Zprávy | Z archivu rubriky


V Mikulčicích na Hodonínsku mohou v těchto dnech sledovat zájemci o historii archeology přímo práci. Archeologové tam pokračují ve výzkumu velkomoravského hradiště, které je navrženo na zapsání do seznamu kulturního světového dědictví UNESCO. "Pokud by se to podařilo, bude to první archeologická lokalita v České republice," řekl Miloš Čižmář z Ústavu archeologické a památkové péče v Brně. "Lokalita je výjimečná především množstvím šperků, zbraní a dalších předmětů nalezených za čtyřicet let výzkumu ve zdejších zhruba 3000 hrobů," řekl ČTK ředitel brněnského Archeologického ústavu Pavel Kouřil. Slovanské hradiště v Mikulčicích se rozprostírá na ploše 200 hektarů. Hlavní hrad se zvedá téměř sedm metrů nad okolní terén. Podle některých pramenů v něm působili i věrozvěstové Cyril a Metoděj.

Na jihu Moravy pokračují archeologové s odkryvy i na dalších významných lokalitách, především v areálu římské stanice u Mušova a v oblasti Dolních Věstonic a Pavlova na Břeclavsku. Právě z naleziště v Dolních Věstonicích pochází slavná Věstonická venuše. Keramickou sošku ženy s širokými boky a těžkými prsy objevil před osmdesáti lety paleontolog a archeolog Karel Absolon.

Jedním z nejvýznamnějších archeologických objevů na území severní Moravy a Slezska je také více než 23.000 let stará Landecká Venuše. Byla objevena v roce 1953 při archeologických výzkumech na ostravském vrchu Landek, který je národní přírodní památkou. "Je mimořádná tím, že je jedinou štíhlou Venuší v Evropě. Všechny ostatní Venuše mají tvary podobné jako Věstonická Venuše," řekl ČTK zástupce ředitele Hornického muzea OKD Landek Rodan Broskevič. Nález Landecké Venuše patří k nejcennějším objevům z období lovců mamutů.