Zprávy | Z archivu rubriky


Nová koncepce rodinné politiky, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, chce podpořit větší rovnost pohlaví při péči o děti. Jejím cílem je umožnit lidem sloučení rodičovských a profesních rolí. Obsahuje také návrhy opatření, která by měla vést k většímu zapojení otců v rodině. Koncepci by měla v nejbližší době projednat vláda. Spíše než konkrétní kroky však koncepce obsahuje návrhy na vypracování různých analýz. Zatím totiž neexistují žádné studie, o něž by se politická rozhodnutí dala opřít, řekla novinářům vedoucí odboru rodinné politiky ministerstva Michaela Marksová-Tominová. Nově by si oba rodiče mohli rozložit rodičovskou dovolenou, aby šla po částech čerpat až do osmi let věku dítěte. Její celková doba by ale zůstala tři roky, jako je tomu dnes. Autoři koncepce dále navrhují upravit finanční podporu pro rodiny s dětmi.

Některé zákony vycházející z této koncepce již sněmovna projednává. Skupina poslanců z ČSSD navrhla zákon, který by měl pomoci osamělým rodičům dětí, jejichž druhý rodič na ně neplatí. Podle tohoto návrhu by například rozvedené matce s dítětem výživné vyplatil stát, který by jej pak vymáhal na dlužníkovi. Nový návrh zákona o nemocenské, který předložila vláda, by zase umožnil střídání obou rodičů, když se starají o nemocné dítě. Stejný zákon by také dovolil otcům pobírat od sedmého do 28 týdne věku dítěte peněžitou pomoc v mateřství, která dělá 70 procent základní mzdy.

Novinář nemusí policii v trestním řízení prozradit svůj informační zdroj. K tomuto precedenčnímu verdiktu dospěl Ústavní soud (ÚS), když vyhověl stížnosti nezávislého novináře a scenáristy Martina Šmoka na pokutu 40.000 korun, kterou dostal od policie kvůli zamlčení zdroje. ÚS pokutu zrušil. Šmok odmítl prozradit jméno svědka v případu vraždy amerického komisaře pro uprchlíky Charlese Jordana z konce 60. let. Podle ústavního soudce Vojena Güttlera by jedinou výjimkou bylo, kdyby na vyzrazení zdroje byl veřejný zájem. "Například nutnost oznámit závažný trestný čin či jeho pachatele," vysvětlil. O to v tomto případě ale nešlo, protože Šmok sám své zjištění policii oznámil, pouze odmítl sdělit zdroj. "Ten navíc policie mohla sama vypátrat," řekl Güttler.

ÚS musel řešit rozpor mezi zákony o periodickém tisku a o televizním a rozhlasovém vysílání a trestním zákoníkem. První dva garantují utajit zdroj, třetí naopak očekává spolupráci novináře s policejními vyšetřovateli. Soudci dali za pravdu argumentaci Šmokovy advokátky Kláry Veselé-Samkové, která odkázala na Listinu základních práv a svobod a na etický kodex Mezinárodní organizace novinářů. Podle ústavních soudců je ochrana novinářského práva utajit zdroj nutná zejména kvůli takzvané investigativní, tedy pátrací žurnalistice. Úloha médií jako "hlídacího psa demokracie" by jinak podle ústavních soudců mohla být ztížena, investigativní novinářská práce totiž na zdrojích závisí.