Zprávy | Z archivu rubriky


Po nedávném schválení tun armádní munice do ručních zbraní pro Gruzii vláda na návrh ministerstva obrany ve středu rozhodla, že Česká republika věnuje dalších 550 tun střeliva Egyptu. Vojsko tvrdí, že mu darování munice uspoří zhruba 50 milionů korun, které by jinak muselo vydat na její ekologickou likvidaci. Podle Jana Pejška z tiskového odboru ministerstva obrany Egypt o munici požádal v dubnu prostřednictvím svého ministra obrany Husajna Tantawy. Dopravu nábojů si vezme na starosti česká společnost, kterou si vybrali zástupci Egypta. "Veškeré náklady spojené s převzetím a přepravou munice budou hrazeny egyptskou stranou," dodal Pejšek.

Karel Dolejší z nevládní organizace Amnesty International (AI) nepovažuje vyzbrojování egyptských bezpečnostních složek za šťastné. "Chovají se dost hrozně - například mučí, to je běžně známo," řekl ČTK. Ministr zahraničí Cyril Svoboda přitom prohlásil, že mezi priority České republiky patří dodržování lidských práv, dodal Dolejší.

Vláda již loni schválila věnování téměř 6000 tun střeliva Afghánistánu a i Gruzie v minulých letech dostala munici z Česka. Mezi dalšími kandidáty na nepotřebný vojenský materiál se objevil například Irák. Rusku se nedávné rozhodnutí české vlády poskytnout Gruzii bezplatně dodávku munice nelíbí. Podle Moskvy to není první případ, kdy se země NATO účastní přezbrojení této zakavkazské republiky. Toto počínání může podle ní vážně destabilizovat situaci v celém regionu pod Kavkazem.

Česká armáda již k prodeji či bezplatnému převodu vyčlenila zhruba 20.000 tun střeliva, dalších 46.000 tun hodlá zlikvidovat. Dosud se zbavila zhruba třetiny tohoto množství.

Památce prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se ve středu před polednem přišlo na lánský hřbitov na Rakovnicku poklonit zhruba sto lidí. Prostého pietního aktu u příležitosti 68. výročí úmrtí T. G. Masaryka se zúčastnili představitelé ministerstva obrany a armády, České obce sokolské, Českého svazu bojovníků za svobodu a několik obyvatel Lán. Věnec zaslal prezident republiky Václav Klaus, u rodinného hrobu rodiny Masarykovy se vedle dalších věnců objevily i prosté kytice. "Díky vám, kteří jste se připojili k této krásné tradici, památka prvního československého prezidenta Masaryka žije a bude žít nadále," řekl ve svém krátkém projevu tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl. V neoficiální části zakončili pietní akt členové sokola, kteří zazpívali oblíbenou Masarykovu píseň Ach synku, synku a státní hymnu.

Tomáš Garrigue Masaryk byl v letech 1918 až 1935 prvním prezidentem Československa, na jehož vzniku se podílel spolu se svým nástupcem Edvardem Benešem a Slovákem Milanem Rastislavem Štefánikem. Úřad hlavy státu zastával nejdéle ze všech prezidentů, kteří stáli v čele Československa a České republiky. Na lánském zámku, který stojí poblíž hřbitova a který byl jeho oblíbeným letním sídlem, Masaryk 14. září 1937 ve věku 87 let zemřel. Bylo to skoro dva roky poté, co na prezidentský úřad ze zdravotních důvodů abdikoval. Jeho ideály mravnosti, pravdy, spravedlnosti a humanity se staly základem československé státnosti a neotřásla jimi ani dlouhá léta diktatur. Většina jeho myšlenek a názorů je podle odborníků aktuálních i pro současnost.

Fond dopravy by měl mít v příštím roce na dopravní infrastrukturu 55,5 miliardy korun, což je více než letos. Počítá s tím jeho rozpočet, který schválila vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr dopravy Milan Šimonovský. Rozhodnout o rozpočtu státního fondu ale ještě musí Poslanecká sněmovna. Letos měl fond k dispozici původně 42,7 miliardy, vláda ale jeho rozpočet navýšila o dalších 4,5 miliardy korun. Rozpočet fondu se proti letošnímu roku zvýšil, protože je v něm zahrnuto i 9,4 miliardy korun na stavbu dálnice D47. Letos stát tuto dálnici jako jedinou nehradí z prostředků fondu, ale prostřednictvím rozpočtu ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy ještě vyjednává s ministerstvem financí o možném navýšení letošního rozpočtu o další čtyři miliardy korun.

