Zprávy | Z archivu rubriky


Fotbalová Sparta se rozhodla řešit krizi, do níž se dostala během podzimní sezony. Klubový viceprezident Daniel Křetínský na mimořádné tiskové konferenci oznámil, že trenér Jaroslav Hřebík skončil ve funkci hlavního kouče. Jeho nástupce by měl být jmenován do konce týdne. V zákulisních spekulacích se největší šance dávají Stanislavu Grigovi, který na Letné kdysi zářil jako hráč a v loňské sezoně vedl Liberec. O odchodu Hřebíka, pod jehož vedením se mužstvo obhájců titulu potácelo od porážky k porážce, se mluvilo již několik týdnů. Podle zákulisních informací kouč nabídl rezignaci už před týdnem po prohře s Ostravou, ale Křetínský ji nepřijal.

Hřebíkovi ztížily pozici už okolnosti loňského prosincového příchodu, když ve funkci nahradil oblíbeného Františka Straku. Křetínský tehdy přiznal, že právě s Hřebíkem během podzimu některé sparťanské výkony konzultoval. Později sice svá slova o konzultacích zmírnil, ale Hřebík dostal u fanoušků nálepku toho, kdo vyhnal jejich oblíbence. I proto se už od prvních jarních zápasů ozývalo ze sektoru skalních fandů "Hřebík ven". Toto skandování ještě zesílilo v závěru jara, kdy tým prohrával jeden zápas za druhým. Po letní přípravě, během níž si šestapadesátiletý kouč přivedl řadu nových posil, se chvíli zdálo, že odpor fanoušků ustal. Týmu se dařilo v přípravě, povedl se mu i první ligový duel s Plzní. Od té doby ale měly výkony mužstva sestupnou tendenci a zvýšilo se napětí mezi hráči a trenérem, který se vystupňovalo po vyhazovu kapitána Karla Poborského.

Irácký prezident Džalál Talabání pozval české firmy do Iráku. "Mají naši veškerou podporu. Zaručujeme všem dobré podmínky," uvedl Talabání po jednání se svým českým protějškem Václavem Klausem na Pražském hradě. Možnosti se rýsují například při obnově ropných rafinerií a elektráren poničených válkou. Na téma českých investic v Iráku budou obě země jednat ještě v úterý a také ve středu, kdy má Talabání navštívit Aero Vodochody. Fakt, že ČR je první evropskou zemí, kam Talabání po svém zvolení zamířil, dokazuje podle Klause těsné vztahy obou zemí.

V době zahájení operací americké armády a jejích spojenců v Iráku v březnu 2003 patřil Václav Klaus mezi odpůrce zásahu. Bývalý prezident Václav Havel jej naopak podporoval. Později však Havel konstatoval, že svržení diktátorského režimu Saddáma Husajna sice bylo potřebné, bylo ale provedeno "krajně nešikovně". Česká republika provozovala v Iráku po invazi polní nemocnici. Nyní v rámci české mise působí na jihu země na základně Šaíba stovka vojenských policistů a šest zdravotníků. Tři lékaři a tři zdravotní sestry pracují v britské polní nemocnici.

Irácký prezident Džalál Talabání a jeho český protějšek Václav Klaus jednoznačně podporují vstup Turecka do Evropské unie. Novinářům to řekli po jednání na Pražském hradě. Klaus uvedl, že se mu nelíbí pokrytectví některých evropských politiků. Turecko již podle něj investovalo do budoucího členství značný kapitál. Nynější odmítnutí by znamenalo destabilizaci Turecka, soudí Klaus.

Zprávy, jež Bezpečnostní informační služba (BIS) získala o podezřelých finančních transakcích v rámci systému hawala, který využívají i teroristé, měla vždy jen charakter podezření. V Českém rozhlasu to řekl mluvčí BIS Jan Šubert. Uvedl, že v Česku se nevytváří síť pomoci teroristům. Rozhlas uvedl, že BIS zaznamenala v Česku první pokusy o převod větších částek peněz systémem hawala, který používají muslimové a také teroristické organizace. Šubert popřel, že by finanční převody byly velké a v Česku vznikalo teroristické ohrožení. Šubert konstatoval, že na hawale není nic špatného. "My se hawalovou transakcí zabýváme teprve v okamžiku, kdy získáme určité podezření, že by tímto způsobem mohly být vedeny peníze k teroristům," řekl.

Systém hawala je založen výhradně na vzájemné důvěře jeho účastníků. Neúčtují se úroky a finanční toky nelze dohledat. Hawaleři peníze fyzicky neposílají, domluví se, danou sumu vyplatí a později si podobným způsobem zpětnou operací vyrovnají závazky, které vůči sobě mají. "Posílající složí příslušnou částku, obdrží jakýsi kód, tímto kódem se prokazuje člověk, který si v cílové destinaci peníze vyzvedává. Na základě tohoto kódu je mu příslušná částka vyplacena. "Je velice obtížné zjistit, jaké částky jsou posílány a kam jsou posílány," popsal systém hawala ředitel české civilní rozvědky Karel Randák. Uvedl, podle odhadu tajných služeb proteče hawalovým systémem ročně kolem 80 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun).