Zprávy | Z archivu rubriky


Nejlevnější systém v soutěži na dodávku a provoz elektronického mýtného nabídlo konsorcium Ascom Fela s Damovem a ABD Group. Po otevření všech čtyř došlých nabídek o tom informoval náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek. Společnost je ochotna systém vybudovat a deset let ho provozovat za 15 miliard korun. Výběrová komise začne nabídky posuzovat 6. října. Mýto se má platit od ledna 2007. Druhou nejnižší nabídku podala Autostrade, která chce systém vybudovat a provozovat za 17,5 miliardy, třetí Kapsch spolu s PVT nabídl 22 miliard korun. Nejvyšší nabí EGIS Projects, a to 33,7 miliardy korun. Cenový rozptyl je podle Kubínka poměrně vysoký. Nižší z nabídek se ale pohybují kolem ceny 17 miliard korun, kterou ministerstvo dopravy očekávalo. Ze soutěže vzejde dodavatel, a tím i samotná technologie, kterou se v Česku ujeté kilometry budou měřit. Mýtné mají platit nákladní vozidla nad 12 tun, a to od roku 2007 v první fázi na 970 kilometrech českých dálnic. Později se má zpoplatnění rozšířit na vybrané tahy první třídy. Česko chce z mýtného získávat ročně osm až 12 miliard korun. Nyní z dálničních známek od kamionů vybere asi miliardu korun. Pokud vstoupí od roku 2008 v platnost nová směrnice Evropské komise o mýtném, pak by výnos mohl být ještě vyšší, řekl Kubínek. Systém výběru kritizoval Autoklub. Česko by podle něho mělo preferovat technologii, která bude perspektivní, a nemělo by tedy být nutné vynakládat peníze při sjednocení mýtných systémů v EU. Ta plánuje od roku 2008 spustit satelitní platformu Galileo a na ní časem sjednotit všechny mýtné systémy. Podle MD bude ale vybraná technologie v ČR schopna na jednotný evropský systém bez větších potíží a investic přejít.

Cesta dvou českých policistů na Seychely, kam přijeli kvůli uprchlému podnikateli Radovanu Krejčířovi, skončila. Podle ředitele služby kriminální policie a vyšetřování Petra Želáska nebylo cílem přivézt Krejčíře zpět, ale navázat kontakty se seychelskými kolegy. Krejčíř, který má od poloviny 90. let seychelské občanství, je stíhán jako uprchlý pro podezření z majetkové trestné činnosti a přípravy vraždy celníka. Policii zmizel před třemi měsíci při domovní prohlídce. V rozhovoru s českými novináři řekl, že se odmítá vrátit do Česka, ale se soudy chce spolupracovat. Hledá prý se svými právníky různé možnosti. Jednou z nich může být internetové spojení nebo spojení pomocí videotelefonu. "Chci, aby v České republice co nejdřív dotáhli vyšetřování," prohlásil a dodal, že je nevinný. Na soud do Česka by prý ale přijel pouze tehdy, kdyby mu policie zaručila, že nebude zatčen. Krejčíř také v rozhovoru se zpravodajem ČT hovořil o tom, jak uprchl policii před dvěma měsíci při domovní prohlídce své luxusní černošické vily. Uvedl, že při prohlídce prý měl pouta na rukou pouze asi deset minut. Policie mu také údajně za celou dobu nesdělila obvinění a nechala ho volně chodit po domě. Asi po osmi hodinách podle svých slov z domu volně odešel a po nějaké době, kdy šel pěšky, nasedl do automobilu a odjel, uvedla ČT. Krejčířův útěk stál funkci policejního prezidenta Jiřího Koláře. Někteří ze zasahujících policistů již dříve ČTK řekli, že po celou dobu prohlídky podnikatelovy vily nevěděli, zda byl Krejčíř zadržen. Nikdo z nich údajně nebyl pověřen tím, aby Krejčíře střežil.