Z podílu na spotřební dani z paliv, ze silniční daně a z prodeje dálničních kupónů odhaduje fond v příštím roce výnos 16,1 miliardy Kč, tedy o téměř dvě miliardy vyšší než letos. Důvodem je zvýšení sazeb spotřební daně a dálničních známek. Z privatizace fond předpokládá dotaci 22,2 miliardy korun, tedy srovnatelnou jako v původním rozpočtu pro letošní rok. Původně měla být dotace v příštím roce o dvě miliardy vyšší než letos, vláda však před týdnem rozhodla, že dvě miliardy plánované na příští rok, dá fondu ještě letos kvůli vysoké rozestavěnosti dopravní infrastruktury. Dalších 7,8 miliardy korun získá fond na předběžné financování projektů, které později zpětně uhradí fondy EU. Prioritami ve výdajích fondu budou i v příštím roce stavby na dálniční síti.

Návrh dohody s japonskou bankou Nomura již existuje, ale k jejímu uzavření chybí souhlas všech čtyř stran, tedy České republiky, Nomury, ČSOB a České národní banky, které se účastní jednání. Sdělil to ministr financí Bohuslav Sobotka. Nomura po České republice požaduje v londýnské arbitráži 40 miliard korun jako odškodnění za uvalení nucené správy na IPB a její následný prodej ČSOB. Uzavření dohody komplikují podle Sobotky především "výrazné záruky", které dal český stát v roce 2000 ČSOB. Dohodu navíc ztěžují dopisy bývalých ministrů financí Pavla Mertlíka a Jiřího Rusnoka, které šly údajně nad rámec tehdejších záruk. Posledním důvodem je podle Sobotky skutečnost, že ČSOB sama japonskou banku žalovala. "Nomura chce dohodu, pokud budou staženy všechny žaloby," dodal ministr financí. Jednání s Nomurou však musí skončit během několika týdnů. Blíží se totiž konec londýnské arbitráže. Arbitrážní rozhodnutí by mělo údajně padnout do konce října.

Lidové noviny ve středu informovaly, že mezi ministrem financí a premiérem Jiřím Paroubkem se kvůli dohodě s Nomurou rozhořel spor. Premiér se na základě informací tajných služeb obává, že stát by mohl ve sporu prohrát, a proto usiluje o urovnání všech sporů mezi ČR a Nomurou. Sobotka naopak tvrdí, že stát se nemůže s Nomurou dohodnout bez účasti ČSOB. Ta také trvá na tom, že bez její účasti nemůže být spor urovnán. Podle zdroje Lidových novin se Paroubek při červencové návštěvě Japonska sešel tajně se členy vedení Nomury včetně jejího prezidenta. S nimi se údajně dohodl na variantě "nula plus", což by znamenalo, že obě strany vzájemně stáhnou své žaloby. Česko v jiném sporu po Nomuře vymáhá 260 miliard korun.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová opět neuspěla u svých kolegů ve vládě s návrhem zákona o zdravotnických zařízeních. Předloha se ale podle vicepremiéra Bohuslava Sobotky více přiblížila požadavkům legislativní rady vlády. ČTK po zasedání řekl, že nynější varianta zahrnuje na rozdíl od předchozí všechna zdravotnická zařízení bez ohledu na jejich právní subjektivitu. Ministři ve středu nejprve návrh odmítli, poté však Emmerová požádala o revokaci usnesení a pouze o přerušení jednání do příštího zasedání. "Gentlemansky jsme vyhověli," sdělil ČTK jeden z členů vlády. Vliv na výsledek hlasování podle něj může mít neúčast některých ministrů ČSSD na zasedání. To připustil i Sobotka. Protože však pro přerušení hlasovali nakonec i někteří ministři koaličních partnerů, vicepremiér doufá, že návrh bude příští týden přijat.

Zákon, který stanoví druhy zdravotnických zařízení a podmínky jejich provozování a vymezuje veřejné služby ve zdravotnictví, včetně výkonu veřejné správy, Emmerová předložila vládě už minulý týden. I tehdy jeho projednávání skončilo přerušením debaty. Předpis má sjednotit podmínky pro registraci státních a nestátních zařízení: ministerstvo zdravotnictví podle něj bude registrovat státní zařízení a kraje budou registrovat zařízení ve svém majetku. Dosud byla registrace upravena pouze pro nestátní zařízení, pro státní zařízení byly dány jen věcné a technické požadavky na vybavení.