Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika má hluboký zájem na zlepšení práce a posílení role Organizace spojených národů, uvedl v rozpravě na Světovém summitu OSN v New Yorku český ministerský předseda Jiří Paroubek. Reprezentativnímu fóru státníků z více než 160 zemí světa připomněl, že ČR se podílí na mírových misích OSN a na jejím Fondu demokracie, je aktivní v ochraně lidských práv a spolu s ostatními státy bojuje proti terorismu. "Věříme, že tyto závazky nám pomohou získat místo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN pro roky 2008 až 2009," prohlásil. V rozhovoru pro Český rozhlas odmítl námitky, podle nichž by bylo členství v Radě bezpečnosti pro ČR drahé.

Paroubek, podobně jako řada jiných řečníků, poukázal na přetrvávající "hlubokou propast" mezi bohatými a chudými zeměmi. Tyto rozdíly, uvedl, se musí snížit a cíle Deklarace tisíciletí, které mimo jiné stanovují snížení extrémní světové chudoby do roku 2015 na polovinu, musí být dosaženy. Ke svému dílu odpovědnosti se hlásí i Česká republika, řekl premiér a připomněl, že je největším dárcem rozvojové pomoci z desítky nových členů Evropské unie. "Česká zahraniční pomoc se více než zdvojnásobila a bude nadále růst," uvedl Paroubek.

Premiér Paroubek na okraj summitu podepsal za Českou republiku mezinárodní úmluvu o potlačování jaderného terorismu. Jako první pod ni ve středu připojili své podpisy šéfové největších jaderných mocností, prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a George Bush. Jde o 13. protiteroristickou konvenci schválenou Valným shromážděním OSN. Smlouva zavazuje vlády členských zemí k trestnímu postihu osob, které nezákonně vlastní jaderné prostředky či radioaktivní materiál. Současně vyzývá členské státy k výměně informací týkajících se boje proti jadernému terorismu. V platnost vstoupí v nejbližší době, jakmile se k ní připojí nejméně 22 států. Už na newyorském summitu se očekává, že ji podepíše více než 50 zemí.

Prezident Václav Klaus vetoval novelu, která má zavést institut korunního svědka. Takto označovaní svědci by byli pachatelé, kteří by mohli počítat se shovívavostí soudců a vyšetřovatelů, kdyby pomáhali při odhalování závažné kriminality. O změně trestního řádu a trestního zákona nyní bude znovu hlasovat Poslanecká sněmovna. Pokud novelu podpoří alespoň 101 ze 200 poslanců, Klausovo veto zvrátí. Již dříve předlohu odmítl i Senát, ale dolní komora jej přehlasovala.

Klaus odmítl novelu zavádějící institut korunního svědka podepsat kvůli tomu, že u tak zásadních právních norem je podle něj třeba souhlasu obou parlamentních komor, informoval ČTK hradní mluvčí Petr Hájek. Sněmovna navíc přehlasovala Senát jen velmi těsně. Vadí mu i to, že zákon mění tradiční chápání pojmu spravedlnosti a práva vůbec. Popírá podle něj dosavadní princip, že každý pachatel má být potrestán. "Vnímání státu jako garanta spravedlnosti se tím oslabuje," uvedl. Pocit pachatelů, že stát by mohl jejich činy tolerovat, může vést k destabilizaci právního vědomí, míní Klaus. "Nelze souhlasit s tím, že pachatel trestného činu nebude souzen za to, co spáchal, ale podle toho, jak atraktivní informace vyšetřovatelům poskytl," zdůraznil. Upozornil také na to, že rozhodující pravomoc rozhodnout o vině a trestu novela přesouvá ze soudu na státního zástupce. Třetím důvodem pro veto byl fakt, že i nynější právní úprava umožňuje přistupovat k pachatelům, kteří se ke svým deliktům přiznají a pomáhají objasnit i jinou trestnou činnost, mírněji než k ostatním. Je možné například podmíněně zastavit trestní stíhání, přihlédnout k polehčujícím okolnostem nebo mimořádně snížit trest, argumentoval prezident.

Vůbec první žárové pohřebiště z mladší doby kamenné v České republice nalezli archeologové v prostějovské průmyslové zóně. Nález je unikátní, protože dosud byly žárové hroby z období 6000 až 5000 let před naším letopočtem v ČR nalezeny jen ojediněle a jejich určení bylo nejasné, řekl ČTK archeolog Miroslav Šmíd z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Nález odborníci učinili zhruba před měsícem. Zveřejnili ho ale až se zpožděním, neboť se obávali nevítaných návštěvníků na vykopávkách. V současné době výzkum pokračuje v nedaleké lokalitě na sídlišti první zemědělské komunity na Moravě.

"Nalezli jsme skupinu 38 žárových hrobů na ploše zhruba 20 krát 30 metrů. Je to unikátní objev, protože o existenci žárových hrobů z tohoto období byly zatím jen neurčité informace. Dostáváme tak odpověď na otázku, jakým způsobem se lidé v mladší době kamenné pohřbívali," uvedl Šmíd. Hroby byly uloženy pouze 30 až 40 centimetrů pod povrchem. Malá hloubka je zřejmě důvodem, proč dosud nebylo podobné pohřebiště objeveno. Byla zřejmě zničena při orbě a podobně. V Prostějově k uchování pomohly i přírodní podmínky, půdy zde kvůli naplavování spíše přibývalo.

K dataci pohřbů odborníkům pomohly předměty, které v nich nalezli. "V hrobech byly uloženy kopytovité klíny. Jedná se o univerzální nástroj, který sloužil jako pracovní nástroj či zbraň. Klíny i nalezená keramika byly přepálené, hořely tedy na hranici s těly zemřelých," vysvětlil archeolog. Žárové pohřebiště překrývalo starší kostrové hroby, kterých archeologové objevili devět.