Předseda ODS Mirek Topolánek soudí, že ať už z německých voleb vzejde jakákoliv vláda, česko-německé vztahy to zásadně neovlivní. Obává se ale toho, že patový výsledek neumožní zásadní reformy, důležité i pro českou ekonomiku. Politici ČSSD si zase všímají toho, jak německý kancléř Gerhard Schröder dokázal vyvést sociální demokracii z beznadějné situace, a věří v podobný průběh i v České republice. Topolánek ale tvrdí, že srovnávat obě země nelze. Předčasné volby v Německu vyhrál opoziční blok CDU/CSU Angely Merkelové, Schröderova SPD ovšem zaostala jen o necelé procento. Obě strany chtějí vládnout, budou ale těžko hledat většinu. "Patová situace nevytváří prostor pro reformy, které by měly pozitivní vliv na německou, tím pádem evropskou i českou ekonomiku," řekl Topolánek ČTK. Za špatnou zprávu považuje i to, že se zřejmě příliš neposune řešení problémů v Evropské unii. Předseda zahraničního výboru sněmovny Vladimír Laštůvka z ČSSD uvedl, že výsledky německých voleb jsou s ohledem na předvolební prognózy překvapivé a pro SPD velmi pozitivní. "Jistě to bude motivace i pro českou sociální demokracii v současné situaci a doufejme, že to bude inspirace pro české voliče," řekl. Také premiér a pravděpodobný volební lídr ČSSD Jiří Paroubek ocenil, jak Schröderova SPD dotáhla favorizované křesťanské demokraty, i když tomu málokdo věřil. "Pro české národní zájmy je takováto vyrovnanost volebních výsledků dobrá," řekl premiér v neděli večer. Nečeká žádné podstatné změny ve "vynikajících česko-německých vztazích".

Se zpožděním delším než pět minut jezdí v současnosti asi 7,7 procenta vlaků Českých drah. Přesnost vlaků se ale zlepšuje, za rok se zvýšila o půl procentního bodu. Na čas jelo v prvním pololetí 92,3 procenta z 2,5 milionu vlaků, což odpovídá spolehlivosti vlaků v západní Evropě, například v Německu nebo ve Velké Británii, řekl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Tradičně nejpřesněji jezdí osobní a spěšné vlaky, kterých je současně nejvíce. V mnoha případech mají krátké trasy, jejich jízdu neovlivňuje větší množství přípojů ani provoz ostatních osobních a nákladních spojů či případná zpoždění vzniklá u zahraničních železnic, vysvětlil mluvčí. Z 2,3 milionu sledovaných osobnícjů na českých tratích bylo v loňském prvním pololetí jen na úrovni 55 procent, letos od ledna do června dosahovalo úrovně 78 procent. Nejrychlejší a nejkomfortnější mezistátní vlaky EuroCity pak na našem území dosahují přesnosti ještě o téměř deset procent vyšší. Zpoždění vlaků nejvíce ovlivňují stavební práce v několika úsecích koridorů, především na spojovací větvi Česká Třebová - Přerov, a rozsáhlé výluky a modernizace, například na většinou jednokolejné trati Plzeň - Cheb či v rámci elektrizace tratě Karlovy Vary - Chomutov. Přesnost vlaků negativně ovlivňuje také porušování zákona o provozu na silničních komunikacích, kdy řidiči nerespektují výstražnou signalizaci. V důsledku střetu auta s vlakem na přejezdech dochází k mnohahodinovým mimořádným výlukám a zdržením spojů, dodal Šťáhlavský. Osobními vlaky Českých drah cestuje ročně téměř 180 milionů cestujících. ČD jsou tak desátým největším dopravcem v Evropě. V nákladní dopravě jsou dokonce šestou největší evropskou železniční společností.

Strakoničtí policisté začali vyšetřovat víkendový koncert neonacistických kapel ve Křtěticích na Strakonicku pro podezření z propagace nacismu. Zatím však nikoho neobvinili. O tom, zda budou stíhat konkrétní účastníky, rozhodnou až po rozboru záznamů pořízených při koncertu a po konzultaci se státním zástupcem. Policie už ustanovila zvláštní pracovní skupinu, v níž jsou i specialisté na boj s extremismem. ČTK o tom informoval mluvčí jihočeské policie Dušan Klícha. Koncert v místní restauraci, ohlášený jako oslava svatby, přilákal na 500 příznivců extremistických skupin z Česka a ze zahraničí. Skončil bez incidentů, na jeho průběh dohlíželo asi sto policistů. Jak mluvčí napsal v tiskové zprávě, v průběhu večera vyšlo najevo, že uvnitř pohostinství mohla být páchána trestná činnost s podtextem jevů extremismu. Protirasističtí aktivisté ale kritizují policii za to, že proti účastníkům koncertu nezasáhla. Lidem ze sdružení Tolerance a občanská společnost se nelíbí, že policisté zůstali nečinní, když se ze sálu ozývala rasistická hesla. Podle aktivistů účastníci koncertu provolávali jméno nacistického pohlavára Rudolfa Hesse a skandovali heslo Bílá síla. Někteří novináři slyšeli ze sálu i výkřiky Sieg Heil.

