevyřešilo ani to, kdyby začalo ve velkém rozšiřování dálnice na celkem šest jízdních pruhů. Projekt by byl velmi nákladný. Podle Heinricha by zastavil budování další dálniční sítě v ČR a přinesl by ještě větší dopravní komplikace. V souvislosti s projektem by bylo nutné na nejrušnější dopravní tepně v zemi udělat mnohakilometrové uzavírky. Některé dálniční úseky by byly uzavřeny až pět let. "Je nutné hledat levnější řešení. Prvním krokem ke zlepšení situace je opatrnější jízda řidičů," uzavřel odborník.