Vojenský speciál dovezl šestici malých pacientů z Iráku

Do Prahy v pondělí přiletěl vojenský speciál, který přivezl šestici iráckých dětí v doprovodu příbuzných. V motolské nemocnici se podrobí operaci srdce. Na léčení malých pacientů se budou podílet i dva pediatři z jihoirácké Basry. "V Česku je čeká asi tříměsíční školení na našem pracovišti," řekl novinářům Tibor Klein z dětského kardiocentra Motolské nemocnice. "Čekám, že se tu naučím vše důležité o dětské kardiologii," řekl ČTK Ahmed Hamza, jeden z pediatrů, kteří do Prahy přiletěli. Spolu se svým kolegou a českými odborníky se podílel i na výběru dětí, které v motolské nemocnici podstoupí operaci. "Vybral jsme si tuto práci, abych mohl zachraňovat životy našich dětí," řekl Hamza. Šestice malých pacientů trpí vrozenými srdečními vadami. Kdyby v Česku nepodstoupily operaci, část dětí by nevyhnutelně zemřela a část by měla zkrácený život, soudí Klein. Po chirurgickém zákroku je ještě čeká několik týdnů zotavování. "Jsou to pro nás standardní úkony, děti se do Iráku vrátí úplně zdravé," řekl Klein. Vládní projekt Medevac pomohl od roku 2003 již 26 dětem, které měly nemocné srdce a léčily se v České republice. Česká republika pomáhá válkou poničenému Iráku v různých oblastech. Přímo v Iráku je malý chirurgický tým, který ošetřuje místní obyvatele i vojáky z mezinárodních jednotek. Své irácké kolegy tam cvičí necelá stovka českých vojenských policistů. V Bagdádu má ČR pětičlenný tým vojenských instruktorů v rámci NATO. V Česku se zase například školili soudci a diplomaté z Iráku. Vláda také vyčlenila peníze na projekty obnovy země.

V Černínském paláci v Praze, kde sídlí ministerstvo zahraničí, byla odhalena busta Jana Masaryka (1886-1948). Někdejší ministr zahraničí tak má v Praze svůj první pomník. Busta na mramorovém podstavci stojí v chodbě u nádvoří paláce nedaleko místa, kde Masaryk v březnu 1948 tragicky zahynul po pádu z okna. Slavnostního aktu se zúčastnil ministr kultury Vítězslav Jandák, první náměstek ministra zahraničních věcí Jaroslav Bašta a zástupci Společnosti Jana Masaryka. "Masaryk je příkladem člověka, který rozumně a dobře dělal svou práci v každé době," řekl politický vězeň komunistického režimu a Masarykův osobní tajemník Antonín Sum, který bustu věnoval. "Dlouhá léta jsem ji měl doma, ale dnes jsem rád, že bude stát právě tady," řekl. Podle ministra Jandáka byl Masaryk především statečný člověk. Váží si na něm ale také toho, že nikdy neztrácel smysl pro humor, který, jak uvedl, politikům často chybí. Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, byl za druhé světové války členem exilové vlády v Londýně. Po osvobození země nadále zastával úřad ministra zahraničí. Krátce po nástupu komunistů k moci byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod okny svého služebního bytu na nádvoří Černínského paláce. Podle oficiální verze komunistického režimu spáchal sebevraždu. Od začátku se ale spekulovalo o tom, že byl zavražděn. Vyšetřovatelé i psychiatři dospěli k závěru, že Masaryka z okna buď někdo vyhodil, nebo ho ke skoku donutil. V budoucnu bude možná mít Jan Masaryk v Praze i sochu. Stát by mohla v Dolních Chabrech, na Zbraslavi, nebo na náměstí Míru na Vinohradech. Společnost Jana Masaryka s těmito městskými částmi o pomníku jedná a některé již připravují jeho projekt.